Andílek
| Autor: | Othelloo |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 35 |
Zmírá. Pro někoho již navždy.
Slunce.
Chtěl bych, aby se zrodil člověk v tu dobu, jakou budu chtít a aby to byl člověk, kterého budu chtít jen já. Dnes se ale zrodí..... genius. Člověk, který v životě vytvoří něco, co budou opěvovat generace po něm. Kdo jsou takový lidé? Vojevůdci? Vynálezci vrahů? To ať se raději zrodí něco odporného. Zrůda, popírající přírodní zákony.
Netvor.
Proč?
Nestačí, že si to přeji?
****
Pro tento den je Slunce mrtvé. Pro někoho navždy. A ona nepřichází. Ani po té půldruhéhodině mě nevítá...
Ten úsměv, který nikdy nebýval úsměvem.
Úsměvem, jenž je zde jen pro toho, jenž miluje, jenž jí vytáhl z toho srabu ve kterym byla.
****
Sedm měsíců uběhlo jako voda.. Před tak dlouhou dobou jsem potkal anděla. Stál na okraji, chystaje se vzlétnout. Plakala za lidi a litovala sebe. Je už ne.
Přemlouvala se ke skoku. Proč? Kdo se ptá andělů, kam létají. Tenhle měl namířeno do ledových ker Té, jenž obejme každého muže a políbí každou ženu.
V tuto chvíli mě napadla jediná otázka: "Je lidem dovoleno dotýkat se andělů?" Až později jsem si uvědomil, že lidé anděly tvoří.
Držel jsem ji. Pevně. Přitisknutou k ocelové lávce, jenž v tu chvíli znamenala pro nás jediné: očistec, místnost mezi nebem a peklem, kde přítomné neexistuje. Pouze minulost a lítost. Držel jsem ji celou noc.
Celou tu předlouhou noc. Někde tekla krev. Krev padlého anděla, do jehož osudu zasáhl člověk. Téměř ihned usnula.
*****
Od té doby se stala MÝM andělem. A já byl člověk - průvodce. Jako Dante a Vergilius, Hermés a Oddyseus. Je však pravda, že mnohé bylo jinak.
"Proč?"
"Protože jsem nechtěl nechat padnout to, jenž k tomu nebylo zrozeno. Chtěl jsem.... udělat něco, čemu sám nerozumím."
Dlouhé ticho. Hladila po ouškách plyšového zajíčka.
"Proč?" otázku měla vyslovit ona.
"Hnus...."
Ticho.
" Pořád jen strach... a hnus... nechtěla jsem jít dál."
Líbila se mi tím způsobem, jakým se líbí Smrti utrpení. Pohlížel jsem na ni, jako na to, co může být svým způsobem nejkrásnější v daném smyslu. Měl sem strach o tom uvažovat.
Nikdy mi nikdo neřekl, kudy se vrací andělé do nebe a tak bydlela u mě.
První týden akorát v mé posteli, další abych mohl žít jako moje ......... dívka.
Byla překrásná.
Ona nemluvila, ovšem když plakala, plakal jsem také. Nemohl jsem jinak.
Šest dní ležela bez hlesu. Na sedmý promluvila.
Mluvila dlouho. Neúnosně. Hodiny, pořád.
Bylo jí patnáct let, panebože jí bylo patnáct let.
Dvanáct, když přišla o panenství.
Se svým otcem.
*****
Jmenovala se Shelly.
*****
Slíbil jsem ji vše, co jsem uznával za krásné. Slíbil jsem ji hory. Slíbil jsem ji moře, pláže, řeky i pastviny. Vše co člověk nestačil poskvrnit.
Pochopení i upřímnost.
Nový život i smích, který nepoznala...
.... a nakonec jsem jí slíbil to nejkrásnější : věčnou lásku, která nás povznese nad vše ostatní.
Ukázal jsem jí divadlo, galerii, zámek, les, řeky, hory, moře i pastviny. a poté... i tu lásku.
Zdála se šťastná.
*****
Projíždějící tramvaj zaprskala, blikla a drčela kolem. Bojím se myslet, proč nepřišla. Zvlášť, když je to poprvé.
V kapse nosím spínací špendlík. Už vím, proč mám dlaň celou od krve .
*****
Cvaknutí. Výstřel. Zásah. Třesk.
Jak je to dávno, co jsem zde byl poprvé? Jak je to dávno, co jsem se přestal bát, že by na mě někdo přišel?
Sedm měsíců?
Na týhle hnusný periferii to nemůže vadit nikomu, kromě pár bezdomovců, kteří zde mají přechodné zimní sídlo. Pořád se ještě držím a střílím s tím do tykví, ale občas mám pocit, že to horší mě dostává.
Cvaknutí.Výstřel. Zásah. Třesk.
******
"Rotace takto vystřelené kulky způsobí trhání....."
Kde jsi?
"....které se po zásahu může rovnat...."
No tak Shelly? Tys usnula?
"....zásahu střely doom-doom, což znamená...."
Prosím... PROSÍÍÍÍÍÍÍÍM
"...víceméně explozi."
*****
Určitě usnula. Nebo zapomněla. Nebylo jí dobře.. To se dá pochopit. Proč ze sebe dělám cvoka, když sem v nejistotě. Vždyť to ještě nic neznamená.
Klíč je v zámku. Je odemčeno... To znamená, že nikam neodešla (odletěla?) .
Předsíň - nic (no tak, no tak). Třeba jako jednou mě překvapila večeří to udělal i dneska. Měla minule takovou radost.
V kuchyni není.
Není vlastně nikde.
Zbyla akorát koupelna.
A v ní více, o tolik více bolesti, než je schopen snést člověk.
Vana je plná krve. Ruka jen bezvládně visí přes okraj. Krev. Všude je ta krev. A uprostřed toho je Ona.
******
Shelly.
******
Přeci jen odletěla. Já to nedokázal. Moje Shelly. Malá láska ležíc ve své vlastní krvi. Podřezané žíly. Mojí břitvou, kterou jsem dostal k svátku.
Proč nezavřela oči?
Pláču. Dlouho, neúnosně dlouho.
******
"Alexi?"
"Shelly?"
"Jsi člověk?"
"Bohužel..."
"Neměl bys být. Protože ......tě.... miluji."
"Shelly. Já nedokážu ... říct všechno, co jsem si připravoval pro tuhle chvíli. Ty......... jsi... to nejkrásnější, co mi do života přišlo. Protože ty.. jsi ten život."
"Alexi?"
“Jsem u tebe... napořád.”
“Jak znáš svět ty?”
“Je v něm spousta krásného.”
“Co?”
“Slunce, měsíc i miliardy hvězd.Zelené lesový , zasněžené vrcholky hor, mohutné řeky....”
“A lidé?”
“Ano... i někteří lidé.”
“Budu ještě někdy šťastná?”
“Budeš.. to ti slibuju.”
*****
“To ti slibuju!”
*****
Přichází druhý den a já se neustále koukám do těch očí. Proč je nezavřela?
“Spi!”
Máš už spát, klidně spát....
“Spinkej prosím!”
Sen ti vrátka otevírá.
“Prosíííííííím!!!!!!!!”
*****
Co se mi to stalo?
Bože, co se mi to stalo.
Bože...
Bože?
Jak jsi mohl.... stvořit něco tak překrásného a pak to zničit? Kde se to v tobě bere ty hnusnej sviňáku? Vím, že neodpovíš a ty můžeš, ale tys původcem všeho zla – Tys původcem lidí.
******
Je jen jedna strana, která dokáže zničit absolutní krásu – absolutní zlo.
Bůh je proklet.
V čím jménu?
Ve jménu lásky!
*****
Kdybych umřel, mám možnost ji vidět?
“Alexi?”
Už ne...
*****
Obrátit se proti Bohu znamená obrátit se proti světu.
Chtěl si vidět válku?
Chtěl si vidět pomstu?
Chtěl si ji vrátit?
Pozoruj mne!
Nikdy.. opravdu nikdy jsem si nevšiml, jak může odjišťování berety krásně znít.
*****
Nepřichází vysílení, ni bolest, ni pláč.Jen ta krásná lhostejnost. Taková, že už mozku nedochází nápis na zrcadle: “LHAL JSI, SNÍH JE MODRÝ.”
*****
První měla prostě smůlu.
Jen tak stála u vchodu a kouřila.
Bylo mi jí líto....
Začalo naše přetahování ve zrůdnostech.
Ani se neuvědomuji, že se usmívám.
*****
“Dobrý den, vy si patrně půjdete pro dítě, že? “ Usměvavá vychovatelka se rozhodla ignorovat zbraň v mé ruce, nebo si jí jednoduše nevšimla.
V příštím okamžiku se pseudochůva naposledy oklepe z břemene žití.
Dobrou noc.
To za těmi dveřmi přede mnou je jen pro mě, že?
Vrážim do dveří s pocitem naprostého triumfu.
Zrodil se netvor!
*****
Cvaknutí, výstřel, zásah, třesk.
*****
Je to tady. Pihovatý chlapeček s rezavými vlasy...
Cvaknutí.
Plavé vlásky za ní vlají při její snaze utéci... Zelené oči jsou plny slz. Výstřel.
Kudrnaté černé vlasy připomínající peří Vrány, pihy rozesety nepravidelně po celém obličej.
Zásah.
Krátké vlasy, chybějící přední zoubky.Blondýn.
Třesk
A spousta.. spousta dalších...
Shelly... je mi to líto...
*****
Stojím mezi zbytky budoucí generace... Nechci, aby viděla, že pláču.Probudila se ve mě ta dětská fantazie.
“Ještě se s ním chceš rovnat?” ptá se dětský hlásek...
“Ne”
“V tom případě...” Nikol? “...jsi jsoucno.”
******
Někdo kdysi napsal, že kdyby na světě byly pouze ženy, nebyly by andělé. A nemuseli by se podřezávat mojí břitvou...
Diskuze
Možná už otravuju, ale....
Teď jsem si ještě přečetl Bez možnosti návratu. Drahý Otheloo, k tomu už se nevracej! Omlouvám se za to slovo, ale to je sračka. Použití rýmů jako nebe/ sebe/ tebe je doménou žáčků prvních tříd. Myslím, že by ses neměl nechat svazovat rýmem. Nedělá to dobrotu. Prostě jen vyřvi do světa emoce (ale pak si to po sobě ještě párkrát přečti).
Teď jsem si přečetl tvůj dřívější příspěvek jménem Navěky. Forma se nemění (aby to nevypadalo, že nic jiného neumíš!), ale jinak je Andílek rozhodně velkým krokem vpřed. Jen tak dál!
Zhodnotit tohle dílko nebude jednoduché. Rozhodně nehodlám svůj názor vyjadřovat pomocí pětihvězdičkové škály. Při čtení mi chvílemi běhal mráz po zádech a to je dobře. Znamená to, že obsah je silný. A tady tomu tak je. Andílek je nabitý emocemi silnými a opravdovými (nezažil jsi náhodou skutečně něco takového?) a místy bych se nezdráhal použít jako hodnocení slovo STRHUJÍCÍ. Navíc jsem našel pár velmi pěkných formulací ("..nikdo mi neřekl, kudy odcházejí andělé, tak bydlela u mě.." nebo to s tím modrým sněhem).
Chválím členění textu. Při prvním pohledu neodradí a navíc dodává obsahu dynamičnost. Problém některých čtenářů s tramvají nemám. Ona totiž realita může být leckdy taky hodně "fantasy".
Nebudu ale jenom chválit. Téměř všichni zmiňují hrubky a to musím udělat také. Jak jsem pochopil, text už byl opraven, přesto je v něm i nadále neúnosné množství chyb, syntaktických zvráceností a pár překlepů(o ty ale tolik nejde). Nejsem pedant, ale hrubky odvádějí pozornost od obsahu a dost ruší. Stejně tak mne vždy ze čtení vytrhla použitá čeština.
Při psaní (v podstatě čehokoliv) je důležité si uvědomit, že čeština má mnoho a mnoho rovin a je nutné se jedné z nich držet a nepřeskakovat. V celé (povídce? prozaické básni?) používáš spisovnou, téměř arkaickou češtinu, abys vzápětí na ten honosný jazyk narouboval něco jako "...na týhle hnusný periferii...". Tříští to formu a narušuje atmosféru, která je myslím zrovna tady nejdůležitější. Otheloo, piš a piš a piš... Zatím to není stoprocentní. Není to ještě zcela usazené a nemá to takovou tu lehkost a vyspělost textu, která by z Andílka udělala skutečné a skutečně zajímavé literární dílo.
Moje celkové hodnocení je pozitivní, ale s výhradami (viz výše). Příště si zapni kontrolu pravopisu a než to uveřejníš, nech to uležet a párkrát se k tomu znovu vrať. Budu se těšit!
Othelloo, Othelloo ... chlape, kdybys byl teďka, když píšu tohle, u mě, tak se ti asi vrhnu kolem krku a rozpláču se ...
Ale vážně jsi mě dostal ...
Je to nádherný ... na chyby kašlu, má to kouzlo a to sakra velký ...
Už nevím co říct ... ale díky, že jsem měl tu možnost si to přečíst ...
Je tam všechno Láska, Smrt, Stesk, Odpor, Tramvaj, Odpor, K, Autoritám Anďel ,Ďábel=Bůh, Všechno. Krásné
(a moji Dekadentickou-impresionistickou báseň mi nevzaly. Fňuk =*-(
Hmm, tak nejprve- asi to byl záměr, ale zaměnění Shelly za Nikol mi přijde pro čtenáře neznalého věci těžce pochopitelné...
Je to zajímavá povídka a popravdě řečeno, kromě gramatiky jí lze těžko něco vytknout....
Jedním slovem by se dala označit za působivou...
Jak už bylo psáno, tak i mě tam pár věcí nesedí.
Je to výborné, ale celokový dojem není na 5*.
he... nejsem omezený
Zrovna píšu fantasy práci dokonce z budoucnosti našeho svjeta... tady postrádám fantasy prvky... takto bych to rozhodně zařadil do jiné škatulky neš do té v, které to je zařazeno...
Hmm, jelikož se Othelloo nemůže vyjadřovat, tak s pozeptám já : co Vám nesedí na tramvaji a fantasy ????
Koukněte se na filmek Big fish, to je čistá fantasy a je to z naší ( přítomnosti ) doby - nebuďte omezení...
Terátor
Docela mě to vzalo, takže skousnu i pár chybiček nebo jiných nešvarů...5*
Jedinou věc nechápu...co má tohle společného s fantasy? :/