O neopětované lásce
Autor: | Roland+++ |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 27 |
Tys odpověděla, že mně nemiluješ
Chováš se ale ke mně, že to tak vypadá
Slunko mé trpělivosti však zapadá
Nech mě být
Nech mě jít
Křižovat přestaň cestu mou
Nechej zářit slunce nade mnou
Chci abychom byli přáteli
Ty však chceš, abychom byli milenci
Pro jinou mé srdce hoří
Přestaň šlapat po mém kvítí
Vzpomínej v dobrém na ty chvíle
Kdy zářilo kamarádství slunce
Ty však snažíš se
Uhasit mé lásky slunce
Mučit přestaň mě
V klidu odejít nechej mě
Přestaň mě pronásledovat
Vlastní život nech mé srdce žít
Vše jako náhoda připadalo mi
Když jsme se poznali
Přišlo mi že budeš dobrou kamarádkou
Teď jsi mi někdy nesnesitelnou
Klid můj mi nechej
Mír v duši mé mi dej
Potlač touhu svou
Nechej žít lásku mou
Diskuze
Ty rýmy, jak už jsem se ti zmínil v dílně v Moudré sově. Musíš na nich pořádně zapracovat, je to tvá velká slabina. Ale tím, že už to dáváš do dílny, ukazuješ že se chceš zlepšit a to je dobře takže hlavu vzhůru a pokračuj :o)
No... nevím, jestli se to mělo rýmovat nebo to měl být volný verš, každopádně se ti moc nepovedlo. Chtělo by to zaměřit se spíš na rytmus a to, aby ti nevycházely absolutní rýmy!