Články&Eseje

O neopětované lásce Hodnocení: Něco to má do sebe

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 27

Zeptal jsem se tě, jestli mně miluješ
Tys odpověděla, že mně nemiluješ
Chováš se ale ke mně, že to tak vypadá
Slunko mé trpělivosti však zapadá

Nech mě být
Nech mě jít
Křižovat přestaň cestu mou
Nechej zářit slunce nade mnou

Chci abychom byli přáteli
Ty však chceš, abychom byli milenci
Pro jinou mé srdce hoří
Přestaň šlapat po mém kvítí

Vzpomínej v dobrém na ty chvíle
Kdy zářilo kamarádství slunce
Ty však snažíš se
Uhasit mé lásky slunce

Mučit přestaň mě
V klidu odejít nechej mě
Přestaň mě pronásledovat
Vlastní život nech mé srdce žít

Vše jako náhoda připadalo mi
Když jsme se poznali
Přišlo mi že budeš dobrou kamarádkou
Teď jsi mi někdy nesnesitelnou

Klid můj mi nechej
Mír v duši mé mi dej
Potlač touhu svou
Nechej žít lásku mou

Diskuze

 Uživatel úrovně 5

Ty rýmy, jak už jsem se ti zmínil v dílně v Moudré sově. Musíš na nich pořádně zapracovat, je to tvá velká slabina. Ale tím, že už to dáváš do dílny, ukazuješ že se chceš zlepšit a to je dobře takže hlavu vzhůru a pokračuj :o)


 Uživatel úrovně 5

No... nevím, jestli se to mělo rýmovat nebo to měl být volný verš, každopádně se ti moc nepovedlo. Chtělo by to zaměřit se spíš na rytmus a to, aby ti nevycházely absolutní rýmy!