Ve stínu paprsků
Autor: | Makri |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 28 |
V paprscích včerejší tmy
křičela má bolest do temnoty
pak vlastní krví jsem opila se do němoty...
V paprscích včerejší tmy
mořskou vodou vypláchli mé rány
nad hnijícím mase krouží černé vrány....
V paprscích včerejší tmy
na rub kříže přitloukli mé paže
již severák duje... o mých mukách světu vzkáže
V paprscích včerejší tmy
přišel úsvit, však té tmy nekonečně černější
okamžik se usmál, zas pouta zdála se být pevnější...
V paprscích včerejší tmy
když zemdleny a odhodlány
nechala jsem holubice ochutnat svého masa, strachem udolána...
Pak v paprscích včerejší tmy
vzplála živá voda a ďábel změnil se v anděla
vzal mne ve svou náruč, zahalená nahota nesmělá...
V paprscích včerejšího úsvitu
políbila jsem a k hříchu svedla anděla
uneseni vírem rudých okvětí, dvě těla se v ranní mlze zaskvěla
V paprscích včerejšího úsvitu
zemřeli jsme v obětí
dívka a muž, můj anděl beze mne již nevzletí
V paprscích včerejšího úsvitu
budu ho milovat a ctít
a jednou zase zemřeme... pokud budem chtít...
Diskuze
Zaradoval jsem se, když jsem zde spatřil tvoji báseň, leč to co jsem v ní uzřel mě hluboce ranilo...
Zdá se mi, že ta báseň byla napsána příliš horkou jehlou a hnedle odeslána.....
Nápad je však natolik silný, že promlouvá i z rozbitého těla veršů...2*
Snad příště.....
Škoda, že jsi nad tím neposeděla a nedoladila jsi to. Obrazy, které si člověk při čtení představý jsou výborné, i mnohé slovní obraty jsou zdařilé, ale... a těch ale není zrovna málo. Rytmus ti přeskakuje jako rozbité kolo , ale především se ti nepodařilo doladit rýmy. První dva řádky působí dobře, třetí ale má mnohdy polopatycký, prvoplánový a často násylně vložený rým, prostě jen aby se to rýmovalo a to tomu hodně ubírá ( a to se táhne celou básní). Škoda, nebýt toho dopadlo by to jistě lépe, prostě použitá forma se ti zrovna moc nepodařila.-)... zvláště když mohu porovnat s množstvým dalších básní z tvé ruky, které považuji za mnohem lepší.
s pozdravem Morr
1.sloka: třetí verš: hodně ujetý slovosled...
2.sloka: opět třetí verš: masema ne mase...
3.sloka: třetí verš: nerytmický...
4.sloka: dvakrát tmy, působí rušivě...
5.sloka: najednou zmizel rým?? KAm se poděl???
6.sloka: jo, tenobrat se mi líbí.-)
7.sloka: třetí verš. opět mimo rytmus...
8.sloka: ach kolik takových andělů už bylo a kolik jich zase vzlétlo...a nejen bez tebe...
9.sloka. mě zahřála u srdíčka aasi se mi líbila nevíce...
Celkově je tamspousta technických chyb, hlavně nedodržení rytmu,sem tam překlep. Nápad je to pěkný, žel špatně podaný, nechci být příliš zlý, ale je to to nejhorší, co jsem od tebe četl, promiň.
Ono se to stává, ne vše je perfektní...
S pozdravem a přáním Múzy(áka) líbajícího tvé skvostné čelo...
...minstrel
...šel jsem zrovna kolem malého, přízemního domu. Nebylo na něm nic zvláštního. Už jsem ho skoro celý obešel , abych se dostal tam, kam jsme měl původně namířeno. Když tu jsem náhle uslyšel něčí hlas. Hlas slečny nebo dívky.
Jako zloděj jsem se přikradl k blízkému oknu, kterého jsem si dřív nevšiml, a nahlédl jsem skrz škvíru v okenicích.
V malém, prostě zařízeném pokojíku, na šedé posteli seděla ona bytost. A zpívala... ne něco si mluvila sama pro sebe. Nebo snad sténala? Nevím... vážně nevím. Byl jsem jen zaujat tím vším dohromady.
A když skončila a já se otočil zpátky na svět... tak on se zatím změnil. Obloha byla modřejší, lidé příjemnější... a já? Já byl šťastnější.
Tristan de la Tour.. Pán od Cesty
-1 hvězdička za neřánrovost.
-1 hvězdička za chyby (obětí; ve druhé sloce "mase" místo "masem")
Autorka se pokouší něco sdělit, ale sděluje to tak vágně, že to může být téměř cokoliv - od znásilnění a následného hledání (a nalezení) toho pravého, až po depresi nad smrtí někoho blízkého a následné vrácení do normálního života.
Pro sdělení příběhu si ovšem autorka zvolila příliš svazující formu (opakování prvního verše), takže na skutečné sdělení ji zbyly jedn dva verše. Těm se snažila dát rýmovanou arytmickou formu, ale ani tu neudržela ("odhodlány" - "odulána", ačkoliv při záměně holubic za holoubata by bylo možno použít tvar plurálu středního rodu "odhodlána")...
Závěrečné verše slok se navíc stále prodlužují (opticky i složitostí obsahu), což svědčí o určitém neukočírování formy.
Protože jsem zastáncem žánrových básní (když už), budu hodnotit dost nízko. Určitě se najde někdo, kdo báseň ohodnotí podle "je to o lásce, takže za pět", takže si mnou nenech pokazit den.
-- Alcator
Mně se líbí, že má báseň dobrý spád, dobře se mi četla - u mě za 4*
Basen vyvolava velmi silne pocity...
Ale mam pocit, ze autorka se snazi sdelit nesdelitelne... nebo nechapu jen ja...
Možná jsem málo kritická, ale mě báseň oslovila, tedy spíše mi něco připomněla...jednu moji povídku ^_^ a vyvolala ve mě dávno ztracené pocity...
Nařkněte mě z cynismu, ale jednak jsem nepochopil, kam míří některé metafory, a kromě toho mi uniklo, co to má co dělat s fantasy, ale je vidět, že ačkoli nevím co, autorka touto básní něco mylslela, a to je hlavní.
Nic moc extra,zdá se mi to zmatený...