Fórum slouží především pro informace masového charakteru a informace obecně zajímavé, zvláště ty, co se nedají moc rozumně umístit jinam. Např. pozdravy z Conů, oznamení o významných novinkách na tematicky příbuzných serverech, informace o akcích komunitního charakteru (Jdeme s Pepou do kina na Narnii, chcete taky?) atp. Toto fórum slouží i jako guestbook.
Nachází se zde také rozcestník k několika nejzákladnějším stolům, které by měly Fóru ulehčit, a proto je prosím používejte, stejně jako mnoho dalších v Putyce (nikdo vám hlavu neutrhne, když tak neučiníte, ale tady vaše oznámení rychleji zapadne).
Za obsah příspěvku ručí autor, nikoli vlastník serveru nebo redakce DraciDoupe.cz. Toto ovšem neznamená, že nevhodné (např. vulgární) příspěvky nebudou bez diskuse mazány, byť mazat se bude jen v nejnutnějších případech.
Omlouváme se, ale anonymní přispívání bylo zrušeno kvůli některým bezohledným spammerům. Děkujeme za pochopení.
Nejsem proti. Pokud je i Corwin pro.
Jo, srabi...jestli chcete svobodu projevu, založte si vlastní server!
(Já bych taky rád viděl, jak to pokračuje, ale neodkázal bych vás do pošty, ale k Odeonu :-) )
No popravdě já to chápu, debata to možná byla zajímavá, ale ne všechny to zajímá. Mohou tu zapadnou informace, o který bych mohl mít zájem.
Popravdě také zcela nechápu Samuraiův postoj. Ale odmítám psát dlouhý a myšlenek-plný příspěvek ve chvíli, kdy mi bude obratem smazán.
To je docela naprd, ne? Takhle nebudu vědět, jak to pokračuje.
Tak děkuji. Už to vypadalo, že se někam hneme. :P
Hm, zrovna se to rozjíždělo. Pokračovat budu poštou.
Myslím, že Pilipo to skvěle uzavřel. Tedy, dosti té vaší diskuze.
Přátelé a kamarádi, a vy ostatní taky ;)
No dívám se, že jak jsem tu chvíli nebyl tak se to tady rozjelo ve velkém, nevím "vo co go" takže se do toho ani nebudu příliš zapojovat, páč není čas ztrácet čas :D
Chtěl jsem jen všem přítomným i nepřítomným atakdále atakdále popřát hodně spokojenosti přes vánoce a bohatého ježíška ;) Šťastné a veselé mastné a kyselé :D
Vše nej do Roku 2010 přeje Pilipo
(chtěl jsem dát nějaké pfko do galerie ale skener ne a ne se koupit :D)
Nevím jestli tě to zklame nebo potěší, ale musím tě parafrázovat. "Zákony" (v obecném smyslu, nikoliv jako právní řád) tady jsou a nedá se s tím s vysokou pravděpodobností nic dělat. Nemám důvod cítit k nim nenávist nebo odpor jen proto že jsou, stejně tak nevím proč bych je měl milovat - řekl bych tedy že jsem nezaujatý. Cestou z toho by snad mohl být Stirnerův solipsismus, ale stejně jako ty pochybuješ o absolutní vůli, nemám ani já moc důvodů věřit, že by solipsismus byl pravdivý.
K našemu právnímu státu nejsem schopen říct nic rozumného. Má znalost práva a jeho teorie je jen okrajová a nikdy jsem této části lidského poznání nepřičítal valný význam. Jsem celkem spokojený s tím, že se mě nikdo na ulici nesnaží zabít ani okrást, ať už je to důsledkem práva, vnucené nebo přirozené morálky - vyber si dle vlastní libosti. Je pravděpodobné, že můj život je bezvýznamný, přesto na něm docela lpím a rád bych v něm pokračoval. Nemám příliš důvěru v existenci přirozené morálky, nijak zvlášť mi tedy nevadí že ji nahrazuje nějaký sociální konstrukt. Jeho stržení by možná mohlo být zajímavé, ale nerad bych skončil rozdrcen pod jeho troskami.
Je možné, že by svět jedinců jednajících pouze za sebe fungoval - ovšem lidé mají sklon se sdružovat, mnohdy mají touhu ovládat ostatní nebo být ovládáni. Nemyslím že by společnost jednotlivců bez nějakého vnějšího tlaku vydržela příliš dlouho, nakonec by se dostala do stavu podobnému tomu, co máme dnes. Konečně, už jednou k němu přirozeně dospěla, proč by se to nemělo opakovat. Bude-li vítězit vůle jedince k vlastní moci, bude tu nakonec vždy i ovládaná masa. Každý jedinec by se musel stále znovu a znovu přesvědčovat o nutnosti samostatného jednání, každá generace by musela projít nějakou zkušeností, která je přivede k víře, že samostatnost je lepší než jakákoliv forma podřízenosti. Není mi jasné jak by se něčeho podobného mělo dosáhnout, je to zhruba to o čem mluvil Trocký jako o Permanentní revoluci. Historie zatím ukazuje, že to moc dobře nefunguje. Považuji to za stejně utopickou konstrukci jako je dokonalá spravedlnost, komunismus a podobné ideje, které měli tak výrazně zlepšit úděl lidstva. Dvacáté století bylo podobných nápadů plné.
Napsal jsi faktum, proti kterému nemám co říct - snad jen, že je (bohužel) pravdivé a hnusné. Vyjasnil bych jen jedno - pokud by na světě byl jeden jediný člověk, bude omezen pouze fyzikálními zákony, ne však už těmi společenskými nebo morálními. A zajímalo by mě, jestli tohle říkáš se spokojeností, odporem nebo naprosto nezaujatě. Jak Ty vnímáš existenci zákonů (jakýchkoliv)? A jak se díváš na právní stát?
Na otázku, co je svoboda, musím odpovědět opět dvojím způsobem:
1) Neexistuje nic jako svoboda. Vždy tu bude něco, co bude osobnost omezovat. A to i ve chvíli, kdy by se člověk stal lehoučkým obláčkem hvězdné mlhoviny - pořád zde budou hranice (nekonečného) vesmíru. O Klímově absolutní vůli - nakolik mě fascinuje - docela pochybuji. A když o ní pochybuji, tak jí nedosáhnu.
2) Společenskou svobodu spatřuji ve zrušení všech výkonných, zákonodárných a soudních institucí. V absolutní destrukci civilizačního systému, nejsem anarchista, který by si přál prostou decentralizaci. Chci svět, ve kterém není žádné právo, protože právo je jen uměle vytvořený pojem. Chci svět, ve kterém vítězí subjektivní vůle jedinců k vlastní moci, nikoliv pravidla schválená masou.
Krom toho, ano, kdyby existoval můj klon, nepochybně by mé kvality ocenil. Stejně jako já bych ocenil jeho. Ale s nejvyšší pravděpodobností bychom se navzájem chtěli zavraždit.
Říkám si, jestli by druhý Den poté postavený vedle tebe došel ke stejnému názoru na cenu tvojí osoby. Ale to nejspíš nezjistíme, škoda.
Vždycky jsou tu pravidla a zákony které svazují, i kdyby na světě byl jen jediný člověk, bude jim muset čelit. Veškerá síla vždy spočívá jen ve schopnosti jejich využití, ve schopnosti pohybu v mantinelech jimi vytyčených. Některé věci prostě překonat nelze. Pokud tě nutnost podřídit se řádu věcí které tvé schopnosti přesahují vede ke zhnusení a nechuti k životu, nenajdeš místo které by ti vyhovovalo nikdy. Alespoň ne v hmotném světě, pokud jsi založení duchovnějšího, můžeš doufat že že tě čeká později. Já bych na to nesázel.
Ovšem zajímala by mě jiná věc, co je podle tebe svoboda, které se dovoláváš? V čem ji vidíš?
Pak je to jen o slovíčkách. Já nemám pocit, že něčemu ustupuju.
Kompromis tvoříš vždy s další osobou, je tedy porážkou, protože vždy ustupuješ (stejně jako Tvůj protivník). Konsensus, kdy oba dojdou ke stejnému či podobnému závěru - ten je vítězstvím a může i něco nového přinést.
Já se jako extrémista necítím, přestože jsem za něj často vzhledem ke svým lido-vražedným tendencím označován - takže Ti to nepovím. Můžu říci snad jen svůj názor, že extrémy jsou lepší, protože jsou zajímavější. To mezi nimi je často jen šedý vyčpělý hnůj.
Den poté: Mně se kompromis jeví spíše jako vítězství. Stačí nebrat kompromis jako závěr, ke kterému jsi musel ze svého postoje slevit, ale jako závěr, který jsi vybudoval a stvořil postupným vylepšováním.
Co je tak úžasného na extrémech, že je třeba se jich držet za každou cenu?
Kompromis je jiné slovo pro porážku. Pro příklad nemusíme ani tak daleko od tématu hovoru - žijeme v kompromisu všech, což z nás všech dělá vlastně poražené mrtvolky.
Patří tam to "k"?
Proto neeklekticisuji (to je slovo...) postoje dva a neeklekticisuji (furt hrůza...) postoje protichůdné. Nevím, jestli se tím podle tebe něco mění. I kdyby ne, není mi jasné, proč je kompromis tak špatná věc. A když už jsme u toho, co je tak špatného na pekle... :-)
Eklekticismus dvou protichůdných postojů je cestou do pekla. Nebo hůř - ke kompromisu.
Zítřku, Alcator je výjimečný a mně přínosný tím, že svým způsobem opravuje některé mé chyby a koriguje můj vývoj (a nikdy neustává, pokud si zrovna nemyslí, že se "nebezpečně moc bavím se Snorčem či Alfikem"). Má trpělivost. Čas od času moc rád přejmu i nějaký ten jeho postoj. Je logické, že tobě je k ničemu, protože ty přece neděláš chyby. Nebo neděláš chyby, které by mohl opravit on. A na nějaké pomyslné stupnici míry tolerance jste na opačných koncích. (Ze stejného důvodu on neuznává nic z toho, co uznáváš ty.)
(Na druhou stranu, čím bys byl bez Alcatora? Server potřebuje rovnováhu.)
Já, naproti tomu, si prostě rád půjčuju názory obou z vás (a mnoha dalších lidí) a konfrontuji je s mými aktuálními, abych je obohatil (nebo vyloučil ty cizí).
Nedělám to dobře, ale snaha je začátek.
Já se po sladkém mohu utlouct. Na druhou stranu, není od Tebe trochu sobecké nepodělit se o svůj světonázor, když už se tady pořádá to defilé?
