Články&Eseje

Pomsta Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 34


...kap...kap...kap... ozývala se voda tříštící se o podlahu...kap... na níž ležel muž... Muž, který se zrovna probral...

Kde to jsem? ...kap...Co tu vůbec dělám? A proč je tu taková tma? ...kap... Sakra! Pitomá voda. ...brr... Ale alespoň to nedělá randál...brr... Tak a teď: co tu, do pekla, dělám? No? To nepůjde... Tak jak se jmenuju? Zapp... Sep... Zafa... Zaphiel! To je ono! Co mám na sobě? Nic. To jsem si moh' myslet. Proč by mě oblíkali? Vlasy taky nemám... Oči! Nemám oči! Tak to je vrchol! Nedrž se, jenom si zařvi... "Parchanti!" rozlehlo se podzemím... Nebo to nebylo podzemí..? ...zachovat chladnou hlavu. Jak nás to učil Mistr? Slepota není konec. Slepci mnohdy vyhrávají. To proto, že je nepřátelé podcení. Dobře. Prohledám to tu... Stěna na jedné straně. Rovná, vlhká, ale drsná, určitě kamenná. Možná sklep. A třeba taky ne... Vede kolmo k podlaze. Další stěna, roh je v pravém úhlu...kap... Stejná jako předchozí. Ha! Mříž! Čtverec, 15 na 15 coulů. Asi za ní bude okno. Jo, je tam skleněná tabulka. Teplá, takže na ni svítí slunce. Slunce, jehož svit už asi neuvidím. Třetí stěna, shodná s první. Sakra! Tak tohle bolelo. O co jsem zakop? Dřevo? Ne, kostra. Poslední stěna...kap... Nic, nic, nic, nic... Počkat! Tahle část zdi je nějaká rovná, žádné přechody mezi kameny. Obdélník, možná kvádr. Sáh široký, vysoký jako dospělý muž. Ale nevidím žádné otevírací cokoli. ...hnn... A odtlačit taky nejde. Tak na co tu je..? ... Najednou začal skřípat kámen o kámen... 'Ten kvádr!' pomyslel si Zaphiel. 'Budu hrát to, co mám být. Blázna.' Okamžitě odběhl do nejvzdálenějšího rohu, schoulil se v něm do klubíčka a začal si broukat starý popěvek, na který si zrovna vzpomněl. "Hej slepoune!" ozvalo se od "dveří". "Nesu ti žrádlo." "Nechte mě umřít!" reagoval Zaphiel. "To taky necháme. Ale hrabě tě chce mít na šibenici nažraného, aby sis před lidma nestěžoval, že je hajzl a nedal ti jídlo," odpověděl bachař. "Máš to u dveří. Za dvě hoďky si pro tebe přijdu. Dobrou chuť." Pak se smíchem odešel. ... Tak poprava. A hrabě. Kdyby mě mučili, nevzpomněl bych si... Ale počkat! Jsem tu kvůli popravě! Pobil jsem desítky lidí, abych se dostal blíž k hraběti...kap... Proč? Zabil mi ženu! Už si vzpomínám. Nevyrovnané účty, jizva od mojeho meče. Jednou jsem přišel domů a Maia ležela mrtvá na posteli. Podřezal ji jak husu! ...kap... Chtěl jsem se mu pomstít, zabíjel jsem ze vzteku a na potkání. Když jsem se k němu dostal, nějaký jeho strážce mě praštil obuškem přes hlavu. Proto ta amnesie. A pak, protože se mě ten skunk bál, mi vyrvali oči. Musím se odsud dostat...kap.. Ne, to nesmím, popravu si zasloužím. Musím se pomstít, aniž bych přitom ublížil někomu jinému. Žádné ohnivé koule, ty mají velký rozptyl. Něco jiného, cíleného, smrtícího a hodně průrazného, protože si určitě vezme nějaké ochranné talismany. Prostě něco, co mě bude stát všechnu sílu a zaručeně to nemine a nezasáhne někoho jiného. Mám to. Složité, ale za dvě hodiny bych to měl jako mistr našeho řádu zvládnout. Hlavně nezabít nikoho nevinného. Ale nejdříve zastavím to...kap... přesně tohle. ... Pak se místností rozlehl modrý záblesk a voda přestala kapat. Zaphiel si sedl s nohama křížem a začal připravovat nejsilnější zaklínadlo postihující jednotlivce v celých dějinách.

"Nespi, slepoune. Vyspíš se na věčnosti. Proč si ani nemák na to žrádlo..? Hm, tvoje minus," ozve se ode dveří. Tato slova jsou opět provázena smíchem, svědčícím o bachařově inteligenci. "Hrabě tě má tak rád, že ti ani nesváže ruky, slepoune." "Do-dobře," hraje Zaphiel dál svou roli. Bachař k němu přišel, uchopil ho pod ramenem a odvedl ho ze dveří. 'Škoda, že nevidím. Ty dveře bych si chtěl prohlédnout.' pomyslel si Zaphiel. Bachař ho táhl chodbou, pak po schodech, až vyšli na otevřené prostranství. Zaphiel to poznal tak, že mu vítr ovál obličej. Ozvalo se zahučení davu, pravděpodobně je zaujal zjizvený obličej a vydloubnuté oči. Bachař vyvedl slepce na šibenici. Když tam stanul, kat začal číst rozsudek. "Zaphieli, mágu temných sil, jste za zabití dvaceti farmářů sloužícímu našemu hraběti, šestadvaceti jeho ochránců a jednoho důstojníka odsouzen k trestu smrti oběšením. Před vykonáním rozsudku máte právo na poslední přání, které ovšem nesmí obsahovat nic jako smrt hraběte a podobně." 'To je nemožné, co všechno si hrabě vymyslí, aby mě dostal do oprátky. Mistr se teď zmítá v hrobě. Temný mág, pche. Náš řád má mnohem větší sílu, ale používáme ji k obraně slabých...' pomyslel si Zaphiel a pak pomluvil: "Dovolte mi naposled promluvit s hrabětem." Kat se podíval na hraběte, ten kývnul a zeptal se Zaphiela, co chce. "Nic, než odpověď na pár otázek, pane," řekl Zaphiel. Oslovení pane znělo pohrdavě. "Mluv," na to hrabě. "Otázka první: proč jsi zabil mou ženu?" "Proč bych něco takového dělal?" 'Takže budeš zapírat? Jsi větší had, než jsem si myslel.' "Nevadí, pane. Domyslím si to. Nebyl jste dost odvážný zabít mne, tak jste zabil Maiu, která za nic nemohla. Otázka druhá: Kde jste sebral toho temného mága?" Katovi se nelíbil Zaphielův tón, tak do řeči skočil: "Nebuď drzý, slepče!" "Nech ho," ozval se hrabě. "Temný mág jsi určitě, nikdo jiný by nezabíjel lidi na potkání." "Ani ten, komu jste zabili ženu?" To už hraběti stačilo. "Dost! Na oprátku s ním!" Dav zahučel. Kat postavil Zaphiela na propadlo a přetáhl mu oprátku přes hlavu. "Sbohem pane," řekl Zaphiel. Takovýto pohrdavý tón v hlase hrabě ještě nikdy neslyšel. "Když máš rád útoky zezadu, bratře, i já tu pro tebe jeden mám." Vtom kat trhnul pákou u propadla. Nádvořím se rozlehl Zaphielův řev. Ne ze strachu, ani ničeho jiného. Byla to část zaklínadla. "Maaiaa!"

To, co následovalo, by patrně nikdo ze zúčastněných neuměl správně popsat. Pokud by to vůbec popsal. Zaphiel se houpal, ale hrabě z hraběte zbyla jen hromádka popela. Zaphielovo zaklínadlo bylo vcelku jednoduché a přesto nejsilnější za posledních 1000 let. Nebyl si jistý tím, jestli hrabě Maiu opravdu zabil a tak vymyslel zaklínadlo, které viníka vyhledá a spálí ho zevnitř. Nic extra, ale i tak se sebou mohl být spokojený. Pomstil Maiu...

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Tak jdeme na to. Pokusím se to rozebrat pěkně detailně.

Ale alespoň to nedělá randál
- nepochopil jsem, proč to Zaphiel vůbec říká. Jaký má význam to, že voda nedělá randál? Je to tu dosti zbytečné. Lepší by bylo třeba zvolání „a ještě ke všemu tu musí být taková zima“

Oči! Nemám oči! Tak to je vrchol!
- Trochu moc chladnokrevné konstatování na to, že hlavní hrdina právě přišel o zrak.
- Lépe by se hodil nějaký ten menší odstavec popisující jak Zaphiel propadá beznaději a nadává na své neštěstí..

Jo, je tam skleněná tabulka
- pochybuji, že by ve vězení byla skleněná tabulka. Přímo to nabádá k rozbití okna a následnému přeřezání čehokoliv (od provazu po tepny).
- Ale beru, že se ti to hodilo do příběhu. Mohl jsi to ale každopádně obejít… i mříže mohou být teplé od slunce…

O co jsem zakop? Dřevo? Ne, kostra
- tady jsi mohl Zaphiela trochu víc rozhodit... neříkej, že ho ani trochu nevyvedl z míry objev kostry… mohl si uvědomit, že tak nejspíš skončí taky…. deprese
- navíc, co tam zase dělá kostra? Takové žebro se taky dá využít k probodnutí krčku stráže :-) A vůbec, přijde mi to takové divné... ta cela byla podle toho co jsme se dozvěděli jen obyčejná cela… žádná hladomorna, kde by byla kostra žádanou rekvizitou

Ale hrabě tě chce mít na šibenici nažraného, aby sis před lidma nestěžoval, že je hajzl a nedal ti jídlo
- absurdní. Kdo by jeho případné stížnosti bral na vědomí? Kdo by mu věřil?
- a proč by mu měl vůbec hrabě dávat nějaké „výhody“ v podobě jídla? Zabil mu spoustu lidí… nenávidí ho… a on ho místo toho vykrmuje před popravou :-)

Ale počkat! Jsem tu kvůli popravě! Pobil jsem desítky lidí, abych se dostal blíž k hraběti
- to mi vůbec nesedí (nebudu se tady zabývat morální stránkou věci, to již udělali jiní). Proč by zabíjel tolik lidí? Je to namakaném mág na bůhví kolikáté úrovni. Stačilo jedno kouzlo a bylo by po hraběti… například to, kterým ho zabije na konci (k tomu se ještě dostanu). Určitě nemusel pobíjet desítky nevinných..

od mojeho meče
- No fuj! :-)

Musím se pomstít, aniž bych přitom ublížil někomu jinému.
- naprosto nepochopitelná povahová změna Zaphiela…

Zaphiel si sedl s nohama křížem a začal připravovat nejsilnější zaklínadlo postihující jednotlivce v celých dějinách.
- vymyslet kouzlo trvá celé dlouhé měsíce. Není možné zvládnout to za nějaké 2 hodiny. Navíc v tak hrozných podmínkách.

Nespi, slepoune. Vyspíš se na věčnosti.
- Nespi a Vyspíš je tady moc blízko u sebe… působí to rušivě. V textu se taková chybka vyskytuje častěji.

Tato slova jsou opět provázena smíchem, svědčícím o bachařově inteligenci.
- naprosto zbytečná narážka.

Hrabě tě má tak rád, že ti ani nesváže ruky, slepoune.
- ruky? Není mi moc jasné, jak se ti tam takové tvary vloudili… kdybys psal takhle všude, ale ty tam hodíš jen pár takových bot. Nechápu.
- Navíc, to, že nemá Zaphiel svázané ruce nesvědčí ani tak o nějakém pozitivním vztahu hraběte, jako spíš o jeho hlouposti.
- Navíc, to, jestli má oběšenec svázané ruce nebo ne asi nezáleží na hraběti.
- a vůbec. Každý oběšenec prostě musí mít svázané ruce. Jinak se může chytit provazu, vyhoupnout se atd. Prostě chci-li někoho oběsit, tak ho svážu. Tečka. :-)

které ovšem nesmí obsahovat nic jako smrt hraběte a podobně.
- tohle mě opravdu pobavilo :-) Tohle se pokládá za samozřejmé a není to v rozsudku vůbec ani zmiňováno.

To je nemožné, co všechno si hrabě vymyslí, aby mě dostal do oprátky
- tak vymyslel si hrabě ty zabité nebo ne? Zaphiel se k tomu v úvodu přece sám přiznává… tak jaképak vymýšlení?

- celý rozhovor mezi Zaphielem a hrabětem je dost … zvláštní. Pochybuji, že by probíhal takhle v klidu atd.

Zaphiel se houpal, ale hrabě z hraběte zbyla jen hromádka popela.
- už slovní spojení „Zaphiel se houpal“ z toho dělá takovou menší frašku..
- navíc tam máš za sebou „hrabě“ a „hraběte“

1000 let
- myslím, že to má být psáno slovy (tisíc let). Tedy jestli si dobře pamatuji, jak mě to Alký nedávno vysvětloval :-)

Nebyl si jistý tím, jestli hrabě Maiu opravdu zabil
- Nebyl si jistý? A proč tedy zabíjel tu spoustu lidí atd.? Tohle silně nezapadá

Nic extra, ale i tak se sebou mohl být spokojený
- tady píšeš, že „nic extra“ a ještě před chvílí jsi říkal, že je to nejmocnější kouzlo za posledních tisíc let.
- navíc já si nejmocnější kouzla představuji trochu jinak, než takováhle blbůstka :-)


Závěr + hodnocení
Dílko je to krátké, a tak s jeho přečtením člověk nemá mnoho potíží. Chvilkami se docela dobře čte (zvláště první polovina), pak to ale zapadá do takové nic neříkající části, která je spíše nudná. Hodně také ubírá to, že jsi si po sobě text zrovna moc nečetl (opakování slov; mojeho; ruky atd.). Dále mi velice vadí to nečlenění na odstavce a hlavně naprosté nezvládnutí přímé řeči… respektive její oddělování od myšlenek a ostatního textu.

Ve výsledku tedy váhám mezi 1* a 2*. Nakonec budu asi „ten zlý“ a přikloním se k té 1*, protože výčet chyb je opravdu velký. Promiň..

Hodně štěstí do další tvorby.

Life´s good
LG


 Uživatel úrovně 8

"že ti ani nesváže ruky" to je chyba nebo narazka na bacharovu inteligenci?

ostatni rekli ostatni...


 Uživatel úrovně 0

Hmm, mě to tedy nijak neoslovilo. Je to pouhý monolog, který ani není nijak prokreslen. Nelíbí se mi chování hrdiny, pokud někohu vypálí oči, tak by asi nebyl tak klidný. A pokud by klidný byl, tak by nezabíjel kvůli strátě ženy bezbrané a nevinné lidi... (jak už řekla Shelagh)
Sumasumárum: 1*, doufám, že to bude příště lepší, možná že máš na víc...

Skorpion


 Uživatel úrovně 0

Nemůžu si pomoct, ale mně se to naprosto nelíbilo. Je to neuvěřitelné, nereálné a takové pohádkové. Ovšem na pohádku je v tom použito příliš tvrdých výrazů a popisů (tím myslím vyrvané oči, zabitá žena, zpopelněný hrabě...). Vůbec mě to nazaujalo, nepodařilo se mi s hlavním hrdinou ztotožnit (kdybych já se dozvěděl, že nemám oči, asi bych nebyl tak klidný jako Zaphiel, ostatně jako každý normální slepec). Vyjadřování všech postav bylo podprůměrné, hlavně myšlenkové pochody Zaphiela (například: 'Takže budeš zapírat? Jsi větší had, než jsem si myslel.' - to je podle mě blbost. Nikdo by to nepřiznal a už vůbec ne ve chvíli, kdy vidí, že jeho nepřítel nemá v rukávě nic, jen to, že kdyby se přiznal, tak ho veřejnost nebude mít ráda. Je to triviální konstatování. Anebo je triviální nás pan mág Zaphiel).
V mém světe možná fungují jiné zákonitosti, proto si myslím (a ostatní snad prominou), že obyčejné zpopelnění šlechtice nemůže být nejmocnější kouzlo posledního tisíciletí.
Navíc by mě zajímalo, jak Zaphiel to zaklínadlo vymyslel, strohé "začal zaklínat" mi moc nestačí.
Proč by bylo těžké popsat to, že se hrabě proměnil v hromadu popela? To nechápu. Samozřejmě, že nějaký šok pro zúčastněné nastane, ale ne takový, aby to nemohli popsat.
Bohužel mě nenapadá nic, co bych mohl na díle pochválit (omlouvám se, ale dílko na mě prostě působilo špatným dojmem), proto jsem sáhl k 0*. Je mi líto.


 Uživatel úrovně 0

jistě, dávka sebekázně (kterou Zaphiel prokázal tím, že nepropadl malomyslnosti v beznaději) je pro dosažení moci nezbytná, ale myslím, že vede i jiná cesta než skrze vůli a inteligenci. třeba cesta lásky, která dala jeho kouzlu sílu. o podstatě lásky by se daly vést dlouhé debaty, ale že z inteligence a vůle přímo nevyplývá se snad shodnem.
motivy hraběte jsou zcela prozaické: kdyby nechal Zaphiela popravit bez diskuzí, pravděpodobně by někdo využil rehabilitace Zaphiela in memoriam ke svržení hraběte: to, že by mu nesplnil poslední přání, by ještě zvýšilo podezření. naopak blahosklonnost hraběte, ve které může Zaphiela ještě před smrtí očernit, jeho moc posílí a Zaphielova hasne: člověk žije po smrti tím, co po něm zůstalo, a hrabě na to nezapomněl.
absence odstavců u tak krátkého dílka mi osobně nevadí. zmíněné drobné nedostatky Shelagh jsou zakryty čtivostí díla.

krom chvály mám i pár připomínek:
1) to opravdu popravili Zaphiela zcela nahého?
2) úvodní cholerický monolog je v kontrastu s tím, jak Zaphiel zachoval chladnou hlavu.
3) bachař je dle mého odbytý. prostý smích (nijak blíže nepopsaný) a nezdůvodněná narážka na jeho inteligenci - to je málo. možná by bylo lepší ho vůbec nepopisovat.

celkově hodnotím dílko jako výrazně nadprůměrné


 Uživatel úrovně 5

Dílko je poměrně čtivé, bez zásadních hrubých chyb. Chybky ale vidím v logice příběhu – podle kontextu je Zaphiel docela mocný mág, takže mi příliš nesedí jeho pobíjení nevinných lidí v amoku po ztrátě ženy. Takový muž musel svého postavení dosáhnout pěstováním vlastností jako je vůle, sebekázeň, inteligence – k němu by se hodilo spíše spřádání plánů v závětří.

Stejně tak hrabě by se pravděpodobně nenechal veřejně obvinit (byť od odsouzeného vraha na popraviti) z ošklivého zločinu.

Z hlediska stylistických nedostatků:
Přestože dílko není myšleno parodicky, některé věty působí dosti absurdně („Co mám na sobě? Nic. To jsem si moh' myslet. Proč by mě oblíkali?“) – hodily by se spíše do odlehčené povídky.

V dílku nejsou dobře zvládnuty přechody mezi vnitřním monologem a následným vyprávěním. Ruší zejména absence odstavců, dále by se hodila nějaká „přechodová“ věta, která by jiný styl vyprávění uvedla.

Drobnější výrazové chybky (mojeho meče – mého meče, vítr ovál tvář – ovanul, hrabě z hraběte zbyla… - zapomenuté slovo hrabě).
Z hlediska formálního ještě upozorním na to, že po trojtečce se píše mezera.

Suma sumárum:
Dílko je průměrné, tedy na 2,5 hvězdičky. Přestože má svižný styl a neobsahuje zbytečný balast, je ještě dost nevyzrálé. Přikloním se k nižšímu hodnocení, nicméně autor má ode mne pro příště malé bezvýznamné plus.