Mým malým láskám
Autor: | Elvis?v_duch |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 10 |
Horké máš oči, horké v posteli
na horkých prsech vrní dlaň:
varhany prstů hřmí, hořce hrnou
hory svých hoří, shrbenou stráň.
Hrady, harém havraních očí
na prsech výří vatry ker:
čertovské orgie, ruce rohů:
páraný polštář s krví per...
Roztržená bývají těla po lásce
Roztržená bývají těla po lásce -
ocel klecí a bití na mříže -
že prý přižene vichřici klíčník...
Prázdná a dutá jsou těla po lásce -
cesty plodů - kudy jdeš tudy dumáš při že-
nských důvodech otupen...
A člověk by ještě miloval!
Polévka stydne a on do srdce střižen
střádá skořápky dalšího týdne.
V romantické touze
Rozkvetlé pláže ranních rusalek
o les klesá sedlina tmy...
Rusalky tančící v svíci moře -
rusalky tančící před šichtou cikád...
Slanými polibky, slaná ňadra, slané oči -
dobýt klín ženy kýženou ztečí.
Mladé sny, mladé, daleké k večeru:
rozkvetlé pláže ranních rusalek.
Poznámka redakci:
Vážení redaktoři,
vím, že básně nejsou vysloveně žánrové, avšak berte v potaz, že se jedná o milostnou poezii a ta, je-li oproštěna od výrazných reálií současného světa, je naprosto univerzální. Tedy představme si skutečný fantastický svět, kde se fikčně píše milostná poezie. Jaká asi bude? Bude nutnost vyzdvihovat v každé strofě, že má "milá je elfka" a její elfskost zdůrazňovat? Nebo kdybyste chodíli s černoškou či asiatkou, také byste ji psali o tom, jak šikmé má oči nebo bílé zuby...? Přemýšlejte, nepsala by se milostná, přírodní lyrika v tom fantastickém světě obdobně (pokud tedy místro stromů nerostou obří houby), bez zbytečných archetypů a kýčů? Zmiňuji zde tuto poznámku jen jako možný návod přístupu k textu. S uctivými díky, autentický kulovátor.
Diskuze
Elvisův duch:
Z tvé poznámky redakci bych se odvážila usuzovat, že lpíš na fantasy "archetypech a kýčích" více než mnozí, kteří ti mohou nežánrovost vyčítat. Odkazuješ tu na elfky, ale jen tak mimochodem zapomínáš zmínit, že klasickou fantasy nedělají ani tak elfové, jako spíše umístění do světa kulturně odpovídající jistým obdobím světa našeho - povětšinou od starověku po začátek novověku. Tato pozemská období jsou ve fantasy jaksi pomíchaná, upravená, ale domnívám se, že někde ve století páry by se mělo končit. Samozřejmě, existuje i fantasy z přítomnosti, odehrávající se v našem světě... ale zde bys mohl brát ještě ohled na žánrovost dračákovskou - sice můžeš hrát v jakémkoliv světě, ale pravidla jsou dělaná na světy klasické fantasy. Tomu by měla odpovídat i kulturní vyspělost civilizace a tedy i poezie. Dovedu si dobře představit lidský fantasy svět bez (tebou zmíněných) elfek, ale tvůj výtvor do takového dračákovského světa nepatří. Poezie, jak nám jí tu předkládáš, se píše pár století (dvě až tři, typuji). Ta do klasické fantasy nepatří (i kdybych do klasické fantasy zařadila i svět na kulturní úrovni 18. století). A pokud bys chtěl argumentovat fantasy světem zcela nestandartní, pak by tu mohlo být cokoliv, protože v takovém případně nejsou žádné (ani nejasné) hranice.
K dílu samému:
Nemám k moderní poezii vztah. A ani toto dílo mě nezaujalo.
Erotická báseň mi moc erotická nepřijde, co do výraziva mi připadá z části značně okoukaná a ze zbytku mám pocit, že několik slov tu je jen kvůli hláskám (h,r) a jejich zapojení do veršů nedává příliš smysl. A ani to "hrčení" mi k tématu nesedí. V druhé básni ještě více vyniká nesmyslnost používaných slov (kolik slov si autor vylosoval z dadaistického klobouku? ;))) ). Třetí básnička je (z mého pohledu) nejlepší - ač z nějakého důvodu nemůžu zahnat myšlenku, že ji autor přidal, aby byl žánrový. Zde bych si dovolila vytknout jedno slovo - šichtu. Dle mě nezapadá do jazykové hladiny básně a nevhodně tu trčí.
Axeli máš pravdu. Většina lidí co píší fantasy mají možná ze začátku kvalitní nový nápad, nicméně se to po chvíli zvrhne v tuctovou fantasy - naštěstí někteří lidé dokážou předtím než se to zvrhne napsat třeba i deset knížek:D A někdo prostě kopíruje od začátku. Dobrých autorů fantasy je velmi málo - bohužel. Já osobně píšu fantasy - ale především parodie a píšu je v angličtině,nicméně je nepovažuji za nic extra - i když parodistický styl to oživuje dosti - jdu si hryzat své kosti. Jinak fajn :-)
Aramir: On je možná problém v tom, že mnozí považují ryzí fantasy za brak, i když jsou sami fanoušky.
Já říkám, že se dá napsat umělecky kvalitní fantasy, ale to jen protože věřím na "zázraky se dějí." Neodsuzuji ryzí fantasy jako brak, protože některá díla výrazně přesahují mé kvality, avšak mám-li ta podle mě nejlepší fantasy díla srovnat s podle mě absolutně nejlepšími spisovateli, vidím tam značný rozdíl.
Třeba je právě toto tím důvodem, proč Elvisův_duch nepíše ryzí fantasy. Nedivil bych se mu.
Takovéhle básně v rubrice nevyhledávám. Milostná poezie je k mání téměř všude, takže ČaE není místem, kde bych ji vyhledával. To ovšem nemění nic na faktu, že jde o velmi kvalitní počin a musím říct, že se mi básně opravdu zamlouvají.
Nevím z jakého důvodu se snažíš pašovat nepříliš žánrově laděné příspěvky do této rubriky (a že těch nežánrových a kontroverzních tady bylo). Já osobně tvoji tvorbu mám hodně rád, ale nemyslím, že vždy je ČaE tím správným místem, kde bys je měl publikovat. Toť můj osobní názor.
A na závěr bych měl jednu prosbičku: napíšeš pro mě nějakou ryzí fantasy báseň? Udělalo by mě to velkou radost a myslím, že nejen mě...
+A-
3K...krása,kvalita,krátká doba.To vystihuje tvoje básně.Jso pěkné a mě se dobře četli.Snad jen ta druhá má divnější systém rýmů takže jsem za to strhl jednu hvězdu ale jinak tomu není co vytknout.Je to prostě báseň na jedno přečtení a pobavení,když to tak řeknu.4*
Dávám tomu 5*,
co do poznámky redakci- záleží na době a "vyspělosti" civilizace (tedy jak moc je to tabu :-), tohle kdybys napsal a publikoval ve 13. století tak tě upálí :D ) Ale jinak nádherná milostná poezie, sice ze současné doby, ale to mi nezabrání tomu dát 5* :-)
Také musím pochválit úžasné využívání slovní zásoby. Celkově se mi básně líbily.
Druhá báseň mě dostala, ta byla dokonalá, sama o sobě by si zasloužila 5* a ohromný potlesk. Naprosto mě vtáhla a její atmosféra mě dostala, jakoby mě právě opustila má milovaná. Po pravdě - málem mi ukápla slza.
První a třetí báseň jsou také kvalitní výtvory, ale z mého pohledu se lehce ztrácí ve stínu té druhé.
Suma sumárum to vydím na 4*, děkuji za krásný zážitek při čtení.
S pozdravem, axel.
No... já by jsem byl asi poslední, kterého by gramatika praštila do očí, jako tady Holgera, ale stejně jako jeho, i mě báseň nadchla a oslovila. Pro mě nádherné slovní obraty, zajímavá myšlenka, podivuhodné obrazce při čtení básně. Pokud jsem báseň: Prokletí, od: Nogusty, hodnotil nízko... z důvodu obecné nezajímavosti, nepestrých myšlenek a myšlenkových pochodů, ukázal by jsem na tuto báseň, aby se jím autor inspiroval. Určitě se zde dá najít mnoho zajímavých slovních obratů a obrazů, které mohou kohokoliv inspirovat v další tvorbě. Je jenom na nás, jak si potom báseň zamícháme, ale tahle polívka mi sakra chutná Elvisi :o)
s úctou
anarion
Vážený autentický kulovátore,
Jak jistě dobře víš, střežím mantinely rubriky poměrně striktně a pevně. Z toho důvodu se budu spíše věnovat Tvému dovětku k dílu, k němuž bych zřejmě po stránce obsahové, možná i formální měl pouze drobné výhrady. Pokud bych vycházel ze striktního dogmatu, který je některými zdejšími uživateli (zejména pravidlově orientovanými) ražen, pak bych měl přistupovat k servšeru pravidlově a hledat vztah k dračímu doupěti. Při zcela automatizovaném true-false pohledu bych pak mohl dokonce vycházet z dogmatu, že DrD je zasazen do fantaskního evropského středověku. Pak bych se samozřejmě dle Tvého návodu v závěrečné poznámce musel zabývat otázkou, jak by v takovéto době někdo tvořil milostnou či přírodní lyriku a mohl bych dospět k pro Tebe jistě nepříliš příznivému závěru, že by asi dotyčný nic netvořil, případně by nic nepublikoval, protože tento žánr by byl na okraji společnosti. Pokud bych již připustil renesanční období, pak bych dále hledal naplnění formy, která by se danému údobí blížila a očekával bych znělky či villonské balady, opírat se o středověk čínský, ano přírodní lyriku bych vítal a opět bych hledal formu odkazující k danému údobí...
Jistě také víš, že takto nepostupuji, a nepochybně víš, jak člením dílka. Z hlediska tématického vymezení rubriky existují tři typy děl.
První typ jsou dílka jasně koncipovaná pro téma servšeru - všechny ty hrdinské eposy plné patosu a archetypů, které všemožně směřují k nějaké hře, a druhdy jsou kolísavé kvality, pseudohistoricko mytologicko fantasijní verše a lidové říkačky (druhdy lidovostí stylu maskující autorskou neschopnost). Tato díla nemají problém se dostat do rubriky.
Druhým typem jsou dílka zcela mimo téma servšeru – např. angažovaná poezie, soudobá (jak s oblibou řku a Ty na to upozorňuješ) autentická poezie zprostředkovávající autorovo psýché bez vazby na téma, poezie na obecné téma atp. Tato díla posílám mimo rubriku, často končí na stole Poezie v Putyce, nebo na jiných poetických stolech, ať již jsou spravovány bardy, přísnými kritiky, nebo kulovátory.
Třetím typem jsou díla, která jsou na hraně, tedy ta, o nichž mi autoři například tvrdí, že je to jejich náhled na to, jak by tvořil nějaký takový bard ve fantasy světě DrD poezii bez zbytečných archetypů, špičatých uší, plavých vousů, bílých zubů či skvělého nátisku rtů na troubel pěnovky. Tato dílka pak závisí jen a jen na mé zvůli, zda u nich uvidím (a to v textu souvisejícím s básní, nikoli ke vzkazu redakci) spojitost s tématem servšeru. Tedy tato spojitost by měla být blbuzjevná.
Ano, sám vím velmi dobře, že daný bard by se nemusel extra snažit, a za echt dračákovské dílko pak považuji i bardskou říkačku na lidovou notu, věnovanou jisté děvečce, za skývu chleba a ještě nějaké to drobné všimné: „Mileno, Mileno, pojď se mnou na seno.“ Přesto nemíním takové věci publikovat, protože jsou dle mého tak trochu podvodem na hledače pokladů děl pro jeho vlastní hru, poučných pro vlastní tvorbu, doplnění hry atp.
Nejsnadnějším východiskem je, jak jistě víš a pokud jsi dílko tvořil, coby jistý bard, postava, nebude to pro Tebe velký problém, dílko doplnit poznámkami k dílku, okolnostem jeho vzniku, zasazení do rámce světa atp. Proklamativní způsob, kterým mi zavřeš notebook i s prstama na klávesnici (nehledě na to, že sám bych si tímto způsobem dokázal udělat alibi i na zmíněné dvojverší, a tudíž bych měl pochopení.) Takže pro příště doporučuji spíše než poznámky redakci napsat poznámky k dílku (jakkoli se Ti zdá, že snižují uměleckou kvalitu dílka.)
Na druhou stranu máš štěstí, protože Tvoje hra se slovy je umná a symbolika či formulace, které používáš, mě nakonec vedou k uznání dílka za žánrové (nazvi si to třeba zvůlí), nebo lépe řečeno tématické s dovětkem ano, toto ještě ano. Nicméně příště se může stát, že ten řez bude hned vedle a řeknu, tohle už ne. A bude záviset jen na mém chápání dané symboliky či užitých vazeb.
Když už jsme u těch vazeb a symboliky, zde musím uvést, proč nakonec nehodnotím plným počtem, ačkoli formálně a obsahově mne dílko velmi nadchlo.
Těžko se smiřuji s hrubými chybami a „na prsech výří vatry ker:“ musím za takovou chybu považovat, protože jsem ještě nezažil výra zažehujícího vatru nota bene z ledu. Ano, prsa by dokázal pokálet celá, přeci jen je to až tříkilový drobeček, ale s ohněm si hraje nerad. (Tato chyba z dílka pro mne udělala tak trochu absurdní počin.) Rovněž dělení slova „že-nských“ sice mohu považovat za básnickou licenci, ale vzhledem k tomu, že vázané verše umožňují dělení správným způsobem „žen-ských“, budu to opět považovat za chybu.
Tedy hodně špásu,
H.