Zaporavo
| Autor: | BulletMonk |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 21 |
Kdysi ve věku baziliška se v malé vesničce narodil syn tesaře.
Tu noc byla strašlivá bouře. Kapky deště bubnující na okna byly přehlušeny obrovskými kroupy, které rozbíjely střechy. Venku burácely hromy a blesky sjížděli po stromech a ozařovali vesnici.
Vesnice ležela na úpatí nekonečných hor. Přebývali v ní barbaři krutější než hejno rozzlobených žlutých draků.
Tento chlapec dostal jméno Zaporavo.
Malý barbar rostl jako z vody. Chtěl se stát válečníkem, a tak mu otec pořídil válečné kladivo za protislužbu vesnickému kováři.
Zaporavo pilně s kladivem cvičil. Jeho paže nabývaly rychle na objemu, hrudník se rozšiřoval a stehna měl hrubější než kmeny stromů, ze kterých byl postaven jejich dům.
Zaporavo byl krutější než ostatní barbaři ve vesnici.
V 10 letech zabil svého prvního divokého kance a přestal být závislý na rodičích. Jídlo si obstarával sám v lesích i přespaval tam, kde si lehl. Ještě se ale párkrat vracel k rodičům, ale poté je začal nenávidět. Rval se s ostatními barbary ve vsi a nenašel konkurenci. Prozetím ale nikoho nezabil. Nikdo z vesnice jej neměl rád pro jeho zlou povahu (ZkZ).
V jeho 15 letech dorostl do své konečné síly (17+3) a přímo na návsi zabil stařešinu vesnice, protože mu řekl že je vyvrhel.
Vesnice se proti němu postavila ,,Vypadni odsaď nikdo tě tu nechce. Tahni!!"
On odpověděl: ,,Jo já půjdu, ale chci jednu věc věc, pak vám dám pokoj. Chcu měč BASTARD!"
Kovář mu ho okamžitě dal a Zaporavo opustil vesnici.
Meč Bastard nebyl jeho snem, ale chtěl si vzít s sebou rodovou zbraň Barbarů.
Zaporavo se vydal na jihovýchod. Prošel mnoho mil a na širokých planinách potkal jízdu zahalených postav do černých hávů. Bylo jich 13, k tomu s sebou vezli ještě velikou klec se dřevěnymi mřížemi.
Těchto 13 jezdců seskočilo z koní dolů na zem. Zaporavo pevně stiskl rukojeť svého válečného kladiva. Rozběhl se za svého řevu proti prvnímu z třináctky a udeřil ho obrovskou silou do hlavy. Zahalený spadl na zem aby se vzápětí zvedl bez nejmenšího problému na nohy.
Barbar se zarazil, ale opět zaútočil s mnohem větší zuřivostí. Jenže to už se dala do boje celá třináctka. Barbar bojoval jako lev, ale proti takové přesile neměl žádnou šanci a navíc jeho zbraň je vůbec nezranila. Ke všemu mu bylo podivné, že se ho vůbec nesnažili zabít, tedy alespoň prozetím, jen se ho snežili omráčit.
Zaporavo upadl do bezvědomí. Třináctka ho vhodila do klece, zamkla a odjela kamsi na východ.
Zaporavo se probral v jakési zatuchlé kobce. Místnost měla 5x5 sáhů. Byla zde tvrdá postel, díra v zemi, stůl se židlí a u jedné zdi stojen na zbraně, jaký viděl u vesnického kováře,ale byla tam i místa pro zbraně které neznal. Ve stojanu byly jeho zbraně: Bastard a kladivo. U postale stála štíhla postava muže v dlouhém temně černém hávu. Muž měl černé,dlouhé vlasy, oči jako ze šupin černého draka a bledý až mrtvolný úzký obličej.
Muž promluvil: ,,Zaporavo, byl jsi odchycen mou jízdou fextů, neboť jsem si tě vybral jako zápasníka do mé arény. Jsi obrovsky silný, statečný až bláznivý a jen tak něčeho se nezalekneš. To se mi líbí. Budeš bojovat v mé aréně a uvidíme jestli budeš tak dobrý, abys dosáhl dokonalosti."
Muž dokončil, měl přísný a neústupný hlas vysokých úrovní. Odešel dveřmi, ty se za ním zavřeli a zamkly.
Barbar byl vysílen,nemohl se pohnout a ani promluvit. Pokusil se o to, ale jen zachrčel, usnul.
Když se podruhé probral, byl v plné síle. Na stole bylo jídlo. Měl šílený hlad. Okamžitě se pustil do jídla Hlad jej přešel. Pročel si místnost, ale nic nového už nenašel. Dveře byly z tlustých ocelových mříží. Zkoušel je vyrazit, ale málem se o ně celý rozlámal. Mžíže nešly ohnout, rozsekat ani rozlámat. Zoufalý barbar si sedl na postel.
Za hodinu přišel podivný muž v bílém plášti k jeho dveřím a řekl mu ať si vezme nějaké zbraně. Zaporavo vzal do ruky bastarda a za pas kladivo. Říkal si že jestli ty dveře otevře, tak to tu všechno roztříská na padrť. Muž v plášti pronesl podivná slova a Zaporavo strnul, prošel otevřenými dveřmi a pak šel podivnou chodbou a pak po schodech nahoru v přítomnosti muže. Barbar byl zhypnotizován. Schody vedly k vysunuté mříži, kterou prošel a stanul na horkémpísku.
Byl v aréně. Byla dlouhá asi 19 sáhů a široká okolo 13 sáhů. Zdi byly vysoké,strmé a hladké. Nahoře byly lavice pro tisíce lidí. Aréna měla různá zákoutí a rohy. Uprostřed stály tři vysoké sloupy 1 sáh široké, čtvrtý ležel na zemi zřícený.
Brána za barbarem zepadla. Na druhé straně arény vyšla z další brány malá postava. Barbar procitnul z hypnózy. Všiml si, že proti němu jde malý ork a v ruce třímá široký meč. Ork se rozeběhl a s řevem zaútočil.
Široký meč se Zaporavovi zařízl do levé paže. Barbar zařval bolestí a útok opětoval, jenže ork ten útok čekal. Vykryl jeho ránu, odrazil se od jeho bastarda a sekl barbara do stehna. To už si ale Zaporavo nenechal líbit. S ještě větší zuřivostí zaútočil na orka, prorazil jeho obrabou zhora a uťal mu ruku. Ork byl ochromen a tak pro barbara byla hračka mu druhým mířeným pohybem meče setnout hlavu. Ta s vysokým obloukem dopadla do písku.
Na lavicích sedělo málo pozorovatelů, ale i ti se rozjásali.
Zaporavo nic nechápal. Proč má bojovat pro jakéhosi chlapa v černém? Proč ho zajali? Co z toho bude mít? Zaporavo nechtěl bojovat!
Znovu byl zhypnotizován a odveden zpět do své cely. Byl donucen bojovat se zombiemi, kostlivci, skřety. snootlingy a orky.
Když zabil celkem asi 25 nepřátel tak se poznal s novým člověkem. Ten mu řekl že ho vyučí na vyšší úroveň: ,, Tak se podívej, já teď otevřu tyhle podělaný dveře a ty máš dvě možnosti. Buď pudeš se mnoua nechaš se dobrovolně vycvičit na nováčka a nebo zemřeš. Vyber si!" Domluvil muž pevným a drsným hlasem, a čekal.
Barbar přikývl, měl v plánu ho zabít a dostat se ven komplexem chodeb. Muž otevřel, kývl na barbara a zavřel za ním dveře, když vyšel ven. Zaporavo se rozhlédl, ale viděl obrovské množství stráží a pochopil, že by neměl žádnou šanci. I když šli dál chodbou, bylo zde stále spoustu strážných. Nejspíš by našel chvíli, kdy zaútočit, ale střežní nemuseli být normalní smrtelníci.
Došli do arény a muž začal s výcvikem. Zaporavo si řekl, že mu asi nic jiného nezbude, a tak to zkusil.
Výcvik trval celkem 15 dní. Zaporavo se naučil léčit svá zranění rychlostí 1 život za kolo, max. uměl vyléčit 2 životy za den. Počet životů se mu zvýšil na 24, dostal šupinovou zbroj a nechali ho , aby si vybral jednu novou zbran.
Vybral si Halapartnu.
Pak přišla nová řada bojů. Zaporavo zabíjel Ghůly, gobliny, smrtonoše, otrhance, sarkony, dav jásal a barbara to začalo bavit.
Už nechtěl utéct, měl postaráno o jídlo, spánek a hlavně to co měl nejradši - zabíjel. Už jej nemuseli hypnotizovat, aby ho dostali do arény, chodil dobrovolně a vítal dav.
Zaporavo byl vycvičován na vyšší úrovně. Zabíjel assassiny, obří kraby, skalní trolly, piráty, temné elfy, banshee, taintorské vlky, tygry, zlobry, divochy, kentaury, vlkodlaky, kamenné sochy, pekelné psy, jižany, stoupence temna, drtikosty, xorojské válečníky, katy a gourgaze. Jeho vítěztví se již nedala spočítat, žil jen pro dav, který ho zdravil a každé jeho vítěztví ocenil bouřlivým křikem. Zatím se Zaporavo dostal na úroveň zabijáka (8. úroveň).
Ze zbraní si vybral ještě dvě šavle, dlouhý luk, píku, trojzubec a naučili jej bojovat se dvěmi válečnýmykladivy. Získal rytířskou zbroj s obranným démonem +1 a ještě vylepšenou helmici. Životy mu vyrostly na 93, zlepšil se v regeneraci a zesílil, takže s těžkými obouručnými zbraněmi neztácel iniciativu a měl 3 útoky za 2 kola. Naučil se srtivost a průraznost, uměl odhahadovat nepřátele a zbraně. A když měl pod polovinu životů tak se měnil v berserkra.
Ale aréna takto vycvičila ještě jednoho bojovníka. Postupovali společně po úrovních, aniž by o sobě věděli. Když byli oba na úrovni zabijáka, tak se tento bojovník jakýmsi způsobem dozvěděl o svém konkurentovi barbarovi. Byl to Kroll, obrovský kroll.
Když kroll zabil dalšího gourgaze, stanul doprostřed arény a mohutným hromovým hlasem zařval: ,, Chci Zaporava!".
Tohle tajemný muž v černém nechtěl. Ale když už se to stalo tak si řekl, že může jen porovnat jejich síly ve cvičném souboji a než jeden druhého zabije tak zápas ukončí.
Druhý den proti sobě stanuli na horkém písku. Kroll s obouručakem a barbar se svým věrným bastardem. Přisli k sobě a každý by čekal že se budou chvíli kroužit a přeměřovat soupeře než zaútočí. Ale omyl. Oba dva se okamžitě pustili do zuřivého boje. Kroll zaútočil zhora a barbar nastavil meč proti ráně. Obouručák prorazil Zaporavovu obranu a zasáhl jej do ramene. Tak krutou sílu Zaporavo nečekal, rozzuřil se a zasáhl krolla bolestive do stehna. Ještě dlouhou dobu zuřivě bojovali, až kroll zasáhl barbara tak bolestivě, že propadl v berserka. Okažitě zasypal nepřítele neuvěřitelně silnými údery, že kroll musel ustoupit o dva kroky.
Jenže ani kroll na sebe nenechal dlouho čekat a také propadl bojovému šílenství. Boj se zvrtnul, už nešel zastavit. Vitěz mohl být jen jeden.
Tak silné údery jako měl kroll barbar jestě nepocítil. Jediným úderem dokonce barbarovi useknul kus rameního svalu. Oba dva bojovníci byli neuvěřitelně posekaní, ale vůbec nevnímali svá zranění. Krollovi střikala krev na všechny strany. Barbar nebojoval jako žlutý drak, ale jako ohnivý drak. Byl to hodně vyrovnaný souboj. Jenže krollova neustupující síla se projevila, obouručák se zasekl barbarovi až do půli hrudi.
Zaporavo padl.
Kroll neustál nápor svých zranění a spadl na záda. Okamžitě ho magicky vyléčili a kroll vstanul.
Začal vítězně řvát.
Muž v černém se otočil a odešel.
Ten Kroll se jmenoval Dentarg.
Zaporavo byla postava jednoho mého dobrého přítele, kterému jsem kdysi věřil...
Na tomhle světě nemůžeš věřit nikomu, ženám, mužům, ani zvířatům. Ale oceli věřit můžeš!!!
Diskuze
Věci typu "ZkZ", 18/+3 apod. bych do toho příběhu opravdu nepsal.Je to pak moc takovej popis, a ne příběh, musíš si ale ujasnit CO to vlastně mělo být-popis jakéhosi válečníka nebo příběh?
Autor si s tím zřejmě dal dost práce, ale pravděpodobně nevěděl, jak přesně to tady chodí a co je už trošku "přehnané". Není důležité popisovat, jak ta či ona postava postupuje po úrovních, jaké parametry mají její zbraně apod. Popsat to trošku "slohovitěji" by určitě příspěvku pomohlo. Příběh barbara, který se stal gladiátorem...To už je trošku lepší, ne?
Jinak se mi docela líbilo jméno hlavního hrdiny - Zaporavo - to má něco do sebe.
s úctou
Příběh hezký, něco se opakuje, gramatické chzby, ve škole bys ode mě(2. pád-koho, čeho) dostal 2.
Dobře, nejdříve k formě. Ano, budu opakovat, co již bylo řečeno... Ale prostě mi to nedá.
Bulletmonku, věř, že nad gramatickými chybami, ač mi trhají oči, se dokážu slitovat (ostatně, mě samotné se nedávno stalo, že jsem napsala "lidé nebyly"... prostě nepozornost). Ano, jsem ochotna prominout něco podobného v jinak gramaticky správně napsaném díle... Ale čeho je moc, toho je příliš. Gramatické chyby v tvém příspěvku nejsou totiž způsobeny omylem, překlepem, nebo něčím podobným - jsou konstantní. I to bych dovedla pochopit - KDYBY JICH TAM NEBYLO TOLIK !! Stejně tak se slovy, mezi nimiž není mezera a podobně. Toto vše totiž svědčí o tom, že jsi si nedal ani tu práci, aby sis příspěvek zkontroloval některým z mnoha nástrojů pro kontrolu pravopisu – a to přece může udělat i těžký dyslektik, který gramatické chyby prostě nevidí a není korektní jej za ně postihovat. (Psal jsi to vůbec ve Wordu, či jiném Tebou používaném editoru, či rovnou do dialogového okna zde na serveru ?!)
Nyní k chybám logickým :
1) ...“Hlas vysokých úrovní...“ – dobrá, toto je tematicky úzce zaměřený server, takže pravděpodobně většina čtenářů pochopila, co jsi chtěl tímto souslovím říci – ale pozor na to. Pokud bys článek publikoval kdekoli jinde, bylo by též možné to pochopit jako „Hlas, mluvící v úrovni výšek“, - tedy značně vysoký, možná až žensky znějící, což je u mužů velice neobvyklé, a mohlo by to působit komicky tam, kde původní úmysl byl vážný.
2) „...Za hodinu přišel podivný muž v bílém plášti k jeho dveřím...“ – logicky správná by byla formulace „Za hodinu přišel k jeho dveřím podivný muž v bílém plášti“. První příklad evokuje dojem, že muž je nám již známý, a víme proto, proč je nazýván „podivným“ – nicméně v předchozím textu není o někom takovém ani zmínka, kdežto když použiješ druhý způsob, vždy lze předpokládat, že barbar postavu viděl, viděl že je v bílém plášti, a popisuje nám, že na něj dělala dojem podivnosti.
A nakonec...
Kdyby bylo ještě otevřeno hlasování, dala bych Ti jednu hvězdičku, protože si cením snahy a času, kterou jsi tomuto příspěvku věnoval... Ovšem komentáře k dílu ve mně evokují dojem, že Ti nešlo ani tak o příspěvek, ale o to, aby sis jeho prostřednictvím vylil srdce či vyřešil jakýsi osobní spor...
Ano, nemělo by to tak být... Ale jsme jen lidé, že. Pochopila bych to. Ale o to více mne zaráží, že (pokud jsi měl skutečně jakýsi osobní důvod) u věci, na které asi emočně hodně záleží, se nesnažíš, aby byla co nejlepší.
Hodně štěstí do další tvorby
A.
No tak vidim, ze BulletMonkovi na tomto prispevku skutocne zalezalo, pretoze sa vlastne od vtedy ako som sa naposledy vyjadril (co uz bolo dost davno) u tohoto prispevku vobec nevyjadril, ziadne obhajovanie... asi si je vedomy, aku nekvalitnu poviedku napisal.
Tak tolko.
Všechny věci, které bych odsoudil zde už odsouzeny byly, takže jen něco málo. Stylistika je opravdu hrozná, ale dílko bylo docela čtivé.
Můj názor je sepsán nezávisle na názorech mých předchůdců, takže se může v něčem shodovat, či něco opakovat.
Zdravím
Tak první co mne zarazilo, byla velká nelogičnost některých vět. Úplně ti unikají významy jednotlivých slov a špatným časováním tomu dáváš opravdu korunu.
Líbí se mi pestrost a fantazie (za tu ti dávám 1*), která z dílka na čtenáře kouká, ale je třeba se ještě trohu krotit. Rozhodně máš slušný dar, ale zatím ho nejsi schopen vužít. Chce to spomalit, zauvažovat nad významy jednotlivých vět a hlavně několikrát si to po sobě přečíst.
Pak co je celkem hodně výrazné je tvé přrovnávání, trohu moc přirovnáváš a málo popisuješ na přímo. To narušuje plynulost čtení, nutíš čtenáře představvat si věci a jevy, ke kteým něco přirovnáváš. A musíš brát ohled na to co čtenář zná.
Do textu, který má být popisný rozhodně nepatří poznámky typu ZkZ, 17/+3 apodobně, to můžeš dát na závěr pod těxt, ale ne do něj. Text by mě mít formu nejčastěji povídky, či legendy, nebo dokonce pohádky. Ale ty to vedeš skoro jako odbornou publikaci o něčím životě, leč velmi naivně...
Je to moc prátkáno pravidly pro válečníka, moc okatě, to je poměrně zásadní chyba. Zkus příště nahradit tyto pasáže vlastní fantazii (ta ti nechybí).
Zkus si představit scény, které předkládáš čtenáři. ty víš přesně jak to tam vypadá, ale čtenář si vytváří obrázek dle toho co mu předložíš, předkládáš to neomaleně a málo.
Pak jsou tu v textu místy zajímavé překlepy...
Mohlo to být zajímavé dílko, ale chtělo to věnovat mu více času.
Tuax
Tak jo : vadí mi že autor ten příběh tak zkazil - vůbec nevystihl to co měl!!! Ale on na to stejně nepřijde.
A myslím že ani autor nepochopil podstatu toho příběhu, jinak by to vypadalo líp!!!
A doufám že si tohle přečteš BulletMonku, a jestli to teď nepochopíš tak už asi nikdy:
Hail Dentarg
Tedy ještě jednou na tomto místě, kde se smysluplné myšlenky vytrácí, nastíním smysl diskuse - diskuse u příspěvku by se měla týkat příspěvku a nikoli debatám o nicku autora, či případně výkřiky páně Dentargovy.
Pokud nemáte k příspěvku co říci - pak nic nepište.
Pokud vás příspěvek oslovil, napište autorovi čím.
Pokud vám na příspěvku něco vadí, napište co.
Pokud chcete plkat, jděte na chat.
Vzhledem k tomu, že se mé prohlášení netýká přímo příspěvku, pouze usměrňuje diskusi, další se už zde neobjeví a diskusi budu usměrňovat nadále pouze tlačítky +/-.
Berte to jako pádnou výstrahu.
To je moje věc
ZLO PŘETRVÁ NAVĚKY!!!