Smrt elfům!
| Autor: | Marsia |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 64 |
Už to prostě musím říct. Někteří z Vás již ode mě tato -
či podobná - slova slyšeli. Snad neuškodí, když je
uslyší znova.
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
"Smrt Saladinovi!"
Zní to ze všech stran. Proč? Protože se tím mnozí z Vás baví. Toť ta pravá zábava pro pány tvorstva dnešního věku! Ničit, ničit, ničit ... Zmar, bolest, nenávist ... Čím více krve, tím vtipnější příběh. Čím více křiku, tím hlasitější smích. Čím více bolesti, tím spokojenější výraz. Já vím, vy o tom jen mluvíte. Je to jen vtip. Kam se poděl český humor? A kde jsou dny, kdy opakovaný vtip přestával být vtipem ...
"Znáš ten pocit, když se ti sekera zasekne do krku?" A ty ho znáš? Chtěl bys ho zažít? Chtěl bys vidět, jak ho někdo zažívá? Ostří proniká jemnou pokožkou. Horká krev tryská z rány. Stéká po hebké šíji. Barví sněhobílé roucho. To bys chtěl vidět? Na vlastní oči? Ne? Tak proč to říkáš? Protože myslíš, že je to legrace. Nu, co na to říct? Asi nic. Proč by ses měl zabývat nějakými možnými důsledky svého "vtípku"? Proč přemýšlet nad tím, zda by se žert mohl změnit v čin. Smál by ses, kdyby se tvá "přání" splnila? Slova jsou mocná. Ty žertuješ a jen ty víš, že opravdu pouze žertuješ. Ale nemohl by se najít někdo, kdo nežertuje? Někdo, kdo by vzal tvá slova jako fakt. "Za to ale nemůžu já. Já žertoval. Nenesu žádnou odpovědnost." Samozřejmě, že neneseš. Jen si hraješ. Hra je jednou ze základních činností člověka. Tak proč si nehrát. Jistě se to nemůže vymknout kontrole. A i kdyby, odejít - utéct - lze vždy. Hra ... Jak si hrají dnešní děti? (Proč přibývá dětí - vrahů?)
"Smrt ..."
"Smrt ..."
"Smrt ..."
Ha, ha, ha. Nemyslím to vážně. Tak proč bych se neměla smát? Proč bych se měla zajímat, co se odehrává v duši těch, jenž poslouchají? Nemyslím to vážně. Tak proč bych se měla zajímat, zda má slova nemohou někoho ranit? Jsou to pouze slova. A nemyslím je vážně. Jestli o nich někdo smýšlí jinak, jeho problém, ne? Já se dobře bavím. Nezajímá mě, co mé "vtípky" evokují v srdcích jiných.
Vidíš tu krásnou dýku? Do zlaté záštity vtepal mistr cizokrajné květy, jílec ovinul černou kůží. Hlavici zdobí rudé granáty. Je blízko. Je na dosah. Stačí natáhnout ruku. A již ji držíš v dlani. Je ostrá jako břitva. Co by se stalo, kdybys jejím ostřím pohladil své útlé zápěstí?
Je jasný slunný den. Pod věží protéká divoká říčka. Otvíráš okno. Slyšíš zurčení vody. Kvetou sasanky. Břehy pokrývá bělostný koberec. Vykláníš se ven. Modřinky se honí ve větvích břízek. Malý králíček proběhl voňavou travou. Vykláníš se více. Co by se stalo, kdyby ses vyklonil ještě víc?
Také hra. Hra s myšlenkami. S myšlenkami, které se nikdy nepromění v čin. Jak by mohly? Jistě není důvod. Určitě není. Určitě ...
"Chci se bavit a ty tu hovoříš o nesmyslech. Což nemáš smysl pro humor? Ty mi chceš zkazit radost?" Ne, to nechci. Směj se. Směj se, pokud rozumíš slovům, jež používáš. Směj se, pokud víš, co pro tebe znamenají. Temnota, zlo, bolest, smrt. Jak je chápeš? Uvažoval jsi o tom? Budeš se smát, až se s nimy setkáš osobně?
"Elfa svlečeme, pečlivě umejeme, očistíme a vhodíme do mraveniště."
"Chytíme ho za uši a třískneme s ním o podlahu, aby dobře spolupracoval."
"jde o nejdokonalejší orgasmus nás temných pánů-spojení chuti, vášně+extáze z mučení=>vrchoný gastronomicko-sexuální orgasmus"
(Stůl Smrt elfům! [aktuálně: Elfí kuchařka aneb vaříme z elfů] )
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
Ale ne! Smrt těm, co mají moc bujnou fantazii. Smrt těm, kteří se nechtějí přizpůsobit dnešní společnosti. Smrt těm, kteří nedokáží přijímat realitu. Kéž spočinou v pokoji ...
Z okna je krásný výhled ... (A země sedmihradská je tak blízko ...)
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
"Smrt Saladinovi!"
Zní to ze všech stran. Proč? Protože se tím mnozí z Vás baví. Toť ta pravá zábava pro pány tvorstva dnešního věku! Ničit, ničit, ničit ... Zmar, bolest, nenávist ... Čím více krve, tím vtipnější příběh. Čím více křiku, tím hlasitější smích. Čím více bolesti, tím spokojenější výraz. Já vím, vy o tom jen mluvíte. Je to jen vtip. Kam se poděl český humor? A kde jsou dny, kdy opakovaný vtip přestával být vtipem ...
"Znáš ten pocit, když se ti sekera zasekne do krku?" A ty ho znáš? Chtěl bys ho zažít? Chtěl bys vidět, jak ho někdo zažívá? Ostří proniká jemnou pokožkou. Horká krev tryská z rány. Stéká po hebké šíji. Barví sněhobílé roucho. To bys chtěl vidět? Na vlastní oči? Ne? Tak proč to říkáš? Protože myslíš, že je to legrace. Nu, co na to říct? Asi nic. Proč by ses měl zabývat nějakými možnými důsledky svého "vtípku"? Proč přemýšlet nad tím, zda by se žert mohl změnit v čin. Smál by ses, kdyby se tvá "přání" splnila? Slova jsou mocná. Ty žertuješ a jen ty víš, že opravdu pouze žertuješ. Ale nemohl by se najít někdo, kdo nežertuje? Někdo, kdo by vzal tvá slova jako fakt. "Za to ale nemůžu já. Já žertoval. Nenesu žádnou odpovědnost." Samozřejmě, že neneseš. Jen si hraješ. Hra je jednou ze základních činností člověka. Tak proč si nehrát. Jistě se to nemůže vymknout kontrole. A i kdyby, odejít - utéct - lze vždy. Hra ... Jak si hrají dnešní děti? (Proč přibývá dětí - vrahů?)
"Smrt ..."
"Smrt ..."
"Smrt ..."
Ha, ha, ha. Nemyslím to vážně. Tak proč bych se neměla smát? Proč bych se měla zajímat, co se odehrává v duši těch, jenž poslouchají? Nemyslím to vážně. Tak proč bych se měla zajímat, zda má slova nemohou někoho ranit? Jsou to pouze slova. A nemyslím je vážně. Jestli o nich někdo smýšlí jinak, jeho problém, ne? Já se dobře bavím. Nezajímá mě, co mé "vtípky" evokují v srdcích jiných.
Vidíš tu krásnou dýku? Do zlaté záštity vtepal mistr cizokrajné květy, jílec ovinul černou kůží. Hlavici zdobí rudé granáty. Je blízko. Je na dosah. Stačí natáhnout ruku. A již ji držíš v dlani. Je ostrá jako břitva. Co by se stalo, kdybys jejím ostřím pohladil své útlé zápěstí?
Je jasný slunný den. Pod věží protéká divoká říčka. Otvíráš okno. Slyšíš zurčení vody. Kvetou sasanky. Břehy pokrývá bělostný koberec. Vykláníš se ven. Modřinky se honí ve větvích břízek. Malý králíček proběhl voňavou travou. Vykláníš se více. Co by se stalo, kdyby ses vyklonil ještě víc?
Také hra. Hra s myšlenkami. S myšlenkami, které se nikdy nepromění v čin. Jak by mohly? Jistě není důvod. Určitě není. Určitě ...
"Chci se bavit a ty tu hovoříš o nesmyslech. Což nemáš smysl pro humor? Ty mi chceš zkazit radost?" Ne, to nechci. Směj se. Směj se, pokud rozumíš slovům, jež používáš. Směj se, pokud víš, co pro tebe znamenají. Temnota, zlo, bolest, smrt. Jak je chápeš? Uvažoval jsi o tom? Budeš se smát, až se s nimy setkáš osobně?
"Elfa svlečeme, pečlivě umejeme, očistíme a vhodíme do mraveniště."
"Chytíme ho za uši a třískneme s ním o podlahu, aby dobře spolupracoval."
"jde o nejdokonalejší orgasmus nás temných pánů-spojení chuti, vášně+extáze z mučení=>vrchoný gastronomicko-sexuální orgasmus"
(Stůl Smrt elfům! [aktuálně: Elfí kuchařka aneb vaříme z elfů] )
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
Ale ne! Smrt těm, co mají moc bujnou fantazii. Smrt těm, kteří se nechtějí přizpůsobit dnešní společnosti. Smrt těm, kteří nedokáží přijímat realitu. Kéž spočinou v pokoji ...
Z okna je krásný výhled ... (A země sedmihradská je tak blízko ...)
Diskuze
Vácná paní Marsio, Tvůj článek mi promluvil z duše a děkuji Ti za něj. myslím ,že debata o něm se přenesla do trochu jiné roviny a snad se nebudeš zlobit, když řeknu, že dojem z článku mi poněkud zkazila. Přesto budu hodnotit nejvyšší známkou, protože si ji zasloužíš.
Saladine, neoslovuji schválně vzácný pane, protože svým vyjadřováním vzácným přestáváš být a je to škoda. Nemusím Ti snad říkat, že mne to mrzí dvojnásob. Tedy, Saladine, obávám se, že Tvá představa, že jsou všichni proti Tobě, je mylná. Článek, tedy tak, jak jsem ho pochopila já, nebyl zaměřený proti Tvé osobě, ale proti tomu, cos rozpoutal a co velmi hojně přiživuješ. Možná by ses měl trochu zamyslet. Znáš opravdu význam svých slov a toho, co propaguješ? Zafilozofuj.
S hlubokou úctou
Nathaelen
Myšlenka:
Hmmm, ano..... v těch slovech něco je..... Proč jsem si to dříve neuvědomil.... Snad jsem to nechtěl vidět. Možná jsem to nechtěl vidět, abych se mohl bez pocitu viny bavit těmito hrami... myšlenkami o tom jak někoho kuchám, zabíjím, mučím a z jakého důvodu??? Třeba jen z prosté čiré radosti...... Ale,... měl bych se za to stydět, vždyť je to ohavné.... Měl bych...měl bych toho nechat. Zavřít to do truhličky a navždy to zakopat hluboko do země. Ano tak to bude správné. Budu žít tak jako ostatní bez těchto "zálib"? Ani nevím jak tomu říci... Musím to už napořád dostat z hlavy....
Čas běží. Jsem spokojený? Možná.... Ale vždyť už nemyslím na nic zlého. Takže bych měl......? Jen mám více času na něco jiného, mnoho času který jsem dříve věnoval jen těm myšlenkám a fantaziím..... A ...a ... také citím takové napětí.... Nevím čím to je, ael musím jej nějak uvolnit, snad nějakou činností... těžko říct...
Potkal jsem nového kamaráda jen fajn. Dobře si rozumíme a oba se zajíme o terchniku i chemii. Je to skvělé. Nechápu jak jsem mohl být dříve uzamčen v kruhu těch výmyslů a neužívat si života spolu s přítelem. Stále něco nového kutíme, je to prima....
Nedávno mě opět navštívil můj nejlepší kamarád. Dlouho jsme jen tak mluvili. Nakonec z něj znenadání vypadlo, že zabývá nějakým náboženstvím.... znělo to zajímavě.....
Přidal jsem se k nim. Jejich myšlenky jsou skvělé. Dříve jsem si neuvědomil kolik je na nich pravdy. Nejsou v hodně místech světa moc oblíbení, ale z jejich pohledu, jsou to oni kdo jsou v právu. Stejně tak se to zdá i těm druhým, ale proč by měla být více ta druhá strana. Vždyť jen něco káží, ale vůbec nechápou tyhle lidi!!!
Stojím před hotelem. Jsem nervózní, ale musím to udělat.... Je tam někdo důležitý, kdo škodí mnoha lidem, kteří vyznávají to co teď i já. Je tam i mnoho kolemjdoucích, každý z nich vypad, že se zajímá jen o sebe.... je to sobecké, či správné....? Nevím, ale udělám to čemu teď věřím.
Rozbíhám se .....už jsem v polovině...... "zemře, možná si to v očích jeho lidí nezaslouží, ale v očích jiných, si oni nezaslouží, aby on kázal jim....." Už jen pár kroků. Stojí tam holčička. Na co asi myslí? Jak uškrtí svého bratra? Nebo jak spasí celý svět? Nevím!!! Nevím!!! Vše je tak hloupé!!! Proč to dělám! Jsem jen obyčejný člověk! Ćlověk který je jen ...... člověk.
Poslední krok. Už je pozdě. Sbohem světe, sbohem myšlenko.....
Prásk!!!!
Ufff! Co to bylo? Jen nějaká otřesná představa..... Doufám, že taková hloupost se mi nikdy nestane.... Radši si půjdu zase vymýšlet nějaké ty kraviny třeba na elfy. Raději se uzavřu do svých hloupých iluzí, tam snad budu méně nebezpečný...... A budu si jen vroucně přát, aby mě dokázaly zadržet u sebe, než vkročím do jiného světa, kde to už nemusí být pouhá myšlenka......
Marsia: ke konci se Tvá myšlenka rozmělňuje, formulace výrazu Ale ne! Smrt těm, co mají moc bujnou fantazii. Smrt těm, kteří se nechtějí přizpůsobit dnešní společnosti. Smrt těm, kteří nedokáží přijímat realitu. Kéž spočinou v pokoji ... je v daném místě již bez určité návaznosti na původní myšlenku, a tak by nemusela být správně pochopena.
Zde nejde o pohled elfa či kohokoliv jiného na to, že je mu ubližováno. Zde je nastíněna určirá filozofická otázka, která by měla člověka odlišovat od "nižších" živočichů. Ta otázka zní, zda máme podléhat primitivním pudům, mezi něž např. i rasismus tedy intolerance k odchylkám patří, nebo máme budovat společenství, v němž bude každý jedinec respektován a ceněn. Nejde o pohled z hlediska hry, ale o samotný fakt, jak nás hra může utvářet. Nezapomeňte, že hra je jedním z nejdůležitějších faktorů výchovy každého savce.
Lidi jsou svině...
Každý z nás...
T.
Marsia: říkal jsem si, že už nebudu zasahovat, ale nyní musím ...
Člověk není zlý. Zlé je lidstvo ... jako stádo, které není schopné uvažovat. v tomto se s prominutím pleteš. Zlý nebo dobrý je člověk, podle toho jak se chová (i kdyby to mělo být, že se nechá strhnout davem), ne lidstvo jako takové, protože lidstvo je co? Lidstvo jou člověci (ošklivé slovo ale nepíši lidé, aby si každý uvědomil spojitost člověk - lidstvo) ...
Člověk nemusí být zlý. Ale je v něm zlo. Jinak by lidi nezakládali stoly Smrt elfům!, nezabíjely pro slonovinu a nevyvražďovali se navzájem po desetitisících a statisících.
Myslím, že tohle nemá řešení. Ne teď a tady.
Saladin
Nechci, abys přijímal mé názory. Jsem si vědoma, že pohlížím na svět nerealisticky. Může to být "slepý výkřik do tmy". Ale dokud budu věřit, že ten výkřik něco zmůže, budu ho opakovat.
Člověk není zlý. Zlé je lidstvo ... jako stádo, které není schopné uvažovat.
Pokud přijmu tvou myšlenku, řeknu: "Ano, máš pravdu Marsio, ve svém článku SMrt elfům!" pak ho budu nucen považovat za slepý výkřik do tmy. Protože hollywood nikdo nezakáže nikdy, ani internet a mnoho zrůdností na něm a ani všechno další násilí.
Byl tam podmiňovací způsob.
Myslím, že se dotýkáš problému, který existuje, ale jádro toho problému je jinde. Je v násilí jako takovém. Já nevím, jestli děti před dvaceti, padesáti, sto nebo více lety byly jiné, a odmítám na to tém argumentovat, ale jsem přesvědčen, že LIDI jsou už několik tisíciletí stejný, schopný činit ostatním lidem násilí a nepříjemnosti pro vlastní obohacení, zábavu nebo já nevím pro co a ať my děláme nebo neděláme co chceme, prostě to tak je a dokud bude na světě reálný násilí, tak nemůžeme zavírat oči ani před tím násilím ve fantasii. Tam ho aspoň můžeme činit podle kriterií, jaká sami uznáme za vhodné. Možná je lepší se vybít na elfech, kteří nikdy nebyli, nejsou a nebudou, než pak ...nějak jinak ve světě reálném.
Myslím, že zlo v lidech je nějak zakořeněno nebo co a myslím, že je i ve mě. A radši řeknu tisíc hloupých vtipů a možná dětinských (a málokdy vtipných), než někde někomu úmyslně a se zlým záměrem udělám něco nepěkného, co by mu ublížilo.
Možná to není přesný nebo správný názor, ale takhle si ten náš svět vykládám já.
T.
Nevím, jestli to beru z pohledu elfa nebo ne. Beru to z pohledu někoho, kdo nechápe dnešní společnost ...