Krollí legenda o vzniku světa
| Autor: | Maris |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 42 |
Krollí legenda o vzniku světa
Poznámka: Jedná se o legendu z okolí Ugrahberku; v jiných krajích lze najít jiné varianty. Uvádíme ji bez stylistických oprav v obecném jazyce. Originální menhir s runami je uložen v opatrovnictví knihovny Krollí univerzity.
První byl Urdog, bůh - Svět, a byl sám, a proto si chtěl najít ženu. Ale nemohl se rozhodnout, kterou by si měl vzít, a tak si vzal hned tři:
První se mu líbí hodně, on ji miluje i ona jeho, ona o jeho lásce ví, a proto je jeho žena spokojená a šťastná, a její jméno je Nebe.
Druhou má celkem rád, ale ne tolik jako by ona chtěla. Proto na něj jeho druhá žena, Země, žárlí na něj, vzteká se, ale zase ví, že je na tom líp než ta třetí, takže zase je občas šťastná, občas škodolibá, občas trucuje, občas se zlobí.
Třetí žena, její jméno je Peklo, je nemilovaná, a tak nenávidí Urdoga i Zemi a Nebe. Urdog s ní nikdy neléhá, proto je neplodná a pustá, a žádné stvoření s ní spjaté nemůže být šťastno. Zná jen bolest, nenávist, utrpení a nenaplněnost. Je úplným opakem šťastné, milované a milující Nebe, jejíž stvoření jsou zdravá a silná, a mohou žít v naprosté pohodě. Země je mezi nima - zná lásku i strach z opuštění, zdraví i nemoci, zrození i smrt, dostatek i hladomory, krásné dny lásky i zemětřesení hádek, pláč z opuštění, studenou samotu, prozářenou a barevnou plodnou lásku, ohnivou žárlivost...
My - krollové - jsme stvoření Země, a proto vidíme její slzy padat z oblohy, a když je těch slz opravdu moc, pak chutnají i slaně a říká se jim moře. Vidíme její vražednou žárlivost jako sopky, cítíme její zlost jako otřesy půdy, pojídáme její plody lásky ve tvaru ovoce a trápíme se v době její opuštěnosti - kterou nazýváme zima... Cítíme jako ona lásku k druhovi i k dětem, cítíme nenávist a opuštěnost, žárlivost, ale i škodolibost - tak, jako se ona dívá na opuštěnou Peklo, tak i my máme sklony s posměchem se dívat na ty, kteří se mají hůře... a na ty, kteří se mají lépe, se často díváme se závistí a nenávistí, pocity, jaké má Země při pohledu na Nebe.
Diskuze
Tohle a krollové? Je to super, ale na krolly moc filosofické, vyspělé, komplexní, květnaté. Krollům by se IMHO líbila současná teorie velkého třesku (BIG BANG), "BUM, a byl tu vesmír." :o)))
Medovina - máš u mňa bod, že si si všimol inšpiráciu jednoduchým štýlom Biblie - Genezis :-)
Proklatý Dilvish - ne, tato krátká povídka neměla mít a podle mě nemá črty crazy; ale je bez problémů použitelná pro crazy Krollí univerzitu - jenže v tom je rozdíl, cítíš? Není psaná pro znalce prostředí KU, KU ji může implementovat (a taky to na příštím Krollconu třeba udělá... ale to pro tuto povídku není určující.) Navíc, nejpůvodnější verze byla psána pro svět Goudos, kde ani nehraju... takže jestli to někomu přijde povědomé, tak od stolu pro tvorbu světa Goudos :-)
Pro mne je tohle povídání, které může kroll říkat svým společníkům u ohně, zatímco se mu snaží vysvětlit, proč by měl platit církevní desátek bohu-svořiteli... prostě se mu snaží podsouvat nějaké (z jeho pohledu) zmatené představy...
Z mého pohledu tohle je seriózní, a nenavázané na jeden konkrétní svět nebo dobrodružství (ačkoli, ne že bych v tom viděla chybu, v ČaE se objevují i popisy dobrodružství).
Takže mám trochu dojem, že hodnotíš svůj vztah ke KU, nikoli ke Krollí legendě...
Corwin54A: Díky, měla jsem stejný názor... a to bez ohledu na to, jak mou legendu přepracovala Apea... je krásná, ale nepřijde mi krollí.
Marsia: Samozřejmě, pokud umažeš úvodní odstavec, nic nebrání tomu, aby to byla legenda jakéhokoli přírodního národa - který se ke svým bohům chová jako barbar Conan - ano, jsou, a my je nebudeme provokovat slabostí... Crom/Urdog mi nepomůže, ale silné má rád :-)
Dění na Krollí univerzitě bohužel nesleduji, ale na výše uvedeném mýtu neshledávám nic připomínající "crazy-pojetí". Spousta mýtů takhle prostě vypadá i v našem světě. I při tak malé délce mýtus plní svůj účel - podává vysvětlení fungování nějakých přírodních dějů, byť ne jejich vzniku. Přidání dalších detailů nemusí nutně znamenat nárůst kvality, v tomto případě by to podle mého názoru spíš ublížilo.
Zdravím autorku,
Zároveň chci vyjádřit své nejhlubší politování, že KU je momentálně plně personálně obsazena. Nebylo by místo třeba pro maskota? Nebo pro ... genia loci?
Tento mýtus mi každopádně padl do noty. Inteligentnější část krollů by jistě svou myšlenkovou kapacitou dokázala něco takového stvořit a alespoň průměrní krollové by to pochopili.
Vivat Maris, ****
Apea
Ano, to sem si ještě domyslet svedl...
Možná Tvoje báje nebyla míněna tolik vážně, jako sem ji já pochopil, ale natrefila se do mého vkusu. Moje smýšlení o DrD a fantasy vůbec se pohybuje přesně v takových světech, kde kněží mají mystickou i společenskou moc, kde oltáře smáčejí krvavé oběti, atd... Obzvláště u méně vyvynutých ras.
Obecný trend poslední doby, totiž crazy-pojetí tohoto téma nesu jen ztěžka přes srdce (žijící právě z Tolkiena, Howarda a ostatních klasiků).
Mimo tuhle jednu část mého hodnocení my připadá tato legenda odbytá i pro přírodní národ... Rozhodně si v mých očích nezaslouží tak vysoké hodnocení jaké má.
prokletý Dilvish
Jistě Tě napadlo, že ty dvě povídky se neobjevily
v ČaE vedle sebe uplně náhodou. Posílaly jsme je obě, já a Maris, ve stejnou chvíli a navíc jsme poprosily ctěného Magistra, aby je při publikaci neodděloval.
V obou případech se vyskytuje jeden bůh stejného jména a tři ženy, také stejného jména. Jednou je to příběh stvoření vyprávěn v rovině mýtu přírodního národa, podruhé v rovině propracovaného mýtu, tak jak se přepisují v době, kdy už se staví ty oltáře pro krvavé oběti, provozuje chrámová prostituce a kněží kecají do politiky. Mýty se už nevyprávějí, ale zapisují, nejsou pro všechny příslušníky kmene, ale pro část společnosti, pro tu část, která si z jejich znalosti udělala dobrý byznys. Abych pravdu řekla, ten svět krollů se mi líbí víc než svět chrámů, Hennina píseň je trošku parodie, některé nabubřelosti v ní mají kmotry ve skutečných mýtech, jine v Tolkienovi.
Krollí legenda je rozhodně ryzejší a původnější než Hennina píseň.
Ad slovo legenda:
Pochází z latiny, z ad legendum, tedy "ke čtení" či spíše "k předčítání", a původně se toto slovo opravdu vázalo na čtení o světcích.
Od romantismu se však ve většině evropských jazyků prosadil posun a objevují se "legendy" v názvech vyprávění o nějaké mýtotvorné události, dokonce ve dvacátém století až na úroveň osobních mýtů, přečti si třeba Škvoreckého Legendu Emöke. V tomto smyslu je Marisino použití slova zcela legitimní.
Prokletý Dilvish: Osobně se přikláním k pojetí krollů, jako rasy, spjaté s přírodou, rasy, která není "blbá", ale jejichž moudrost spočívá v něčem jiném, než inteligence "městských" ras. Dovedou žít v přírodě, dovedou ve své řeči vyjádřit své fyzické potřeby, ale pro city nemají slova, nemají slova pro lži a klam - tyto pojmy ani nechápou. Jejich božstva jsou přímo spjata s životem v přírodě - vysvětlují désť, zemětřesení, ovoce, stromy. Nejsem si jistá, jestli toto je i pojetí krollů KU. Já osobně ve svém vlasním světě krolly nemám - ale to neznamená, že by tato legenda byla nevyužitelná - pro barbary, nebo pro jistou odnož lesních elfů.
Každý pojímá pravidlové rasy trochu jinak, přístup "Jmenuje se to krollí legenda, ale v mém světě jsou krollové tupá stvoření, mající slovní zásobu 5 slov, proto je to automaticky špatné", mi nepřijde zrovna nejlepší. Samozřejmě, je to jen můj názor.
Veľmi pekná legenda o vzniku jedného národa a sveta.
Vyskytli sa tu poznámky o krátkosti, o tom, že tam chýbajú opisy, vysvetlenia ... Pôvodne som na túto tému nechcel písať, ale keď som už začal tak mi to akosi nedalo. Napadla ma jedna legenda. Všeobecne známa. Podľa štatistík všeobecne uznávaná a braná ako fakt.
Na počiatku stvoril nebo a Zem. A všade bola tma. Potom riekol "Buď svetlo", a bolo svetlo. Oddelil svetlo od tmy a stvoril deň a noc. Na Zemi spojil všetky vody a vytvoril moria. Stvoril suchú zem a trávu, rastliny a stromy. A keď uvidel, čo stvoril, zapáčilo sa mu to.
Aby rozlíšil ročné obdobia, dni a roky, stvoril Slnko a Mesiac a hviezdy aby svietili na oblohe. A páčilo sa mu to.
Potom stvoril živé tvory - morské živočíchy, ako aj všetky okrídlené tvory. Bol rád, že ich stvoril, a požehnal ich slovami: "Ploďte a množte sa a naplňte moria a vzduch." Stvoril i všetky ostatné tvory, ktoré žijú na zemi aj pod zemou. A páčilo sa mu všetko čo stvoril.
Nakoniec si povedal: "Stvorím človeka. Stvorím ho podľa vlastnej podoby a dám mu moc nad všetkými tvormi." A tak stvoril muža a ženu.
( upravený citát: Biblia - Starý zákon - Stvorenie sveta )
Nemôžem si pomôcť, ale táto "legenda" sa mi nezdá o nič dlhšia, opisnejšia, vysvetľujúcejšia, filozofickejšia... Podľa môjho názoru, všetko ďalšie spôsobuje iba viac otázok než odpovedí, viac sporov než spokojnosti.
Keďže sa v rôznych mýtoch a legendách príliš nevyznám, použijem práve túto za "akýsi vzor" podľa ktorého sa budem na toto dielo pri hodnotení pozerať.
Musím priznať, že celkom sa z danou legendou neviem stotožniť ( "vžiť sa s ňou" ) a pôvodne som chcel hodnotiť o 1 nižšie. No keď som si dielko párkrát prečítal ( našťastie je dostatočne krátke :-) ), zdá sa mi, že je to mojou neznalosťou krollieho života. A tak, aj vzhľadom na vyššie popísané a porovnávané, priklonil som sa k vyššiemu hodnoteniu.
Držím palec
Medovina
Nejen pro Marsiu
Apeina Hennina píseň, která zpracovává podobné téma je moje představa o pověsti, ne toto. Toto je zběžné nastínění něčeho co má potenciál a dá se to rozvést, ale samo o sobě to nic moc neznamená. Ne pro mě.
Má vize o krollech je taková jaká je v Asterionu (barbarská rasa jejíž mentalita je těsně nad nám známým neandrtálcem). Pokud autorka zmiňuje v textu jakousi instituci Krollí univerzita, znamená to, že v jejím světě)či světě od kud pochází tato báje) jsou krollové na mnohem vyšší mentální i společenské úrovni. Této úrovni ale neodpovídá tato legenda.
Prokletý Dilvish: Jen tak mimochodem - o KU se vůbec nezajímám, přesto musím říct, že tato legenda je použitelná i mimo KU. Neboť takto vypadají mýty. Osobně bych přesně toto dílko přisuzovala národu, žijícímu v souladu s přírodou - z našeho světa, třeba indiáni.
I tato legenda mluví o božstvu. Ovšem mám pocit, že pojem legenda se nepoužívá pouze v souvislosti s osobami, ale i místy a událostmi. Legenda je v širším smyslu pověst.