Krollí legenda o vzniku světa
| Autor: | Maris |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 42 |
Krollí legenda o vzniku světa
Poznámka: Jedná se o legendu z okolí Ugrahberku; v jiných krajích lze najít jiné varianty. Uvádíme ji bez stylistických oprav v obecném jazyce. Originální menhir s runami je uložen v opatrovnictví knihovny Krollí univerzity.
První byl Urdog, bůh - Svět, a byl sám, a proto si chtěl najít ženu. Ale nemohl se rozhodnout, kterou by si měl vzít, a tak si vzal hned tři:
První se mu líbí hodně, on ji miluje i ona jeho, ona o jeho lásce ví, a proto je jeho žena spokojená a šťastná, a její jméno je Nebe.
Druhou má celkem rád, ale ne tolik jako by ona chtěla. Proto na něj jeho druhá žena, Země, žárlí na něj, vzteká se, ale zase ví, že je na tom líp než ta třetí, takže zase je občas šťastná, občas škodolibá, občas trucuje, občas se zlobí.
Třetí žena, její jméno je Peklo, je nemilovaná, a tak nenávidí Urdoga i Zemi a Nebe. Urdog s ní nikdy neléhá, proto je neplodná a pustá, a žádné stvoření s ní spjaté nemůže být šťastno. Zná jen bolest, nenávist, utrpení a nenaplněnost. Je úplným opakem šťastné, milované a milující Nebe, jejíž stvoření jsou zdravá a silná, a mohou žít v naprosté pohodě. Země je mezi nima - zná lásku i strach z opuštění, zdraví i nemoci, zrození i smrt, dostatek i hladomory, krásné dny lásky i zemětřesení hádek, pláč z opuštění, studenou samotu, prozářenou a barevnou plodnou lásku, ohnivou žárlivost...
My - krollové - jsme stvoření Země, a proto vidíme její slzy padat z oblohy, a když je těch slz opravdu moc, pak chutnají i slaně a říká se jim moře. Vidíme její vražednou žárlivost jako sopky, cítíme její zlost jako otřesy půdy, pojídáme její plody lásky ve tvaru ovoce a trápíme se v době její opuštěnosti - kterou nazýváme zima... Cítíme jako ona lásku k druhovi i k dětem, cítíme nenávist a opuštěnost, žárlivost, ale i škodolibost - tak, jako se ona dívá na opuštěnou Peklo, tak i my máme sklony s posměchem se dívat na ty, kteří se mají hůře... a na ty, kteří se mají lépe, se často díváme se závistí a nenávistí, pocity, jaké má Země při pohledu na Nebe.
Diskuze
Asi Maris nepotěším...
1)Bráním se infiltraci KU do mého života. Takové crazy-dobrodružství co se tam vyvýjí je sice možná pro někoho zábavné, ale nemělo by být zmiňováno v seriózním pokusu o legendu krollí rasy. pokud si to přečte někdo kdo není registrovaný, nebo se o tuto část Putyky nestará, nic mu to neřekne.
2)Legenda pukud vím oslavuje někoho. Křesťanské legendy oslavují svaté, řecké legendy oslavují polobohy... Toto je imho báje.
3)Pukud přirovnám tuto báji k řeckým bájím, je krátká a zdělení je nerozvedené a jednoduché.
4)Jako báje (či legenda) mi to přijde odbyté...
5)Imho někteří hlasující hodnotí autorku a její postavení na servšeru, ne dílo samotné.
Závěr:
Nepatřím ke kruhu Marisiných uctivačů (i když si o ní myslím, že je to fajn krollí dáma) a proto hodnotím samotný příspěvek, ten je neuplný nedokončený a nezanecha ve mě vážnější stopu.
Dávám jednu hvězdu za nápad a snahu. Stejně je to ve finále kapka v moři milované rektorky, že?
Dilvish
Nemám s krollí mytologií moc zkušeností, ale tak nějak mi to na ně sedí. Seznámit lidi s legendami této mnohdy k větší škodě přehlížené rasy je chvályhodný čin. Nápad je také velmi dobrý a celkově už nemám co bych k tomu dodal, snad jen že to mohlo být trochu delší. Ale to nic nemění na tom, že se jedná o velmi vydařené dílo.
Mnoho úspěchu do budoucna
S úctou Alexej
řekl bych že typicky krollské...
věty typu :"kterou nazýváme zima..." mi krásně sedí ke krollům...
bravo Maris...
Zkusí, lépe vysvětlit své hodnocení. Málokterý ze "skutečných" mýtů je dlouhý, většina se dá převyprávět na pár řádcích, podobně jako tento a bez ztráty významných prvků. Mýty mnohdy nejsou logické, pokud se v nich budete šťourat vždy nějakou chybu najdete. To jim ovšem neubírá na půvabu. Příkladem budiž Finský mýtus o stvoření světa.
Podle něj z nebe spadla zvědavá dívka Luonotar. Její pád do moře zbrzdilo hejno ptáků, ona nakonec zůstala sama na hladině. Po nějaké době jí oplodnily vlny a ona ve svém lůně nosila Vainamoinena, neměla ho ale kam porodit a tak se narodil až jako sedmdesátiletý stařec. Ještě později jí orel na koleno snesl vejce, to se vylíhlo a ze skořápky se stala pevná země. Luonotar na ni vylezla, ye svého těla vytvořila hory, z rukou řeky a z vlasů lesy. Pak porodila Vainamoinena a sama splynula se Zemí.
Ano, v Kalevale je rozepsán na několik stran, ale nic dalšího z nich nevyčtete, je to jen "omáčka" (tím nechci snižovat hodnotu Kalevaly, je to krásná kniha). Nikde není vysvětleno jak se mohla skořápka zvětšit, kde se vzali ptáci, nebe nebo moře. Mýtus nějaké vysvětlování nepotřebuje, mýtus byl chápán jako hotová pravda, ze které se odvozuje všechno ostatní. Smrtelník se svou nicoctnou logikou ho přeci nemůže zpochybňovat, mýtus mu dali bohové, světci nebo velcí mudrci.
Teuricias:
Ano, vzcháyím y toho, že o krollech není známo téměř nic, krom několika málo stereotypů...
Mohl bys být konkrétnější - v čem a co je podivné?
Mimochodem, stručnost byla stylistickým záměrem autora.
Dobrý nápad, sepsat mýtus o stvoření jedné z ras, dalo by se to však ještě rozepsat a některé formulace jsou jaksi trochu podivné.
Ano, ano. Ta naše krolice Maris. Přesně tak jak ji známe.
Nemůžu tvrdit to samé, jak princ Amberu, ale v žádném případě nic z toho, co prohlásil Sir Humhrey se mi nezdá přímo přesné, ani blížící se skutečnosti. (Skutečnost je samozřejmě vždy jiná, podle jedince, který ji tak chce vidět, jí tak většinou i vidí. Ale považujme za skutečnost ten fakt, ke kterému se přiklání většina lidí.)
A to, že je toto skvělý nápad i poměrně uspokojivé zpracování. Rozhoduji se mezi 3* a 4*. Ale vzhledem k tomu, že pokud se takto někdo rozhoduje, většinou zvolí horší hodnocení. Já budu jednou z vyjímek, která bude srovnávat rovnováhu :-) Proto 4*.
Má úcta
Salmar
líbilo se mi to. chyby sem nehledal; zkazilo by mi to přijemný pocit, který mám z díla.
ale možná by se tam mohly nějaké ty chyby oběvit. když sem si přečet větu hned na začátku: "Uvádíme ji bez stylistických oprav v obecném jazyce." čekal jsem že to bude trochu víc krollí.
ale jinak jsem potěšen. bylo to krátké a pěkné.
Eratar
hyperhobit - krátká je schválně, já nemám za to, že by dávnému stvoření věnovali krollové víc... kdyby to byl popis "Jak správně srn naloviti" - oki, ať je to na celý večer i s příběhy velkých lovců...
Nebe a Peklo a Země nevznikli ze ženy, oni jsou ty stvoření... a protože rodí, jsou ženského pohlaví.
Srna... dobře, tak tenhle krollí zvyk sem taky pošlu, rubrika je y krollího pohledu nevytížena :-)
Když jako hobit nabídneš "trošku občerstvení" návštěvě ydaleka, asi to nebude jen chléb se solí, ne? Byť se to tak říká... A pro krolla není nabídnuta srna jen srnou. Mně, prosím, nabídni merlot, nejlépe ročník 1998...
Ano, tak takto si představuji legendu "přírodního" národa. Atmosféra, výrazové prostředky, vše je jak má být.