O neopětované lásce
| Autor: | Roland+++ |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 27 |
Tys odpověděla, že mně nemiluješ
Chováš se ale ke mně, že to tak vypadá
Slunko mé trpělivosti však zapadá
Nech mě být
Nech mě jít
Křižovat přestaň cestu mou
Nechej zářit slunce nade mnou
Chci abychom byli přáteli
Ty však chceš, abychom byli milenci
Pro jinou mé srdce hoří
Přestaň šlapat po mém kvítí
Vzpomínej v dobrém na ty chvíle
Kdy zářilo kamarádství slunce
Ty však snažíš se
Uhasit mé lásky slunce
Mučit přestaň mě
V klidu odejít nechej mě
Přestaň mě pronásledovat
Vlastní život nech mé srdce žít
Vše jako náhoda připadalo mi
Když jsme se poznali
Přišlo mi že budeš dobrou kamarádkou
Teď jsi mi někdy nesnesitelnou
Klid můj mi nechej
Mír v duši mé mi dej
Potlač touhu svou
Nechej žít lásku mou
Diskuze
drahá Alreio, děkuji Ti. Kvalitu mých dílek musejí posoudit ti co si je přečtou a to se taky děje a já jsem tomu velice rád. Každopádně toto jsem neprocedil přes Moudrou Sovu. Proč? Vysvětlení je o pár rádek níž.
Děkuji Ti a vážím si Tvých slov.
Zdraví Roland z Gileadu
Rolande...četla jsem více tvých výtvorů a tenhle se mi opravdu moc nelíbí...fajn nápad,to jo,ale prostě máš i lepší...
Co bych vytkl? Rytmus, rýmování, opakování stejného obsahu trochu jinými slovy ve více slokách a absolutní rým.
Caf Roland+++
Nemozem si pomoct ale ta basen sa mi zda velm i umela a stavana na efekt.Ale co nemozno upriet je osobna stranka ktoru si tam vlozil.To je fakt.Len skoda ze hned s uvodu som vedel o co tam pojde a tak ma potom zacala nudit.Chcelo by to nejake prekvapenie.Ale aj tak ti davam 3:-)) body
Hitomi...hmmm, cožto to mě se stane taky občas. Ale co bylo podnětem k této básni si budu pamatovat do konce života...bohužel i naštěstí...aspoň mi to umožní být si jistý, že jsem rád, že se mám jak se mám...
Já píšu docela podobně-když už na něco přijde-prostě vždycky píšu to, co mě najednou proletí hlavou, ale pak když si to pozdějc přečtu, tak mnohdy ani nevim, o čem to vlastně bylo:-o
All...toto "báseň" jsem napsal pod váhou myšlenek a událostí, které se k ní vztahují. Bohužel asi nikdo z vás nebude moc plně pochopit, proč je to takové jaké to je, protože si to se mnou nikdo neprožil. Rozhodl jsem se nedávat tuto "báseň" do dílny, protože kdybych ji upravoval, ztratila by ducha, který v ní byl, když jsem to sesmolil. Jinak nečekal jsem nijak závratné hodnocení. Nešlo mi o rými, ale o téma...
Zdraví Roland z Gileadu
Vážený Rolande z Gileadu,
nevím proč, ale ta báseň mě prostě nedokázala chytit. Možná to bylo tím začátkem - první dva verše mě velmi rozhodily a dál se to asi táhlo s mou myslí. Nebudu hodnotit, jelikož vím, že Ty, máš navíc a že své práce dáváš do Dílny - i když jde o básně - což tu dělají asi tak 4 lidi.
S pozdravem a pomocnou rukou ( budeš - li chtít )
Sir Aznoh Terátor
Tak tohle mě docela zklamalo, snad to byl jen důsledek nějakého výpadku, nebo jestli jsi to tak napsal záměrně.........., hele taková malá rada: Když něco napíšeš, pár dní počkej a pak si to přečti znovu. Dost často se pak najdou různé chyby. A taky na to co napíšeš, pohlížej co nejvíc kriticky, protože i když se ti to zdá dost dobry, tak to tak nakonec většinou není.(bohužel) No jak se říká: Dvakrát měř a jednou řež :-)
Do budoucna přeje hodně úspěchů a správné inspirace ObrLuda
Líbí se mi téma, myslím, že tvé pocity a důvěra byly zklamány, jen ty verše není to nic moc, ale ze své zkušenosti vím, že je kolikrát lepší zaměřit se jen na pocity. A jestli to tak být nemělo, tak mi to nevadí, protože já to pochopila jinak.