Články&Eseje

Proklínám Tě a Odpouštím Ti Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 15


Proklínám Tě



Proklínám tě při ohni,
ať tvá duše v žáru plane!
Proklínám tě při větru,
ať v tvém nitru chladně vane!

Proklínám tě při vodě,
ať utopí tvé štěstí!
Proklínám tě při zemi,
ať udeří svou pěstí.

Ať po slovech „Miluji tě.“,
uslyšíš jen „Táhni pryč!“.
Ať tě láska zevnitř drtí,
jen si sténej, jen si křič!

Budeš líbat Smrtce kosu,
nedoufej však, nezemřeš!
Duše tvoje bude bloudit,
klidu nikdy nedojdeš!

Tak proklínám tvé bytí!
Tvoji svíci zhasínám!!
Navždy budeš trpět!!
Proklínám tě… proklínám!!!




Odpouštím Ti



Odpouštím tvé duši,
odpouštím po hříchu
Odpouštím ti zlobu,
odpouštím ti pýchu.

Ať v tvém nitru ztrápeném,
zavládne jen věčný klid.
Duše tvoje zase bude
další život klidně žít.

Síly Zla nechť složí zbraně
a srdce Lásku volí.
Už nebudeš ubližovat,
vždyť pád tak často bolí.

Odpouštím krev prolitou!
odpouštím tvé činy!
Odteď vzývej pouze Dobro!
Zprošťuji tě viny!!


PS: Předchozí publikace na www.rpgportal.cz…

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Elvisův_duch: Neřešme to zde, prosím. Stůl Ty a dievčatá (ID stolu: 986), jenž má přes 5000 příspěvků, je na tohle téma mnohem vhodnější.


 Uživatel úrovně 5

Skorpion: A které? Pochybuji... Neznám ženu, která by uměla odpouštět jako muž - a ač se ti to může tak zdát, tak se nenech mýlit... Ženský neuměj zapomínat a sou schopný se na tebe usmívat, jako že to je ok, ale jakmile se to hodí, tak se na tebe vyserou. Pokud žiješ v té naivitě, tak si buď žádnou nenamíchnul, anebo o tom nevíš... Holky, ruku na srdce, která z vás kdy chlapovi DOOPRAVDY odpustila nějakou sviňárnu, ač mu ji na oko odpustila??


 Uživatel úrovně 0

Elvisův_duch: Dle mého názoru umí ženy odpouštět stejně jako muži...


 Uživatel úrovně 5

Marsia: Proč by to zrovna měl být odmítnutý nápadník či milenec????? Proč ne jen... přítel... A už vůbec ne žena... Copak umějí ženy odpouštět???!!!! Obzvlášť ty v lásce podvedené????!!! Vidím to v tomto ohledu jako typyckou "mužskou" báseň:)...

Proč by to nemohla být roztržka mezi dvěma přáteli?? Ta povětšinou končí usmířením (budeme-li se držet té první vidiny.)...


 Uživatel úrovně 4

Marsia: Spíše jsem to myslel tak, že pokud někdo něco ve vypjaté chvíli zvolá (prokletí), nemůžeme od něj čekat vytříbený jazyk a styl. Pokud jde o projev připravený, je to něco jiného. Pokud by to bylo třeba zaříkávadlo, stejně jako ty bych očekával brilantní plynulý přednes.


 Uživatel úrovně 3

Shadowmage: Mno, nevím nevím, jestli u emotivně pronášených slov nesejde na rytmice. Osobně bych řekla, že rytmus je hodně důležitý, neboť špatný rytmus jde špatně odrecitovat, nemá to tu správnou údernost, a docela i hrozí, že dotyčný recitátor uklouzne a veškerá atmosféra jeho projevu jde ... ehm úplně jinam, než byl úmysl.

Druhá básnička je opravdu o dost horší než první, osobně mám pocit, že ubírá na kvalitě i první. Přesouvá ji do jiné - takové obecnější hladiny - a díky tomu se mi ani první nezdá tak dobrá. Kdyby ty básničky neměly souviset, bylo by, dle mě, lépe (mám pocit, že je spojuje jen to, že jsou napsány za sebou. Když je od sebe oddělím, mluví ta první úplně jinak, než ta druhá).

V básních vidím dva výklady: 1. v obou případech je mluvčí ten samý, jen časově dosti posunutý. 2. v prvním případě proklíná proklínající proklínaného a v druhém proklínaný odpouští proklínajícímu. A 3. (do třetice všeho dobrého) v druhém případě odpouští nějaká třetí osoba, snad kněz.

Ve všech výkladech má ovšem první báseň stejný význam. Proklínající je odmítnutý nápadník nebo podváděný milenec. Mohla by to být i žena, ale, nevím proč, přijde mi to jako muž. Ale třetí sloka nenechává na pochybách, jde o odmítnutou nebo zrazenou lásku.

1. odmítnutý nápadník/podvedený milenec (kloním se k podvedenému, neboť v druhé básničce odpouští) proklíná zrádnou milenku. Ovšem po čase se jeho hněv mění a nešťastnici odpouští. Vzhledem k obecnosti druhé básničky bych tento výklad zavrhla.

2. odmítnutý nápadník/podvedený milenec (ale skoro bych se klonila k odmítnutému, jehož láska se změnila v hořkou zášť a ublíženost) prokleje svou milenku a ta, dívka čistá a nevinná, odpouští mu jeho zášť.

3. odmítnutý nápadník/podvedený milenec (ale skoro bych se klonila k odmítnutému, jehož láska se změnila v hořkou zášť a ublíženost) prokleje svou milenku. Na smrtelné posteli si uvědomuje, že nebyl v právu, že to on hřešil, vyzpovídá se a kněz mu druhou básní dává rozhřešení. Tento výklad se mi jeví jako nejpravděpodobnější - vzhledem k obecnosti druhé básničky.

Skorpion: Mimochodem, ono ani ta první není rytmicky úplně dobře. 2. a poslední sloka drobátko pokulhává.


 Uživatel úrovně 4

Skorpion: dobrý přístup a samotné básně ne o moc horší. Podle mě jde o v prvním případě o kvalitní, v druhém o nadprůměrné dílo. Navíc to jsou skutečně využitelné věci. I proto, že ses rozhodl nabídnout čtenářům svojí práci takto pohromadě, máš ode mě 4 hvězdy.

Mohl bych tady polemizovat o tom, kde přidat či ubrat slabiku nebo slovo, ale u (předpokládám) emotivně pronášených slov na tom zas až tak nesejde, není to žádná bardská poezie. Spokojím se proto s tvrzením, že básně se mi zamlouvají i v této podobě.


 Uživatel úrovně 0

Jen krátce, na Elvise odpovím večer, teď nestíhám.

Agarwe: Jo, mohl jsem říci Holgerovi, aby tedy nic neslučoval, přidal jen prokletí a odpuštění smazal. Dopadl bych líp, bylo by to stále jedno dílo, které by se hodnocením dle mě drželo někde cca u 4,5. Polepšil bych si ve výpočtu pro levelsystém a za chvíli bych měl fialovou hvězdu. Mohl jsem to říci, ale nechtěl. Holger je redaktor a přál si sloučení, mně se to zprvu nezdálo, ale pak jsem si to rozmyslel, protože kdyby to někdo chtěl použít, tak to lépe najde takhle u sebe. Jsem si vědom nedotaženosti odpuštění, ale raději jsem tam chtěl dát nějaké (dle mě to použitelné je, i když ne ve všech případech), než si jenom tahat bodíky pro level. Šlo mi o to, aby to šlo co nejlépe použít do hry, ne lepší ohodnocení. Asi tak


 Uživatel úrovně 0

No tak po přečtení první básně jsem si říkal, že to vypadá jako opravdu profesionální dílo, ale z iluzí mě vyvedla "Odpouštím ti", která bohužel už v sobě nemá takové emoce a celkově i verše jsou jednodušší atd. Za první 5*, za druhou 3-4*, takže celkově je to za 4*, škoda že na popud redaktora byly sloučeny, ta první se mohla stát velmi úspěšnou...


 Uživatel úrovně 5

Zdravím... no, dlouho jsem váhal, jak básničku Proklínám tě interpretovat. Každopádně mi připadla zajímavější. Nakonec zkusím zvolit cestu pohybu:), neboť mi tato složka příjde v básničce hodně nápadná.

Pro přehlednost jsem se v pohybech snažil vycházet z půlení strof - tj. první půlka strofy je jakousi tezí, přičemž druhá polovina na ni reaguje...

1. strofa má v sobě hned 2 významné činitele pohybu: vítr a oheň, kteří jsou rozvinuti ještě pohybovými slovesy planout a vát, v čemž bychom mohli vnímat jakýsi nepřerušovaný stálý pohyb vnímaný vizuálně (ano u toho větru je to těžko představitelné - přeci vane... ale je to vítr, ne vánek, pročež si to představuji jako silnou nepřerušovanou neslábnoucí linku, stejně jako planoucí oheň - ten též neslábne, ale konstantně se drží na své barvě...) Tato slovesa jsou ještě dále rozvinuta silnými slovy žár a chladně. Jisté je, že oba buď vycházejí z interiéru nebo alespoň jsou v něm. K té ohraničenosti bych se přiklonil spíš...

2. strofa vyzní jednoznačně směrem dolů - do země a do vody...

3. strofa je pohybově nejkomplikovanější a nejméně sourodá - máme tu hned čtyři směry: od subjektu k okolí, od okolí k subjektu, poté s drcením zevnitř si to lze těžko představit, ale budeme-li to brát s ohledem na předchozí dva verše, tak zde zřejmě dochází k největšímu napětí v básni - vnějšek tlačí proti nitru, které tlačí ven... Nakonec to vypadá, že nitro vyhraje, avšak okolí zůsane... apatické?

4. strofa se zprvu jeví též jako nesourodá, ale nakonec lze oba pohyby či "úkony" vnímat chaoticky . nezemřít a nedojít, bloudit znamená dost chaotické, ale nekončící pohyby a děje...

5. strofa se z tohoto hlediska obtížně vyjevuje... zhasnutí svíce jakoby bylo reakcí na předchozí strofu, ovšem následuje následné "vyvrácení" opět onou nekonečností či spíše věčností....

Obsahově je básnička... no není to zrovna nejlepší co se tu dá číst, ale rozhodně lze mluvit o nadprůměrnosti... Je to shluk celkem dobrých obrazů a obligátností či otřepaností + rýmy křič - pryč a přítomnost gramatických rýmů tomu nedodává zrovna punc:(.. za to 3.

Druhá báseň je trochu slabší - první strofa je jen tlachem nerozvinutým (a to by se s tím dalo pracovat - je zapojit fantazii - i středověký bard by si s tím vyhrál víc a použil by alespoň kýčová epiteta a tradiční metaforky, nehledě na to, že to má být báseň určitě oslavná a pokud navazuje na "vysoký" obrazný styl té první, tak je to dost slabá satisfakce pro toho chudáka bludného)...

Jinak 2. básničku bych interpretoval asi na principu protikladů "dobrého a zlého"... Ale jak jsem řekl, je slabší... Spíše na 2. Jsem ale unaven, tak si hodnocení rozmyslim... Zatím 3