Host
Autor: | Shadowmage |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 24 |
Starý dům a v něm starý stůl,
k němu se mladík posadil.
Do rána zbývá noci půl
- chvíle vzývání temných sil.
Rozhlíží se po pokoji,
chystá knihy, rovná svíce,
ten, který se Ďábla bojí,
nikdy nedozví se více.
„Mocný kníže, Králi Stínů...“
k modlitbě se upíná.
„Přijmi moji obětinu,
kéž přijde tvá hodina.“
Záblesk nože, kapky rudé
do kalichu kapou líně,
pro přípitek plný bude...
Tma se tlačí z koutů síně.
Venku vítr vyje, kvílí,
na okno list přiletí,
hasnou ohně - noc v té chvíli
láme sedmou z pečetí.
„Zas tě volám, ó, můj Pane,
dej mi kousek moci své!
Černý oheň nocí plane,
hlad po pomstě srdce rve.
Utop svůj pád v krvi mojí,
jako já žal ve víně...“
- Úder - Dveře neobstojí.
Kdosi vchází do síně...
Diskuze
Takže, abych se nějak vyjádřila. Samotný text básně se mi velmi líbí. Třeba verš "láme sedmou z pečetí" je opravdu dobrý, a jsou tam i jiné.
Rytmus ti taky skvěle sedí, nikde žádná slabičička navíc, ani písmenko.
Ale!
Myslím, že je ta báseň moc jednoduchá. Neustále se opakující abab je nudné. Alespoň pro mě - připomíná mi to takové ty dětské básničky. Promiň, ale já to tak cítím. Takhle to sice rychle odsýpá, ale je to pořád to samé.
Kdybych mohla hodnotit text básně a formu zvlášť, prvních hvězdiček by bylo hodně. To ale nejde. Škoda. Kvůli formě 3*. Někomu se to může zdát moc kritické, že ti do toho zbytečně kecám, ale tak to je :)
Příteli tohle je špička..... Téma zajímavé, verše podařené a neumělé.....A od začátku do konce se verš střídá(a,b,a,b) a nepřeskočíš v půli básně na a,a,b,b.....A hlavně mne báseň chytla od začátku a do konce nepustila....pro mne jasně 5*
Zdravím všechny čtenáře, děkuji za schválení, chválení i kritiky.
Nikdy bych nevěřil, že to někomu může byť jen částečně připomínat Kytici. Když ale procházím příspěvky v diskuzi a srovnávám je s obsahem básně, nestačím žasnout. Báseň vznikla tak, že jsem prostě jenom dával slova k sobě, aby mi to pěkně znělo. Když jsem začal psát, nevěděl jsem o čem ta báseň bude, postupně se mi před očima v síni začínal rýsovat ten muž, jak něco chystá. Napadlo mě, že se snad připravuje na jakýsi obřad.
Aha, budou to tedy knihy, svíce a kalich. Bude vzývat Ďábla. Otřepané, ale proč ne. O lásce se taky píše už věky. Zkusím místy trochu zaimprovizovat, uvidíme, co z toho vzejde. Vložím atmosferickou sloku. A co dál? Přibyl popis rituálu, lépe jsem to nesvedl. Výzva, emoce. Chvilka napětí... a ono se vážně něco stalo!
Elvisův_duch:
- mechanizovanost, říkankovitost: já nejsem básník, prostě se jenom něco snažím vyjádřit a líbí se mi to formou poezie. Proto, i když jednoduchá, tato forma mi plně postačuje.
- domeček...stoleček: Ten úvod jsem zaměrně napsal tak, aby se v něm opakovalo starý...starý, snažil jsem se o navození pocitu důvěrnosti, letitosti. Že to vyzní takto opravdu poněkud komicky, to jsem netušil.
- utop svůj pád... jako já žal...: ten člověk topí svůj žal ve víně, to samé (utopení žalu ze svržení z nebe, Lucifera tu beru jako zahořklou bytost, která se mstí) nabízí i svojí modle, snaží se ji uspokojit krví.
- sedmá pečeť: napovím: rozlomení poslední pečeti, Apokalypsa...
- Polednice: tohle mě neskutečně pobavilo, ta přirovnání je trefné :-) Myslel jsem to jako konec, vybízející k zamyšlení. Že někdo vymyslí Polednici, to bych nečekal.
Kikira: Jo, kdybych tomuhle rozuměl, to bych si na to dal pozor. Jako laik se vždy uspokojím tím, že se to čte dobře mně. Jenže já jsem na svůj text zvyklý a už si to přečtu rovnou tak, aby mi to sedělo. Chudáci čtenáři :-)
Gurni, Marsia: těší mně, že dílko vyvolává rozporuplné názory, někomu to sedlo víc, jinému méně.
Sethem: Asi z klasiky podvědomě opravdu čerpám, opravdu jsem však na nikoho konkrétního z básníků nevzpomněl. Ano, ta sloka s popisem propriet opravdu příliš napínavá není, ale chtěl jsem ji tam kvůli další práci s těmi předměty.
Těší mně, žes ocenil tu pečeť, pro takové čtenáře jsem to tam dal.
Jinak všem moc děkuji za vyjádření, udělali jste mi radost.
S úctou, Shadowmage
P.S. Verze pro všechny vykradače klasiků a slabikářů :- )
Byl jeden domeček, v domečku stoleček.
V něm mladík sedí, příprav si hledí.
Hola, hola, čerta volá.
Venku vítr fouká, prší,
listí se na okno vrší.
Když tu ale dveře letí,
čerchmant vchází do dveří.
,,Pintu ginu, ty lumpe prokletý,"
bezzubou dásní zaláteří...
- Shadowmage, 8 let -
Já už jsem se vyjadřoval a pokud se nemýlím, chválil jsem, stejně jako chválit budu. Host je pro mě na vysoké úrovni, bez pro mě postřehnutelných chyb, a proto se nezdráhám dát plný počet.
Vím, že bych neměl, ale neodpustím si reagovat za autora v jednom ohledu; "dveře neobstojí" je podobný případ, jako když Paul McCartney použil rýmu "She was just seventeen - you know, what I mean" - lidi to považovali za pedofilní narážku, on za vatu, protože se chtěl vyhnou otřepanému "queen". Na místě předposledního verše bylo původně"- těžké údery na dveře -", což rytmicky nesedělo. Troufnu si říct, že si sám Shadowmage neuvědomil, že to samé už bylo použito, pročež bych ho z toho (alespoň já) nevinil :o)
--Darn--
Ano, Erbenův odkaz žije, i když on sám byl bigotní katolík a nad takovými verši by se trochu ošil...
První sloka je výborná, navozuje atmosféru, leč druhá ji kazí, vypadává z konceptu. Líčení satanistických propriet není strašidelné a vhodně napnuté lano se zase povoluje, a to ještě na začátku...
Nejsem úplně spokojen též se šestou slokou, kdy mladík volá svého pána "zas", což mi k nepříliš dlouhé epické prodlevě přijde zbytečné.
Dále souhlasím s jucháním nad rytmem a kritikou a povedenými obraty (obzvlášť ta sedmá pečeť mě dostala).
Cením si toho, že Shadowmage (jako málokdo dnes) čerpá z klasiky, ale na absolutní maximum to nestačí... nechám si na příště malé plus.
Budu trošičku nesouhlasit s Marsi, protože podle mě působí dílko vynikajícím dojmem. Právě tím temným atmosférickým, který se podle Marsi nepovedl. Možná budu trochu přehánět, ale při čtení tohoto dílka jsem se cítil podobně jako při čtení Havrana, což mě opravdu srazilo na kolena. Tohle prostě nemůžu ohodnotit jinak, než 5*
Elvisův duch vystihl mé pocity z dílka přesně (včetně Byl jeden domeček a Táta vchází do dveří).
Básnička se mi jeví nesourodě. Přijde mi, že záměr autora byl vytvořit temné atmosférické dílo, ale jazyk se vymkl jeho kontrole. Je to tak temné a patetické, až je to směšné - některé verše nějak nezapadají a ruší atmosféru (podle mě ji dokonale shazují).
Já osobně obdivuji kohokoli, kdo dokáže napsat aspoň čtyxři verše (protože já toho schopná nejsem a asi nikdy nebudu). Takže nejdřív hlasitý potlesk:-)
Pak pochvalné mručení...ale nakonec nějaká ta výtka.
Možná mi nikdo nedá za pravdu, ale mě přišlo, že občas nějaké verše nesedí...jsou buď příliš dlouhé (Starý dům a v něm starý stůl - tan mi tam sedí asi jako pěst na oko:-)) nebo jsou za sebou kladena slova, která by mi jakoby nešla z pusy (je to příliš kostrbaté na to, aby se mi to plynule četlo - chvíle vzývání temných sil...nebylo by lepší čas vzývání? Hlad po pomstě srdce rve - to opakování "po" mi tam nesedí...další opakování "s" a "r" považuji ale již za zdařilý nelibozvuk, který k tématu pěkně sedí)
Dále mě příliš nenadchly již velice známé a mnohokrát omílané obraty a spojení - přijde tvá hodina, kapky rudé, kvílící vítr - to všechno by se mi mnohem víc líbilo opsané nějakým novým způsobem, nějak mnohem originálněji. Tahle chyba mi z básně udělala až něco příliš jednoduchého.
Celkově mám v básních mnehem raději delší verše...takhle krátké to není ono. Pro mě se autorovi nepodařilo vykřesat z tématu vše, co se dalo (i když toho vykřesal hodně).
Jde to. Sice mi tu a tam k dobré onomatopoi chybí nějaké to slovíčko. Ale to je jen moje záležitost. Má to zajímavou myšlenku i rým. Pěkná gradace děje a hezký závěr.
Asi to nevidím dostatočne kriticky, alebo mi len vyrazilo dych. Báseň ide po formálnej stránke a zvnútra je tiež pevná. Vzácny súlad, umocnený dojmom zo zvláštnej situácie, ktorú natieňuje vydýchnutý dej. Oceňujem, i keď sa pri tom cítim zvláštne, epickú pevnosť, ktorej sa báseň drží od začiatku do konca - opisuje, popisuje, podpisuje scénu pasívnym žánrom, zdôrazňujúc tak z toho vyplývajúcu priamu účasť situácie a postáv na celej stavbe.
Tažko povedať, či ide o pokus o horor, alebo moralitu či satyru. Domyslime si.