Elfí taneční čepele "Shak-Doheim" patří mezi starodávné elfské zbraně, jejichž umění je již skoro zapomenuto. V dávných věcích se bardi tančící s těmito čepelemi sdružovali do skupiny zvané "Shak-herogrim - tanečníci s divokým větrem", do kterého mohl vstoupit pouze bard znalý umění tance se zbraněmi a jeho učeň. Skupina byla velmi známá elitní jednotka složená především z příslušníků vyšších sociálních vrstev. "Shak-herogrim" se proslavila v mnoha bitvách za věc elfů a od svého vzniku se účastnila téměř všech válek a bojů, které lesní lid vedl proti svým nepřátelům. Velitelem tanečníků byl vždy pouze "Shak-eldor - starší tanečníků", který byl podle privilegia, udělenému za odvahu a výkon jednotky, podřízený pouze králi. Což bylo velmi nepříjemné vojenské radě, kterým vadila i jejich troufalost a vliv na prostý lid, a tak ke konci slavného věku elfů byli tanečníci pomocí intrik odsouzeni z pokusu o převzatí moci a povstání. Byly tak postupně vyhledáváni a popravováni. Přežilo pouze několik málo mistrů, kteří věrni tradici v tajnosti uchovávali toto umění a postupem času ho znovu probudí.

Elfí taneční čepele "Shak-Doheim" jsou dlouhé asi 1 sáh a mají pouze jedno ostří. Udivující je jejich šířka, čepele jsou tenké téměř jako papír. Tvarem jsou ke konci mírně zahnuté jako šavle (avšak na kratší délce nežli šavle). Čepele nemají zášitu a tak z rukojeti lehce přechází na ostří. V rukou se zdají velmi lehké a vyvážené. Jelikož umění jejich výroby je známo pouze mezi několika málo elfy, vyrobylo se mnoho atrap a pokusů o čepele, většinou však velmi nepovedené a se špatnou volbou materiálu, které se narozdíl od pravých čepelí nechávají odlévat. Lze tak nalézt čepele měděné, železné, až i zlaté. Takto vyrobené čepele však nemohou používat magie tradičních čepelí a pravý tanečník s divokým větrem je používá maximálně pro trénink tance a souboje. Zato pravé elfí taneční čepele jsou vyrobeny ze slitiny oceli a mitrilu. Tato směs je tavena v ohni dračího dechu a po dobu kování vytrvale zaklínána magií pro zlepšení jejích schopností. Po vykování je posvěcena knězem a zasvěcena pro tanec barda. Poté je na její tělo vyryto několik motivů dle barda, pro kterého je čepel vyráběna a do hrušky jsou vsazeny kovy a drahokamy typické pro boha, kterým byla čepel posvěcena. Kouzelník pak vetká do mrtvé čepele duši zvířecího přítele barda, či auru jeho patrona, díky níž je poté schopna čepel schromažďovat magenergii, zde je pravděpodobnost, že tento tvor bude poté moci s vlastníkem (pouze s vlastníkem a jím zvoleným následujícím majitelem) telepaticky komunikovat. Pak dojde k nabroušení čepele. Bard, pro kterého čepel byla vyrobena poté jako dík bohům za tuto zbraň provede první tanec s čepelemi (bard před vykováním jeho vlastních čepelí trénuje s atrapami (asi až do 5,-7, úrovně), je tedy znalý tance s nimi). Je jasné že jejich výroba je velmi obtížná a drahá. Elfové měli pro jejich výrobu najatého dráčka Gerigraxe (moudrý drak z hlubin země), který za stravu a drahokamy pomáhal svým dechem čepele kovat. V poslední bitvě u konce věku elfů však zavrtal se zpět do hlubin a podle pověsti, až tanečníci očistí své jméno, znovu vyleze z hlubin a nabídne elfům své služby. Po jeho odchodu se však možnost vykovat čepele téměř ztratila (až na pár vyjímek, viz. níže) a tak se jejich vlastnictví stalo téměř cve většině případech dědičná záležitost, popřípadě dar. Lze je i nyní nalézt v zapomenutých elfích tvrzích, či dračích doupatech, ale rozhodně je dobrodruh nikdy nesežene koupí. Prodat elfí taneční čepele je buďto největší zločin na tradici a duších elfů, nebo znakem šílenství.

Charakteristyky čepelí:
Elfí taneční (pravé) čepele jsou považovány za sečné lehké zbraně, při boji s jednou čepelí má SZ=3, útočnost=+1, obrana=+1, při boji s párem čepelí mají SZ=5, útočnost=+1, obrana=+3. Pravé čepele jsou odolné vůči vysokým tlakům, korozi, kyselinám a zásaditým prostředím. Jedna čepel váží asi 12 mn. Jejich cena je nevyčíslitelná v penězích a darují se pouze za velmi, velmi důležitou a velkou pomoc či ovahu v boji.

Atrapy čepelí se liší podle materiálu, z něhož jsou vyrobeny, a podle něho se liší i jejich vlastnosti. (V závorce jsou hodnoty uvedeny v pořadí SZ, útočnost, obrana, cena v zl ale pouze za materiál (musí se nalézt kovář znalý tvaru a vlastností čepelí, poté si připočítává i příplatek, který se liší místo od místa, nechávám tedy na úvaze PJ) , váha; první jsou hodnoty pro jednu čepel, za odstředníkem pro dvě)

Železná atrapa (2,0,-1,25,50;4,0,+1,-,-), podléhá docela lehce korozi, čepele se musí často brousit
Zlatá atrapa (2,-1,-1,50,100;4,-1,0,-,-), měkká, ne příliš odolná atrapa (10% poškození a snížení vlastností), používá se především jako dekorativní předmět, není určena pro boj, na vzduchu neoxiduje.

Stříbrná atrapa (2,0,-1,28,75;4,0,+1,-,-), stříbrná čepel má šanci 2% pro poškození a následné snížení její vlastností. Používána je především jako zbraň pro zvláštní účely, častěji jsou do ní zaklínáni démoni než do předešlých dvou materiálů. Stříbro je velmi dobrým tepelným a elektrickým vodičem a jelikož i rukojeť se vyrábí ze stříbra, je pravděpodobnost 10% ,že se tyto jevy přenesou i na ruku člověka, který čepel drží (ať už kouzlem, dotekem ohnivé bytosti ...).

Bardská magie čepele: Hlavní silou pravé taneční čepele je však sesílání pomocí tance různá kouzla a zaklínadla. Aby bard mohl kouzlit, musí mít za sebou minimálně 5 výcviků s čepelemi. Bard je schopen kouzlit v jednom kole pouze z jedné čepele, ale magenergie se dá čerpat i z druhé! Jak bylo řečeno výše, do čepele se zaklíná duše díky níž se bude moci schromažďovat magenergie ve zbrani. Maximální hodnota magenergie v čepeli se vypočítá pomocí vzorce (2 * ŽIV duše + bonus za její inteligenci+bonus za inteligenci kouzelníka, který duši zaklel, přičemž postihy se počítají jako 0). Minimální hodnota je však 10 magů. Pokud je hodnota magenergie menší, zůstane na 10, ale není šance že duše bude schopna komunikovat. Při výrobě dvou čepelí naráz se magenergie a duše rozděluje do dvou polovin. Celkovou magenergie tak lze čerpat pouze pokud bard drží obě čepele, duše je schopnat komunikovat i pouze pokud postava drží jen jednu čepel, ale je šance 50%, že si na něco nevzpomene. Magenergie se dobíjí do čepelí tancem s nimi a to rychlostí 1mag/5minut, přičemž hodnota magenergie nikdy nepřekročí max. hodnotu a toto dobíjení lze provést pouze jednou za dva dny. Za každých 10 minut tance přibude jeden bod únavy. Volba duše je velmi složitá. Záleží pouze na úvaze barda, avšak pokud duše za žádných okolností nebude spolupracovat, můře to ohrozit celé snažení o výrobu čepele! Elfí bardi volili především své mrtvé přátele, blízká zvířata a někteří mocnější i hrdiny, popř. duše nestvůr. Přičemž duše si zachovává všechnu svou moudrot ze života a některé magické vlastnosti (např. zdokonalené vidění magenergie, samovolné seslání kouzla čepele, pokud je z dosahu vlastníka...). Duše vidí pomocí infravidění na 30 sáhů a běžným pohledem na 60 sáhů. Šance že duše po procesu bude komunikovat je (100 - max. počet magenergie - od 0 do 90 podle rozhodnutí duše pomoci při výrobě zbraně a její vetkání do čepele, nechávám na PJ). Šance neúspěšné výroby je (max. počet magenergie - 5 + od 0 do 100, podle komplikací při výrobě).
Kouzla čepele:
Kouzel čepele je mnoho a liší se podle mistra a typu čepele, následuje tedy ukázka několika kouzel s tím, že ostatní kouzla si PJ může domyslet sám. Za jménem kouzla jsou v závorce za sebou uvedeny tyto hodnoty: magenergie, dosah v sázích, rozsah, vyvolání v kolech, trvání, past, podoba tance. Za každé seslání dvou kouzel přibude jeden bod únavy.

Vzdušná clona (viz.dále,0,sesilatel,1,dle mag.,---,zrychlující krouživý napodobující vítr) je kouzlo zvišující šance barda na vyhnutí se útokům na jeho osobu. Za každé 3 dodané magy se na příštích 10 kol zvýší obrané číslo o 1. Tento stav lze vložením magů prodloužit, ale pouze při seslání a to o 5 kol za každý dodaný mag.

Spánek (8,20,1 tvor,1,do probuzení(asi 8 hodin),INT-7-uspán/nic(hází si nepřítel barda), pomalý ladný napodobující padající listí) je kouzlo uspávající nepřátele svou pomalou pohybovou složkou. Pokud bard používá dvě čepele, je šance 10%, že uspí i nepřátele ve svém okolí (5 sáhů), ale past má již nebezpečnost 4.

Rozmazání (5,0,sesilatel,1,10 kol,INT-6-zasáhne/nezasáhne (hází si útočník na barda), rychlý trhaný) je kouzlo bránící barda před střeleckými útoky. Pro nepřátelské střelce se bard zdá rozmazaný a nepřesný., proto musí přehodit past, aby se jim povedlo zasáhnout.

Neviditelnost (10,0,sesilatel,3,viz. níže,---,pomalý kopírující tělo sesilatele) je kouzlo naprosto stejné jako u kouzelníka v pravidlech pro začátečníky.

Zkrácení/Prodloužení (5,0,čepel,2,viz. níže,---,zrychlující se mávání čepelí) je kouzlo prodlužující či zkracující délku čepele. Lze ji takto změnit až o polovinu její délky (=50-60cl.). Navrátit ji do původního stavu lze automaticky dle přání duše.

Proměna (2,0,čepel,2,viz. níže,---,pomalé hlazení čepele o nohu barda) je kouzlo sloužící k proměně čepele za podobu obyčejné dýky. Proměna do původní podoby se projeví při první útoku, seslání kouzla, nebo na přání duše.

Kruhový útok (6,1,okolní bytosti,1,ihned,OBR-7-uhne(poloviční zranění)/neuhne,rychlá otočka tam a zpět) je kouzlo způsobující osobám stojícím kolem (i přátelům) barda zranění za 2k6 životů, pokud uspějí v hodu na past, pak pouze 1k6.

Kde si nyní nechat vyrobit čepel?
Dnes v hlubinách země mezi temnými elfy žije umírající Gerigrax, on již nikdy na povrchu se neobjeví, však tento hlubinný drak je samicí a chová dvě nová mláďata, jednoho mladého samce, jenž převezme jméno Gerigrax a malou samici, jenž se narodila s křídli (oba Gerigraxové křídla nemají - jsou hlubinými draky) a těší se na povrch. Proto také Gerigrax zmizel z povrchu, aby umřel pod zemí a na zem přivedl nová mláďata i naučil je své moudrosti. Samec by se mohl poprvé se svou sestrou oběvit na povrchu asi za 350 let, což je celkem brzy, možná však samici vyjde na povrch první zvěstovat příchod nové éry tanečníků. Další možností pro výrobu čepelí je v trpasličích pecích, jenž jsou srovnatelné teplotou a žárem s dračím dechem, avšak pochybuji že by se sem elfí mistr vydal a trpaslíci vydali tajemství o jejich pecích. Jiní draci nikdy nepoužijí zbytečně svůj dech pro výrobu zbraně, ani pro odměnu a krom toho neumí svůj dech formovat do takového žáru jako měl Gerigrax.

Čepel jako artefakt:
nejznámější taneční čepelí za dob jejich existence je čepel "Shak-igduern-no", známá také pod názvem "Tančící drak" , která patřila elfímu hrdinovi a členovi "Shak-herogrim" Nalmenovi Gerenu Ferxesovi. Ten jako obyčejný potulný bard spřátelil se s malým bílým drakem Fegurem a spolu putovali po krajích. Vykonávali dobré skutky a rostlo mezi nimi citové pouto, když před nimi stál poslední úkol a to osvobození elfícho města Lawathor-ni od nekromanta proměňujícího se v černého draka a jeho armádou. Tehdy zatímco obyvatelé bojovali s nemrtvými vojsky, Nalmen se svým dračím přítelem se dostali do dračího doupěte a po tuhém boji s drakem, nekromanta zabili. Nalmen byl však mrtev a drak Fegur smrtelně zraněn. Za to, že svou obětí zachránili množství životů, byl Nalmen bohy vzkříšen z mrtvých, aby se rozloučil s Fegurem. Když se ho lidé z města ptali co žádá za svou službu, řekl si o taneční čepel s duší svého dračího přítele. Tak se i stalo a říká se že pro Fegura, Gerigrax vmíchal do slitiny i své ohnivé slzy a požehnaly jí všichni elfí bohové a bohyně. Tak Nalmen opět se svým dračím přítel šířil spravedlnost a proslavil se mezi tanečníky svými skutky v bitvách za věc elfů. Dnes je čepel ztracena aa nikdo neví kde.

"Shak-igduern-no" vypadá tvarem jako prostá tančící čepel, však po jejím ostří jsou vidět rudé skvrny a nad rytinou draka je vsazeno několik rubínů a bílých diamantů. Z hrušky vičnívá druhé ostří vyrobené ze slitiny všemožných kovů a vsazenými diamanty.