Falarica
| Autor: | Syrus |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 25 |
Skupina: Zbraně
Síla zbraně: 5/+1
Cena: 5
Malý dostřel: 5
Střední dostřel: 10
Velký dostřel: 20
Váha: 25 mn
Popis:
Pozn.: tento příspěvek si nedělá naděje na to, aby byl nějak mimořádně originálním nebo široce přejímaným. Chce jen pro účely DrD zpracovat zbraň sice málo známou, avšak skutečnou a zajímavou.
Falarica byla speciální a obávanou zbraní, kterou používali příslušníci keltiberských kmenů v Hispánii (dn. Španělsko a Portugalsko). Zprávu o ní (stejně jako její popis) nám zanechal Titus Livius v souvislosti s Hannibalovým obléháním Sagunta.
Případným zájemcům o tuto zbraň z řad PJ radím, ji užívat stejně, jako byla užívána ve skutečnosti. Tedy jako speciální zbraň nějakého málo početného a izolovaného etnika a určenou pouze pro armádní užití (tedy dle PPE - Svět). *** Cena se bude lišit podle místa a okolností. Nejnižší bude přímo u toho kmene, který ji vyrábí a používá. Lze ji použít i v boji tváří v tvář. Pak má sílu 3, útočnost 0 OZ -2 a délku 2 Falarica je oštěpu podobná zbraň, respektive druh oštěpu. Slouží k vrhání, výjimečně se dá použít i jako projektil do některých druhů šípometů. Je tvořena ratištěm z jedlového dřeva (dlouhým zhruba 130 coulů), které je po celé délce oblé, s výjimkou konce, odkud trčí kovová násada. Tam je čtverhranná. Právě tato čtverhranná část ratiště činí falaricu falaricou. Je totiž omotána koudelí a napuštěná smolou. Samotná kovová násada je pak dlouhá asi 50 coulů (tedy dost na to, aby mohl probodnout člověka ve zbroji) a je ukončena malým plochým hrotem (ten je dlouhý asi 3-5 coulů). Největší užitek však přináší ona čtverhranná část. Slouží totiž k tomu (jak už nepochybně většině z vás došlo), aby byla zapálena. Oheň je pak rozdmýchán tím, jak oštěp letí vzduchem, takže při dopadu už hoří relativně silným ohněm a zejména žhne patřičným žárem. Nejvlastnějším posláním střely totiž není přímo zasáhnout tělo nepřítele. Ze zkušenosti víme, že v bitvách, kde se oštěpy vrhají hromadně a na povel, jich většina skončí ve štítech nepřátelských bojovníků. S tím se dá těžko něco udělat, ale dá se toho patřičně využít. Pokud je totiž štít zasažen hořící falaricou, pak oheň a žár nedovolí, aby ji voják mohl ze štítu vytrhnout nebo jej dál používal. Proto musí voják zasažený štít odhodit a pokračovat v bitvě nechráněn. Je jasné, že zásah takovou zbraní má pak i dopad na morálku vojáků, protože pokud musí odhodit štít, mohou se kdykoliv stát obětí nějakého zbloudilého šípu a jejich důvěra v to, že bitvu přežijí, patřičným způsobem klesá. Kolo či dvě před vržením je nutné falaricu zapálit. Z toho samého důvodu (tedy konstantnost rychlost hoření ohně) na ni nelze aplikovat žádné vícenásobné útoky. Zásah:
v klasickém střeleckém souboji podle pravidel pro postavy mohou nastat klasické dvě možnosti - tedy obránce je či není zraněn (1/2).
Vhledem k tomu, že pravidla pro souboj zjednodušují realitu přespříliš, každá tato varianta zahrnuje ještě dvě podvarianty (a/b): 1. Obránce není zraněn (podle pravidel pro souboj). Pak je třeba zjistit, jestli nebyl zraněn proto, že střela šla mimo nebo proto, že střelu zachytil štítem.
a) střela šla mimo. Tato situace nastane, pokud je rozdíl mezi hodem na obranu a hodem na útok vyšší nebo roven obráncovu bonusu za obratnost*. Postih se pochopitelně počítá záporně. Tato varianta nemá žádné následky.
b) střela byla zachycena štítem. Tato situace nastane, pokud je rozdíl mezi hodem na obranu a hodem na útok menší, než obráncův bonus za obratnost**. Při této variantě je štít zasažen hořící falaricou a obránce jej musí odhodit. *Tedy zda se obránce „vyhnul střele“ (což je de facto vyjádřeno rozdílem obráncovy a útočníkovy obratnosti a „štěstím“ – tedy hodem kostkou)
**Rozdíl pochopitelně nemůže být menší, než nula 2. Obránce je zraněn (podle pravidel pro souboj). Pak je třeba zjistit, jakým způsobem byl zasažen, což se odvíjí od závažnosti zranění.
a) zásah "přes štít". Tato situace nastane v případě, že je obránce zraněn za menší nebo stejný počet životů, než je jeho bonus za zbroj a štít*. V praxi to vypadá tak, že falarica se zabodne do štítu a zapálí jej (jako v bodu 1. b). Ale ocelový hrot prorazí štít i zbroj a zraní i tělo. Jak je vidět z výpočtu, jde většinou o drobnější zranění (klasicky jde o zranění ruky, ve které je štít držen). Dlužno ještě dodat, že v tomto případě není obránce popálen, nicméně sám štít je zapálen a je nutno ho odhodit.
b) zásah "do těla". Tato situace nastane, pokud je obránce zraněn za větší počet životů, než je jeho bonus za zbroj a štít. To v praxi vypadá tak, že se obránci nepodaří zakrýt štítem a střela jej zasáhne přímo do zbroje (těla), kterou prorazí. V takové případě je obránce poměrně těžce zraněn samotnou falaricou a navíc je i popálen. V prvním kole je automaticky popálen za 1k6 životů a stejně i ve čtyřech následujících kolech. Pak falarica zhasne (to platí pochopitelně v případě, že někdo falaricu během těchto pěti kol neuhasí nebo nevytrhne).
Oběť sama si dokáže falaricu vytáhnout jen v extrémním případě (past je odl~15~ vytáhne/nevytáhne)**. Při pokusu o vytažení (lhostejno, zda úspěšném, či nikoliv) je oběť popálena na rukou za 1k6 životů (pokud má rukavice, pak za 0-5 živ.). Po celých těchto pět kol je na něj pohlíženo jako na nehybného protivníka. *Jde tedy o přímou konfrontaci zbraně a zbroje
**Pokud falaricu vytahuje někdo jiný, než oběť (resp. je vytahována za ratiště, nikoliv za hořící část), jedná se o past na sílu s automatickým úspěchem (PJ může zvážit past v případě velmi slabých postav). Totéž platí i v případě, že zasažený kupříkladu položí štít na zem a falaricu vytáhne. Speciální případy při zásahu
Obránce nemá štít:
v tom případě buď není zasažen vůbec (případ 1. a) nebo je naopak zasažen přímo (případ 2. b). Vytržení střely:
majitel štítu se pochopitelně může pokusit hořící falaricu ze štítu vytrhnout. Pak je ovšem automaticky popálen na ruce (zranění za 1k6 životů, při rukavicích je to opět 0-5) a hází si proti pasti odl~6~vytrhne/nevytrhne*. *K nejasným případům viz výše Zasažený nechce odhodit štít.
V takovém případě dostává postih -2 k hodu na obranu (ve štítu má zabodnutou falaricu a těžko se s ním manipuluje) a navíc zranění popálením za 1-3 životů za každé kolo po dobu pěti kol. Parametry falariky pro armádní použití (PPE - Svět):
střelecká zbraň, SZ 4, dostřel 2, ZZ 0, cena 10, výcvik 5.
Je možno ji použít i v boji muže proti muži, pak má SZ 3 a útočnost 0. Pokud byl nepřátelský oddíl zasažen hořícímu fararicami (tedy neuspěl v hodu na zásah), ztrácí bonus za štíty. Nebyl – li zasažen, ztrácí tento bonus jen v 50% případů při dlouhém dostřelu, 75% případů při středním dostřelu a vždy, pokud se nacházel v pásmu krátkého dostřelu. Pokud byl oddíl nucen odhodit štíty, získává postih -2 k morálce. Hořící falarica také přidává střílejícímu oddílu bonus +1 k údernosti v hodu na zničení. Za pomoc při dvojím průchodu Dílnou si mé poděkování zaslouží zejména spiritusmortis, Suk a Zdendál
Falarica byla speciální a obávanou zbraní, kterou používali příslušníci keltiberských kmenů v Hispánii (dn. Španělsko a Portugalsko). Zprávu o ní (stejně jako její popis) nám zanechal Titus Livius v souvislosti s Hannibalovým obléháním Sagunta.
Případným zájemcům o tuto zbraň z řad PJ radím, ji užívat stejně, jako byla užívána ve skutečnosti. Tedy jako speciální zbraň nějakého málo početného a izolovaného etnika a určenou pouze pro armádní užití (tedy dle PPE - Svět). *** Cena se bude lišit podle místa a okolností. Nejnižší bude přímo u toho kmene, který ji vyrábí a používá. Lze ji použít i v boji tváří v tvář. Pak má sílu 3, útočnost 0 OZ -2 a délku 2 Falarica je oštěpu podobná zbraň, respektive druh oštěpu. Slouží k vrhání, výjimečně se dá použít i jako projektil do některých druhů šípometů. Je tvořena ratištěm z jedlového dřeva (dlouhým zhruba 130 coulů), které je po celé délce oblé, s výjimkou konce, odkud trčí kovová násada. Tam je čtverhranná. Právě tato čtverhranná část ratiště činí falaricu falaricou. Je totiž omotána koudelí a napuštěná smolou. Samotná kovová násada je pak dlouhá asi 50 coulů (tedy dost na to, aby mohl probodnout člověka ve zbroji) a je ukončena malým plochým hrotem (ten je dlouhý asi 3-5 coulů). Největší užitek však přináší ona čtverhranná část. Slouží totiž k tomu (jak už nepochybně většině z vás došlo), aby byla zapálena. Oheň je pak rozdmýchán tím, jak oštěp letí vzduchem, takže při dopadu už hoří relativně silným ohněm a zejména žhne patřičným žárem. Nejvlastnějším posláním střely totiž není přímo zasáhnout tělo nepřítele. Ze zkušenosti víme, že v bitvách, kde se oštěpy vrhají hromadně a na povel, jich většina skončí ve štítech nepřátelských bojovníků. S tím se dá těžko něco udělat, ale dá se toho patřičně využít. Pokud je totiž štít zasažen hořící falaricou, pak oheň a žár nedovolí, aby ji voják mohl ze štítu vytrhnout nebo jej dál používal. Proto musí voják zasažený štít odhodit a pokračovat v bitvě nechráněn. Je jasné, že zásah takovou zbraní má pak i dopad na morálku vojáků, protože pokud musí odhodit štít, mohou se kdykoliv stát obětí nějakého zbloudilého šípu a jejich důvěra v to, že bitvu přežijí, patřičným způsobem klesá. Kolo či dvě před vržením je nutné falaricu zapálit. Z toho samého důvodu (tedy konstantnost rychlost hoření ohně) na ni nelze aplikovat žádné vícenásobné útoky. Zásah:
v klasickém střeleckém souboji podle pravidel pro postavy mohou nastat klasické dvě možnosti - tedy obránce je či není zraněn (1/2).
Vhledem k tomu, že pravidla pro souboj zjednodušují realitu přespříliš, každá tato varianta zahrnuje ještě dvě podvarianty (a/b): 1. Obránce není zraněn (podle pravidel pro souboj). Pak je třeba zjistit, jestli nebyl zraněn proto, že střela šla mimo nebo proto, že střelu zachytil štítem.
a) střela šla mimo. Tato situace nastane, pokud je rozdíl mezi hodem na obranu a hodem na útok vyšší nebo roven obráncovu bonusu za obratnost*. Postih se pochopitelně počítá záporně. Tato varianta nemá žádné následky.
b) střela byla zachycena štítem. Tato situace nastane, pokud je rozdíl mezi hodem na obranu a hodem na útok menší, než obráncův bonus za obratnost**. Při této variantě je štít zasažen hořící falaricou a obránce jej musí odhodit. *Tedy zda se obránce „vyhnul střele“ (což je de facto vyjádřeno rozdílem obráncovy a útočníkovy obratnosti a „štěstím“ – tedy hodem kostkou)
**Rozdíl pochopitelně nemůže být menší, než nula 2. Obránce je zraněn (podle pravidel pro souboj). Pak je třeba zjistit, jakým způsobem byl zasažen, což se odvíjí od závažnosti zranění.
a) zásah "přes štít". Tato situace nastane v případě, že je obránce zraněn za menší nebo stejný počet životů, než je jeho bonus za zbroj a štít*. V praxi to vypadá tak, že falarica se zabodne do štítu a zapálí jej (jako v bodu 1. b). Ale ocelový hrot prorazí štít i zbroj a zraní i tělo. Jak je vidět z výpočtu, jde většinou o drobnější zranění (klasicky jde o zranění ruky, ve které je štít držen). Dlužno ještě dodat, že v tomto případě není obránce popálen, nicméně sám štít je zapálen a je nutno ho odhodit.
b) zásah "do těla". Tato situace nastane, pokud je obránce zraněn za větší počet životů, než je jeho bonus za zbroj a štít. To v praxi vypadá tak, že se obránci nepodaří zakrýt štítem a střela jej zasáhne přímo do zbroje (těla), kterou prorazí. V takové případě je obránce poměrně těžce zraněn samotnou falaricou a navíc je i popálen. V prvním kole je automaticky popálen za 1k6 životů a stejně i ve čtyřech následujících kolech. Pak falarica zhasne (to platí pochopitelně v případě, že někdo falaricu během těchto pěti kol neuhasí nebo nevytrhne).
Oběť sama si dokáže falaricu vytáhnout jen v extrémním případě (past je odl~15~ vytáhne/nevytáhne)**. Při pokusu o vytažení (lhostejno, zda úspěšném, či nikoliv) je oběť popálena na rukou za 1k6 životů (pokud má rukavice, pak za 0-5 živ.). Po celých těchto pět kol je na něj pohlíženo jako na nehybného protivníka. *Jde tedy o přímou konfrontaci zbraně a zbroje
**Pokud falaricu vytahuje někdo jiný, než oběť (resp. je vytahována za ratiště, nikoliv za hořící část), jedná se o past na sílu s automatickým úspěchem (PJ může zvážit past v případě velmi slabých postav). Totéž platí i v případě, že zasažený kupříkladu položí štít na zem a falaricu vytáhne. Speciální případy při zásahu
Obránce nemá štít:
v tom případě buď není zasažen vůbec (případ 1. a) nebo je naopak zasažen přímo (případ 2. b). Vytržení střely:
majitel štítu se pochopitelně může pokusit hořící falaricu ze štítu vytrhnout. Pak je ovšem automaticky popálen na ruce (zranění za 1k6 životů, při rukavicích je to opět 0-5) a hází si proti pasti odl~6~vytrhne/nevytrhne*. *K nejasným případům viz výše Zasažený nechce odhodit štít.
V takovém případě dostává postih -2 k hodu na obranu (ve štítu má zabodnutou falaricu a těžko se s ním manipuluje) a navíc zranění popálením za 1-3 životů za každé kolo po dobu pěti kol. Parametry falariky pro armádní použití (PPE - Svět):
střelecká zbraň, SZ 4, dostřel 2, ZZ 0, cena 10, výcvik 5.
Je možno ji použít i v boji muže proti muži, pak má SZ 3 a útočnost 0. Pokud byl nepřátelský oddíl zasažen hořícímu fararicami (tedy neuspěl v hodu na zásah), ztrácí bonus za štíty. Nebyl – li zasažen, ztrácí tento bonus jen v 50% případů při dlouhém dostřelu, 75% případů při středním dostřelu a vždy, pokud se nacházel v pásmu krátkého dostřelu. Pokud byl oddíl nucen odhodit štíty, získává postih -2 k morálce. Hořící falarica také přidává střílejícímu oddílu bonus +1 k údernosti v hodu na zničení. Za pomoc při dvojím průchodu Dílnou si mé poděkování zaslouží zejména spiritusmortis, Suk a Zdendál
Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 25
Autor: Syrus
Diskuze
Viděl jsem falaricu už v dílně, a už tam se mi líbila. Mám vůbec dojem, že starověké zbraně jsou téma vděčné a opomíjené. Jsem rád, že to někdo pomáhá napravit. U mě 4*
Terátor:
pochubuju o tom, že by ta díra byla tak velká, že štít by byl nepoužitený. Ale nemám praktické zkušenosti...
To, že se ti to zabodne do ruky je zohledněno v možnosti třetí. To jsou právě zranění, která utrpíš přes ten štít (z výpočtu je pak vidět, že jde o zranění poměrně malá). Já jse to tam rozděli na dvě veliké skupiny: jsi zraněn a nejsi zraněn. Každá má pak dvě varianty a do těchto čtyř variant se musí vejít všechny případy, které se vpraxi mohou stát.
Oheň má takové parametry, jaké má. Primárním účelem zbraně přece není nepřítele spálit na uhel, ale donutit ho, aby zahodil štít.
Proč by to měl být překlep?
Syrus
Vidím, že jsi nakloněn k diskusi. To se mi moc líbí.
Je jasné, že když mineš, může to být tím, že jsem to odrazil štítem.
Mně prostějk nejde do hlavy, že se ten oštěp zabodne - v mém světě je pak štít nepoužitelný - přece jenom je tam dost díra a taky nějaká šance na to, že se Ti zabodne třeba i do ruky.
Oheň - jestli má Tvůj oheň toto ložisko a jak říkáš, je silnější než pochodeň, tak by tam pak mělo být vyšší číslo, než k6.
Parametry falariky pro armádní použití (PPE - Svět):
střelecká zbraň, SZ 4, dostřel 2</b>, ZZ 0, cena 10, výcvik 5.
To bude asi překlep?
Sz - s tím naprosto souhlasím.
Terátor:
automatický zásah:
je možné, že zbraň by se do štítu nezabodla. To by nicméně vyžadovalo další hod v už tak složitých pravidlech pro zásah. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, kde přesně běží ona hranice mezi realističností a hratelností...
Pak musíme odlišit dvě věci: to, jak zásah vypadá "ve skutečnosti" a to, jak zásah vypadá pravidlově (jak je číselně vyjádřen). Jde víceméně jen o poměření jednoho s druhým. Já bych kupříkladu řekl, že pokud se oštěp nezabodne, ale sklouzne po štítu, pak se na to dá pravidlově pohlížet, jako kdyby nastal první případ (tj. oštěp letěl mimo). Není to tak divné, jak to na první pohled vypadá, protože přece posuzujeme pouze to, jestli se oštěp zabodl či ne a jaké škody případně způsobil. Nic jiného (tedy způsob, jakým oštěp minul - resp. se nezabodl) nás zajímat nemusí.
Oheň:
je tam napsáno, že je to potřeno ořlavou směsí. Napsal jsem smolou, ale ono etnikum, které zbraň používá, to (vzhledem k účelu) jistě natírá nějakou speciální zápalnou směsí. Lze si tak představit směs, která hoří i pod vodou, směs toxickou, která následně způsobí nějakou vyrážku atd. Já jsem (protože nejsem chemik) dal přednost prostému číselnému vyjádření. Takže ano - je to oheň prudší, než je u pochodně.
SZ:
díval jsem se do PPZ - Postavy a tam to rozlišeno není. Naopak v PPE - Svět to rozlišeno je. Je otázka, zda v rámci soudržnosti systému pravidel by to nemělo být v obou případech stejně. Mně připadá logičtější, aby rozdíl SZ u vrhacích zbraní existoval. Ale každý si musí udělat názor sám.
Štít může být nadále použitelný... pokud by byl třeba na přední straně pobitý nějakým plechem, tak zřejmě zůstane nepoškozen. To pak záleží na PJ
Tazok the Dragonslaer
Dostává ode mě +1 k reputaci
Takle vypadá dobře zdůvodněné hodnocení.
Lord Alfik
Dostává ode mě -1 k reputaci.
Opravdu si nemyslím, že větou "Pro mě je to vcelku použitelná zbran..." se vystihne téměř dokonalé hodnocení, navíc, když stále není vyčerpána kladná i záporná kritika.
Syrus
Obyčejná zbraň, stejně jako i předmět má dost velkou šanci se chytnout.
K tomu automatickému zásahu - je pravda, že používá obratnost vrhajícího, ale mě jde spíše o materiál - je pravda, že jsem nikdy neviděl na vlastní oči, že by se někdo kryl proti oštěpu štítem, ale počítám, že zabodnutí asi nebude nikterak lehké.
Oheň - pozor, nepsal jsem, že zranuje "pouze" za k6. Oheň je oheň, ale když vezmu v potaz třeba pochodeň, tak ta zranuje za k6+1 a taky je to "jenom" oheň.
Ohledně rozdělení informací o předmětu - mně to je celkem jedno, kde to je, ale aby to bylo. Bylo tady už několik návrhů, že třebajk historie artefaktu, by se měla psát na konec a pod - jen si myslím, že by to mělo míti svoji posloupnost.
Co se týče Sz, moje chyba, ještějk si poslechnu Tvé nějaké další reakce a možná poupravím hodnocení.
Jsou tam mnohé zajímavé poznatky, ale třeba to, že zásah do těla by mohl být i dost smrtelným, navíc těžko obhájíš před hráči, že elfák ve vycpávané zbroji a s malým štítem dostane něčím takovým do těla, ale bude v pohodě - i když vím, že tohle moc lidí neřeší.
To samé při držení štítu se zabodnutou Falaricou - popálení stále pokračuje - to se mi líbí - nebylo by ke škodě třeba uvést, že štít už je nepoužitelný.
Tak přesně takhle by měl dle mého názoru vypadat správný příspěvek. Není zbytečně dlouhý ale ani příliš stručný, jasný a věcný a při tom důkladně zpracovaný. Nápad je dobrý a smysluplný (konec konců se to skutečně používalo), zpracování bez chyb (alespoň já tam žádné nevidím). Osobně mě velmi potěšila pravidla pro bitvu armád. Ano, není to nic převratného, ale po dlouhé době je to předmět který neváhám začlenit do svého světa. Nevidím důvod proč dávat méně, než plný počet. U předmětů tohoto druhu prostě opravdu NEPOTŘEBUJI třístránkovou historii, fantastický umělecký dojem, ani omračující originalitu.
Zdravím,
Jak zde již bylo mnohokráte zmíněno konečně obyčejná zbraň. Zpracování se mi líbí, zejména pak fakt že se autor se zbraní seznámil a podal o ní historicky podložené informace. Pravidlově jsem též nezaznamenal žádné větší chybičky ( přikláněl bych se také k poněkud problematickému využoití v balistách atp. díky nízké váze nicméně nejsem odborník ). Nevím jak ostatní ale podle mého názoru si to zaslouží víc než dvě hvězdy. Ano není to nijak originální nebo přavratné abych hodnotil plným počtem, ale mám s toho dobrý dojem, dílko je pro mé ůčely použitelné a dobře se to četlo. Proto dávám 4*.
S pozdravem a přáním dalších úspěchů do budoucna
Tazok
Pro mě je to vcelku použitelná zbran...
Nechám si své hodnocení ještě peojít hlavou, ale myslím, že ho ponechám jak je...
Ahoj,
Hezká zbraň tahle falarica, ale při váze pětadvaceti mn bych to do šípometů nedával, zvláště když má obyčejný oštěp 60 mn.
Boužel jsem nečetl DrD - E svět takže nepoznám nějaké věci, zde napsány.
Ale po dlouhé době normální "klidná" zbraň a to se také cení :-)
Darkhert