Císař Firien a jeho smrt
| Autor: | Syrus |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 13 |
6. května, 35. rok vlády Firiena I.
Ve velkém štábním stanu panovala nervózní atmosféra-císař se zlobil. Firien Johantur I. chodil kolem stolu a vztekle se švihal přes lýtka jezdeckým bičíkem. Občas se zastavil aby si prohlédl plastickou štábní mapu, která ležela na stole. Generálové a maršálové mu uctivě uvolňovali místo. Císařův zrak se upíral k městu Falwirk, vzdálenému přes sedmdesát mil. Do jeho mohutných zdí se dnes nad ránem musel uchýlit princ Valens, když jeho sbor-celkem 2 pluky pěchoty, pluk jezdectva a několik ženijních praporů-utrpěl porážku od nepoměrně větší armády Koalice. Město bylo obléháno a déle než týden se nemohlo udržet…
V odhadu císařovy nálady se ale přihlížející mýlili-hněv byl už dávno pryč. Císař byl veterán mnoha válek a bitev a věděl, že jeho syn potřebuje naléhavě pomoc. Věděl také, že hněv je rádcem poražených. Znovu se podíval na mapu-mezi ním a princem stálo 120 000 mužů koaliční armády. Byla to sběř, sehnaná kde se dalo. Jádro koalice tvořili trpaslíci-jejich král Svur byl také velitelem oné armády. Zbytek tvořili cizinci: běženci, uprchlíci, žoldáci i "bojovníci za svobodu". Dohromady je pojilo jediné: neměli ho rádi. Ano, za posledních pětatřicet let vyplněných válkami si udělal hodně nepřátel… Ačkoliv trpaslická pěchota i zahraniční jednotky budily respekt, nebylo třeba se bát. Už je dokázal porazit. Mnohokrát. Vždycky porazil každého. Byl to nepřítel, kdo měl strach. Od poslední porážky se schovávali v horách jako krysy. Teprve zvěrstva, která v údolích páchali Firienovi vojáci, je donutila sestoupit a znovu bojovat… Svur si jde pro porážku. "Tam (šeptl císař a podíval se zpět na mapu) pod hradbami Falwirku je konečně zničím". Prostředky na to ostatně měl. V obrovském ležení kolem stanu tábořilo téměř 200 000 jeho vojáků. Jenomže právě to množství byl problém-příprava takové operace by zabrala týdny-na to nebyl čas. Jeho důstojníci ale nepochybovali, že císař, kterému obdivně přezdívali "Starý Lišák" najde nějaké řešení. "Maršále" obrátil se císař k náčelníkovi svého štábu "Zítra zrušíme tábor a vyrazíme směr Falwirk. Vydejte příslušné rozkazy."
Ráno 8. května, 35. rok vlády Firiena I.
Starý Lišák, oděn ve své polní rytířské zbroji, seděl na židli ve štábním stanu. Usmíval se. Dnešní bitva se zapíše do dějin a on je na ni připraven. Před malou chvílí odjeli velitelé ke svým oddílům. Rozkazy, které dostali, zajistí i dnes císařským vítězství. Důležité je, že vyšlo počasí-neprší a to umožní hladký pohyb oddílů přesně podle jeho představ. Šest jeho sborů rozdělí armádu nepřítele a postupně jednotlivé části rozdrtí. Pokazit se nemá co. Kdyby snad přece něco nevyšlo, nic se neděje. Kolem štábního stanu byly připraveny početné zálohy, připravené vyrazit na problematické úseky. Ano, pět pluků jízdní gardy a divize pěchoty zažehnají každý problém.
Poledne 8. května, 35. rok vlády Firiena I.
Císař právě obědval. I přes jisté problémy-nebo snad právě díky nim, byl stále ve skvělé náladě. Před hodinou požádal maršál Bergfeld o posily pro svůj III. sbor. Dostal pět pluků záložní pěchoty. Drobné potíže nejsou nikdy na škodu…když jde všechno hladce, je to první známka toho, že něco není v pořádku. Císař pohlédl na hodiny. "Hmm, těch pět pluků už je touhle dobou u Bergfelda…"-pomyslel si a natáhl ruku po moučníku.
Siestu přerušil posel od IV. sboru. Maršálu Golheimovi se nepodařilo osvobodit město. Podařilo se mu sice vytlačit od něj velký oddíl nepřítele, ale musí ho dál pronásledovat a nemůže vyčlenit dost jednotek proti obléhatelům… "Generále!"obrátil se císař na vysokého barbara od gardových kyrysníků "Vezmete si Lehanský gardový pluk a zbytek záložní pěchoty. Vydáte se osvobodit Falwirk. Měla by to být hračka."
Odpoledne 8. května, 35. rok vlády Firiena I.
Přijíždí rychlý posel se zprávou o osvobození Falwirku. Císař pokýval hlavou a vyšel mu několik kroků naproti. "Vezu špatné zprávy veličenstvo. U Falwirku je víc nepřátel, než jsme čekali. Pokusili jsem se o útok, ale po těžkých ztrátách jsme museli ustoupit na Okelský kopec. Ranění jsou na cestě do tábora."
Firien se zachvěl vzteky. Navenek ale zachoval klid hodný císařského majestátu. "Pánové!" obrátil se ke svým důstojníkům "Jak vidíte, tak i ten nejgeniálnější plán může zhatit hloupost jediného člověka. Velícího důstojníka nemine trest…" Přítomní důstojníci se mimoděk zachvěli. Císař umí být krutý k těm co ho zklamali…nejednou byly i celé pluky posílány do trestaneckých táborů… Z myšlenek je vytrhl císařův rozkaz veliteli gardy: "Ať se vaši muži připraví! Povedu je osobně!"
V čele čtyř pluků gardových kyrysníků dorazil Firien na dohled k Falwirku. Před městem stálo zhruba 30 000 mužů, kteří se spěšně řadili do šiku. Byla to hlavně pěchota. Firien se otočil v sedle a přehlédl své oddíly: měl 8 000 jízdních gardistů a sto jezdců své tělesné stráže. Nad ním vlála ve větru jeho osobní korouhev, kterou nesl jeden z jeho mužů. Císař pohybem ruky přivolal kurýra: "Vrať se do tábora a řekni kuchaři, že jsem za dvě hodiny zpátky. Ať připraví takové ty zákusky s…hmm…no s tím žlutým na povrchu-on už bude vědět co myslím…" Císař se podíval zpět k městu "Bude to hračka!". Při pohledu na pole poseté mrtvolami se mimoděk zachvěl-tohle už dneska jednou říkal.
"Trubači! Dej signál! Útokem vpřed!" Masa ocelových jezdců začala sjíždět z návrší. Postupně nabírala rychlost. Obrovský ocelový klín mířil k hlavní bráně města-cestu si musel prorazit středem nepřátelské sestavy-a na jeho špici zářily pozlacené pancíře Tělesné stráže. Klín se zakousl do pěchotní formace. Řada za řadou byli pěšáci všech ras zašlapáváni do prachu, probodáváni kopími a koseni meči gardistů. Masa koní a mužů v železe hnaná ohromnou setrvačností se nedala zastavit a Firien v čele svých jezdců dorazil až k hlavní bráně. Tam zarazil koně. V ruce držel meč-kopí už dávno zlomil-a jak on, tak i jeho kůň byli zbroceni krví bezejmenných mrtvých pěšáků. Brána se pomalu otevírala. Firien čekal, až si padnou do náručí. Otec a syn zbroceni krví společných nepřátel… Ochoz se černal obránci. Pozdě si císařští všimli koaličních stejnokrojů. Na jezdce stísněné mezi baštou a bránou začaly pršet šípy a muži i koně se hroutili do prachu. Firien věděl, že nic není ztraceno-něco podobného už zažil-stačí jen projet bránou do města. Brána se rozevřela dokořán. Jezdci se začali tlačit dovnitř, aby opanovali město a pomstili se nepříteli za smrt prince a jeho mužů. Najednou se koně začali vzpínat a několik mužů spadlo ze sedel. V bráně stál ohromný válečný slon. Na hřbetě měl dřevěnou věž a na ní-císařští vykřikli hrůzou-přibité tělo prince Valenta. Slon zatroubil a vrazil mezi jezdce-za ním se už tlačila další zvířata. Koně se ke slonům nechtěli přiblížit a vyhazovali jezdce.
Starý Lišák se chytil do vlastní pasti. Jako zkušený válečník Firien věděl, že není úniku. Netrvalo dlouho a jeden z lučištníků zasáhl jeho koně. Opěšalý císař odmítl dalšího a s taseným mečem se vrhl do vřavy u brány. Kolona slonů si prorazila cestu a postupovala dál do hloubky formace císařských-za slony postupovali trpaslíci. Zároveň pěšáci přešli do protiútoku a sevřeli kolem gardistů obklíčení.
Když o dvě hodiny později dorazil III. sbor maršála Bergfelda a vracející se IV. sbor, byly koaliční jednotky rozdrceny a Svur, který jim velel, zabit. Z gardistů v kotli přežila jen hrstka. Firien mezi nimi nebyl. Jeho tělo bylo nalezeno-společně s těly většiny mužů jeho tělesné stráže-kousek od hlavní brány a neslo celou řadu smrtelných ran. Vzhledem k tomu, že všichni trpaslíci v bitvě padli, není už možno zjistit, kdo vlastně Firiena zabil.
Diskuze
Cour:
Víckrát to prosím nečti :-)
1. jo, to je moje chyba a už jsem se za to bolestivě potrestal...
2. te rozkaz byl jen úvod. Samozřejmě, že následovala štábní porada.
3. vzhledem k tomu, že se to ut objevilo už několirát, asi bych k tomu měl něco říct...
Nikde nebylo napsáno, že to byl nějaký jeho oficiální titul. Prostě mu tak říkali jeho podřízení. Asi jako se kždému šéfovi říká stereotypně "starej". Taky-ne že by to ovlivnilo vznik Firienovy přezdívky-například Gaiu Mariovi říkali jeho vojáci Lišák z Arpina.
Císař o tom samozřejmě věděl, ale nepřipadalo mu, že to má nějaký peirativní nádech, tak to toleroval. možná. že se mu to i docela líbilo...
Mno, nebyl jsi sám, kdo to nečekal...
S pozdravem
Syrus
pridam svou trosku do mlyna.
cetl jsem to jen jednou (narozdil od nathaelen a deshiho) a musim rict, ze je tam nekolik nedostatku.
1. opakovani slova zachvet se 3x v jednom odstavci
2. drobne, spise "nedbalostni" logicke chyby. jako treba na zacatku cisar musi vymyslet, jak presunout 200 000 lidi a nakonec jen da rozkaz.
3. osloveni stary lisak. lisak se muze rikat trenerovi nasi fotbalove reprezentace karlu bruknerovi, ale v zadnem pripade ne stary lisak. a cisari nikdy. spise mi to prijde urazejici.
na druhou¨stranu se to cetlo dobre a zaverecnou slonoakci jsem necekal.
nic noveho jsem nevymyslel, je to jen nazor prosteho uzivatele tohoto serveru.
Maris:
1. Protože by skýtal sandný cíl pro lučištníky
2. Protože patos není můj styl. Nějak se mi zajídá od té doby, co jsem viděl první vpomínkovou akci k 11. září...
Jinak díky za zatím nejvyšší hodnocení
S pozdravem
Syrus
Ctený autore, za uši ma ťahajú 2 veci :
1. Prečo by cisár, a v brnení, odmietal druhého koňa? (Predposledný odsek.)
2. Posledná veta vyzerá akoby si to buď nemal domyslené, alebo mal písania dosť. A môže za to jej štýl. Neznel by lepšie záver a la "Jeho tělo bylo nalezeno v kruhu mrtvých nepřátel nedaleko hlavní brány.Kronikáři se nikdy nedověděli, čí ruka vedla smrtelnou ránu - jeho přemožitel nežil tak dlouho, aby o tom mohl vyprávět". Alebo aspoň: "Čí ruka vadla smrtelnou ránu, se nikdy nikdo nedověděl".
Maris Belanivská
Pelennor moc neznám. co takhle Cossacks European Wars? :-)
Syrus: třeba si někdy dáme Bitvu na polích Pelenoru nebo MTW :o) docela bych s tebou rád změřil své válečné umění, abych se obhájil, že jsem generál i v bitvě a ne jen po bitvě :o)
deshi:
No, skkloňovat by se to mělo latinsky. Znamená to Syřan a je to jméno dvou kartaginských válečných slonů. Jeden se zúčastnil první punské války (byl to údajně nejbojovnější kartaginský slon) a druhý byl Hannibalovým osobním zvířetem-jediný který přežil přechod bažin kolem řeky Arna.
Názvosloví je tím vyřešeno
Text jsem dělil do hlav oddělených datumem a časem. Že to nevynikolo je moje chyba-html je pro mě španělská vesnice.
Jezdců bylo dost na to, aby pěchotu zadupali do země. Přecijen to byli ti nejlepší z císařské armády.
Lze jen říct, že po bitvě je každý generál. Na přesný průběh první vlny útoku jsem se neptal, abych zachoval dekórum neomylného imperátora. Zpětně se zdá lepší útok zastavit. Proveditelnost takového manévru je ale věc jiná. Nehledě na dopad na morálku mužstva.
Absenci výpadu jsem přešel s tím, že byl možná uskutečněn předtím nebo nemají obležení dostatek sil. Zvažoval jsem taky, jestli nejsou před branami vybudována obléhací opevnění.
Pokud jde o slony, tak se samozřejmě vědělo, že je má koalice k dispozici a byl znám i jejich přibližný počet. Vzhledem k systému rozmisťování jednotek v DrD ale nebylo známo jeich umístění. Navíc ostatní velitelé na ně na svých úsecích narazili.
Přesný čas dobytí města neznám. Vím jenom, že ještě během bitvy to vypadalo na obléhací ležení (stály tam obléhací věže, z města se zvedal kouř atd.)
Císařova Tělesná stráž měla pověst těch nejlepších vojáků a vždy stála v čele jízdního útoku, který už v dějinách impéria rozhodl řadu bitev. Dá se předpokládat, že po jejím útěku by se morálka mužstva zhroutila a to jsem nehodlal riskovat.
Na nějaké šikování tam nebyl moc čas. Oddíl Tělesné stráže stál přímo před branou a byl jednoduše smeten.
Máš pravdu, je to špatně napsané.
S pozdravem
Syrus
Ctěný Syrie (snad je to skloňováno dobře),
konečně někdo, kdo je ochoten si svoje dílko rozumně obhajovat (+1 reputace). Takže tedy "hurá na diskusi". Možná bych nejprve měl uvést důvody pro mé hodnocení, aby nedošlo k omylu. Za gramatiku byla 1* dolů, za "vojenskou taktiku" 1* dolů a za motání příběhu císaře a popisu bitvy 2* (zkrátka jak jsem psal, hlavně jsi dle mého nesplnil "náplň rubriky" - kdyby to bylo v čae, tak máš o jednu * víc, tolik pro úplnost).
názvosloví
Ano, je to každého věc, působilo to na mne ale divně, tak jsem to zmínil. A máš pravdu, strejda Hannibal.
ucelenost textu, míchání příběhu
Všimni si členění svého textu. Jsou to pouze odstavce a když si vezmeš nějakou knížku, tak pokud se děj výrazně přesouvá na jiné místo nebo do jiné roviny, bývá zvykem text oddělovat kapitolou nebo jinak. Zde na serveru se nabízí "trojhvězdička" mezi odstavci. Pak by to celé vyznělo jinak a řekl bych, že více tak, jak jsi si to představoval. Při psaní podobných věcí je nutno si uvědomit, že čtenáři neznají (až na pár výjimek) svět, který popisuješ (Což je také důvod, proč si myslím, že je lepší na Hřbitově popisovat "charaktery, nálady apod. postav, než svět sám - eh to už je ale námět na diskusi do putyky.).
jízda
Takže když vezmu poměr jezdců a bránících se pěšáků, vychází mi něco jako 1:3,75 (tuším, že předtím jsem psal 5, tak se omlouvám). Stále je to dost nato, aby jízdu mohli zastavit, leč nestalo se. Dále píšeš, že zarazili koně u brány. Tzn, proč nemohli zastavit koně třeba půl míle před bránou? Myslím, že obránci byli rozprášeni nebo se rozprchli na všechny strany a čas na to byl, možnosti také, nikdo by přeci nestavěl město tak, aby bylo na "dně díry" - čímž by útočící jízda měla "dojezd" až "do hradeb". Zkrátka v tvém popisu jsem nenašel důvod, proč nemohl útok zastavit. Je možné, že to nešlo, já ten terén okolo neznám, ale z logického hlediska si myslím, že velitel by měl prohlídnout podobnou past (absence proiútoku obránců, sloni - viz dále).
sloni a dobytí Falwirku
Slona neschováš jsem myslel, že když měla Koalice k dispozici slony, tak o tom musel císař od svých zvědů zkrátka vědět, tahle nevědomost ukazuje na fakt, že císařská armáda měla naprosto nedokonalou výzvědnou síť. To, že jsou schovaní za hradbami si pak mohl císař, jako zkušený veterán, domyslet, když na ně nikdo nenarazil. Přeci jen, použití slonů není tak obvyklé, je to něco, o čem se zkrátka ví (navíc k jejich velikosti a poměrně těžké ovladatelnosti v bitvě). Stejně tak fakt, že město je již v rukou nepřítele je podle mně natolik výrazný, že zkrátka nejde přehlédnout. Na svém si stojím možná proto, že není z textu znám čas dobytí Falwirku a de facto se to mohlo stát chvíli předtím, než císař dorazil se svou "jízdmarkou", ale znovu opakuji, když probíhala první vlna útoku, měl být z města podniknut protiútok, a absence této skutečnosti měla císaře varovat (při hře to proběhlo jinak, teď nechci upravovat děj, který se stal, jen ukazuji, že povídka vyzdvihuje císaře jako veterána, ale on se chová jako mladíček.).
záchrana císaře
Představím si zmatek před bránou, princ přibitý na "sedle" prvního slona, rozprášená pěchota opět útočí na jízdu, ta se tísní u brány, z brány vychází váleční sloni a za nimi pochoduje armáda trpaslíků. Bezvýchodná situace? Ne. Každá situace má východisko. Císařova garda měla možnost se rozdělit na dvě skupiny, první udělá klín a druhá kruh okolo císaře, takto prorazí ven a utečou, ostatní zemřou. Pochopil bych, že císař nechce z bitvy ustoupit (ale mělo to být v příběhu více rozebráné, dodalo by mu to náboj), ale jeho garda by to udělala, její hlavní povinností není za císaře umřít, ale chránit jeho život a zachovat jej za každých okolností (pokud ne, tak to má císař špatně "zařízené" a opět je to fakt z tvého světa, který není zainteresovaným znám).
Takže abych to shrnul, podstata mé kritiky bude spočívat v tom, že nepodáváš dostačující informace a ty tu bitvu znáš celou, já si jen domýšlím na základě tvého textu povídky. Čili se v některých částech můžu mýlit, ale je to způsobeno primárně "nekvalitním" napsáním tvého příběhu (proto to hodnocení, ale řekl bych, že pro tebe * nejsou zas tolik důležité).
Nicméně, abych řekl již vše, máš mé sympatie a piš dál, když na sobě zapracuješ, můžeš být dobrý.
S úctou deshi
No, vypadá to, že bych se měl ozvat, abych si zachránil poslední zbytky sebeúcty...
Na to, co řekla Nathaelen (mám na mysli výtky ke gramatice) se nedá nic namítout. Snad jen zdůvodnění.
Vy jste mě nikdy neslyšeli mluvit, takže vás to muselo asi strašně překvapit... Problém je v tom, že jsem strašně vtipný (ano, nestydím se za to) a mám ve zvyku vkládat do vět různé vtípky a narážky (mnohdy i nevtipné). V důsledku toho vznikají velmi složité větné konstrukce v nichž se nevyzná nikdo (včetně mě). Takže ano. Interpunkce je moje prokletí a já o něm vím.
Pokud jde o opakování výrazů a frází, to byla spíš nehoda. Všiml jsem si jich až když jsem dal "Přidat". Takže jsem se celou tu dobu klepal strachy, jestli na tom nebudu moc bit... Opravdu si to nedokážu vysvětlit, protože jsem to předtím četl několikrát během cca tří dnů...
Naopak k výtkám takticko-logickým bych něco měl.
V tomto směru mi příjde směrodatnější deshi, takže se budu dřžet hlavně jeho kritiky.
Ohledně názvosloví můžu říct jen to, že je to přeci věcí každé konkrétní armády. Napoleona spíše připomínal systém velení. Taky mě to napadlo. Faktem je, že jsem četl pár knih od Kovaříka (myslím, že se tak jmenuje) a zřejmě mi to způsobilo nějaké patologické změny na mozku...stejné jako má on.
Faktem je, že Firien byl mohutně inspirován Pyrrhem.
BTW: Hannibal se píše se dvěmi "n"
Pokud jde o ucelenost popisu bitvy, nehodlal jsem popsat několik stran popisem všech taktických fines. Spíše jsem se zaměřil na zlomové body a na věci, které se Firiena přímo týkaly. Zřejmě si to vybralo svou daň na celkovém dojmu (ačkoliv mně to jako každému, kdo ten celkový přehled má, nepřijde).
Armádu koalice měl dorazit každý sbor jednotlivě (na svém úseku) během pronálsedování prchajích. To mi nijak zvláštní nepřipadá.
Jízdní útok mi připadá normální. Ty jsi totiž vzal fakta, která znal tak akorát PJ. Ve skutečnosti Firien nevěděl, že Falwirk byt už dobyt a logicky předpokládal že nepřátelská pěchota se rozprachne (to už pěchota dělává, když do ní najede 8 000 jízdních).
K průzkumu bych řekl jenom tolik, že buď můžeš mít průzkum nebo moment překvapení. Obojí mít nemůžeš.
Magie se k průzkumu jistě použít dá. Steně tak se ale dá použít i k jeho rušení.
Slona neschováš? Za několikametrovou městskou hradbou schováš cokoliv!
Ještě bych rád řekl, že já jsem hrál za Firiena (podrobněji to rozeberu níže) a léčku připravil PJ ve spojení s jinými hráči.
Poslední poznámka ke lstem: přečti si spisek Sexta Iulia Frontia Válečné lsti. Potom pochopíš, že možného je víc, než si myslíš.
Opustit místo, kde je natěsnáno skoro 40 000 lidí spolu s koňmi a slony není tak jednoduché, jak si myslíš. Proto zemřel Firien, proto zemřel Pyrrhos a několik dalších vojevůdců. V rámci gardy existoval oddíl 100 mužů, který měl císaře bránit. V situaci, kdy padnou všichni to ale není nic platné.
Ohledně zbroje: bývá dobrým zvykem, že vojevůdce se před bitvou ukáže vojákům ve zbroji a přednese k nim řeč. Označení rytířská zbroj je skutečně dračákovské a volil jsem je se zřetelem k tem, kteří to budou číst (jak doufám).
Nevím, jestli ti vadila sama přítomnost slonů či jejich praktické použití. K prvnímu bych řekl, že pokud jsou k dispozici, tak jsou prostě použiti. K druhému asi tolik, že o použití válečných slonů něco vím a pokud se o tom chceš dozvědět víc, tak tobě (i jakémukoliv jinému zájemci) rád napíšu do pošty krátké pojednání o jejich taktickém využití.
Firien byl původně VP, který byl později odložen mezi CP, vzhledem k příliš vysoké úrovni. Později jsem byl povolán abych tuto CP odehrál v rámci té bitvy. Takže byl v podstatě VP i CP
S pozdravem
Syrus
Ještě mám jednu poznámku, které jsem si všimla až teď - předpokládám, že se nejednalo o VP, ale o CP... prosím Syruse, aby to tu objasnil.
Děkuji