Padlý anděl
| Autor: | Marsia |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 45 |
věnováno strachu
Černé perutě zakryly slunce.
Na poplach zvony bijí.
Zahnat démony chtějí.
Rozžaty všechny svíce.
Lidé se skrývají v kostele.
Tam venku zlo prý řádí.
Vzduch naplnila síra.
Ďábel s křídly netopýra
nehodné tvory svádí.
V chrámu spas duši svou!
Jen dítě s čistou duší
vyšlo ven z domu samo.
"Vždyť je tak krásné ráno!"
Nic klidný den neruší.
Veselá písnička z dětských úst zní.
Kdo to tam v trávě leží?
To je ten ďábel zlý?
Je v bílé oděný,
bělostné na křídlech peří.
Ve stínu stromů spí.
"Co se ti stalo, pane?"
"Dítě, já všechno ztratil.
Nemám, kam bych se vrátil..."
Slza po tváři skane...
"Já býval kdys andělem...
Andělem, jenž v lepší svět věřil.
A za něj chtěl i proti bohům bojovat.
Proti krutosti a síle, jež začla panovat.
Já nechtěl, však hodně ublížil.
Toužil jsem lepším být, a přitom zničil vše...
Teď všichni se mě bojí.
Zavřeli přede mnou dveře.
Jak byl bych divé zvíře,
na lov můj se strojí.
Ukončit žití mé..."
Vstal, hrdý ve své kráse.
Svá bílá křídla roztáh´.
Již nevěří své spáse.
Rudý květ ulomil.
"Jdi, dítě, klidně domů.
Padlý anděl se loučí.
Již nevěří svým snům.
Žití jeho se končí..."
Diskuze
Mgr. Holger: Do statistik se mi to dostalo.
Ještě pár slov na vysvětlení proč je autorka uvedena šedým písmem - zhruba před měsícem a kus mě Marsia požádala, že jí nejde přidat příspěvek (tuším, že to zkoušela již někdy od července), a tak mě požádala, jestli by to nešlo mně. Zařadil jsem si tedy toto dílko do fronty a nyní se dostal k tomu, abych ho poslal - bohužel ani mně nešlo přidat klasickým způsobem, a tak jsem ho musel celé přepsat přímo v prostředí servšeru (zřejmě nějaký problém s formátováním původního textu), bohužel jsem při zadání Marsiiných údajů neudal její emajl - takže se obávám, že jí toto dílko nejde do statistik (ikdyž nevím, zda to není také tím, že jsem článek přidával ručně).
Každopádně - pokud se vám stane, že vám příspěvek nepůjde přidat prostřednictvím přihlašovacího formuláře (a předtím ho tam odněkud zkopírujete), zkuste celý ten příspěvek přepsat v prostředí servšeru (maximálně si jej v průběhu psaní uložte do schránky) a pak to zkusit znovu - mělo by se vám to tímto způsobem podařit. (Poznámka - myslím si, že nějakou delší povídku bych asi ručně nechtěl přepisovat.)
Já nevím, co se dá vytýkat básni. Ti inteligentní se zaměří na stavbu a znění a já nevím, co se kolem toho všechno točí. Pro mě existují jednom dva druhy básní. Líbivé a nelíbívé. Takže hodnotím dle své zuhelnatělé aortální pumpy.
Mlčím a myslím si své...
Je pravda, že se mi to trošilinku hůř četlo, ale obsah mne uchvátil natolik, že... 5*
Korhul
Nuže, jedno podobenství, které poukazuje na to, že je nutné číst vše... i věnování - na jeho základě spíše vynikne prvotní myšlenka, která hovoří o oslepujícím až ochromujícím strachu, případně nenávisti, která z něj pramení. A díky vhledu zvenčí, nevinnýma očima lze sledovat nezaujatě daný příběh, dané téma.
Vzhledem k tomu, že se mi destruoval soubor s původními poznámkami k tomuto dílku, nevyjádřím asi všechny podstatné věci, které jsem chtěl vypíchnout. Pozastavím se nad formou - přísného pětivěrší (že by se tomu říkalo pentametr?)... přes jeho úzkostlivé dodržování je báseň celkově arytmická a některé rýmy nejsou zcela souznějící. Převrácený slovosled např. žití mé, působí nepřirozeně vůči ostatnímu textu, který je psán snadno srozumitelnou řečí. Členění básně do sekaných vět působí proti plynulosti, třebaže ne příliš znatelně.
Suma sumárum - zdařilé podobenství o strachu a zaslepení, s mírnou vadou na kráse v podobě formy, ale to není nic, co by se nedalo napravit. Jen malé popíchnutí - nestálo by za to zauvažovat o nějakých méně zjevných a nadužívaných symbolech?