Taurcon 2005
| Autor: | Kolektiv autor? |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 4 |
Rok a kus se s rokem a kus sešel a opět se přiblížil Taurcon, tradičně pořádaný sdružením Avari v Nymburce.
Na úvod uvedu základní fakta: Taurcon 2005 se uskutečnil 2. – 4.9. v Centru odborné přípravy v Nymburce. Program byl pestrý – nabízel řadu přednášek (vzhledem k tomu, že con je spíše fantazy conem, byly přednášky orientovány spíše k fantazy), videoprojekci (zaměřenou z notné části na artušovský mýtus), hudební projekci sličných harfenic (elfek pochopitelně), tradiční tombolu a křest nové knihy, tradiční čajovnu s přidruženou rukodělnou výrobou, šermířská a ohňoplivačská vystoupení či populární moorboyzáckou hernu. Ubytování v letošním roce pro tělocvikáře (tedy spáče v tělocvičně) poněkud selhalo (tělocvična je v rekonstrukci), nicméně se organizátorům podařilo zajistit alespoň dle mého názoru adekvátní náhradu v učebnách v nejvyšších patrech hotelu v komplexu.
Účast byla poznamenána začátkem školního roku, oproti loňskému roku mi připadala poněkud slabší, ale na druhou stranu byla o to družnější zábava a celý podnik spíše připomínal rodinnou sešlost. Zejména pak sraz uživatelů našeho servšeru tomu nasvědčoval. Právě je jsem jako součást své sociologické studie servšerové komunity požádal o stručné reference z oblastí, ve kterých jsou pravými odborníky, či odpovídají jejich přirozenému naturelu.
melkor_unlimited
(vybral jsem ho jako zástupce sociologického typu „bezohledný podnikatel“ – ale po přečtení jeho příspěvku spíše zvažuji, zda ho nepřeřadím do kategorie „emancipovaný muž“.)
Čajovňa (pro neznalé překládám: Čajovna)
Čajovňa sa stala pomerne pravidelnou súčasťou Conov a čoraz viac je začleňovaná aj priamo do programu a to nielen rôznymi „Pracovnými krúžkami“ (Literárny a korálkový workshop, mandaly, tance, ...).
Zaujímavé je, že aj bez nahliadnutia do programu (a na hodiny) som mal presné informácie o čase konaní jednotlivých akcií. Krátko pred začiatkom atraktívnej prednášky alebo vystúpenia sa ľudkovia, elfky, škriatkovia, lesné a iné víly, trpaslíci, škreti, ohyzdi a iné bytôstky vytratili z čajovne a po ich skončení sa valili dnu vo veľkých húfoch. Takže som buď nemal s kým dať reč, alebo som nestíhal :-(
Drobnou výnimkou z predošlého chovania boli užívatelia www.DraciDoupe.cz, ktorí sa v čajovni vyskytovali nezávisle od programu, aby nakoniec zaujali bojové postavenie na obvyklom stanovišti v dosahu výčapu v niektorej z miestnych krčiem.
Koľko a akého čaju sa vypilo vám neprezradím, pretože sa jedná o Know How (kto si to má pamätať ;-)). Ale, aby ste neboli ochudení o pikantnosti, podarilo sa mi vlastnoručne rozbiť jeden z hrnčekov.
(pozn.: obrovské výdělky z prodeje čajů nakonec byly téměř eliminovány skutečností, že cukr k čaji byl zdarma, tudíž v tomto bodě provozovatelé čajovny silně prodělali. H.)
Marsia
(éterická, esoterická, křehká bytost se silným hudebním cítěním – zde jsem se nesekl – Marsia je jistotou v rozbouřených vodách)
Koncert Jany Šouflové a Věrky Kadeřábkové v sobotu večer
Harfa je úžasný nástroj a není mnoho příležitostí se s ní setkat a slyšet ji, či si na ni dokonce sáhnout. Návštěvníkům TaurConu toto umožněno bylo. Část sobotního odpoledne v Čajovně u Melkora a Raven předváděly svůj um dvě harfenice, Jana Šouflová a Věrka Kadeřábková, jejich nástroje naplnily svým něžným hlasem místnost a rozechvívaly jak srdce posluchačů, tak i třeba podlahu. Jana a Věrka se večer přesunuly do sálu, kde měly koncert (ale musím říct, že v Čajovně zněly jejich harfy lépe, nu, mikrofony jsou mikrofony).
Všichni na TaurConu tedy mohli vyslechnout irské, skotské a bretaňské písně a melodie hrané na harfu (dvě také zpívané Janou) i s několika příběhy vztahujícími se k nim. Dozvěděli jsme se, že známá skladba Green Sleeves připisovaná Jindřichu VIII. je pravděpodobně mnohem starší, vyslechli jsme skladbu(Brian Boru's March), kterou prý zahnalo tisíc irských harfeníků Briana Boru velké loďstvo vikingů. Mně osobně se ze všech těch skladeb nejvíce líbila krásná a nesmírně smutná píseň Ailein Duinn (můžete ji znát z filmu Rob Roy) s neméně smutnou historií. Ovšem celý koncert, bez výjimky, byl moc hezký a kdo na něj nedorazil, jistě o mnoho přišel.
Alcator
(technický typ, hloubající po tajích strategie a nebo po vzorcích chování vedoucích k prohře / rovnováze / vítězství – nehodící se pomyslně škrtněte – no spíš ho přeřadím do kategorie „Bořek stavitel“)
Hry a hračky na TaurConu
Hazardním hráčům (Quicci, Holger) a hráčkám (Mephala a Maris) z našeho serveru se podařilo zatáhnout mě do jejich hráčského doupěte u šaten, a tam mě pod pohrůžkou provádění nepěkných věcí s mým konečníkem donutili ke hraní různých čertových obrázků či her, v nichž se posouvaly ďábelské stroje.
Naučil jsem se tedy hrát hru Saboteur, Attila a TransAmerica. Ta první je zábavná snahou ostatních hráčů vás dostatečně dlouho mást, ta druhá vás pro jistotu zmate sama tím, že používá stejné barvy pro různé věci (a různé barvy pro stejné věci), a ta třetí...
Ano, ta třetí... TransAmerica je hra, u které jsem byl od začátku přesvědčen, že je špatně vybalancovaná. Že se prostě může stát, že vám budou rozdány karty, se kterými NELZE vyhrát, resp. proti stejně dobrému hráči musíte VŽDY PROHRÁT. Ale jak jsme hráli druhou, třetí, čtvrtou hru, začal jsem zjišťovat, že nehraje-li člověk proti počítači, jsou i s "mizernými kartami" jeho šance velmi vysoké. Dobrá zpráva na závěr: V současnosti se na náš trh "chystá" TransEurope, předělávka T.A. na Evropský kontinent, což by mohlo být velice zajímavé.
Shelagh
(typ přísně exaktně uvažujícího knihomola a přednáškožrouta – no přeřazení asi bude také nutné – hmm kam s ní? – na typ ariosofa, nebo prostě jen na sofa?)
Tajemství katedrál
Taurcon nabídl poměrně pestrý výběr přednášek, ale znáte to – dopředu si vyberete, co prostě musíte slyšet a vidět, a nakonec pro mnoho objektivních příčin (jako jsou skvělé čaje pana čajovského Melkora nebo soutěž O Bořka stavitele aneb TransAmerica) zvládnete polovinu a méně. Nicméně cyklus tří přednášek Tajemství katedrál jsme si spolu s Mephalou a Maris nenechaly ujít, i když měl těžkou konkurenci v Monty Pythonech a Svatém grálu, kterému dala přednost pánská část serverového zastoupení.
První část - Svět gotické katedrály - proběhla už v pátek večer a přiznám se, že pro mne byla mírným zklamáním. Očekávala jsem o něco více informací o architektuře a méně obrázků sice nádherných, ale po chvíli splývajících katedrál Francie, Španělska, Itálie, Anglie a dalších evropských zemí.
Druhá část – Okultní kořeny nacismu – už byla přesně podle mého gusta – dostalo se mi informací, které jsem dle anotace přednášky očekávala: o učení madame Blavatské, německém nacionalismu 19. století, pragermánské minulosti Evropy, o slibovaném okultním pozadí nacismu a jak to všechno souvisí s katedrálami.
Bohužel vyvrcholení cyklu, kterým mělo být závěrečné seznámení s Fulcanellim a jeho stěžejním dílem Tajemství katedrál, bylo tak nabité množstvím informací, že se to nedalo stíhat a z přednášky zbylo jen torzo uspěchaných nahodilých informací bez patřičného závěru. Je to velká škoda, protože přednášející pan Lukáš Křesina prokazoval značné vědomosti a vhled do problematiky.
Každopádně cyklus svůj účel splnil – přinesl mi nové a zajímavé informace, ze kterých mimo jiné vyplynulo, že Maris je červený lev a můj prsten obsahuje devět stupňů zasvěcení, ale to už je zase jiná kapitola...
Quicci
(byl vybrán jako prototyp barbarského – či krollího – bojovníka neváhajícího na sebe navléci těžké železo a směle máchajícího jednoručně oboručákem – po přečtení jeho reakce však zvažuji přeřazení do kategorie píšár – fifinár, což z krollího samojského jazyka znamená něco jako Ten co umí psát a filozofovat – příspěvek záměrně ponechávám bez české / slovenské diakritiky – třebaže mají ve Švécku překrásné jözöra, nemají tam vhodné klávesnice)
Pan Cierny sa rozrozpraval o Britanii, jej najstarsich dokumentovanych dejinach, pricinach Rimskeho vpadu, a jeho dosledkoch. Dozvedeli sme sa viacero veci o narodoch ktore staroveku Britaniu obyvali, o ich povode, zvykoch a vzajomnych kontaktoch.
Howard do tohoto obdobia umiestnil niekolko svojich poviedok, najme seriu o Bran Mak Mornovi, piktskom nacelnikovi, potomkovi Conanovskych Piktov. Rozobrala sa tematika Rimskych vpadov na Skotsku Vysocinu a ich podanie Howardom.
Trochu sme sa pristavili u nadprirodzena v Britanii, najma u povodu Piktov a u tajomnej rasy ludi-hadov.
Casova os prednasky skoncila odchodom Rimanov z ostrova a kratkym nacrtnutim dalsich dejin.
Rozpravanie Egona Cierneho bolo poprepletane mnozstvom vsuviek a prirovnani, ktore priblizili staru Britaniu aj tym menej znalym. Je treba povedat, ze som na prednaske nezaspal, naopak, dobre sa mi pocuvalo aj ked som vecsinu veci uz poznal.
Tesim sa na dalsie rozpravanie, vzdy je dobre oprasit si vedomosti a porovnat ich s nazormi ostatnych...
Maris
(krollka intelektuálka se zájmem o mystiku – tedy něco o počtu vyšším než tři – musím ji též přeřadit do kategorie – krollka taktička a bojovnice)
O zpestření Taurconu se starala i šermířská skupina, jejíž jméno (Přátelé pana Mikuláše Dačického z Heslova) je nepodstatné, neboť její členové nikdy nedali srnu, a dokonce ani nejsou registrovaní na dracidoupe.cz. Děj kusu s názvem Variace na hospodské téma nebylo snadné identifikovat, protože nikde nevystupovalo pivo, ba ani medovina, o svařeném vínu se skořicí nemluvě. Navíc členové souboru si nenastudovali dostatečně manuál, což se ukázalo při scéně s nabíjením pistole, kde hospodský (to byl ten, co za celý kus nikomu nic nenalil) se rozhodl řešit napětí zásahem pádnějším než sečnobodné zbraně, konkrétně bambitkou ala Rumcajs style. Nejdříve ji nemohl najít, poté nabít, poté hledal manuál, a přes rady potenciálně zastřelených se mu ji nepovedlo zprovoznit do konce kusu. A protože se mu diváci smáli, raději většinu doby předstíral, že spí. Tím nikdo nedohlížel na řád a pořádek na jevišti, což při poměru tří mužů na jednu dámu... ženu... dívku... jak to říct, prostě osobu pohlaví velice zřetelně ne-mužského, a dvou nestejně velikých a nestejně naditých (měšců - censored) dalo mužským představitelům možnost předvést se v umění šermířském, ženské části pak v umění získat měšec způsobem příjemným a nenásilným.
Snad proto, že se jim diváci smáli, snad proto, že tleskali, rozhodli se účinkující pro fyzicky náročnější kus, noční ohnivou show Tajemný hrad v Karpatech. Věrni svému přesvědčení, že název nemá omezovat - neřkuli určovat - děj, tak stejně jako Variace na hospodské téma bylo bez pití a jídla, Tajemný hrad v Karpatech byl bez hradu a bez Karpat. Na druhou stranu zmíněný kus tajemný byl, třeba většina diváků nepochopila, jak to, že žádný z účinkujících nechytl plamenem, jak to, že se najde šílenec, co riskuje točit kolem sebe (ba i kolem svých očí) plamennými řetězy, a jak to dělají, že kolem nich krouží celé plamenné stěny...
Osobně vám nepřinesu žádné větší zpravodajství z Taurconu, protože jsem byl spíše nestranným účastníkem, který měl plné ruce práce se svou socoilogickou studií toho vzorku servšeru, který se tam vyskytl.
A že to byl úkol nadlidský je patrné i z toho, kolikrát jsem se při kategorizaci jednotlivých entit zmýlil. Doufám, že mi při dalším bádání rádi vypomůžete.
Diskuze
Lischai: Autorov si potešil, a do štatistík sa to i tak nepremieta... a dík :-)
Velice jednoduše, zábavně, ale zároveň bez zbytečných blábolů napsaný "souhrn" dění na Taurconu. Jak už se zmiňuje Lischai níže, je velmi těžké určit, proč se dílko líbí, takže doufám, že autoři prominou, pustím-li se do bádání ve svých myšlenkách.
Prvním nápadem, proč se mi dílko tak zamlouvá, je jeho různorodost způsobená větším počtem autorů, kteří mají na zadané části conu každý vlastní názor. Někteří byli mírně zklamáni tím, nač se tak těšili, jiní naopak nadšení tím, co nečekali. Myslím, že celkově to vytváří velmi objektivní pohled na akci, kterou lze vytvořit u jednoautorových "recenzí" jen velmi těžko. Plusem také je, že žádný z textů podle mne nijak nevyčnívá a celkově tvoří překvapivě celistvé dílo.
Také se mi líbila průvodní slova, která mě naladila na příjemnější vlnu a zároveň uvedla do "problému", jenž dostal každý autor ke zpracování.
Text je ušetřen od mnoha zbytečných vět a slov, není příliš dlouhý, ale přesto poskytuje vše, co bych od něj očekával, takže jsem spokojen.
S pozdravem
Findred z Celenu
konecne v klube fifinarov... :o)
Kelna Rulez :o)
/ano, tu na tomto Cone som konecne nasiel svoj smer a miesto v ramci Fantasy literatury.../
Reportík z Taurconu. Chm... Tak tedy:
Je to zábavné, je to informační a líbí se mi to.
Cítím se trochu trapně, že TOHLE bylo celé mé zdůvodnění pro nejvyšší hodnocení, ale snad mi kolektiv autorů promine.
L.
Původně, jsem se chtěl vzdázt hlasövání, leč jsem se uklikl na nulu. Takže jsem nakonec hlasovati musel ač proti své vůli. Informační zprávička je pojata pro mne zajímavě, poutavě a tak tedy hodnotím...
Jako spoluautor se musím vzdát hlasování.
Nuže, máte zde malou informativní mozaiku z Taurconu...
Poskládejte si ji tak, jak se vám bude nejvíce líbit.