Rozšířený systém dovedností
Autor: | Alcator |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 24 |
Cílem tohoto pravidlového doplňku je rozšířit systém dovedností Dračího Doupěte o několik věcí, které v něm citelně chybí. Než se pustíte do samotného čtení, prosím, přečtěte si pozorně následující poznámku:
Podstatou tohoto doplňku jsou OBECNÁ PRAVIDLA, nikoliv příklady. Příklady mohou být mírně "absurdní" či "nepřesné", aniž by to mělo vliv na správnost či vhodnost pravidel. Proto bych vás chtěl poprosit, abyste při posuzování brali příklady jen jako pomůcku pro snazší pochopení, nikoliv jako hodnotitelné jádro textu. Žádný z příkladů zde uvedených není (úmyslně) ve stavu, kdy bych jej s klidným svědomím odeslal jako samostatný do rubriky Dovednosti; musel bych nad každým z nich strávit ještě mnoho času a pečlivě jej rozvádět, než bych něco takového udělal.
K doposud známým obtížnostem Lehké , Střední , Těžké a Velmi těžké lze pochopitelně doplnit dovednosti Velmi lehké . Jejich základní cena je 1 pb, každý další stupeň stojí o 1 pb víc než přechod na stupeň předchozí.
Stupeň | Profibody přestup/celkem |
---|---|
Vůbec | 0/0 |
Velmi špatně | 1/1 |
Špatně | 2/3 |
Průměrně | 3/6 |
Dobře | 4/10 |
Velmi dobře | 5/15 |
Dokonale | 6/21 |
Příklad 1. Dovednost "Pomoc na stavbě"
Obtížnost: Velmi lehká
Vlastnost: obratnost
Ověřování: Na začátku pracovní směny
Totální Úspěch: Mistr stavby je s pomocí nadmíru spokojen, pomocník jakoby četl stavitelům myšlenky a byl vždy tam, kde bylo potřeba něco podržet, zvednout, přinést apod. Zatloukání hřebíků či řezání prken zvládl bezchybně. Často si mistr takového pomocníka zamluví na další práci, dá mu o něco vyšší odměnu apod.; stavbaři mu mohou zaplatit oběd apod.
Úspěch: Mistr stavby je s pomocí spokojen, pomocník až na občasné drobné zaváhání či popletení "lžíce" a "šufanu" (použita Moravská terminologie) dělal to, co se po něm chtělo. Může dostat pár mincí navíc nebo jídlo zadarmo a projeví-li pomocník zájem, může obvykle přijít pomáhat i příště.
Neúspěch: Pomocníkův výkon není nijak oslnivý, plete si nástroje, desky řeže o pár coulů kratší či delší a při zatloukání hřebíků jich dost zkazí. Dostane s patřičným komentářem domluvenou odměnu, ale mistr se bude snažit pro příště najít jiného pomocníka (pokud to půjde).
Fatální neúspěch: S pomocníkovým výkonem nejsou stavitelé spokojeni, slíbenou odměnu nedostane a jsou o něm v rámci možností troušeny nelichotivé poznámky.
Popis: U každé stavby se motá pár lidí, obvykle ještě nedospělých, kteří jsou využíváni jako pomocníci - nosí kladívka, hřebíky, prkna, převáží lehčí stavební materiál a občas jsou pověřeni nějakou jednodušší prací. To, co je od nich očekáváno nejvíc, je přesnost - tedy to, že donesou požadovanou věc, uříznou prkno podle čáry, zatlučou hřebík rovně, míchají hmotu podle pokynů. Není potřeba síla či inteligence, jen přesné mechanické plnění zadaného úkolu.
Dovednosti s variabilní obtížnosti mají uváděno více obtížností, například "Střední/Těžká". V rámci takové dovednosti je definováno několik typů využití a u každého z nich, jakou obtížnost má. Na fiktivním příkladu variabilní dovednosti Vaření je to názorně vidět:
Příklad 2. Variabilní dovednost Vaření
Dovednost: Kuchařství
Vlastnost: Obratnost
Obtížnost: Lehká / Střední / Těžká
Lehké využití: Zeleninové saláty, vaření brambor, většina studené kuchyně
Střední využití: Opékání masa na ohni, příprava těsta, nádivek apod.
Těžké využití: Příprava cukrovinek (dorty apod.) a jejich zdobení, pečení masa (zde je vyšší obtížnost dána nemožností neustále čichově a zrakově kontrolovat stav pokrmu v peci)
TÚ až FN - viz tato dovednost v pravidlech.
U variabilní dovednosti hráč investuje do dovednosti libovolný počet profibodů a vždy přepočítá, jakého stupně dosahuje u jednotlivých obtížností této dovednosti (například investice 50 pb do Vaření by znamenala 5+10+15+20 bodů pro Střední obtížnost (tedy 4. stupeň a nebezpečnost 2), ale pouze 7 + 14 + 21 bodů pro obtížnost Těžkou (tedy 3. stupeň a nebezpečnost 5). Pro lehkou obtížnost by to pak bylo 3 + 6 + 9 + 12 + 15 = 45 bodů a 5. stupeň (nebezpečnost -1).
Systém variabilních dovedností řeší problém příliš obecných dovedností, u kterých původní pravidla udávají, že musí hráč volit, kterou specializaci se naučí (Akrobacie), což prakticky znemožňuje jejich opravdu efektivní využití - zloděj, který by se chtěl nechat zaměstnat jako akrobat v cirkuse, by musel zvládnout například Žonglování a Provazochodectví současně, což by v původním systému byly 2 dovednosti (jedna střední, jedna těžká), a jestliže by z takové akce chtěl vyváznout živý, znamenalo by to investovat do toho sto a více bodů.
Některé dovednosti jsou si velmi blízké, což usnadňuje při znalosti jedné z nich pochytit jinou. Příkladem mohou být například cizí jazyky, kdy ten, kdo se naučí češtinu, bude mít usnadněné učení slovenštiny a částečně i polštiny; nebo například stavitel domů, který chápe problematiku stavby dřevěné kostry domu, by měl snáze zvládnout stavitelství lodí.
Obecné pravidlo pro určení bonusu, který znalost jedné dovednosti dává pro jinou dovednost s ní spřízněnou, zní:
Základní cena výchozí dovednosti x stupeň této dovednosti.
Příklad 3. Bonus pro učení se dovednosti v důsledku znalosti jiné dovednosti
Příklad: Barbar Hrun se naučil Velmi dobře česky (5. stupeň). Čeština je těžký jazyk. Jestliže se Hrun rozhodne učit slovenštinu a PJ rozhodne, že slovenština je středně těžký jazyk ze stejné skupiny jako čeština, získá Hrun pro učení se slovenštině bonus 5 (stupeň češtiny) x 7 (obtížnost češtiny) = 35 bodů. To mu umožní začít se slovenštinou na stupni "průměrně", což odpovídá realitě - čeština a slovenština jsou extrémně blízké jazyky, které se opravdu výrazně liší až v jemných nuancích typu "slovenština nemá pátý pád" či "velbloud" má v češtině jen jeden význam, zatímco "ťava" má ve slovenštině významy dva. Kdyby byla čeština jen středně těžký jazyk, byl by bonus pro slovenštinu jen 5x5 = 25, což by stačilo jen na "špatný" stupeň slovenštiny (ale průměrný by byl už velmi blízko).
Tento bonus lze započítat jen jednou - při prvním pokusu o naučení se nové dovednosti. Není tedy možné se naučit průměrně slovensky a pak, po zdokonalení češtiny na stupeň výborný si přičíst ještě další bonus ke slovenštině. Je to dáno tím, že při učení se nové dovednosti skrze "přechod" z jiné dovednosti vám učitel vysvětluje, jak využít dřívější znalosti v nové dovednosti (např.: "Chceš-li někoho oslovit ve slovenštině, tak prostě místo pátého pádu použij první, jinak se tyhle dva jazyky neliší."), zatímco jakmile už základ dovednosti máte, buduje učitel na něm, ne na jiných dovednostech.
Zbývá otázka, co v případě, že by nová dovednost mohla vycházet z vícero již naučených dovedností? V tomto případě učitel vyjde z té dovednosti, která pro vás znamená největší bonus (nemusí to být vždy ta, v níž máte nejvyšší stupeň, například místo dobře zvládnuté středně těžké dovednosti (4. stupeň x 5 pb) raději vyjde z průměrně zvládnuté těžké dovednosti (3. stupeň x 7 pb).
Poznámka autora: Jsem si vědom toho, že tento vzorec (stupeň x cena) není dokonalý a že lze vykonstruovat příklady, kdy nedává dobré výsledky. Šlo by tam přidávat nejrůznější "postihy za rozdílnost" či "bonus za vícero výchozích dovedností" atd., ale v jednoduchosti je krása a připadá mi lepší ponechat na Pánovi Jeskyně, aby občasnou absurditu vypočtené hodnoty korigoval dle vlastní úvahy, než zde konstruovat vzorec s deseti faktory, které by dávaly v 90% případů stejné výsledky, ale které by každého spolehlivě odradily od jejich používání.
Hobiti mají jemnější čich, a už z toho důvodu by pro ně mělo být snazší naučit se dobře vařit. Podobných případů je vícero a je vhodné je řešit pomocí bonusu, díky kterému bude naučení se dané dovednosti snazší.
Válečník si celý svůj hrdinský život brousí dennodenně svou zbraň - už z tohoto důvodu bude naučení se kovářství (či brusičství) snazší, protože nebude muset "zjišťovat", co je to ostrá zbraň a pod jakým úhlem ji brousit. Podobné to je s kouzelníky, kteří celý život studují knihy, či hraničáři, kteří se svými luky "žijí", a proto určitě budou schopni naučit se lovit snáze, než ostatní.
Bonus k učení může být buď permanentní, což znamená, že usnadňuje dosažení pokroku v dovednosti vždy, nebo jednorázový, což znamená, že se započítává pouze jedenkrát - při následujícím "zlepšení v dané dovednosti". V případě hobitího čichu se (pro vaření) jedná o permanentní bonus, protože při pronikání do čím dál větších tajů kuchařského umění je čich stále stejně užitečný. V případě válečniků, kteří se kdysi dávno učili brousit si své meče, a tedy jim nebude muset "učitel brusičství a kovářství" vysvětlovat, co je to "ostrá zbraň", se jedná o bonus jednorázový - co je to ostrá zbraň se probírá jednou a při dalším výcviku už se k tomu nikdo nevrací.
Pán Jeskyně tedy úvahou určí, zda jde o bonus permanentní nebo jednorázový a rovněž jeho výši.
(Poznámka: Chce-li být PJ důsledný, může analogicky určit postih k učení u postavy, která, dle jeho názoru, je pro danou dovednost buď antitalent, nebo má z jiného důvodu ztížené učení. Příkladem může být pylová alergie, která donutí "lovce" naučit se lovit složitějším způsobem a díky níž bude tedy "Lov" náročnější, nebo třeba závratě pro "výškové stavitelství".)
U permanentních bonusů je bonus obvykle 2; každopádně by to měl být násobek 2, protože různé obtížnosti dovedností jsou "odstupňované" právě 2 profibody. Tento bonus si bude daná postava odčítat od ceny přestupu na další stupeň znalosti dovednosti.
Příklad: PJ rozhodne, že hobit Štístko bude mít k Vaření permanentní bonus +2. Jestliže (pro tento příklad) označíme Vaření za střední dovednost (cena za první stupeň 5, za druhý dalších 10, pak 15...), pak Štístko bude muset za naučení vaření "velmi špatně" zaplatit 3 profibody, za další stupeň osm, za další třináct profibodů...
Zřídka by měl PJ zvolit permanentní bonus +4 a naprosto ojediněle bonus +6 (jednalo by se o extrémně nadaného jedince, často by to bylo vyváženo naopak postihem na jiném poli - něco jako různí geniální matematici, kteří viděli řešení šifer při pouhém pohledu na ně; všimněte si, že pro tyto lidi ovšem rozvíjení dovednosti "Šifrování a dešifrování" spočívá spíše v naučení koncentračních technik, které jim umožní se do šifry "správně zadívat").
Výše jednorázového bonusu v podstatě není ničím omezená; bonus se odečte od ceny za přestup na další stupeň při dalším výcviku. PJ by měl zvážit, nakolik je daný "zdroj bonusu" významný, a měl by jej vyčíslit tak, aby jej postava "pocítila" - je klidně možné pomocí takového bonusu, pokud došlo skutečně k významné zkušenosti, která postavě pomohla získat k dovednosti nový přístup nebo si ji velmi procvičit, získat další stupeň "téměř zadarmo". Příkladem takové zkušenosti může být, když se postava dostane do zajetí a musí jako otrok několik týdnů za velmi ztížených podmínek například vyrábět hrnce (dovednost "Hrnčířství" - samozřejmě pouze za předpokladu, že se postava nesnaží sabotovat to vyráběním zmetků), nebo když prožije delší čas ve společnosti někoho, kdo vypráví jeden vtip za druhým (dovednost "Vyprávění vtipů"). Ve výše zmiňovaném případě s válečníkem, který si celý život brousí meč, bych doporučil stanovit bonus na "úroveň válečníka" - maximálně ale na +5 - pro Brusičství; tudíž, pokud se Brusičství bude chtít naučit válečník na první úrovni (pomocí profibodů, které získal "dopředu", bude mít bonus pouze +1, zatímco pokud se k tomu dostane poté, co na jeho meči zaschla "krev za tisíce zkušeností", bude bonus +5.
Dlouhodobý pobyt v cizojazyčné zemi s každodenním kontaktem s domorodci - jednorázový bonus +1 za každý měsíc pobytu pro učení se danému jazyku.
Zaměstnání v oboru, který přímo využívá danou dovednost - jednorázový bonus +1 až +2 za každý týden (podle toho, zda se jedná o pouhé procvičování, nebo zda se (dle úvahy PJ) na pracovišti i trochu "experimentuje", zkouší se nové věci atd. - tedy zda je šance, že hrdina pochytí něco, co by se jinak učil od učitele).
Na závěr bych rád přidal pár rad pro autory nových dovedností.
Základní otázka, na kterou si musíte dát odpověď, je, zda je daná dovednost běžná (tzn. používají ji běžní smrtelníci - civilisté), nebo mimořádná (tzn. ovládají ji jen výjimeční jedinci, kteří ji dlouho trénují). Běžná dovednost bude obvykle lehká, případně středně těžká, zatímco mimořádná dovednost nebude lehká téměř nikdy, spíše bude těžká až velmi těžká.
Při "normování" dovednosti je dobré uvažovat o hypotetickém civilistovi, který by dovednost měl být schopen zvládnout na minimálně či maximálně určitém stupni. U běžné dovednosti je kýženým stupněm průměrný až dobrý (3. až 4.), u mimořádné naopak velmi špatný až průměrný (1. až 3.). Z tabulky vlastností podle ras lze vzít minimální a maximální hodnotu stupně příslušné vlastnosti (Krollové: Charisma 1 až 11 apod.) a brát civilistu jako hrdinu na 1. úrovni, který má tedy tolik profibodů, kolik je 5x stupeň. Kroll - civilista tedy bude mít na všechny dovednosti založené na Charismě 5 až 55 profibodů. A ty mu musí vystačit na Etiketu (lehká), Učitelství (střední), Svádění (střední), Hudbu a zpěv (těžká), Tanec (střední), Vypravěčství (lehká), Handlování (střední) a Ovládání velkých jezdeckých nestvůr (střední). Z toho plyne, že kroll-specialista na zpěv bude umět zpívat při nejlepším průměrně (na stupeň dobře nemá dost pb), kroll-specialista na učitelství bude při nejlepším dobrý apod.
U běžných dovedností, které jsou pro dané etnikum nezbytné (například etnikum, v němž si každý staví svůj dřevěný dům sám, bude takovou dovedností Tesařina), musí být i mírně podprůměrný jedinec schopen dosáhnout průměrného stupně investováním poloviny svých profibodů. U běžných dovedností, které v daném etniku budou ovládat jen výjimeční jedinci (učitelství apod.) by pak měl jedinec s maximální hodnotou dosáhnout průměrného výsledku rovněž za zhruba polovinu svých profibodů (u krollích učitelů s 55 profibody Charismy bude muset investovat o něco víc než je polovina - 30 - aby byl průměrným učitelem). Toto můžete využít při určování obtížnosti konkrétní dovednosti - představíte si typického civilistu - uživatele, spočítáte jeho průměrné nebo maximální profibody, vezmete z nich polovinu a najdete v tabulce obtížnost, u které tato hodnota stačí na průměrný stupeň. Samozřejmě, pokud danou dovednost potřebuje více ras (trpaslíci i elfové, krollové i hobiti), vezmete tu rasu, která má v dané vlastnosti nižší hodnoty (u síly hobity místo trpaslíků, u inteligence barbary místo elfů).
Výše uvedená spekulace vychází z předpokladu, že v dřívějších dobách téměř neexistovali jedno-oboroví specialisté; většina specialistů se snažila ovládnout dva obory: Místní učitel byl často též sbormistrem (učitelství + zpěv), Malíř si přivydělával jako řezbář či hrnčíř, řezník ovládal i koželužnictví a Kartograf po nocích lidem většil z hvězd coby astrolog.
Při použití tohoto postupu pak úplně samo od sebe vyplyne, proč jsou rasy, v dané vlastnosti nadanější, v této dovednosti lepší - proč je mezi hobity tolik skvělých kuchářů, mezi elfy tolik znalců jazyků, proč jsou trpaslíci skvělí řezníci a kudúci výborní padělatelé.
Na podzim 2005 se na serveru DraciDoupe.cz u příležitosti dovednosti "Hornictví" velmi vášnivě diskutovalo o významu obtížnosti - tedy, co to vlastně znamená a proč má mít určitá dovednost takovou či onakou obtížnost. Proto připojuji tuto krátkou vysvětlivku.
Obtížnost dovednosti - tedy "cena v profibodech" za přestup - nemá absolutně žádnou souvislost s tím, jak náročné je danou dovednost využívat. Vyjadřuje pouze náročnost zdokonalení se v dané činnosti - kolik je toho potřeba nastudovat, kolik je toho potřeba procvičit, kolikrát je potřeba opakovat nově vysvětlené postupy... aby se postava zdokonalila. Představte si to tak, že umíte průměrně cizí jazyk" a váš učitel tohoto jazyka vám řekne "Chceš-li se zdokonalit, přečti si těchto 38 knih". Jak jistě cítíte, 38 knih vám zabere rok, nebo i více. To je to, co se skrývá v "dobrá znalost cizího jazyka stojí XXX profibodů" - to, že bude muset uplynout dlouhá doba (během které při normálním dobrodružném životě ty profibody získáváte), než se zdokonalíte. De facto tedy investice profibodů do dovednosti vyjadřuje, že jste se posledních X týdnů (měsíců, let) ve "volném čase" věnovali zdokonalování se v této dovednosti, a nyní to tedy konečně přináší ovoce. Je to podobné jako u přírůstku životů na vyšší úrovni či zvýšení maximálního počtu magů při přestupu - ta změna samozřejmě neprobíhá skokově, nýbrž pozvolna, ale protože by se to obtížně vypočítávalo, vyhodnocuje se tento přírůstek skokově, jednou za čas.
Při vytváření dovednosti není na škodu načrtnout si ke všem sedmi stupňům znalosti (kromě "žádný"), co vlastně na tomto stupni daná postava ovládá, co už trošku umí a co naopak nezvládá. Kupříkladu horník na "velmi špatném" stupni umí trošku mlátit kopáčkem do skály a pokusy o vyztužování šachet by končily tragicky. (všimněte si, že zde by se velmi hodilo použití "variabilní obtížnosti", s tím, že "kopání do skály" by bylo velmi lehké, zatímco "budování výztuh" by mohlo být těžké či velmi těžké). Jakmile máte sepsáno, co se bude muset postava naučit na každém dalším stupni, je snazší odhadnout, jak dlouho to asi potrvá, kolikrát to bude muset testovat, jaké je riziko, že se to naučí chybně, i když to vypadá jako "správně" - a podle toho snáze určíte obtížnost.
Diskuze
Po prečítaní diskusie si sám uvedomujem, že týmto príspevkom vlastne vôbec neprispievam do diskusie, pretože, čo chcem povedať, už bolo povedané:
Toto dielo považujem za bezchybný príspevok do rubriky Rozvoj DrD - Alternatívní pravidla, nenachádzam na ňom chyby a podľa toho aj hodnotím. Zvlášť ma potešila Previazanosť dovedností, ktorá, ako autor sám spomína, nie je bezchybná, ale často sa využije napriek svojim chybám...
S prianím viacerých takýchto diel aj od iných autorov hodnotím 5*.
Andros
Nemám co bych k tomuto dílku dodal je nadstandartní, dobře napsané a propracované. Za 5*.
Embir: Ano, ano, ano, tradiční spor mezi "kostkaři" a "domluváři".
Pochop, prosím, že historickým důvodem pro vznik RPG systémů bylo řešit situace, kdy se prostě jednotliví hráči dohodnout nedokážou, resp. kdy mají pocit, že někdo jiný se "dohodl" lépe, výhodněji, a cítí se ukřivděni nebo poškozeni. Tvůj argument je tudíž neplatný, protože z toho, že hraješ Dračí Doupě a ne "My co si u mě v obýváku vyprávíme fantasy příběh jehož jsme všichni spoluautory", pro tebe prostě plyne určitý "závazek" respektovat pravidla; nemusíš je samozřejmě používat všechna a můžeš si je nějak upravit, ale nemůžeš tvrdit, že hraješ Dračí Doupě, pokud například souboje řešíš zásadně dohodou ve stylu "Chcete, abyste tento souboj vyhráli?" - "Ano" - "Fajn, drak je mrtvý, co uděláte dál?"
Ještě dodávám, že můj osobní názor na pravidla pro dovednosti nijak neovlivnil mé hodnocení. Pokud jsem nedal 5*, tak to bylo pro výhrady proti záplatě, nikoli proti kalhotám.
Quiccy:
niekto by totiž musel prerobiť celý systém mechanizmov a vytvoriť zbrusu novú hru aby tam bolo to, čo očakávaš ty - nemyslím. Dovedností tvoří z mého pohledu v pravidlech Dračího Doupěte zcela externí modul, jehož mechanismus má jen pramálo společného s ostatními mechanismy DrD. Takže nutnost přepracování vyšších pravidlových celků nehrozí. Nevím, ale nemyslím si, že bych "očekával" tak moc - jediné, proti čemu vystupuji, je počítání profibodů a zvášť jejich nabírání při postupu na úroveň.
previazanosť dovedností si, dovoľujem si povedať, nepochopil. - Inu co se na to dá říct. Pokud ti nestojím za to, abys mi objasnil, kde vidíš v mé argumentaci chybu, pak ti nemohu odporovat.
Jediný lepší systém, který ti v tuto chvíli můžu nabídnout, je ten, který používám - to jest žádný. Postavy v družině, které dělám PJe, umí především ty dovednosti, které se vzhledem ve své minulosti naučily a ty, o které se v rámci svého charakteru dosud aktivně zajímají. To, jak dobře postava nějakou dovednost umí, nezávisí na tom, kolik do ní hráč nasype bodů, ale je to věcí selského rozumu a diskuse mezi hráčem a PJem. Jde to i bez čísel - pokud jsou ovšem hráči rozumní a jde jim stejně jako PJi o to, aby se hra co nejvíce přiblížila tomu, "jak by to bylo ve skutečnosti". Jistě, diskuse o tom, kde se to vlastně Conan učil plavat a jestli mu zkušenost z Lhotského rybníčka nějak pomůže v těch rozbouřených peřejích, může hru ze začátku trochu zdržovat, ale na druhou stranu vede k detailnějšímu prokreslení minulosti postavy a učiní ji tím podstatně "skutečnější".
Embir: psal jsem to už přímo v textu, *Šlo by tam přidávat nejrůznější "postihy za rozdílnost"*...
V případě "polština učená přes češtinu"
PJ by v takovémto případě prostě místo "7 x stupeň češtiny" dal bonus třeba jen "3 x stupeň češtiny" s odůvodněním, že polštna je přece jen příliš vzdálená, s tím, že by ovšem mohl zároveň přičíst jednorázový bonus za to, že hrdina pobýval půl roku v Polsku.
Přesto děkuji za tvou kritiku, přiměla mě o tom přemýšlet.
Embir Embir....
tvoje očakávania sú pri súčasných pravidlách DrD nereálne. niekto by totiž musel prerobiť celý systém mechanizmov a vytvoriť zbrusu novú hru aby tam bolo to, čo očakávaš ty.
previazanosť dovedností si, dovoľujem si povedať, nepochopil.
a na záver: pokiaľ prirovnávaš systém dovedností v DrD v 1.6 ku hrubým pytlovým nohaviciam, bol by som rád keby si napísal vhodný, použiteľný a logický systém, ktorý je *o toľko* lepší než ten pravidlový.
...tým nevravím že sú pravidlá dokonalé, voči systému kocka - vlastnosť - bónus - profibod - stupeň - pasca - 4 výsledky ám aj ja svoje výhrady :o)
Sal:
Já ti dám civilizované oblasti :o) Pro tvou informaci, to modré, co se táhne na východ od Prahy není odlesk moře, ale obzor.
A teď zpátky k příspěvku. Souhlasím s Quiccim - takto si představuji příspěvek v rubrice Rozvoj DrD. Použitelné, nepřeplácané, rozumný kompromis mezi realističností a jednoduchostí pravidel.
Plný počet.
Jakmile jsem toto dílko spatřil v novinkách, zahořela ve mě jiskřička naděje. Že by konečně někdo vymyslel použitelnou alternativu k dovednostnímu systému DrD 1.6? Že bych se konečně dočkal systému, kde se postava neučí rozličným řemeslům skrze plnění questů a likvidací nestvůr (tedy získáváním zkušeností)? Že by konečně varianta, kde si potulný dobrodruh nemůže ukovat lepší meč, než kovář z povolání? Že by snad konečně systém, ve kterém se postava, čím více se koncentruje na své povolání a proniká do jeho hloubky, nestává stále všestranější ve všech oborech lidské činnosti? Safra porte, že by nakonec přecijen systém, který odráží SKUTEČNOST, a ne upgradování postavy, jak ho známe z počítačových her? To by byla bašta!
Odpusťte mi proto prosím mé zklamání, když jsem zjistil, že se jedná skutečně "jen" o rozšíření stávajících pravidel. Ovšem nutno podotknout, že je to rozšíření vskutku kvalitní. Zejména variabilita konečně přináší záplatu na obrovskou díru v pravidlovém systému dovedností. Oba apendixy bych zase vyvěsil jako povinnou četbu pro přispivatele do rubriky Dovednosti (třeba do koncepce rubriky).
Méně jsem byl nadšen kapitolou Provázanost dovedností, která vůbec nebera v úvahu míru příbuznosti dovedností. (např. u těch jazyků - jaký dostane polák bonus na učení češtiny - stejný, jako by dostal slovák, nebo žádný, stejně jako americký indián?) Samozřejmě, že určováním nějaké míry příbuznosti by se to celé ještě více zkomplikovalo a nám jde hlavně o jednoduchost, že. Pak bych ale provázanost dovedností rovnou nechal radši úplně na PJ, uvedený vzorec toho podle mne moc neřeší...
Kromě toho mi ještě připadla poněkud zcestná kapitolka 6.1. Běžné a Mimořádné dovednosti - mezi obtížností a běžností dovednosti bych velkou souvislost nehledal. To, že je ve městě jen pár ševců přece není způsobeno tím, že by bylo ševcovství zvlášť těžké, ale tím, že by si zbytečně konkurovali. Stejně tak hrobařství jistě nebude příliš těžká dovednost, i když to na vesnici umí jen jeden člověk, atd. atp...
Ale to jsou všechno jen drobné vady na kráse. Celkově vzato, toto rozšíření se mi jeví asi jako hedvábná, zlatem krajkovaná záplata na roztrhaných kalhotech z hrubé pytloviny. Samo o sobě perfektní, ale ty odporné kalhoty kvuli tomu nosit nezačnu :-)...
Pro ty, kteří používají terminologii civilisovaných oblastí: "šufan" je fanka.