Pomsta
| Autor: | Uriel |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 34 |
...kap...kap...kap... ozývala se voda tříštící se o podlahu...kap... na níž ležel muž... Muž, který se zrovna probral...
Kde to jsem? ...kap...Co tu vůbec dělám? A proč je tu taková tma? ...kap... Sakra! Pitomá voda. ...brr... Ale alespoň to nedělá randál...brr... Tak a teď: co tu, do pekla, dělám? No? To nepůjde... Tak jak se jmenuju? Zapp... Sep... Zafa... Zaphiel! To je ono! Co mám na sobě? Nic. To jsem si moh' myslet. Proč by mě oblíkali? Vlasy taky nemám... Oči! Nemám oči! Tak to je vrchol! Nedrž se, jenom si zařvi... "Parchanti!" rozlehlo se podzemím... Nebo to nebylo podzemí..? ...zachovat chladnou hlavu. Jak nás to učil Mistr? Slepota není konec. Slepci mnohdy vyhrávají. To proto, že je nepřátelé podcení. Dobře. Prohledám to tu... Stěna na jedné straně. Rovná, vlhká, ale drsná, určitě kamenná. Možná sklep. A třeba taky ne... Vede kolmo k podlaze. Další stěna, roh je v pravém úhlu...kap... Stejná jako předchozí. Ha! Mříž! Čtverec, 15 na 15 coulů. Asi za ní bude okno. Jo, je tam skleněná tabulka. Teplá, takže na ni svítí slunce. Slunce, jehož svit už asi neuvidím. Třetí stěna, shodná s první. Sakra! Tak tohle bolelo. O co jsem zakop? Dřevo? Ne, kostra. Poslední stěna...kap... Nic, nic, nic, nic... Počkat! Tahle část zdi je nějaká rovná, žádné přechody mezi kameny. Obdélník, možná kvádr. Sáh široký, vysoký jako dospělý muž. Ale nevidím žádné otevírací cokoli. ...hnn... A odtlačit taky nejde. Tak na co tu je..? ... Najednou začal skřípat kámen o kámen... 'Ten kvádr!' pomyslel si Zaphiel. 'Budu hrát to, co mám být. Blázna.' Okamžitě odběhl do nejvzdálenějšího rohu, schoulil se v něm do klubíčka a začal si broukat starý popěvek, na který si zrovna vzpomněl. "Hej slepoune!" ozvalo se od "dveří". "Nesu ti žrádlo." "Nechte mě umřít!" reagoval Zaphiel. "To taky necháme. Ale hrabě tě chce mít na šibenici nažraného, aby sis před lidma nestěžoval, že je hajzl a nedal ti jídlo," odpověděl bachař. "Máš to u dveří. Za dvě hoďky si pro tebe přijdu. Dobrou chuť." Pak se smíchem odešel. ... Tak poprava. A hrabě. Kdyby mě mučili, nevzpomněl bych si... Ale počkat! Jsem tu kvůli popravě! Pobil jsem desítky lidí, abych se dostal blíž k hraběti...kap... Proč? Zabil mi ženu! Už si vzpomínám. Nevyrovnané účty, jizva od mojeho meče. Jednou jsem přišel domů a Maia ležela mrtvá na posteli. Podřezal ji jak husu! ...kap... Chtěl jsem se mu pomstít, zabíjel jsem ze vzteku a na potkání. Když jsem se k němu dostal, nějaký jeho strážce mě praštil obuškem přes hlavu. Proto ta amnesie. A pak, protože se mě ten skunk bál, mi vyrvali oči. Musím se odsud dostat...kap.. Ne, to nesmím, popravu si zasloužím. Musím se pomstít, aniž bych přitom ublížil někomu jinému. Žádné ohnivé koule, ty mají velký rozptyl. Něco jiného, cíleného, smrtícího a hodně průrazného, protože si určitě vezme nějaké ochranné talismany. Prostě něco, co mě bude stát všechnu sílu a zaručeně to nemine a nezasáhne někoho jiného. Mám to. Složité, ale za dvě hodiny bych to měl jako mistr našeho řádu zvládnout. Hlavně nezabít nikoho nevinného. Ale nejdříve zastavím to...kap... přesně tohle. ... Pak se místností rozlehl modrý záblesk a voda přestala kapat. Zaphiel si sedl s nohama křížem a začal připravovat nejsilnější zaklínadlo postihující jednotlivce v celých dějinách.
"Nespi, slepoune. Vyspíš se na věčnosti. Proč si ani nemák na to žrádlo..? Hm, tvoje minus," ozve se ode dveří. Tato slova jsou opět provázena smíchem, svědčícím o bachařově inteligenci. "Hrabě tě má tak rád, že ti ani nesváže ruky, slepoune." "Do-dobře," hraje Zaphiel dál svou roli. Bachař k němu přišel, uchopil ho pod ramenem a odvedl ho ze dveří. 'Škoda, že nevidím. Ty dveře bych si chtěl prohlédnout.' pomyslel si Zaphiel. Bachař ho táhl chodbou, pak po schodech, až vyšli na otevřené prostranství. Zaphiel to poznal tak, že mu vítr ovál obličej. Ozvalo se zahučení davu, pravděpodobně je zaujal zjizvený obličej a vydloubnuté oči. Bachař vyvedl slepce na šibenici. Když tam stanul, kat začal číst rozsudek. "Zaphieli, mágu temných sil, jste za zabití dvaceti farmářů sloužícímu našemu hraběti, šestadvaceti jeho ochránců a jednoho důstojníka odsouzen k trestu smrti oběšením. Před vykonáním rozsudku máte právo na poslední přání, které ovšem nesmí obsahovat nic jako smrt hraběte a podobně." 'To je nemožné, co všechno si hrabě vymyslí, aby mě dostal do oprátky. Mistr se teď zmítá v hrobě. Temný mág, pche. Náš řád má mnohem větší sílu, ale používáme ji k obraně slabých...' pomyslel si Zaphiel a pak pomluvil: "Dovolte mi naposled promluvit s hrabětem." Kat se podíval na hraběte, ten kývnul a zeptal se Zaphiela, co chce. "Nic, než odpověď na pár otázek, pane," řekl Zaphiel. Oslovení pane znělo pohrdavě. "Mluv," na to hrabě. "Otázka první: proč jsi zabil mou ženu?" "Proč bych něco takového dělal?" 'Takže budeš zapírat? Jsi větší had, než jsem si myslel.' "Nevadí, pane. Domyslím si to. Nebyl jste dost odvážný zabít mne, tak jste zabil Maiu, která za nic nemohla. Otázka druhá: Kde jste sebral toho temného mága?" Katovi se nelíbil Zaphielův tón, tak do řeči skočil: "Nebuď drzý, slepče!" "Nech ho," ozval se hrabě. "Temný mág jsi určitě, nikdo jiný by nezabíjel lidi na potkání." "Ani ten, komu jste zabili ženu?" To už hraběti stačilo. "Dost! Na oprátku s ním!" Dav zahučel. Kat postavil Zaphiela na propadlo a přetáhl mu oprátku přes hlavu. "Sbohem pane," řekl Zaphiel. Takovýto pohrdavý tón v hlase hrabě ještě nikdy neslyšel. "Když máš rád útoky zezadu, bratře, i já tu pro tebe jeden mám." Vtom kat trhnul pákou u propadla. Nádvořím se rozlehl Zaphielův řev. Ne ze strachu, ani ničeho jiného. Byla to část zaklínadla. "Maaiaa!"
To, co následovalo, by patrně nikdo ze zúčastněných neuměl správně popsat. Pokud by to vůbec popsal. Zaphiel se houpal, ale hrabě z hraběte zbyla jen hromádka popela. Zaphielovo zaklínadlo bylo vcelku jednoduché a přesto nejsilnější za posledních 1000 let. Nebyl si jistý tím, jestli hrabě Maiu opravdu zabil a tak vymyslel zaklínadlo, které viníka vyhledá a spálí ho zevnitř. Nic extra, ale i tak se sebou mohl být spokojený. Pomstil Maiu...
Diskuze
Celkem bych brala s klidem vytýkané nelogičnosti. Do značné míry poučené čtení hráčů DrD, kteří potřebují, aby se při výstavbě postavy dodržovala očekávatelnost a vypočítatelnost, jinak to, že mág napřed povraždí desítky lidí, aby probrav se ze záchvatu vzteku uvažoval, jak nikoho nezranit komentoval poměrně přesně Keddie: „Žádná nelogičnost, fantasy.“
Doporučení autorovi:
a) Pozor, vyjádření kapající vody pomocí citoslovců v mluveném projevu obstojí, tady rozbíjí a znepřehledňuje věty, ztěžuje čtení.
b) Zaměňuješ tón vyprávěče a postavy – „..oči taky nemám. Ti je vrchol.“ Nevadí onen nechtěně parodující tón, postava by i sama pro sebe mohla shazovat situaci, ve které se ocitla. Ale nejprve tu situaci musí přečíst, musela by si vzpomenout na protihráče, toho, jehož jednání nepřímo komentuje. Jenže na hraběcí milost si vzpomene až o kus níže.
c) Rozhovor knížete a mága by měl mít nějakou gradaci, alespoň nepřímé oslovení publika, takhle je to jen mágův zbytečný pokřik a navíc hrabě reaguje bez chuti a zápachu. Měl by to přeci bejt zloun zlej, slizkej....
d) Pokud někoho oslovuji s maximálním pohrdáním, asi bych se vyhnul slovu „bratře“, třeba „brachu“ by bylo příhodnější.
e) „Zaphielovo zaklínadlo bylo vcelku jednoduché a přesto nejsilnější za posledních 1000 let.“ Ponechme stranou podružnosti, třeba interpunkci. Druhá část věty nese příliš neúplnou informaci. „Nejsilnější zaklínadlo, které kdy kdo použil v posledním tisíciletí“ nebo „nejsilnější zaklídnadlo, které za posledních tisíc let použil Zaphiel“. Rozhodně není vhodné v přirovnání použít číslovku. Beru tuto větu jako příklad, chce to větší pozornost k tomu, co vlastně tou kterou větou říkáš.
f) Odstavce jsou ryze formální záležitost, ale velmi vstřícné gesto vůči čtenáři :-) Zvláště u přímých řečí se jejich používání dosti vyplatí.
Jak se někdy říká,,že i neoblibené jídlo zažene hlad",pro mě je dnes něco podobného přečtení Tvé povídky.Přede mnou už hodnotilo mnoho čtenářů a asi bych nenapsal moc nového .Shrnu :příběh se mi libil,postava je ale moc rozporuplná-na můj vkus.Pointa je biblická a možná stará jak lidstvo samo,ale pořád aktualní:,,oko za oko".Přeji Ti mnoho dalších návštěv Paní Můzy.R.
Mně osobně se pointa této povídky velmi líbila. Nemyslím tím to, že zabijí oni zabiju já. Líbí se mi ten příběh, ten osud toho mága. Na druhou stranu mi Zaphiel přijde velice chladnokrevný. To, že v klidu přejde kostru a při zjištění že mu někdo vydloubnul oči si jen povzdechne. Nejvíce mi tady vadí "úprava" a gramatické chyby. Nějaké výrazy by se daly určitě poopravit a vylepšit, například voda nedělá randál a následně jsem také nepochopil to, jak se mágovi podaří zastavit vodu, která kape, když je mág slepý a tím pádem ani neví odkud kape.
Také se mi nezamlouvá, že si Zaphiel myslí o svém kouzlu že je "nic extra". Kouzlo, které samo vyhledá viníka a poté ho zabije? Tohle bych asi zakázal vůbec vymyslet. Dále se mi zdá velicé dobrý nápad to jeho poslední kouzlo Maaiaa, které je opravdu velice pěkně vymyšlené.
A když to všechno shrnu, vidím to jako lehce podrůměrné dílko, které je tak trochu "neohrabané", ale celkově působí poměrně pěkným dojmem, i když opravdu poměrně. Chybí mi také trochu zevrubnější popis hlavního hrdiny, který je i pro takto krátkou povídku nedostačující.
2*
MW
Vlastně souhlasím se Shelagh. Připadá mi, že autorův projev je svižný a čtivý. Nezralost je ovšem příliš patrná, zejména v některých nešikovných spojeních a ne právě šťastných volbách jednotlivých výrazů. Toto všechno by stále nebylo takovým problémem a dílko by mohlo být považováno za příjemné a zajímavé. Ale příběh sám o sobě, ten bohužel skutečně hraničí s recesí a to ne právě dobrou a dostatečně vtipnou na to, aby za recesi mohla být skutečně považována. K recesi mi tu chybí patos a výraznější nadsázka útrap, náhod a pochopitelně především zápletka s manželkou a výtvor kouzla jsou v tomto ohledu zcela neodpovídající takovým kritériím. Právě na tyto body by, podle mého, měl být dán důraz, právě v těchto místech by měla být realita skutečně náležitě spráskaná, zneuctěná, znevážená a obohacená snůškami zjevných nesmyslů. Zůstalo jen u nesmyslů, které se k ničemu nevážou a napětí, které by tam mohlo vzniknout zcela likvidují.
Hlavní body, které by mohly řadu věcí osvětlit a příběh okořenit, jsou mdlé a nezřetelné. Postava se tím stává velmi zmatenou, nepřesvědčivou a nepoužitelnou.
Přesto bych si přála číst ještě jiná dílka z tvé klávesnice, protože, jak jsem zmínila, projev není špatný a to mne velmi těší a dává naději, že se můžeme za čas těšit na něco onačejšího.
ian mě požádal, abych rozvedla své hodnocení, kde jsem uvedla, že dílko je "svižné" a "nevyzrálé". Tak tedy činím:
Předně toto hodnocení je shrnutím předchozích přípomínek, které jsem ve svém příspěvku uvedla. Svižným stylem dílka myslím často vzácný klad, kdy není děj obalen desítkami zbytečných vět a popisů. V této krátké povídce tak nejsou zbytečně popisovány vedlejší motivy.
Nevyzrálost dílka je patrná zejména z oné pokulhávající logiky děje (více již rozebrali hodnotitelé níže a já se s nimi ztotožňuji). Dále jsou to stylistické nedostatky, které ukazují na začínajícího psavce, který slova neukočíruje tak, jak by určitě chtěl, aby to vyznělo - vznikají tak absurdní věty, vazby i situace.
Stačí tak?
Špatná gramatika.Zaphiel hlavní postava trochu více popsat víme jedině že je mág.Ale jinak dobrej nápad dávím 2 hvězdy
Autor! Autor!, jak by řekl starý dobrý Issac Assimov. Zdravím, Urieli...
Sluníčka přede mnou Ti poskytla vcelku dobrý rozbor povídky, takže, pokud dovolíš, pojmu to spíše obecněji a nebudu opakovat již řečené, abych neznevažoval práci a snahu předchozích kritiků.
Shelagh označila Tvou povídku jako „parodii“ a já musím s jejím zařazením souhlasit. Je to spíše parodie než rozumná povídka. Nebudu čichat k příslovečnému lejnu a pátrat po tom, zda tak byla nebo naopak nebyla koncipována. Jen věz, že tak působila.
Technické chyby již byly odhaleny a pojmenovány, já se tedy spíše zaměřím na její koncepci a celkové pojetí.
Připusťme si, že schéma: „Zabijí mu ženu – on zabije je.“ Je velmi, velmi ohrané a klišovité. Každý druhý béčkový akční snímek je plný milujících manželů, kteří se vydávají s revolverem abnormálních rozměrů nebo pumpovací brokovnicí pomstít své mrtvé ženy.
Téma tedy nepřináší nic nového objevného... Zkrátka nuda. Pokud se s tímto nechceš smířit, musíš:
1. Ctrl-A, Delete.
2. Pokusit se najít v povídce něco, co ji vytáhne ze stereotypu. Ve tvém případě by to mohla být právě slepota hlavního hrdiny. Pokud slíbíš, že to neřekneš Edgaru Allanu Poeovi, můžeš pracovat s motivem slepce propátrávajícího své vězení. Nebožák v temnotě svých očí přejíždí prsty po zdech, mřížích. Hledá cestu ven.
Nebo rozehrát psychologickou hru pocitů oslepeného a zničeného muže. Přijít totiž během osmi hodin o ženu, očí a zabít nějakou tu desítku lidí je vcelku zátěž na psychiku.
Dále důrazně doporučuji, aby povídka končila nějakým výrazným prvkem. Nějakou „ránou do bubnu“ jak říká můj bratr. Bez jakýchkoli literárních úprav bych úplně beze studu škrtnul poslední odstavec. Povídce to jen prospěje.
Hodnocení bude tentokrát nízké, ale nic si z něho nedělej. Jsou to jen čísílka. Přeju hodně štěstí v dalším psaní.
L.
A pokud budeš mít chvíli, zkus přečíst Poeovu Jámu a kyvadlo (povídková sbírka Vraždy v Ulici Morgue). Lépe pochopíš, jakým směrem můžeš povídku stavět. *usměv*
Tak tedy měj hezký podzim.
Zdravím autora
Bohužel musím konstatovat, že se mi dílo nijak moc nelíbilo a už vůbec neobohatilo ČaE..
1) špatná gramatika a stylistika
2) celá postava hlavního hrdniny je špatně popsaná a vůbec vymyšlená
3) trochu odfláknuté dílo. Většina nápadů není špatných. Jde hlavné o zpracování. Tady bohužel pěkné zpracování naprosto chybí
4) nazveme tento bod "kouzlo lásky"
tyto body nemají být jenom kritické. Spíše takové shrnutí v mých očích
1) špatná gramatika a stylistika
- Co říci více než bylo napsáno Lordem Gamestarem v jeho kritice. Ten se zvlášť zaměřil na gramatiku. Proto sem opět nebudu kopírovat některé nesmyslně věty.
Snad bych chtěl jenom říci, že se mi toto dílo četlo opravdu velice špatně. Chyběli tam odstavce pro větší přehlednost. Ke konci jsem si dokonce musel jezdit prstem po obrazovce.
2) špatně rozvedená postava hlavního hrdiny
V povídce by měl hlavní hrdina trochu propracovanou chrakteristiku. Propracovaný charakter. Zde opravdu nějaké věci nedávají smysl. Například, proč tento mág zabíjel nevinné. Jenom proto aby se pomstil hraběti? To se mi zdá pravdu velice špatné.
Doporučoval bych trochu hlavní postavu dokreslit. Zvláště pokud je povídka tvořena hlavně monologem. Hlavně ale vymazat to nesmyslné a nahradit to tím pěkným.
odfláknutí
Co říci? Dovolil bych si poradit, aby autor příště "hodil" své dílo do MS. Vyvaroval se pravopisných chyb a vůbec, vzal si k srdci něco z kritiky. Možná si autor svůj výtvor měl vícekrát přečíst.
Kouzlo lásky
LG: Samozřejmě, že vytvoření kouzla trvá měsíce. Ale v tomto případě bych možná udělil vyjímku. (viz níže)
Hlavně se musíme zamyslet nad otázkou, co všechno svede láska? Zaphiel svou ženu určitě velice miloval. Miloval ji, že by pro ni udělal cokoli. Když mu ji hrabě zabil. Část lásky byla proměněna v nenávist. V nenávist vůči vrahovi. Proto možná zabíjel nevinné. Kdo ví. K tomu se musí vyjádřit sám autor..
Ale láska dovede věci. Kouzlo, které mág vytvořil bylo jistě hnáno silou lásky. Silou jenž nemá konec ani v nekonečnu. Druh kouzla se mi opravdu líbí. Hlavní hrdina už beztak nemá pro co žít. Jeho láska zemřela a s ní i touha po svém životě. Už touží jenom po dvou věcech.
1) pomstít její smrt
2) setkat se s ní opět v záhrobí
Proto Zaphiel nechtěl utéct z věznice. Chtěl pouze dvě věci..
btw: u čtení jsem se opravdu zasmál nad některými nesmyslnými větami. Ke škodě, že autor toto s největší pravděpodobností ani nezamýšlel. Ale povedlo se mu, mě rozesmát. Hlavně u fráze, kdy kat říká odsouzenému, že má právo na poslední přání. Kde však nesmí říkat, že chce smrt hraběte.. Ale i další věty jsou opravdu usměvavé
"Ale nevidím žádné otevírací cokoli."
Tak tady by mě zajímalo, zda je to autorův záměr a mám si z toho tedy odvodit: "Zaphiel si sám pro sebe konstatoval (nebo si posteskl), že nemůže vidět žádný otvírací mechanismus, protože nemá oči", či je to napsáno ve smyslu: "Není tady žádné otevírací cokoli" a autor se přehlédnul. Spíš se přikláním k druhé verzi..
Zdravím,
Po přečtení komentářů ostatních hodnotících jsem se podivil nad nízkým hodnocením, a to konkrétně 0*. Sice neříkám, že to je zázrak literatury, ale není to podle mě ani katastrofální. Příběhy o čarodějích tu moc často nejsou, většinou o někom, kdo smutní, protože mu zabili jemu blízkého. Teď se pokusím vytknout alespoň to, co se nelíbilo mě:
Což takhle víc odstavců? Takhle se v dílu docela zamotám a musím to číst vícekrát. Například v prvním velkém odstavci by šlo rozdělit děj, kdy čaroděj zjišťuje svůj stav a kdy se baví s bachařem.
15 na 15 coulů? To bych chtěl vidět, jak si může být tak jistý. Slovíčko "asi" nebo "odhadem" by to vylepšilo. Navíc 15 krát 15 coulů...
Kdyby člověk neměl oči (jako v tomto případě), tak by určitě nepronesl "to je vrchol". To by řekl při krádeži, ale při zmrzačení? Navíc si myslím, že si pamatoval, kdy o ně přišel.
Nemyslím, že by se mocný čaroděj nachal zajmou partou nějakých otrapů (mimo hraběte). Jestli je mocný, tak by znal spoustu kouzel a jejich spárů by se určitě vymanil...
Zaklínání při trestu smrti? To bys byl nervozitou celý bez sebe kouzlit bys zřejmě nedokázal. Podle pravidel drd tedy ne, podle "reality" možná...
Pak takovéty chybičky v oblasti uvozovek a podobně, ale to zase tolik nevadí.
Hodnocení
Budu hodnotit lehce podprůměrnou známkou. Na 0* to fakt není, teda aspoň podle mě, ale na 3* a výš také ne. Pro přístě si pamatuj chyby a už je nedělej, Ok? Hodně štestí do další tvorby,
S pozdravem Desaan