Nové Rasy

Seveřané Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 18

Vzhled

Seveřané, jak jim mnoho jiných národů říká, jsou lidem statným, houževnatým a vytrvalým. Muži tam běžně dosahují dvou sáhové výšky, leč i ženy měří obvykle kolem sáhu a tři čtvrtě. Že by nemohly být bojovnicemi? Nesmysl! Jsou štíhlé, avšak silné zadosti. Jenomže mají své vlastní starosti…

Seveřany zdobí dlouhé světlé vlasy a zastřihnutý plnovous. Mají v oblibě plést si do nich všelijaké možné korálky a jiné dekorativní nesmysly – tedy alespoň pro mne jsou to zbytečnosti. Mnoho jich má hluboké a prozíravé oči, jistěže to ale není podmínkou. Zato však mají všichni zcela do jednoho bledší pleť, než jejich příbuzní – barbaři. Ti si určitě žijí v teplejších podmínkách, nežli na ledovcových pláních a chladných severních skalách. Ale zpět ke vzhledu…

Ti jejich lovci, řemeslnící a válečníci mají vskutku fyzičku! Žít někde ve sněhu, kolem vás zamrznutá jezera a majestátní hory… A vtom ulovit losa. Nic jednoduchého, potřebujete k tomu opravdovou výdrž a ovšem že i sílu.

Podle toho také vypadají. Mocné paže obdařené nadlidskou silou a mohutnými bicepsy. Celkově svalnatá postava a vystouplá hruď. K tomu vysoká postava a v neposlední řadě i rychlé a vytrvalé nohy.

Ženy jsou na tom podobně; jsou přizpůsobeny k drsnému prostředí a zdatné v běhu. Jen menší, ne tak robustní a samozřejmě mnohem pohlednější.

Seveřanští muži nosívají obvykle jednu až dvě vrstvy zvířecích kožešin. To pokud chodí na lov, či jsou prostě ve vesnici a pracují tam. Je to teplé, leč vyžaduje to vcelku náročné a zdlouhavé zpracování. O to se však starají ženy…

Něco jiného je, jakmile jdou Seveřané do boje, ať už to je jen kmenová šarvátka či doopravdová bitva. To se nejprve obléknou do lehké košile podobné tunice, načež přes ni přehodí a upevní drátěnou košili – podobnou známému kroužkovému brnění. Následuje již nanejvýš jedna vrstva oblečení a to pár lehčích zvířecích kožešin na choulostivá místa (skutečně si dávají pozor na to, aby nenachladli).

Nu a je hotovo. Už se mohou jít bít se svými soukmenovci nebo nějakou horskou havětí.

Jejich rysy jsou podobné těm barbarským. Jen co je pravda, nejsou tak pohlední jako sliční elfové či ušlechtilí muži z rodu lidského. Jejich obličeje nabírají poněkud chladných výrazů. Nelze jim odepírat právě proto jejich krutost, jež povstává ze samotných bojů a krveprolití. Zachovávají chladnou hlavou v ošemetných situacích, ale v jejich očích plane oheň bojechtivosti.

Zvláštní to lid. Nicméně velice zajímavý.

- Kronikář a učenec Eneus, jimi zvaný „Jižní Posel“

Mnoho věcí bylo řečeno mladým Eneem a i když se nechal v jistých úsecích nepatrně unést okolnostmi, zpravil nás o všem podstatném. Půl roku strávil ve společnosti národa Seveřanů, pochytil mnoho nových poznatků, zaznamenal pro nás jejich bohatou náboženskou kulturu – podle jistých lidí možná pohanskou. Jeho poznatky jsou však jen takovým zpestřením, hlavní jsou věcné údaje a parametry seveřanského lidu.

Historie

Není tomu dlouho, co se pár barbarských kmenů vydalo do severních zemí. Někdo by si mohl pomyslet, proč tak učinili. Odpověď je nabíledni: opravdu mohutná teritoriální území. Nejtěžší bylo začít se stavbami nových obydlí. Plán byl následovný:

Mohutná pohoří jim poskytnou trvalé útočiště. A zároveň bezpečné. V obrovských jeskyních začaly vznikat osady a zpočátku se dařilo, avšak brzy se ukázali další obyvatelé hor – nejen zarudlí trpaslíci a horští skřeti, ale i obři. Výjimkou nebyli ani ledoví draci.

Bojovní barbaři nechtěli přijít o teplé jeskyně, a tak začala smršť barbarských útoků. Trpaslíci se stáhli, skřeti si příliš nevyskakovali. Leč obři vyháněli barbary ze skal a když se objevil nějaký ten drak, o to pro nové osadníky hůře.

Brzy padlo v těchto horských šarvátkách mnoho válečníků, dokud se barbaři nestáhli. Neměli ale kam jinam, než do ledovcových plání a zasněžených údolí. Tyto oblasti se tak staly jejich brzkou domovinou.

Barbaři dokonce přišli na skryté výhody; zaopatřili si vesnice a pevnosti v údolích, zatímco zamrzlá jezera začali používat jako zdroj potravy, vody, avšak i taktických bojových pozic. Stačilo vysekat několik děr do ledu – pro vodní živočichy – a někde led jen naklepnout. Tím si vytvořili obranné plochy proti nepřátelům a mnohé pasti související s vodou a ledem. Z druhé strany byli kryti mohutnými pohořími. To vše samozřejmě zůstává dodnes. Stejná domovina, stejné taktické a obranné funkce.

Dnes ti barbaři tvrdí, že jejich králové jsou polobohové, nejchrabřejší válečníci vznikli z kamene tvrdého jako diamant a obři jsou obludní démoni, kteří mají za úkol pouze ničit a rozšiřovat ledová království. Je to úsměvné, ale kdybyste tam byli tak dlouho jako já, uchvátilo by vás to neméně než mne. Každý národ má dle mého názoru legendy a božstva, stejně tak Seveřané.

Způsob života a obživy

Potrava:

Jsou tři možnosti obživy. Jedna z nich je rybolov. Jak již bylo řečeno, Seveřané vysekávají do jezer díry, aby mohli vodní živočichy chytat, avšak aby i ti mohli dýchat. Tímto způsobem mají o rybí stravu postaráno. Ví, že je to nezbytný doplněk běžné potravy.

Sem tam se v údolí objeví nějaký kopytník či šelma. To je dalším způsobem lovu zvěři, avšak mnohem důležitější jsou hvozdy. Nedaleko, blízko hor, leží obvykle rozlehlé severní lesy, kde jsou koruny stromů zdobeny leskle bílým sněhem a kde žijí losi a rysi. Časně ráno se vydá skupina lovců do těchto hvozdů a naloví dostatek tamní fauny.

Třetím způsobem jsou hory; horské kozy, kamzíci, medvědi a ptactvo. Ze všeho je maso, navíc z medvědů dostatek kožešin, z ptáků peří na šípy.

Způsob života:

Muži: Seveřanští muži tráví čas lovem, boji, , zemědělstvím, kovářstvím, řemeslnictvím i stavebnictvím. Díky dostatku vody, dřeva i kamení patří jejich opevnění mezi ty nejmajestátnější. Kolem hradů hloubí příkopy (někdy ani z důvodu blízkého výskytu jezera nemusí), většina domů je tvořena ze dřeva a královská pevnost celá z kamení. Brána železná, neboť Seveřané jsou i kutači a dovedou zpracovávat železnou rudu – jak ve stavebnictví, tak v kovářství.

Jsou to také oddaní pobožní a služebníci bohů; přinášejí jim takřka obden krvavé oběti. V době války jsou oběti bohům dvojnásobné.

Seveřané dělají ovšem ještě jednu věc: zotročují. Ať už ve prospěch zemědělství, stavebnictví, kutání či bojů. Ani ne tak humanoidní rasy podobné lidem, ale spíše divoká zvířata, šelmy, trolly a jiné podobné bytosti. Pokud se shromáždí velká skupina dobře vyzbrojených válečníků a lovců, dokážou chytit i menšího draka (horského, lesního či ledového). Zpravidla je to však zbytečné a čítá to nepěkné ztráty na válečnících a lovcích. Proto raději volí odchycení jednotlivých obrů, neboť ti jsou pro práci i boje praktičtí.

Ženy: I ženy mohou být válečnice a lovkyně, avšak povětšinou se zabývají zpracováním kožešin, vařením (jednoduše řečeno „zpracování potravy“) a jiným podobným záležitostem. Jejich další činností je rodit budoucí válečníky či budoucí pohledné ženy.

Ač se to může zdát zvláštní, ženy jsou o něco málo inteligentnější, a proto zastávají role kněžek božstva. To jen dokazuje, že role mužů a žen jsou vyvážené, nikdo není na vyšším postavení.

Hle, kam se to dostáváme. Do civilizovaných končin! Stejné postavení na straně žen i mužů, to se mi zdá vskutku chrabré ze strany válečníků. Jen se podívejte na barbary, všelijaké možné nomády a jiné podobné národy. S tímhle se tam rozhodně nesetkáte.

Zejména mne uchvátil způsob jejich jezerních obranných pozic. Musím se usmát nad tou představou, jak po ledě přechází skupinka trollů, či nepřátelská armáda. Jen Seveřané totiž vědí, kudy mohou jít a kudy zase ne. Je to postavené na bázi pěšin. Oni vědí, kde se nepropadnou a kde zase naopak. Takový systém je opravdu úctyhodný a dokazuje jen to, jak jsou Seveřané národ lstivý a zručný.

Božstvo

Zde se dostáváme k nespecifičtějšímu znaku Seveřanů – božstvu. Zde jsou jejich nejdůležitější bohové:

Odin: On jest tajemným bohem, jenž dal dle názoru (a víry) Seveřanů světu dar poezie a kouzelných run. Při hledání moudrosti prý přišel podle legend o jedno oko. Je to nejvyšší ze všech bohů. Má dva havrany: Paměť a Moudrost (Hugin a Munin) – tak se nazývají. Oni jsou Odinovi úhlavní poslové a zpravují ho o všem nevídaném, co spatří. Je pánem Valhally a bývá často obklopen válečnicemi nazývanými Valkyrje.

Frigg: Ona jest Odinovou ženou. Podle bájí má svůj vlastní palác, kde sedí a přede vlákno, z něhož tvoří mraky.

Loki: On jest lstivým a zrádným polobohem (zpola bohem, zpola obrem). Je zlý a díky své lsti způsobil, že byl miláček bohů Baldur probodnut větvičkou jmelí. Je také bohem ohně a dříve byl i on oblíbeným, dokud nezpůsobil Baldurovi újmu na zdraví. Je pokrevním bratrem Odina.

Thor: On jest bohem hromu, lidu se chová přátelsky. Seveřané věří, že v nouzi se vždy mohou obrátit na Thora, boha – válečníka. Ten se v legendách proslavil boji s obry se svým kouzelným kladivem Mjölnirem.

Frey: On jest bohem, jenž zajišťuje blahobyt a plodnost lidí i zvířat. Často se na různých slavnostech připíjí na jeho počest. Jeho sestrou je bohyně plodnosti a erotiky Freya.

V seveřanských bájích vystupuje i mohutný vlk Fenrir, jenž svádí mnohé boje s bohy. Ale i přesto si jej váží a natolik se ho obávají, že mnoho Seveřanů chodí do boje s vlčím skalpem na hlavě a dokonce i jemu přinášejí krvavé oběti.

Božstvo znamená pro Seveřany hodně. Na jeho počest se staví mohutné kamenné chrámy, kde jsou chrámové kněžky, které se starají o krvavé oběti a o celkové uctívání bohů.

Bylo vskutku barbarské, jak přinášeli bohům rozsekaná zvířata a jejich vnitřnosti. Oltáře potřísnili jejich krví a vnitřnosti rozházeli po síni. Maso bylo opečeno a snědeno vrchním knězem (kupodivu to byl jediný muž – kněz a ještě k tomu na nejvyšším náboženském postu).

Ale pozor, tím to nekončí. Šlo-li se do války, obětovali dokonce lidské či jiné humanoidní zajatce! Nejčastěji Fenrirovi a Thorovi, jak jinak. Ovšem těm jen bodli ostří do srdce a tím to naštěstí haslo.

Na druhou stranu je jejich božstvo fascinující. O čem mohou hovořit jižní barbaři či lidé? Takřka o ničem. Jejich náboženství je chudé a občas posmutním, když pomyslím na to, že jsem člověk. Ještě jednou opakuji: úchvatný národ s úchvatným náboženstvím!

Hierarchie a třídy

Seveřané mají spoustu kmenů, kde každému vládne náčelník, avšak když se spojí, tvoří jedno velké a rozlehlé království. A tomu vládne jeden moudrý a silný král. Může se to zdát zvláštní, ale v každém kmeni/osadě má vrchní kněz (také jinak šaman) takřka stejnou pravomoc jako náčelník. Na svých bedrech má povinnosti kněze, šamana, mudrce a proroka zároveň.

Vojenské uspořádání: V každém kmeni je zhruba na pět set obyčejných řádových bojovníků. Často nosí dřevěné (jen zřídkakdy okované) štíty a kopí. Mohou mít u pasu i jednoruční meč. Nadále obsahuje kmen padesát náčelníkových družiníků/gardistů. Ti jsou oděni do kroužkových košilí, nosívají na sobě spoustu válečnických tretek a dekorací, a bývají potetovaní. Bojují válečnými sekerami.

Nakonec jsou zde poslední válečníci: seveřanští berserkeři. Je jich pouze deset, zato jsou to hrůzostrašní bojovníci. Odvážní, silní a fanatičtí – hnáni hněvem svých bohů, neboť oni jsou zapřisáhlými náboženskými zbrojnoši. Pokud jsou v síni chrámu, jsou oděni pouze do kožešin. Jdou-li do boje, nasazují na sebe plátovou zbroj a pověstné hrůzu nahánějící přilby; mají dlouhé býčí rohy vražené do kovu a zakrývají plátem téměř celou válečníkovu tvář. Běda těm, kteří podceňují seveřanského berserkera v boji.

V hlavní králově pevnosti je celé vojsko trojnásobné. Tedy na tisíc a půl bojovníků, sto padesát gardistů králových a třicet berserkerů.

Viděli jste někdy ty berserkera? Viděli? Jestli ne, tak nehodnoťte předem. Ještě den poté mi vlasy stály hrůzou na hlavě, jako ztuhlé. Jsou to opravdoví fanatici, kteří slouží jen nejvyššímu knězi a svému božstvu – a samozřejmě i králi, ovšem. Mají tváře potřísněné krví svých nepřátel!

Gardisti jsou obávaní válečníci, elita řádové armády. Třeste se, když jsou na pochod. Dusot jejich železných bot vám bude ještě dlouho znít v uších! A na přilbách mají ostré kovové hroty, na nichž jsou naražené usekané skřetí hlavy! Ať se propadnu, jestli se mýlím…

Na druhou stranu se jedná o disciplinovanou armádu, není to žádná obyčejná barbarská cháska. Obouvají si železné boty s ocelovou špičkou a mají kvalitní zbraně. Každá kněžka se může cítit v bezpečí, když její chrám hlídá na padesát řádových válečníků a deset pobožných bersekerů, kteří za ně život položí!

Prosté obyvatelstvo: V každém kmeni je zhruba tisíc obyvatel (počítaje bez armády). Kolem čtyř set mužů (lovci, řemeslníci, stavitelé, dřevorubci i kutači) a zbytek jsou ženy, děti a stařešinové.

Průměrná rodina čítá na osm jedinců (samozřejmě je to číslo pouze orientační, ke kterému se došlo vypočítáním průměru). Z toho tři generace: muž a jeho choť, děti (zhruba kolem čtyř dětí) a jejich prarodiče.

Děti jsou většinou cvičeni v boji již od svých šesti let. Trénují ve fyzickém kontaktu (podobné řeckořímským soubojům) a se dřevěnými náhražkami opravdových zbraní. V deseti letech mohou poprvé sevřít v rukou doopravdovou zbraň a dokonce s ní cvičit v boji. Ale až teprve ve dvaceti jsou bráni jako válečníci, jenž prošli výcvikem.

Ovšem ne každý volí dráhu bojovníka a Seveřané to respektují. Někdo se vydá na dráhu chrámového kněze, což jej předurčuje k tomu, aby se stál později čarodějem. Jiné láká svět temných hvozdů, lesní svět a magie. Ti mají šanci stát se hraničáři. Ovšem málokdy najdete Seveřana zloděje, či Seveřana alchymistu. Seveřané totiž nepracují za žádných okolností s lektvary a jinými směsi, ba i řemeslo zlodějské se jim příčí. Každý lupič je hanebník, jenž okrádá svůj lid. Čeká jej nemalý trest, je-li odhalen.

Zákony: Ano, i zákoníky jsou Seveřany uplatňovány. Provinilci musí pykat za své hanebné počínání a jak jinak, než tvrdými tresty. Zde jsou stupnice: (od nejmenšího trestu po nejvyšší)

  1. Seveřan ukradl jistému soukmenovci surovinu, či menší obnos mincí. Bude-li odhalen, přizná-li se či ho někdo udá, bude muset vše vrátit a ještě k tomu bude muset celý den pracovat – pro toho, koho okradl. Všichni jsou spokojeni: zloději nebude způsobena žádná újma na zdraví a okradený muž využije jeho sil a třeba ho pošle na den do hor – kutat. Jak praktické.
  2. To samé provede cizinec. Trest dní nucených prací.
  3. Seveřan vykrade svému soukmenovci celý dům, či ho dokonce vypálí. Dostane tedy deset ran bičem na záda, načež se odporoučí na dva týdny nucených prací.
  4. To samé provede cizinec. Výsledek - patnáct ran bičem, měsíc nucených prací.
  5. Znásilnění, fyzické napadení a následné omráčení, veřejná urážka nejvyššího stupně či dokonce vražda jiného prostého obyvatele. Jaký je trest? Půl rok nucených prací a navíc dva měsíce ve vězení, s minimem jídla i pití.
  6. Někdo zabije králova gardistu. Trest - spousta ostří mečů. Prostě viníka probodají skrz naskrz, dokud nevydechne duši.
  7. Atentát na náčelníka či krále, leč nepovedený. Trest vyhnanství. Viník je odvlečen polonahý do hor či hvozdu, u sebe má jen dýku. Za prvé tím Seveřan ztrácí svou čest a hrdost, za druhé: zkuste si tipnout, jak dlouho asi přežije.
  8. Povedený atentát: viník je odvlečen na rok nucených prací, následně je mučen a pak i popraven.

To byly takové zajímavé perličky ze života Seveřanů, aneb zákony (související s následnými tresty).

Jen pro zajímavost: království je pouze jedno (království Seveřanů, tak jest nazýváno), přičemž čítá přibližně na dvacet kmenů.

Není to moc velké království, jen co je pravda. Avšak silné a výdržné. A dokonce má zákony… Zda-li mají jižní barbaři zákony, hm? Podle mne nemají. Prostě si řeknou, že je vhodná chvíle, a viníkovi useknou hlavu. A jedno, co provedl.

Ale pozor! Z vyprávění jednoho družiníka jsem odvodil, že i zde byly výjimky. Bylo to nějak takto:

Kněží Argnus bydlel již dvacet let ve svém chrámě, kde provozoval rituály na počest božstva. Bylo to jeho jediné bydliště a jeho jediný úděl na tomto světě. Jenže v tu dobu byl v tamějším kmeni náčelníkem Ividan, prohnaný a všemi démony sžíraný válečník. Byl to jeden z mála nevěřících, jenž opovrhoval božstvem, a dokonce se domníval, že by se chrám vyjímal jako krásný nový palác obklopen tak krásnou zahradou. Umanul si, že vyžene kněžky i vrchního kněze Argnuse, a tak vzal dvacet plně ozbrojených mužů, se kterými se vydal ke chrámu.

„Argnusi, jsi vyhoštěn ze svého útočiště. Nemáš právo cokoli namítat na svou obhajobu!“ vychrlil náčelník knězi rovnou do očí. Užuž se chtěl vrhnout do majestátního stavení a rozbít veškeré tamní sošky a skvosty, když jej kněží zadržel.

„Rozmysli si dobře to, co děláš, Ividane. Víš, co nyní děláš? Víš, jak si počínáš? Ty se rouháš!“ Leč náčelník se mu pouze vysmál a rozkázal svým mužům, ale toho blázna vyhodili z chrámu. Avšak vysoký kněží přiskočil k Ividanovi a probodl mu rituální dýkou hrdlo, načež se válečník skácel k zemi.

„Již ani krok, poslové rouhačství!“ okřikl náčelníkovi družiníky. „Nebo se uskuteční velká věštba Odinova, jež vrhne na naši zem zkázu a prokletí!“

S těmito slovy odešel a vojáci nebyli s to se hýbat. Až teprve po několika minutách odtáhli tělo bývalého náčelníka. A vrchního kněze Argnuse nepostihl žádný trest, ba ani žádná podmínka. Žil dál ve svém chrámě, dokud nezemřel na stáří.

Jazyk

Seveřané pochází z národa barbarů a ani k lidem nemají daleko. A proto nemají svůj vlastní specifický jazyk; mluví drsněji nežli lidé a jejich přízvuk je o něco jiný, avšak hovoří obecnou řečí, takže není problém se s nimi normálně domluvit.

Měl jsem strach, neboť jsem nikdy o žádném seveřanském jazyku neslyšel. Jak jsem se s nimi tedy mohl domluvit?

Abych řekl pravdu, naše první shledání bylo spíše komické. Ihned jsem vychrlil několik základních elfských frází – jen co jsem znal – a následovalo i pár slov – ach, já jsem takový hlupák – v lámané a chraplavé skřetí řeči. A oni? Neubránili se srdečnému úsměvu. Ještě dodnes se nad tím uculuji.

Zvláštní schopnosti

Seveřané jsou adaptováni k žití v chladných oblastech. To sice nic významného neznamená, zato to však má jeden menší výsledek - průběhem času se z nich stal lid natolik odolný vůči chladu, že se u nich vyvinula jistá odolnost oproti magii, jež má cokoli společného s chladem a mrazem.

Jejich zranitelnost je tedy CH 2/3.

Parametry

  • Výška: 180 – 230 coulů.
  • Váha: 1400 – 2600 mn.
  • Třída velikosti: B – C
  • Rodová zbraň: Válečná sekera

Co se týče vlastností podle ras, jsou na tom Seveřané téměř stejně jako barbaři. Jen obratnost je o něco vyšší: 9 – 14.

To samé platí pro tabulku oprav, pouze u obratnosti není žádný postih (0).

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Hm co já vím tak třeba Norové i Rusové jsou docela vysocí (Evropští seveřané). Naopak je to s Eskymáky ( kteří pochází z Asie :-) takže víme proč jsou menší...)


 Uživatel úrovně 0

Já bych měl výtku ohledně velikosti. Je obecně známo, že osoby žijící v severských zemích jsou spíše menší (vzrůstem). Dle mého názoru je to právě kvůli zimě, která bývá v některých severských zemích poměrně drsná (menší tělo si dokáže lépe uchovat tělesnou teplotu a také uchovat více energie než větší tělo). Proto bych osobně upravil výšku na cca. 165 - 180 coulů.

Pokud se nějak pletu, prosím o opravu a prominutí.


 Uživatel úrovně 0

Tato prvotina mě trochu odrazuje svým slohem, trochu i samotným zpracováním nápadu (ještě tak ta prvotní myšlenka nějakých zvláštních ledových barbarů ujde, ale to, co z toho vzešlo, trochu ztrácí to příslovečné "koření" - slevuješ z kultury sněhu a ledu /ty by bylo fakt eňoňůňo: výrobky z ledu, neznalost ohně, nezamrzající krev a jiné tělesné tekutiny, ledové hrady, speciálně vymyšlená potrava - třeba rudý sníh, což je sníh s nějakýma řasama, také Pilipovi ledoví býci a rybolov na zamrzlých mořích/ a kvůli obživě jej posouváš až k hranici lesa, konkrétně hvozdu).

Chybí ti vysvětlit, kde vlastně všude žijí (domovská oblast, geografické rozšíření). Dochází k rozporu náznaků ze Vzhledu a Historie s logikou ostatních pasáží (Způsob života a obživy).

Průměrná mi přijde pasáž Hierarchie a třídy (tady bych akorát konstatoval, že válečníci se v dobách míru vydávají na lovecké výpravy, ať už hromadné či individuálně, a zajišťují zásobování na dlouhé měsíce dopředu), Skřetoštěp to vystihl s tím berserkrem. Ty zákony se mi docela líbily, Argnus a Ividan je pro mne nepochopitelný.

Hodně mi také vadí použití některých souvislostí, které se spojují akorát s 1 světem (existence právě 1 království a pouze přibližně 20 kmenů (jinde si psal něco o spoustě), používání obecné řeči, použití pozemského panteonu ve fantasy /kdybys vymyslel něco originálního tak gut, klidně to sem vpálit, ale jinak stačilo napsat: "Celé jejich náboženství odpovídá severské mytologii až na pár výjimek ..."/).

Snížená zranitelnost chladem se mi líbí, lze vysvětlit krví tvořenou nezamrzající směsí (existuje tuším u některých členovců). Lepší obratnost by se mohla nahradit zvýšenou odolností, obratnost bych spíše snížil (alespoň opravu pro povolání)

Pak mám ještě potřebu se vyjádřit k tvé odpovědi pro Pilipa:

1. "Leč obři vyháněli barbary ze skal... dokud se barbaři nestáhli. Neměli ale kam jinam, než do ledovcových plání a zasněžených údolí." Myslím, že jsi se trochu spletl, nebo jsi Pilipa nepochopil. Samozřejmě, že byli vytlačeni.
Ad kamení: na ledových pláních asi kámen těžit nemohou, takže z logiky popisu asi žijí pouze v horském terénu, ale mne napadá otázka - bydlí opravdu pouze v horském terénu nebo i na nějakých rozsáhlých zasněžených či ledových pláních, kde jsem si je představil po prvním přečtení? V případě pouze horského výskytu pouze duplikují normální barbary, kteří v těchto podmínkách normálně žijí, podobně se stravují a liší se pouze zranitelností a pak že mají seveřani vyšší obratnost.

2. Stejně jako Pilipo jsem zprvu pochopil, že seveřani žijí hlavně v ledových pustinách. Tajgy (rozsáhlé lesy) jsou odděleny od ledových plání subarktickou oblastí, tundrami, které jsou porostlé mechy, lišejníky, travinami a semtam zakrslou břízou či nizoučkým jehličnanem.

Hlavní chyba: Myšlenka, že někdo bude žít na ledovcové pláni a bude si jezdit jenom pro dřevo, je divná. Z arktické oblasti by se musel třebas několik týdnů dostávat přes tundru k lesním oblastem, tam vybudovat dřevorubecký tábor v neznámé oblasti osídlené jinými barbarskými národy a pak naložit saně a odvléct je dom. Pokud by žil na okraji tundry a chodil zhruba 1-2 dny pro dřevo do lesa, tak bude jeho sídelní oblast nesmyslně úzký pruh země a nebude moc odpovídat některým popisům. Realizovatelné je to pouze pro specifické horské oblasti, ale to by se pak měl jmenovat spíše Horský barbar či Horal nebo Vrchovec. Navíc by byla silně okleštěna jeho použitelnost. V každém světě nemusí být přesně taková horská oblast. A když je, tak to je zanedbatelný podíl povrchu světa.

Tím, že bys je přesunul i do zalesněných oblastí (jen kvůli tomu, aby mohli rubat dřevo), podle mne úplně ustupuješ od jejich národního svérázu. Seveřani pak nemají jako rasa smysl (ztrácí se odůvodnění pro bonusy).

3. Příkopy: Tohle je nešťastné vyjádření. Voda se přenese? Tzn. Čtyři sta borců bude chodit s kbelíkama od jezera k příkopu než ho naplní? Nebo ho přenesou v pevném skupenství? Není to moc pochopitelné.

Ale zásadní nedostatek logiky: pokud do těch příkopů přeneseš vodu, tak ti v těch příkopech zmrzne (malý objem vody ti zmrzne velmi rychle a nemyslím, že by dokázali vykopat ohromné hluboké příkopy o objemu srovnatelném s jezerem) a přes zmrzlou vodu v pohodě přejdeš (je pevná :-). Takže když už, tak nechat prázdné.


 Uživatel úrovně 0

Teda...čtení mi dalo zabrat....
Takže teď přichází na řadu kritika a chvála.

1) Takže, celý národ mi přapadá slátaný.
-Objevujeme zde Nordické bohy (což není u seveřanů překvapující). K těm asi toliko: pokud ses opravdu inspiroval nordickou mytologii, tak bych čekal, že ve výčtu bohů se objeví například Heimdal či Njord...tito bohové jsou opravdu důležití. Dále, nejedná se o Baldura (to si vyřid s Forgotten Realms) ale o Baldra! Baldr byl bůh (krásný, nadaný...."nezranitelný") byl bohy milován...Z tvého výkladu to vypadá, jako by to byl nějaká domácí mazlíček. Také bych čekal zmínku o Ragnaroku... zkáze světa, z něhož se zrodí svět nový...to je taky důležitá část mytologie...
Osobně se domívám, že Nordikům nebyly skládány krvavé oběti...rozhodně ne lidské...!

Tento celý bod se tě týká pouze v případě, že jsi zamýšlel opravdu nordické bohy..pokud jsis je přetvořil k obrazu svéme...pka budiž...nesouhalsím ale nevytýkám

Po nordických bozích tu máme Jazyk. Zde je napsáno, že se neliší od lidského...já bych to viděl jako formu nářečí...tak to mam máš (myslim) a souhlasim..může být...je o všem nutno uvážit, že na celém světě klidí nemluví stejným jazykem....a takl bych dal seveřanům jakou "severštinu"
Více mě ale zaráží to, že u Odina se zmiňuješ o runách, keteré dal světu (výměnou za oko...atd)...tak proč je seveřané nepoužívají? I reální seveřani (skandinávský pol) psali runami.

Co se týče výchovy..ta mi připadá ryze sparťanská
To k té slátanosti a neúplnosti

2) Kastování+hierarchie
Mě tady nevyhovuje už "severské království"...Jistě, takto bude nazýváno učenci a králi jihu...
Ver skuteřnosti se domívam, že seveřané měli jen klanové vůdce-náčelníky, kteří byli nazýváni Jarlové...a žádný vyšší král nebyl...
To o bojovnících...když chceš....prosím
Ale já si myslím, že fanatičtí bersekři by měli být ozbrojeni co největšímm kalibrem a na sobě by měli mít právě jen kožešiny...Plátová zrboj jejich šílené běsnění omezuje a zpomaluje...
To k počtu lidí v klanu....za předpokladu, že údaje sou orientační...fajn
Rovnocené postavení mužů/žen...když myslíš....

No hele....celkově, mě se dílo osobně nelíbí....ne, že by to byla blbost, ale prostě je tam moc chyb, nesrovnalostí...atd
Ale jedná se o můj a jen můj názor

Co se týče DrDu samotného, tak zde bych podotkl jen to, že barbar má prostě větší obratnost, nechá si narůst plnovous a vobleče si kožich...
Pravidlům to podle mě nic nepřidá...

dávám 2*...


 Uživatel úrovně 0

Mě se seveřané líbí podle mého je to vcelku dobré a propracované dílo! Dávám 4*


 Uživatel úrovně 0

Flintu do žita neházím ;-) Vím, že je možné ponaučit se z dosavadních chyb a i já se o to pokusím.

Už je kvůli tomu, že mám načatou jednu prácičku. Detaily říkat nebudu, ani nic bližšího. Snad jen mohu podotknout, že ona nová rasa má něco společného s Gungany ze Star Wars - vodní lid. Ale to nepatří k této diskuzi, takže už mlčím.


Pilipo:

1) Tvá poznámka je poněkud neohrabaně napsaná, ale to nevadí - pokusím se odpovědět:
Nikdo je nevyhnal. Do ledových plání šli z dobrovolného rozhodnutí, za novým územím. Co se týče kamene: Seveřané ustoupili z horských panství, ale za prvé mohou těžit z okrajů hor a skal a za druhé: hory jsou mohutné a všude je spousta skal. Ne všude jsou jeskyně vhodné k zabydlení, ale těžit se tam dá. A obři nejsou přirozeně všude (!).

2) Já jsem spíše vycházel z toho, co jsem kde viděl a četl. Znám různé chladnější oblasti, kde se vyskytují všelijaké tundry a dokonce i jehličnaté lesy. Krom toho - hvozdy mohou být opodál. Seveřané tam chodí jen sekat dříví a lovit, ale...
... teď mě napadla jedna věc, z mé vlastní hlavy! Vždyť oni mohou žít v těch lesích... Že mě to nenapadlo předtím. Alespoň to teď všichni vidí a řeknou si: "Prima, ten má nápady" :o)
Ne, lesy nejsou tak rozšířené a když už tam jsou, slouží Seveřanům jen jako dostatek dřeva.
Například jsem viděl Beowulfa a poměrně jsem se nechal u svého díla takovým způsobem unést. Chladná oblast, hory, zasněžené lesy.

3) Když vezmeš pár motyk a seker, i do tvrdé země lze vykopat a vysekat díry. Do těch se pak přenese voda z jezer a díry se propojí - vznikají příkopy. Uznávám, není to nic lehkého, ale je to možné.

4) Lze použít i losí, jelení a sobí parohy. S těmi rohy jsem se nechal unést, uznávám. Avšak, snad to není taková chyba. Jistě, člověk si později uvědomí fakta ohledně býků, leč v tu chvíli jsem to jaksi opomněl. Dobrý postřeh.

5) Good perception, aneb dobrý postřeh! Uznávám, zde bych shledal o něco větší chybku, kde jsem se nechal opět unést. Kronikář píše a já jsem se spolu s ním rozjel a napsal jsem tak toto. Samozřejmě si to můžeš poupravit podle sebe.
Na druhou stranu si lze myslet, že berserkeři si nasazují okované boty jen tehdy, když jsou do bitvy do hor či mimo zamrzlé pláně. Ber to jako odůvodnění "okovaných bot".

Jinak děkuji za kritiku.


 Uživatel úrovně 0

Ačkoliv dílo samotné je z mého pohledu v této podobě nepoužitelné, musím ocenit Falhirův přístup a nadhled - je to sympaťák ;>

Falhir: Neházej flintu do žita - pouč se z chyb, projdi si další zde uveřejněné rasy, jejich kritiky /pouč se také z chyb ostatních/, přečti si koncepci rubriky, inspiruj se a tvoř dál! Myslím, že potenciál na to máš slušný. To, že se ti Seveřané příliš nepovedli, ještě neznamená, že jsou špatným tahem - ta rasa samotná (resp. její předloha) je v pořádku. Na prvním místě je použitelnost a zpracování; originalita je až druhořadá. Takže klidně to mohou být třeba ti klasičtí skandinávští vikingové - a milerád tomu dám 5*, pakliže to bude výborně zpracované.

K 1 hvězdičce jsem se přiklonil protože se obecně spíše nadhodnocuje a také pro tu mizernou pravidlovou část...


 Uživatel úrovně 0

Dílko je poměrně dobře provedeno, názorů je tu spousta ale něco mě upoutalo
tak tady je plejáda nesrovnalostí
1.Zajímalo by mě když je vyhnali do ledových pustin tak jak staví z kamene a kde ho berou když v horách jsou obři a draci enní to příliš nebezpečné?
2.Píšeš že je všude led a mráz a my se ve škole učili že v oblastech kde po dlouhou dobu roku velmi nízká teplota(orientačně -2 až +2 stupně) tolik stromů neroste spíše jen křoviny
3.dále píšeš že hloubí příkopy ale jestli jsou tu zmrzlé pustiny jak do toho kopou nebo čím tohle musí být namáhavé a proto mi to příjde jako naprastý nesmysl
4.Berserkři-jakmile sem si přečetl tohle slovo zaradoval sem se ale po dalším čtení jsem byl zklamán kde v těch zmrzlých pustinách berou byčí rohy nebo tam chodí nejaký speciální ledový býk jestli jo mohl jsi ho tam rozepsat
5.Okované boty v tom vidím taky problém když je všude sníh a led tak s okovanýma botama bych se tam nevypravil protože bych se zabořil po kolena tím hůř kdyby šel po ledu nemám šanci se na něm udrže protože okované bopty mají tvrdou podrážku a proto na nich neudržíš tak dobře stabilitu
já vím je to spousta kritiky ale i přesto se mi to líbilo neber to jako osobní urážku ale tohle mě vážně zaujalo
s Pozdravem Pilipo


 Uživatel úrovně 5

Dal jsem Falhirovi +rep za průběžné neagresivní hájení svého díla, za přístup s mírným nadhledem a za to, že si dokázal připustit chyby ve vlastním díle.


 Uživatel úrovně 0

Zharradan-Marr:

Inu, už nemám co říci. Na většinu výtek jsem již odpověděl, nyní musím v jistých oblastech souhlasit.
Seveřané jsou špatným tahem, což už konec konců vím. (Ale 1,5 bych zaokrouhlil na 2 :-))

I tak děkuji za další poznámky, neboť sis dílo alespoň přečetl a stálo ti za kritiku.