Články&Eseje

Autentický průvodce Trpasmořem Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 12


Milostná procházka

Sladká ženo v plné zbroji -
oheň v muži právě uleh -
smím se s tebou po tmě projít
v našich milovaných dolech?

Vezmu tě až k Mandrukovi -
točí znamenité pivo -
oči jako od podkovy -
šťastné prosvítají hřívou.

Půjdem poté chodbou Murbul -
muž s pochodní - zři sochy -
Hanuš, Valin, Dratai v Khur plul!
Chodí s jmény, plamen co chyt.

V sále Ardun sami zase!
Ať jiní kamkoli jdou si -
oddán tvé ohnivé kráse,
hledím ti ryšavé vousy.


Píseň neporažených

Za námi síně otců spí
zas klidně v truhlách snů.
Leb naražena na kopí,
jíž pohled vyhasnul.

Až budeš bloudit chodbami,
hrdý si v zbroji připadej.
Až budeš bloudit chodbami,
sekerou hold svým předkům dej!

Tak mocně zase stojí rod
v blyštivém řadu těl -
tříští se křtiny jitřních vod -
záblesky od seker.

Až budeš bloudit chodbami,
hrdý si v zbroji připadej.
Až budeš bloudit chodbami,
sekerou hold svým předkům dej!

Před námi síně, otcův dvůr.
Zní srdce tětiva
a v roztrhaném mračnu chmur
i leb se usmívá.

Až budeš bloudit chodbami,
hrdý si v zbroji připadej.
Až budeš bloudit chodbami,
sekerou hold svým předkům dej!


Autentický průvodce Trpasmořem

Tou známou chodbou kráčíš znaven
v kapsáři seker blesk pochodní...
Do černých temnot rohu udeřil svým klackem průvan...

Jsi nadíván v Khuru
v přístavu kotví trojstěžník -
kapitán Korin kapitánem srdcí -
je cestovatel skrze
tvrze vln!
Tak tedy vzhůru!

A nelekej se námořníků
na jejich blůzách kvete sůl -
sůl dívčích očí vítr neobul...

Čtrnáctá večeře čeří řeč!

V Nugritzu jsi a chodby kvílí.
Nadšení šenků přec
rozsvěcí zhaslé pochodně
těly těch, co už žily -
Na čelo políbí tě zvlhlý průvan otců.

Po schodech v Murbul náhodně
váhavý kráčí Hanuš -
sekeru za pasem
stříbrné vousy v kolenou
a za ním Bětka, Marek a těch pět!
Mám nesmírnou soustrast se švy jejího břicha!
Křičte na všechny struny!

Vždyť nesou, nesou lebku - za pět prstů ticha!
Vojáci v mostech!

Sen lopat, ouha! Hejno pih!

Jen letět, letět vzhůru, tělo nezasíti!
Jen letět s křídly - letět bez nich....

Uťaté slunce chyť do sítí!

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

nebudu rozebírat jednotlivé části, celek na mne působí příjemným dojmem, je čtivý, a zároveň je to Poezie


 Uživatel úrovně 0

Marsia:

nu dobře, když myslíš,
ale to stále nemění mou představu toho jak trpaslíci myslí, já je mám v představě jako národ který je ve válce velmi silný, a proto pokud je moudrost a síla vyzdvyhována jako činy hodné upozornění, mohlo by to být i jinak a silněji zdůrazněno, totiž na mě to trochu působí jako povzbuzování polomrtvého trpasličího válečníka, kterého nesou chodbami k jeho předkům.


 Uživatel úrovně 3

Hotto: Píseň neporažených, řekla bych, neměla být bojová píseň. Není o boji ani o síle trpaslíků, ale o úctě k předkům, k tradicím. Autor básně je trpaslík (tedy tak vystupuje). Pro ostatní rasy jsou možná trpaslíci obhroublí pijáci medoviny, kteří se umí skvěle ohánět sekerou, ale tady je vidět i něco víc, myšlení národa.


 Uživatel úrovně 0

Milostná procházka
- dobré obraty ukazující zamilovaný pár
- stejně jako Tobša, jsem neměl pomětí o lásce mezi tak bojovným národem, a moc se mi tedy nelíbí představa vousaté dívky či ženy, ale trpajzlíci jsou hold jiní než lidé
- této části bych dal lepší 3

Píseň neporažených
- měl jsi už někdy ten krásný pocit vítězství ?
- řekl bych že jsi to popsal dobře, ale to je asi vše, trochu mi to připadá bez náboje (možná je to jen můj pocit), trochu byto chtělo ještě protáhnout
- možná nechat tři části být a udělat jednu energickou, bojovnou, nabitou sílou trpaslíků, tou jsou vlastně všude známí, ne ? Rádi píjí medovinu a sekeru ovládají jako nikdo jiný
- jinak hodnocení podle mě, za tuto část je více jak průměrný tedy 3

Autentický průvodce Trpasmořem
- této části nemám co dodat, tzv. no coment :D
- moc se mi to líbí, protože mi to něco připomíná
- dávám 4

Když jsem si udělat součet nedostatků a potom součet kladných a pozitivních prvků tvého projevu, musel jsem rád dojít k názoru že 3 by bylo málo a 4 akorát, takže ti dávám za sebe známku takovou kterou mám často i ve škole (:-D), ale tady to naštěstí je známka poněkud jiné kvality.


 Uživatel úrovně 0

Zdravím Elvise,

Milostná procházka:
Tak tedy přiznávám, že do teď jsem neměl představu o trpasličí dvořivé poezii. Ale tato báseň mě dostala. Dokonale vystihuje jejich povahu, smysl pro slova a člověka nutí experimentovat s fantazií.

Píseň neporažených:
Pochmurnější báseň neporažených nahlíží na trpaslíky z pohledu jejich tradic a víry v "trpasličí život" (...).
- Možná bych volil "Síň otců" právě s velkým S, jelikož trpaslíci vkládají do těchto míst mnoho víry, odkazují na ně přes rodové linie atd. atd. Právě pro tuto důležitost bych psal velké S.

Autentický průvodce Trpasmořem
Zde nemám co vytknout a chválit Tě neustále nebudu...

Hodnocení: u mě je t jasných 5*,

s úctou,

Tobša


 Uživatel úrovně 3

Musím říct, že se mi všechny tři básně líbí.

První báseň - moc se mi líbí. Jen třetí sloka mi trochu vadí, na druhém jejím verši jsem se zasekla (nějak zakulhal rytmus) a rýmování se čtvrtým jejím veršem se mi nějak nezdá. (Mimochodem, poslední verš "hledím ti ryšavé vousy. ", hezký překlep - tedy předpokládám, že je to překlep.)

Druhá báseň: ano, tak má vypadat trpasličí poezie. Z těchto tří mi přijde nejlepší.

Třetí báseň, mno, je zajímavá - a nezapře svého autora. Nejsem si vůbec jistá, o čem je. A už vůbec si nejsem jistá, jestli o něčem být má. Působí drobet šíleně, nicméně zajímavě.

Osobně se domnívám, že všechny tři básně do rubriky patří - první dvě určitě. Třetí - jednoho by i mohlo napadnout, že dvě předchozí jsou tu proto, aby mohl autor propašovat do rubriky trochu dadaismu - bych také nezatracovala, očividně se v ní skrývá plno z trpasličí historie či mytologie, bohužel neznalým čtenářům ony odkazy zas tak moc neřeknou. Ale stejně to má své osobitě šílené kouzlo. Tato báseň prostě může skrývat zajímavé tajemství - je jistě herně použitelná, pokud budou její symboly zapojeny do světa. A pokud budou zapojeny zajímavě, může to být nějaké to tajemné šílené proroctví, jehož smysl se v souvislosti s jistými událostmi poodkrývá, až z něho nakonec vyleze ta velká Pravda a střípky skládanky zapadnou.


 Uživatel úrovně 8

Trojlístok autentických básní – z ktorých každá napĺňa tento program svojsky.

Najprv by som sa rád pristavil pri tom, čo majú tieto básne spoločné. Je to akýsi prvok prirodzeného pohybu, dialektiky reality, ktorý sa snaží byť autentickým. Konkretizovaný je sujet každej básne, v ktorom básnik-trpaslík využíva:

a) prvky „zo sveta“ (reálie);
b) prvky „pre svet“ (povedzme jazyk, hodnoty, predsudky a kultúra - náhľady, ktoré MUSIA determinovať vnímanie trpaslíkovho prostredia);
c) absolútny prvok „sveta“ – čas.

Báseň zámerne plynie v čase, čerpajúc z básnikovho (trpaslíkovho!) sveta. Je tu preto príznačná polytematickosť, kŕčovitosť jednotlivých motívov, keď sa zdá, že nie je hutná. Ide o výraz živého sveta, snažiaci sa o reflektovanie reality.

Autor sa vžíva do postáv imaginárnych básnikov, snažiac sa ich – a vcelku úspešne – navzájom i odlíšiť.
Samozrejme, autorský postoj je to, čo by mohlo byť otázne a mohlo by u čitateľa vyvolávať polemiky. Ako to vlastne autor takou nezvyčajnou formou myslel? Aký bol vlastne jeho zámer, jeho vnútorné presvedčenie, čo sa týka tejto básne? Obligátne: Čo tým chcel povedať – ale tentoraz nie ako bard (tvorivý subjekt v priamom kontakte s rovinou básne), ale subjekt prijímajúci už hneď na začiatku tvorivého procesu isté obmedzujúce východisko?
Samozrejme, môžeme predsa povedať, že toto nie je nič nové: veď je predsa žiaduce, aby sa básni ako moderná osoba aspoň v istom zmysle vžil do osoby hernej, ak chce tvoriť v rámcoch koncepcie. Áno, napriek tomu je však táto snaha často už vopred imanentná – autor s ňou nevystupuje programovo, obnažujúc v takto nezvyčajnom rámci samotný prvoplán tvorby.

Povedzme, že určitý iný náhľad a dekonštrukcia sú znakmi týchto básní. Je to dôsledok ich motivicko-logickej stavby. Fakt akejsi problematizácie básne vyplýva z toho, že samotná báseň ide viac „do hĺbky“. Fenomény v motívoch sa nechávajú analyzovať na logicko-expresívnej (psychickej) báze, sú živšie, prítomnejšie vo svete než prispôsobené klasicky (spoločensky) chápanej štruktúre básne. Nevravím, že to sťažuje pochopenie, skôr možno viac nabáda k spolupráci na tvorbe zmyslu. Preto som vlastne aj sám zvedavý, ako tento počin zapadne do kontextu rubriky, ako bude prijatý užívateľmi.

Zároveň sa však v tejto plánovanej autenticite skrýva aj problém. Báseň sa snaží byť reálna, no čitateľ miestami stráca reálie na to, aby ju úplne pochopil. Viditeľne chýbajú komentáre k menám a iným názvom, možno by bolo vhodné napísať aj o iných esteticko-kultúrnych prvkoch, ktoré sa ako motívy vyskytujú v básňach. Absentuje pevnejšie ukotvenie básne do ilustrovanej situácie, i keď si myslím, že by to zmiernilo, ba až otupilo oný autorský postoj pri hre na autenticitu.

Nehodnotím plným počtom, ale pomyselnými štyrmi a pol.

?



Otázkou ale ostáva, do akej miery je takáto hra do rubriky vhodná – aj viditeľne búra klasický prístup ku koncepcii. Stavia k nej báseň do nového vzťahu, kde sa ukazuje, akým dvojsečným mečom sú vlastne nami stanovené požiadavky. Preto sme sa nielenže rozhodli báseň schváliť, ale aj dávame popud na diskusiu.
Nás, ktorí rubriku vy(ob)medzujeme (opäť slovo patentované Holgerom), Váš názor, ctení naši čitateia, názor zaujíma.