Naše krásné městečko
Autor: | Skorpion |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 18 |
Naše krásné městečko
„Vítám Vás na okružní jízdě po našem krásném městečku jinak nebezpečné planety! Na začátek si dáme trochu hysterie, pardon, historie, poté bude následovat seznámení s důležitými místy a samozřejmě s nejznámějšími obyvateli. Bohužel nestihneme všechny důležité osoby, ale i tak se máte na co těšit. Pohodlně se usaďte do vašich křesel, židlí či jiných sedátek, připoutejte se bezpečnostními pásy, VYRÁŽÍME!"
V zákoutí obrovské a velice rozmanité planetce Itrnet se nalézá malé vzkvétající městečko, které dostalo zajímavý název Dračí Doupě. Těžko říct, proč bylo pojmenováno zrovna takto podivně, možná tu kdysi bydlel nějaký drak, možná to byl jen reklamní trik obchodníků, těžko říct. Jisté ale je, kdo ho založil. Osoba, která je všeobecně právoplatně pokládána za Stvořitele se jmenuje Amlad. Malého podsaditého mužíčka s nebezpečně vyhlížejícím vzezřením můžete občas potkat v různé části města, kterak se prochází pohroužen do normálním smrtelníkům nepochopitelných věcí. Neustále si pro sebe žbrblá všelijaká nesmyslná slovíčka a ještě nesmyslnější číslice. Nesnažte se to pochopit, nemá to cenu! Jediný člověk, který by to snad mohl rozluštit je jeho pubertální synek Alkalator, který se opravdu potatil! K němu se však dostaneme později. Nejdříve vás totiž musím provést samotným městečkem!
Vysoké hradby chránící soustavu rozličných budov jsou přerušeny pouze jednou nedobytnou bránou, kterou se dovnitř dostanete stejně rychle jako ven. Mříž je ve dne i v noci otevřena turistům a hlavně budoucím obyvatelům. Obyčejný návštěvník, který se ještě nehodlá ubytovat, má však omezená místa, kam se nemůže dostat. Něco jiného je, pokud se chce usadit natrvalo! Stačí vyplnit formulář a bez jakýchkoli poplatků či protislužeb vám bude do několika dnů zbudován příbytek. Jakmile se nastěhujete, starousedlíci vám pomohou rozkoukat se po rozlehlém městě, abyste se nám neztratili.
Co je však na tomto městečku zvláštního je to, že všichni obyvatelé mají společný jeden koníček, máte-li raději novodobá slova, hobby. Zkuste zapojit trochu fantasie a určitě přijdete na to, co to asi bude.
Když projdeme branou, můžeme se vydat hned několika směry. Je tu například i ulička k oblíbené putyce, k níž se vydáme právě teď! I přes silné dubové dveře k nám doléhá hluk mnoha hlasů, které jsou charakteristické pro tuto budovu. Ještě před vstupem do rozlehlé místnosti se podíváme nade dveře, kde můžeme zpozorovat tento nápis:
Hostinský lord Odol vás zve do naší hospůdky na oblíbený nápoj „Odol". Chuti Odolu neodoláš!!
A nyní už vcházíme dovnitř! Zvenčí vypadá domeček docela male, ale zdání klame! Uvnitř se nalézají stovky a stovky stolů. Lidí je tu jak much na mrtvole v parném létě a každý z nich se snaží zaslechnout co nejvíce. Někteří zběsile pobíhají od jednoho stolu ke druhému a snaží se být u všeho dění. Takto tam poletuje třeba Lotr Aflík nebo puberťák Alkalator (se kterými vás ještě seznámím). Tohle jsou jen dva příklady z mnoha zvědavých jedinců. Stoly v putyce byly dříve pouze řazeni podle abecedy, ale to se po příchodu Hostinského změnilo. Nyní nesou jednotlivé místnosti v putyce názvy jako „Privé" „Herna" a podobné. Je to mnohem přehlednější, takže pokud si člověk chce zahrát nějakou hru, stačí pouze zajít do herny a má je všechny pohromadě. Tlačí nás čas, takže opouštíme hospůdku a vydáváme se na hlavní ulici, která je samozřejmě ta největší a nejdůležitější.
Jako první míjíme kamenný domeček patřící Derolianovi, jež je velikým ochráncem a sběratelem „zvířat". Z jeho malého příbytku se ve dne v noci ozývají ty nejroztodivnější zvuky, pazvuky, pískot, skřeky a vzdechy (posledně uvedené citoslovce ale pravděpodobně nejsou od zvířat). Pokud máte zájem prohlédnout si nepřeberné množství živočichů od malých nevinně vyhlížejících myšiček až po velké o něco nebezpečnější draky nebo si je chcete dokonce zakoupit, není problém zajít k Derolianovi! No posuďte samy, velký nápis na domečku mluví za vše:
Máte doma draka? Ne?? Tak na co čekáte?!
Pokud byste se naopak chtěli nějakého mazlíčka zbavit, budete vítání ještě štědřeji, Derolova sbírka se rychle rozrůstá.
Jako další potkáváme starobylou knihovnu, která je mimochodem mnou velice oblíbená. Zdejší knihovník je …"
„Orangutan!" vykřikne jeden z návštěvníků.
„Ehm, ne. Ten dostal lepší nabídku od Neviditelné university. Už jsme ho skoro naučili držet tuhu, jelikož jsme potřebovali podpis do smlouvy, ale přišel jsem nějaký Makoplaš a přesvědčil ho, že je Universita lepší. Takže náš knihovník je Mgr. Holfer, čiperný vysokoškolák s velikou trpělivostí, jež je pro toto povolání velice potřebná. Možná se ptáte: K čemu potřebuje knihovník trpělivost? Tohle totiž není jen tak ledajaká knihovna! Když napíšete nějakou povídku, recenzi nebo třeba báseň, stačí zajít k Holferovi, hezky ho poprosit a on vám jí moc rád zkontroluje, řekne, co je na ní špatného a co by chtělo doladit. Jak se říká: Muž na pravém místě! Kdopak to támhle ale prochází? Ano, dámy, je to On, Lichsai! Stačí mu jediný pohled a srdce každé dívky je jeho! Vysoký dlouhovlasý romantik s jasně modrýma očima, které dokáží vyslat ten nejsmyslnější pohled, jaký snad existuje, se v ženách vyzná velmi dobře, ale v této knihovně snad ještě více. Proto bedlivě vyslechněte jeho rady, on se v tom opravdu vyzná!
Když vycházíme na ulici, jde proti nám svižným krokem velice atraktivní žena, jenž je celá strakatě pomalována. Ano, ano, je to naše známá Epea, které nikdo neřekne jinak, než „Holka barevná". Všichni na mě vrháte tázavý pohled: Proč je tak flekatá? Je to snad nějaká nová móda? Odpověď je prostá: Její vzdálený příbuzný Zobmie, vlastník podivného krámku „Alchymistické předměty nejen pro alchymisty", jí dal omylem namísto silného alkoholického nápoje fhisky speciální lektvar pro lepší přebarvování obřích chameleonů, které vlastní (kdo jiný) než Derolian. Musím ale přiznat, že jí to opravdu sluší!
Když pořádně přičichnete okolnímu vzduchu, můžete zachytit mírnou vůni opékajícího se masa. Ne, není to divočák pečící se v putyce, to nám tu voní krematorium krásné Nahtealen zvané Nahtálka. Vždycky snila o romantické práci hrobaře, kde by každý den kopala hrob pro dalšího příjemného zákazníka. Tohle bohužel nevyšlo, tak alespoň krematorium. Jednou si mi dokonce stěžovala, že s ní její zákazníci ani nepromluví. Mimochodem: Včera jsem zaslechl nejnovější drby a mluvilo se také o tom, že Alkalatorova matka, která doposud nebyla známa, je zmíněná Nahtálka. Nevím, co je na tom pravdy, ale vůbec bych se Amladovi nedivil. (Ale jí jsem vám nic neřekl!)
Na pečené maso si raději necháme přejít chuť a pokračujeme dále. Tato skupinka domů nalézající se naproti knihovně jsou specializované krámky pro různá odvětví hrdinologie*. Jste dobrodruh? Chcete jím stát? Tak zajděte do nějakého z těchto odchodů, nechte si poradit, nakupte si vybavení, naučte se užitečná a nápaditá kouzla a hurá na draka! Válečnické zbraně, hraničářské vybavení i kouzla, obrovský grimoár pro čaroděje, alchymistovi lektvary a jiné podivnosti a dokonce i legální krámek pro zloděje, to vše je tu jen pro vás!"
A dostáváme se k poštovnímu úřadu. Vidíte ty podivné opeřence? To jsou pelikáni, co nám tu roznášení poštu. Dříve jsme mívali normální poštovní holuby, ale těm došla trpělivost a odstěhovali se do teplých krajin."
„Ehm, pane průvodce, co je to tam za chlapce u těch velikých tabulí?" zeptá se jeden z návštěvníků.
„Támhleten? Mám tu čest vám představit Lotra Aflíka! Ty velké tabule jsou Vývěsní plochy, kde si můžete nalepit plakát do seznamky či do inzerce. Na toto místo mají přístup i turisté a po nich je tady třeba hodně věcí uklízet a spravovat." zní má odpověď.
„Vidíte tu velikou knihu hned vedle Aflíka? To je „Dračí manuál"! Zde se můžete dočíst, jak se máte chovat ve městě, aby byli ostatní spokojeni. Je to, dle mého názoru, trochu nudné čtení, ale je velice potřebné. Pokud se někdo z vás bude chtít ubytovat, doporučuji vám přečtení této knihy.
„Aaaaa, támhle je nějakej obroskeeej ptááááááák!" začne vysokým hlasem ječet jedna velice atraktivní návštěvnice.
„To je jen dům, ten vám nic neudělá. Amlad se už nechtěl dívat na ty domečky, které jsou pořád stejné, a tak postavil Moudrou Sovu! Je to místo, kde vám obyvatelé rádi poradí s vašimi novými nápady, ať už to je báseň nebo třeba nová zbraň. Pokud něco nového vymýšlíte, tak sem s vašim nápadem určitě přijďte. Když si nebudete vědět rady, co a jak, vyhledejte človíčka jménem Kus nebo jeho spolupracovníky Mafefa a Ewlina a oni vám rádi poradí!"
„A přicházíme k budově nesoucí název Fórum."
„Rum? Kde??" začne se nadšeně rozhlížet postarší nedoslýchavý děda.
„FÓRUM je místo, kde si můžete popovídat s ostatními lidičkami. Není to na nějaké určité téma jako stůl v putyce, námět diskuse se často mění. Do této budovy mají přístup i turisté, takže zde mají vyhazovači hodně práce.
„Co tam dělá ten muž? On snad lepí na Fórum nějaké papíry, či co?" ozve se postarší žena. „No jo, ty lidi, to je pakáž! Ten muž tam TAPETUJE! Vidíte ho? Zrovna lepí nějakou tapetku s nemravným textem. Řeknu to Alkýmu, on ho už uklidní."
A hned naproti je též často navštěvovaná budova jménem Chata. Tam si můžete pokecat o čemkoliv chcete, většinou to je veliká zábava. Vřele doporučuji!
„A co dělá ten klučina v montérkách na té střeše??" ukázal draze oblečený mladík.
„No jo, zase něco opravuje, ten se nikdy nezastaví. Ten puberťák jen náš milovaný Alkalator! Stará se o opravy poškozených budov a staví nové. Opravdu skvělý hoch! Když už jsme u těch oprav, vzpomínám si, jak jsem byl jednou uvnitř Chaty, a ona se najednou začala zničehonic různě přebarvovat, blikat a tak. Všichni jsme se docela bavili. Když přiklusal Alký, začal nadávat, že chata chytla vzácnou nemoc a že musí sehnat doktora.
„Alký!! Nějakem žluťák ti tapetuje na Fórum nějakou sprosťárnu."
„Dobře, díky, hned se na něj podívám." odpoví chlapec a začne slézat po okapu na ulici.
No, a obloukem jsme se dostali zpět k bráně. Máte ještě nějaké dotazy?
„Když jsem přicházela k městu," ozve se ta atraktivní dívka „tak jsem viděla nějakou velikou ohradu s jeleny. Proč to tam je?"
Příjemně se na děvče usměji a odpovím. „To nebyli jeleni, ale srny! Jedna milá obyvatelka, jmenuje se Masir, má ve zvyku dávat každému na pozdrav srnu, takže potřebuje velikou ohradu. Když někdo srnu dostane, většinou neví, co s ní má dělat, tak jí v noci nepozorovaně vrátí zpět do ohrady. Masir se zprvu divila, jak je možné, že se srn neubývá, ale nikdy na to nepřišla. Ještě nějaké dotazy?"
Odpovědí mi bylo ticho.
„Děkuji vám za navštívení našeho krásného městečka a budu se těšit, až vás potkám jako právoplatné občany města Dračí Doupě! Děkuji Vám všem, byli jste skvělí!"
*Hrdinologie je věda zabývající se hrdiny, hrdinstvími, dobrodružstvími a věcem podobným.
PS: Všichni uživatelé (až na Nathaelen), jejichž jméno zde bylo uvedeno, souhlasili s použitím jejich nicku. Tímto Vám všem děkuji! Omlouvám se Nathálce za uvedení jména bez souhlasu, žádost jsem poslal dvakrát, ale odpověď mi pravděpodobně z nedostatku času nepřišla. Doufám, že Ti to moc nevadí.
PPS: U některých uživatelů jsem se při popisu asi trochu seknul, což je způsobeno tím, že jsem nikoho z Vás ještě nikdy neviděl. Nevím, zda Almad vypadá nebezpečně a zda je Alcator puberťák, jak jsem již řekl, bohůmžel vás neznám. Proto mi, prosím, tento nedostatek promiňte.
Skorpion
Diskuze
Já jsem se vcelku bavil. Tapetování ve fóru nebo návštěvníci vracející srnu zpátky do ohrady mi dokonce vyhnali hlasitý smích z těla. Pravda, není to na potrhání stehů po apeaci operndixu, ale na slušné hodnocení to vystačí.
Zdravím Skorpione,
dle úvodu jsem očekával pobavení, kterého se mi bohužel nedostalo v takové míře, abych byl uspokojen.
Oceňuji originální přístup a některé vydařené nápady (třeba ta Moudrá sova jako dům v podobě sovy), k příznivcům díla se ale přihlásit nemohu.
Člověk se nikdy nezavděčí všem, u humoru to platí dvojnásob, takže nepochybuji, že se najde dostatek těch, kterým bude tvůj humor bližší než mně.
Adso
Ahoj kamaráde,
originalitou, vzácností a dynamičností si ode mě zasloužíš dobré hodnocení. Nevím jak vy, ostatní, ale mě se dílo líbilo, v některých případech jsem se i dobře pobavil a zasmál. Na mém hodnocení se projevilo těch pár chybek, ale i tak si myslím, že je to slušný výkon.
Byl jsem v celku spokojen a někdy i trochu pobaven. Bylo to čtivé, oddechové, dynamické, ale hlavně bych řekl, že to bylo originální. A protože mám rád originální díla, tak budu hodnotit vysoko. jediná věc mi v díle vadila: ale jí vám nic neřekl. Je to hodně viditelná chyba, která se jen těžko dá přehlédnout.
A nakonec bych měl jeden dotaz: Ta planeta se jmenuje Intrnet naschvál? nebo to byl překlep?
Skorpion - co tím myslím? Přesně toto: Příspěvek mne nepobavil, neukázal mi nějakou stinnou stránku, nepřinesl kritiku, nepoučil mne, prostě mi nedal nic, co bych neslyšel již mnohokrát (a často ve vtipnější formě). Ale vážně - ber to jako názor někoho otupělého, unaveného a servšerem tak trochu saturovaného (a protože si tuto svou podstatu uvědomuji, zdržel jsem se hlasování).
Jinak Lič_v_CIA zde vedl hezkou řeč.
Těžko říct. Ona všeobecně má rubrika s Hlody :-) docela kříž. Naposledy se tu 5* příspěvek objevil na konci léta 2002 a domnívám se, že v novém ovzduší by už tak vysoko neobstál.
Všeobecně vzato je docela kříž i s humorem obecně. Člověk vidí hlod a čeká, že mu po přečtení budou z očí kanout slzy jako hrachy a v útrobách plandat protržená bránice... A ono nic. A to vám jednoho zklame tak, že tam tu 1* šoupne ani neví jak.
A tohle je podle mě ta chyba. Ono jenom málo věcí je tak subjektivních jako (nejen literární) humor. Vzpomeňte, jak jste přišli za svým kamarádem s rozečtenou Pratchettovkou a zasípali mezi záchvaty smíchu: „Měl v sobě.... ha, ha... živin... jako... ha, ha... běžný walkman!" (Tipy na knížku, ve které tohle zaznělo, posílejte ke mě do pošty. Ten, kdo správně pozná, že to byla Dobrá znamení, dostane malý dárek.) A ten na vás smutně kouknul a řekl: „Cože?“
Naopak blahé paměti kolovala mezi námi, adolescenty, knížka „Mladí v hajzlu“ (Autora jsem pro jistotu zapomněl. Je to jeho štěstí, jinak bych ho šel zastřelit.), která popisovala erotická dobrodružství 14-ti letého připitomělého pubescenta a u které se mohli mí spolužáci potrhat smíchy. Já díkybohu podařeným vtípkům z této hodnotné publikace: („Říkali jsme mu Levák, protože se mu bimbas zřetelně stáčel k levému stehnu,“) nikdy na chuť nepřišel.
A se Skorpionovým smyslem pro humor je to stejné.
Těžko chtít po šestnáctiletém mladíkovi, aby naplnil mírku intelektuálního humoru Mgr. Holgera, který se směje žertům, jaké já - a zbytek populace bez vysokoškolského vzdělání humanitního směru - pokládáme za filozofické citáty.
Zkuste se na Městečko podívat z trochu jiného úhlu a nehledat v něm text, který by byl smrtelný jako pověstný vtip Monthy Pythonů, který použily britské jednotky při průlomu německé linie. Spíše jako textík, který popisuje naši komunitu veselou alegorii, do nikoho se nenaváží, nikoho z ničeho neobviňuje a jenom s nadsázkou vypráví o tom našem Městečku.
A s tímhle vědomím – a s přihlédnutím k tomu, že příspěvek je v zásadě unikátní a nic na podobné téma zde zpracováno nebylo - hodnotím tak jak hodnotím. To jest vysoko.
A na závěr bych rád uvedl na pravou míru jednu drobnost.
Oči mám modro-zelené.
*směje se a mrká*
L.
Zdravím celé naše městečko,
Tak tedy, abych se dostal k vysvětlení hlasování a nějaké té kritice:
Musím bohužel říct, že "Naše krásné městečko" mě nijak nenadchlo a naneštěstí ani nepobavilo. Tedy minimálně tak, jak by asi mělo.
1)Na gramatické chyby hledím s rezervou a mám ve zvyku je nebrat v potaz na předních místech. K velkému neúspěchu musím říci, že si jich povětšinou ani nevšimnu.
2) Škoda trochu, že jména opravdu nejsou vymyšlena trochu lépe a vtipněji (například tak, jak psal Alcator)
3) A to je ten nejpodstatnější důvod: Celé dílko je jaksi nudné a "neodreagující". Jak Skorpion psal, že to má být dílko, aby si lidé trochu oddáchli - bohužel to tak nevidím a nejsem stejného názoru. Na některých pasážích je čtení tak trochu nudné a pomalé. Pravděpodobně je to dáno tím, že mi tam jaksi chybí humor, který jsem nenašel. Kdyby ten tam byl, asi bych se na celou věc koukal jinýma, usměvavýma očima.
Přesto je to dílo zajímavé, které má dobrý nápad a podání informací o servšeru, bohužel zde není využit potenciál, tak jak by jistě mohl.
Mňa dielko síce moc nepovabilo (nepobavilo :) - možno malý úsmev. Najme pri Masir), ale podľa mňa je dobre podané. Pohodlne, rýchlo sa čita; niesú tam zbytočnosti navyše - takže je to "dynamické". Mne osobne výkričníky nevadili (a keď si predstavím že niekto sprevádza hlúčik ľudí, tak sú aj dosť "reálne"). Čo sa tíka hrubyek nyesom čech a nemôžem hodnostiť. Preto sa taktiež zdržiavam hlasovania. (Ináč by to bolo okolo 3,5).
To Holger: Rád ťa opäť čítam :) na severy.
No, mňa osobne to pobavilo a príjemne som si oddýchol, ale niektoré chyby(i) ma naozaj zarážali a vadili mi pri čítaní. Ako napríklad už spomínané jí/já.
No podla mňa bolo dielko kratšie a tiež si velmi nedokončoval to čo si začal.
Na záver:
Uhm, no odo mňa si nepočul nič nové atak si to zhrniem.
Nápad 1 z 2
Gramatika 0 (asi :-) )
Originalita 1
Spracovanie 0,5
Ale kedže som dobrý tak tam dám 3
S pozdravom Zavulon
P.S Puberťák Alcalator a Lotr aflík ma rozosmiali :-D
Mgr. Holfer: Chápu, jak to myslíš. Tohle ale bylo určeno jen aby si lidé trochu oddychli, nic víc.
Alcalator: Pravopis mi nikdy nečinil problémy (troufám si říct, že je to v mojich diskusích vidět), ale pokud se podíváš na recenzi DrD+ (no, raději se nedívej), tak zjistíš, že problémy v dílech mám. Unáhlil jsem se a poslal jsem to bez valné kontroly.
Ad vykřičníky: Je jich tam 39- možná až moc kořeněné, přiznávám.
Masir: Co dodat? Děkuji
Skorpion