Články&Eseje

Padlý anděl Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 45

Padlý anděl

věnováno strachu

Černé perutě zakryly slunce.
Na poplach zvony bijí.
Zahnat démony chtějí.
Rozžaty všechny svíce.
Lidé se skrývají v kostele.

Tam venku zlo prý řádí.
Vzduch naplnila síra.
Ďábel s křídly netopýra
nehodné tvory svádí.
V chrámu spas duši svou!

Jen dítě s čistou duší
vyšlo ven z domu samo.
"Vždyť je tak krásné ráno!"
Nic klidný den neruší.
Veselá písnička z dětských úst zní.

Kdo to tam v trávě leží?
To je ten ďábel zlý?
Je v bílé oděný,
bělostné na křídlech peří.
Ve stínu stromů spí.

"Co se ti stalo, pane?"
"Dítě, já všechno ztratil.
Nemám, kam bych se vrátil..."
Slza po tváři skane...
"Já býval kdys andělem...

Andělem, jenž v lepší svět věřil.
A za něj chtěl i proti bohům bojovat.
Proti krutosti a síle, jež začla panovat.
Já nechtěl, však hodně ublížil.
Toužil jsem lepším být, a přitom zničil vše...

Teď všichni se mě bojí.
Zavřeli přede mnou dveře.
Jak byl bych divé zvíře,
na lov můj se strojí.
Ukončit žití mé..."

Vstal, hrdý ve své kráse.
Svá bílá křídla roztáh´.
Již nevěří své spáse.
Rudý květ ulomil.

"Jdi, dítě, klidně domů.
Padlý anděl se loučí.
Již nevěří svým snům.
Žití jeho se končí..."

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Sputum

Tak prosté to není... Padlý anděl symbolizuje trochu víc...

Obávám se, že ten problém je u mě trochu v jiné rovině, než se domníváš. Alespoň takový mám pocit z tvých slov.


 Uživatel úrovně 0

Marsia: Aha. Vlastně je to docela prosté. Padlý anděl jako symbol člověka, který se snažil změnit něco, co změnit nejde.
Každý hledá v básních něco jiného, podle toho, co sám zrovna řeší. Jestli opravdu bojuješ proti diktátu společnosti, ve které žiješ, docela by mě zajímalo, co máš za problém. Možná by ti pomohlo, kdyby tě naši "bohové" na chvíli vyhostili, aby ses sem jednou mohla vrátit jako do ráje, až poznáš, jaké je to "venku". Možná ale najdeš ráj právě venku, kdo ví. Zkus a uvidíš.


 Uživatel úrovně 3

Alcator: Nevím, proč by se měl na Sputuma někdo zlobit za jeho názor. Osobně jsem za něj vděčná.

Sputum

Děkuji, zajímavý výklad. Snad tě moc nezklamu, když řeknu, že tvůj výklad je jíný, než můj. A jelikož svá slova směřuješ přímo mně, zkusím jemně nastínit, co jsem myslela symboly, na které ty poukazuješ.

Ten strach není strach z Boha. Tu báseň jsem věnovala svému strachu z... marnosti, z marnosti snahy ovlivnit, co ovlivnit nelze. Ale hlavně strachu z toho, že ztratím sílu snažit se to ovlivnit. Padlý anděl není ďábel, i když ho tak vidí předsudky. A určitě není symbolem pro rozum. A pokory v celé básni moc není. A už vůbec ne vůči bohům. Symbol Boha, nebo spíše bohů, je symbolem pro normu ve společnosti, pro "správné" chování jedince, morálku společnosti dnešní doby.

Děkuji ještě jednou, už proto, že se zabýváš smyslem básně, což je pro mě mnohem důležitější, než kdybys rozpitvával formu.


 Uživatel úrovně 3

než se strhne flamewar, dovolím si za sputuma dodat:
"Domnívám se, ale můžu se mýlit, že..."

a na konec: " - ale třeba se mýlím, je to jen můj pocit."

-- Alcator

P.S.: Nerad bych totiž, aby sputuma potkalo to, co mě potkalo asi před dvěma měsíci, kdy jsem vyjádřil svůj názor, aniž bych před něj napsal, že je to můj názor, a přišel jsem o cca 10 bodů reputace, což by u sputuma mohlo být fatální (nevím, nekoukal jsem se).


 Uživatel úrovně 0

Vypadá to, že jsi tuto báseň věnovala svému vlastnímu strachu z Boha. Očividně v ní sympatizuješ s dáblem, jakožto se symbolem rozumu a odporu proti boží totalitě. Zřejmě však svému strachu podléháš a necháváš ďábla, který je v tobě, v závěru básně zemřít, aby sis s pokorou opět naklonila svého Boha.
Je-li ten bůh pouze symbolem reálné osoby ve tvém životě (otec, matka, manžel, ...), pak tě opravdu upřímně lituju. Pokud tato báseň ovšem není symbolická a opravdu v ní mluvíš o svém strachu z Boha, pak tě lituju ještě víc. Tu druhou variantu pěkně dokládá malá drobnost, kterou jsi ve své básni použila. Hluboko zakořeněný strach ti nedovolil napsat ani: A za něj chtěl i proti Bohu bojovat. Musela jsi dopad toho verše zmírnit, a tak jsi napsala jen anonymně - ...proti bohům.... Tak velký je ten tvůj strach.


 Uživatel úrovně 3

Obsidian: ... o pocity autorce asi také nešlo... Opravdu je dobře, žes použil to "asi". Autorce totiž nešlo o nic jiného.


 Uživatel úrovně 0

No, má to hlavu a patu, určitý myšlenkový sled. Výrazy mi připadají vcelku obyčejné, nevyvolaly ve mě moc obrazů, o pocity autorce asi také nešlo, takže vlastně nevim co s tim. Je to průměr.


 Uživatel úrovně 5

Nápad je to vskutku originální a zpracování rovněž líbivé a některé obrazy a fráze svádějí mě k tomu pravit.ů Až geniální jsou," leč báseň má pár vad na kráse, jež spočívají v chybě rýmu a rytmu hlavně, nu což uš, nic víc nadělat nemohu, než čtyři dát: je to jen odchylka drobná od pěti...a myslím, že i ty čtyři ctí...


 Uživatel úrovně 0

Jsem z toho už jako řešeto!


 Uživatel úrovně 3

Gillette: Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem MAATOHU požádala, aby to řešil. Jsem ráda, že to někdo řeší... .)))