Temnota
Autor: | Upír Ravel |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 28 |
Dole údolím sa rútia vojaci
sťa hladný dravý vlci
Boty špinavé od blata
tváre skrivené. Príde odplata!
V kotline nepriatelia brúsia zbrane
tešia sa na koristi, na ne
Už skrížili sa zbrane, meče
hlava, nehlava každý seče
Zúrivý boj sa dole strhol
nikto sa mu už nevihol
Ľudská krv sa do potoka valí
nebode život, smrť nás halí
Anjeli dospievali svoje piesne
závan ich krídel sviece zhasne
Temnota odkryla svoju tvár
v tom smútok, padol nám kráľ
No národy svoje sily spoja
a anjeli sviece rozhoria
Diskuze
Když se autor rozhodne nepsat s diakritikou, měl by psát opravdu zcela bez diakritiky.
Alanil: "Kritik je člověk, který píše o tom, jak by umělecké dílo vytvořil on sám, kdyby to uměl." Karel Čapek
Dielo považujem za priemerné. Nie je to niečo, čo by som zaradil medzi úspešnú poézie.
Ale dobre. Ideme na to:
1. Strofa: Ako vravela Maris. gramatické CHYBY. Aj slovo boty...
Inak, ako úvod do básne to je trochu moc, ako to povedať, temperamentné. je tam na úvod príliš informácii.
2.strofa: na (!) ne (!) aj toto je čechizmus. Ten spomínaný boj začal príliš "nečakane", viac by som to rozpísal.
3.strofa: to boj sa skončil ako začal. Velmi rýchlo.
nebode, chyba...
4.strofa:to je zas príliš zbrklo napísaná smrť krála. JEDEN (?!) verš? trebalo by to rozpísať.
Ako som vravel, dielo je to priemerné, nič viac, nič menej. Jednoduchu je na 3*.
Al.
(ako vravím, toto je iba moj názor)
GRAMATIKA!
množné číslo má vždy mäkké "i" - sťa hladní draví vlci!
Boty je čechizmus.
hrubka - nevihol/nevyhol
preklep: nebode život/nebude život
...
No, první dojem byl rozporuplný... Naštěstí jsem si to ale přečetl víckrát a dostal se tak přes úskalí slovenštiny. i tak na mě báseň působí trochu odflákle. Je tam pár zajímavých míst, ale autorovi se nedaří využít jejich potenciál. Spíše než hra emocí mi to takhle přijde jako úsečné rýmování.
V první řadě bych vytknul právě onu stručnou úsečnost až křečovitost.
Dále pak špatnou diakritiku. Jistě, báseň může být i zcela bez diakritiky, ale tady ji prostě postrádám. Místy nějaká je, ale místy není věta zakončena vůbec, natož aby si autor hrál z čárkami. Možná se to nezdá, ale správně volené čárky a diakritika vůbec může mít velký vliv na pochopení verše.
Naopak bych vyzdvihl symboliku v poslední sloce. Já v ní nevidím chybu, naopak. Básni by prospělo, kdyby autor podobných obratů využil i v předešlých slokách a nenechával si je až n konec...
No tak, takhle to vypadá, jako by se mě vůbec nelíbila. To zase ne... Skutečně je tam pár hezkých míst.
Mnoho úspěchů do další tvorby přeje
Dilvish
No dílo na mě působí tak nějak rozpačitě. Na jednu stranu má celkem dobrou atmosféru a na druhou celkem kostrbaté rýmy (také mě úplně nenadchlo to, že autor použil 2x slovo zbraně v jedné sloce, myslím, že nějaké synonymum či úplně jiné slovo by tam vyznělo lépe):
V kotline nepriatelia brúsia zbrane
tešia sa na koristi, na ne
Už skrížili sa zbrane, meče
hlava, nehlava každý seče
Ale toto je asi jediný rým, ke kterému bych měl větší výtky. Zbytek díla je již celkem dobrý. Rozhodně to není na 5*, ale ještě se rozhodnu mezi 3* a 4*.
Připomělo mi to jednu povídku o šachové partii, díky za to a jen tak dál.
„...každá bytost v sobě nese temnotu, a světlo ve své náruči...“
Již Ilúvatar v Silmarillionu poukazuje na fakt, že krása těch dobrých (věcí) může díky zlému vykvést do nového ještě krásnějšího květu.
Pravda, toto dílko není postaveno na stejném principu, ale určité ozvěny z něj zde najdeme. Toto proroctví či píseň pro povzbuzení, povznesení ducha má v první části přísně epický ráz, v závěru přechází d poslání a proroctví, což se u podobného dílka dá očekávat.
Přesto vidím právě v tomto závěru slabinu – na prostoru, kde má dojít k proklamaci vůle té či oné strany (proroctví bývá zhusta spíše projevem vůle pronášejícího, jakkoli se tváří mysticky). Třebaže je využití symboliky andělů (před časem jsem se přiznal ke své alergii na peří z jejich perutí) v závěru zajímavě znásobeno, závěr sám o sobě odbočuje od tématu, přináší oproti předchozím slokám další motivy (andělskou symbolik nevyjímaje), které nejsou v předchozím textu připraveny, a tak vyznívají naplano a rozmělňují celkové vyznění dílka.
V kontextu rubriky ho považuji za mírně nadprůměrné.
H.