Vanai  9. 2. 2007 v 16:42:38

Opravdu skvělá báseň:) Má své kouzlo a je takovým zvláštním způsobem "čistá". Nemám co bych autorovi vytkla, tudíž s čistým svědomím mohu dát 5*.

Hamster  9. 2. 2007 v 16:06:47

Básnička pokulhává v poslední sloce, kde svižné tempo je najednou narušeno... hlavně 3. a 4. verš je rymticky odlišný od 1. a 2. (musí se správně přečíst - tedy rytmika správně, ale nesmí se "spolknout" nějaké slovíčko.)
Na druhou stranu musím Vedra pochválit za 1. a 3. verše... přestože se nerýmují, jsou zvoleny tak, že doplňují sloku rytmicky a neubírají jí na kvalitě : )

Darnathorn  9. 2. 2007 v 16:02:23

Vystavěné na jednoduchém principu, s jednoduchým obsahem... Byť je báseň velmi krásná, je podle mě příliš jednoduchá na to, abych ji mohl hodnotit plným počtem. Čtyři.

--Darn--

Marsia  9. 2. 2007 v 13:49:22

Krásná báseň. Lehká, jemná a smutná. Takových se v rubrice moc nevidí.

Loid: V každé sloce se rýmuje 2. a 4. verš...

Samantha  9. 2. 2007 v 13:37:48

Chtěla bych především vyzvednout rytmus. Básnička má opravdu dobrý rytmus - nikde neklopýtá, verše nejsou zbytečně dlouhé a spolu s vhodnou volbou slov působí jako celek vesele a hravě. Odpočinkově. Jednoduše. A "špičkově":-)

Samantha

Loid  9. 2. 2007 v 13:16:38

Ahoj. Báseň se mi velice líbila, ale ňák ti tam chyběly rýmy(kromě té poslední sloky). Samozřejmě chápu, že je velice těžké vymyslet dlouhou báseň, aby se každý řádek rýmoval a také na to přihlížím. Přeji ti hodně zdaru v další tvorbě.
Loid

Aritma  9. 2. 2007 v 8:54:43

Nádherné, v jednoduchosti je krása, v kráse zvláštní síla a ta síla ti přinesla 5*
Gratuluji

Rhiannonn  8. 2. 2007 v 21:55:32

Trochu mi to připomnělo nějaký hobití překlad elfsko-entské básně :-)
S nadhledem psané dílko prodchnuté lehkostí, která však rozhodně nesráží bezinčinu (doufám, že to byla ona) bolest na konci.
Líbí se mi ta radost ze života, ta nenásilnost, ta radostná atmosféra, která z básničky jen čiší, a(doufám, že neurazím) prostá srozumitelnost.
Rýmy jsou neotřelé, nenásilné, akorát jen poslední sloka mi tam nezapadá formou a verš "na lítost pozdě a na smrt brzy" mi okamžitě připomněl Nohavicu.
Pro mne za 5*

Skládám holt autorovi a závidím Eilonwy takového rádce :)

Rhi

Mgr. Holger  8. 2. 2007 v 21:17:10

Ano, tak nějak si představuji činnost rádce a není důvod, proč s takovým dílkem neseznámit širší publikum.

Dílko si lehce pohrává s motivem mýtických bytostí, které obývají keře (zde je to bez a trnka, které společně vhodně demonstrují malý rozdíl mezi keřem a stromem). Autor na lidovou notu zpracovává klasické téma citového vzplanutí mezi touto éterickou bytostí a člověkem, které neústí v nic dobrého. Snad právě proto není dílko přecpané otřepanými frázemi a dovolí nám klidně vydechnout a na chvilku se proběhnout po travnatém úhoru, kde v dotyku s horizontem vyniká neproniknutelná hradba trnkového remízku s bezem.

Touto hradbou pak je vlastní závěr, který však člověka příliš nezdrtí, jen připomene smutnou realitu.

Budiž toto dílko všem rádcům ale i poétům příkladem, jak se dá pohrát s „malým“ motivem, třebaže malých motivů není.

Fíl špás

Holger

P.S.: Zaujala mě případná kolize termínu duše ve významu dílka a bezové duše, ale nakonec mi něco takového ani nepřišlo na mysl, což je dobře. Trnku bych u bažiny nehledal, ostatně u takové té typické bažiny bych nečekal ani bez, který sice snese podmáčení (např. v lužních lesích), ale ne stálé. Dosti botaniky!
Tři znaky prokletého místa: kopřiva, bez, chřástal. (Trécheng breth féni)