Eragon - poslední bestseller fantasy?
| Autor: | Saladin |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 24 |
Eragon - odkaz dračích jezdců
(Eragon, Inheritance, Book One)
Christopher Paolini
Nakladatelství Fragment, Havlíčkův Brod (2004)
Překlad Olga Machútová
V úvodu této stručné recenze krátce o autorovi, knize a jejím vzniku. Christopher Paolini je z Montany, narodil se v roce 1983, Eragona začal psát ve svých patnácti letech (když dokončil středoškolské vzdělání) a trvalo mu to rok. O další rok později pak vyšlo první vydání knihy, které však pravděpodobně vypadalo o něco jinak, než to pozdější (a slavnější), které se dostalo do ruky mě. Bylo o 20 000 slov kratší. Těžko tedy říci, co ve skutečnosti Paolini napsal.
Kniha samotná se mi do ruky dostala s mohutnými kladnými ohlasy. Bohůmžel jsem ke stejnému názoru nedospěl (čtenáře na to upozorňuji předem), hned osvětlím z jakých důvodů.
Příběhem je zde popis nálezu předmětu značné důležitosti v základním konfliktu světa mladým hrdinou, jeho vydání se na cesty spolu s učitelem a ochráncem v jedné osobě, strastiplná cesta, velké vítězství a všeobecná sláva. Celý příběh je navíc protknut odkazy na velikost dávné padlé říše a na nebezpečí plynoucí z mocného zla, které znovu nabývá na síle. Něco Vám to připomíná? Také mi to připomělo. Kniha mi skutečně přišla jako druhořadá kopie Tolkienova Pána prstenů. Skřeti byli nahrazeni urgury, kteří mají narozdíl od nich zakroucené býčí rohy, prsten je nahrazen dračicí, která je narozdíl od prstenu kladná (a o poznání větší), a hrdinové obou děl jsou asi stejně nablblí, i když ten Paoliniho je o poznání zručnější s mečem.
Tedy, zacházení s mečem. Hrdina (Eragon) v knize začíná jako běžný rolník, během putování ho ale poutník (a bývalý dračí jezdec) Broms mečem učí - a hle, netrvá pár týdnů a z rolníka je jeden z nejlepších šermířů vůbec. Další, co mne zaráží, totiž že jsem nezaznamenal protesty ochránců zvířat. Distanční závody (tedy klus) se běhají 160 km, za nějakých 8 hodin (a mluvíme o špičkových koních ve špičkové formě); koně hrdinů Eragona ovšem hranice koňských možností překračují, ba je přímo ignorují - několikadenní štreky často beze spánku a potřebného odpočinku jsou v knize prakticky na denním pořádku. A to jsou bohůmžel jen jedny z mnoha bot, na které jsem narazil.
Autor se pokouší jako jeden z výraznějších (a diskutovaných) prvků o popis hlubokého vztahu mladého Eragona k jeho dračici Safíře. Nemůžu říci, že bych popis vztahu nezachytil, nemůžu ale zároveň říci, že by mne poetičnost jejich vztahu přesvědčila do nebe.
Co tím vším chci říct? Snad až na jazyk (resp. český překlad), občas docela poutavý a příjemně plynoucí, kniha nepřináší nic nového. Charaktery nejsou úplně ploché (přestože o závratně prokreslené hloubce se mluvit nedá), drak je použit docela pěkně a ten nápad není pitomý
Shrnuto, jeden nápad pro knihu nepovažuji za dost - a jako první díl série mne skutečně nenalákal na díly další. Pokud nemáte diametrálně jiná měřítka, neodvažuji se knihu doporučovat - raději sáhněte po něčem jistějším.
Diskuze
Shelagh: Měl jsem na mysli oddělení v odstavcích.
Ze začátku jsem také tuto knihu (případně knihy) nechtěl číst, ale nakonec jsem se dostal do situace, kde jsem chtěl číst něco jednoduššího. Tak jsem se do nich pustil.
Knížka byla napsána poměrně čtivě, téma bylo stejně originální jako v jakékoliv jiné dnešní fantasy. A to mě dostává k jiné věci. Jak tu někteří srovnávají tuto ságu s Tolkienem a SW. Je vidět, že moc fantasy nečetli. Jsou k tomu dva důvody:
1) Fantasy je mnoho a vše se opakuje. Ty podobnosti, co říkáte jsou skutečně jen okrajové a nepodstatné.
2) Ale máte pravdu Odkaz dračích jezdců vykrádal. Jenže zcela jiného autora. Tím autorem je Ursula K. Le Guin. V jejím příběhu je mladý kluk, kterému zničí vesnici a on uteče za starým podivínem ze kterého se vyklube čaroděj (snad si to pamatuji přesně). A dál jsou v jejich putování podobné rysy a na konci je velký souboj s drakem. Její systém magie je založen na hledání pravých jmen. Jelikož se narodila 1929, tak to opačně vykrádané nebude, alespoň dle mého skromného názoru.
K mému subjektivnímu hodnocení. Obě knihy se mi líbily, ale nemohu říct, že na mě dýchaly něčím zcela extra. Prostě fantasy, které si rád přečtu. A docela se mi i líbil svět, ač byl vykraden.
Recenzi (nebo co to je) hodnotím průměr, teda 3*.
Saladin: S tím nejlepším šermířem je to poměrně hodně objasněno v druhém díle, který se mi zdál zábavnější, poutavější a více promyšlený, leč tam byly také velké dějové seky (občas), ale kde ne?
s pozdravem Hrač DrD
Já osobně bych na tuhle knihu hnůj klidně naházel, ale nejsem si jist, zda je toho hodna. Do Eragona jsem vkládal velké naděje. A byl jsem zklamán. Kniha je skvělá po technické stránce (obálka, písmo, vazba, atd.), ovšem obsahem se nevyrovná ani většině paperbacků.
Mavev vyjmenoval jisté podobnosti se Star Wars. Já jsem si zase všiml několika naprosto do očí bijících podobností charakterů s Pánem Prstenů. Ačkoliv jsem četl pouze první díl Tolkienova veledíla, jsou podle mne podobnosti více než očividné.
Eragon = trochu ode všech ze Společenstva (a v drtivé většině případů jsou to spíše ty kladné stránky)
Brom = Gandalf
Galbatorix = Sauron
Třináct Křivopřízežných = Černí jezdci
Druhý díl taktéž nedoporučuji. Hned první věta v první kapitole mě utvrdila v tom, že nemá smysl tu knihu číst celou. Kdo kdy viděl/četl/slyšel, že by šesnáctiletý kluk chrlil ze sebe na bojišti moudra? Někomu to třeba připadá zcela normální a běžné, ale podle mého názoru to je spíše absurdní a směšné. Kapitolu jsem pak dočetl celou, doufaje, že se autor nechal pouze trochu unést. Vše se neslo v podobném, ne-li stejném duchu. Proto nedoporučuji kupovat si ani jeden z dílů a hlavně se nenechat obalamutit pochvalnými recenzemi na zadní straně obálky!
Když přehlédnu pár pravopisných chyb, či spíše překlepů (Bohůmžel, Broms, urgury) to podle mě není dost objektivní jakožto recenze.
Saladin
A ty jsi druhořadá napodobenina čtenáře. A céčkový kritik! Jenda věc je solidní zhodnocení knihy ale házet tady na knihu, kterou jak sám píšeš ti doporučilo více lidí, hnůj po kýblech nemá žádnou úroveň. Vždyť ty si ani nepamatuješ jména, která tu tak velkolepě cituješ. Přiznávám, kniha má některé logické chyby ale tohle je příliš.
Pokud někdo cítí potřebu mi strhnout reputaci, tak prosím. Pochopím to, ale nad tímhle nemůžu zůstat mlčet.
Tony-Z
Neztotožňuji se tak úplně s názorem Joshiho, že musí být oddělen popis knihy a autorovy názory, i když já osobně to většinou dělám. Recenzi považuji za přínosnější, když je prezentován autorův osobní názor (navíc lze v tomto útvaru dost těžko oddělit od objektivní kritiky).
Rozmýšlel jsem nad tím, že bzch si to přečetl, ale teď už fakt nevím, to je to tak hrozná kniha?
Tento příspěvek obsahuje informace, které by ty, kteří nečetli oba díly dosti překvapit...
Osobně se musím přiznat, že jsem se na Eragona vrhl s radostí a začal hltat jeho stránky. Přečetl jsem ho během víkendu. A hle po jeho přečtení jsem pocítil obrovské zklamání. Začal jsem nad knihou uvažovat, přemýšlet co a proč se tak děje a čemu je to a to podobné. Kromě podobnosti s Pánem Prstenů, vidím v Eragonovi i obrovskou podobnost s hexalogií Star Wars.(Už jsem četl i druhý díl - Eldest, čistě ze zvědavosti jak se to vyvine).
Nyní tedy těch pár podobností, co jsem v dílech (Ergaon+Eldest) našel já a na které jsem si vzpomněl...
- stejně jako Obi-wan, tak i Brom žijí v ústraní a oba působí dojmem, starých "bláznů", postupem času, se ale z obou vyklube hrdina největšího kalibru dob minulých a oba zemřou, kvůli svému novému učni, kterému věří...
- vůdcem povstalců, Eragonových Vardenů, je žena, v SW jimi byla princezna Leia...
- hlavní hrdina - Eragon, je synem jednoho z hlavních záporáků. Stejný osud potkal i chudáka Luka Skywalkera...
- ačkoliv jsou všichni přesvědčeni, že Dračí jezdci už vymřeli a Eragona nemá kdo vycvičit, u elfů přežívá jeden Jezdec, který umírá, stejně tak i Yoda...
Na víc si momentálně nevzpomenu, ale je jich víc, mnohem více.
Další co mě na knížce udivilo a co Saladin nezmínil je že Eragon zhruba na každé 50 stránce skoro přijde o život kvůli své vlastní blbosti a není schopen se ze svých chyb poučit. Dále všemocná magie, každý obyčejný člověk disponuje magií, stačí pronést jedno slovíčko ve všemocném a prastarém jazyce a dějou se divy...
Na závěr, už jen pár slov. Stejně jak Saladin nedoporučuji knihy číst a třetí (poslední) díl si přečtu snad jen kvůli chybám a v zoufalé naději, že se autor polepší...
Aha, vidím, že možná největší chyba je už v názvu. Jak naznačuje Joshi, není to ani tak recenze jako spíš laická kritika (...pokud samozřejmě není recenze a laická kritika to samé...).
Ač jsem Eragona nečetl, nechovám k němu, podobně jako autor , velké sympatie. Tudíž se ztotožnuji s názorem Saladina.
Přesto si myslím,že by měl být oddělen popis knihy a autorovy osobní názory a případné výhrady. V recenzi nejde primárně o prezentaci vlastních názorů, ale o hrubé shrnutí pro čtenáře, at si každý udělá názor.( co saladin nepochybně ví)
Jinak po trojím přečtení a důsledném prosívání, celkový výzor recenze není až takový špatný...