Milenci
| Autor: | Terátor |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 35 |
Touto „ prací “ jsem nechtěl ukázat, že sem nějaký úchylák nebo že se mi podobné scény líbí. Jen se snažím poukázat na některé věci, které většina z nás bere se samozřejmostí.
Milenci
Slunce pomalinku spělo do podoby květu růže. Svými posledními paprsky hladilo statný strom u jehož kořenů byla žena a muž. Zdálo se, že o něčem horlivě diskutují a muž poté z malého vaku na boku, vytáhl dvě věci. První se třpytila, jak odraz luny na hladině jezírka, velikostí prstenu. Druhá věc byla dlouhá jak den, který zamilovaný stráví sám v očekávání příchodu své lásky. Byl to jakýsi šál, či stuha z hedvábí, jejíž konec se mihotal ve větru jako lístek osiky. Muž nasadil ženě prsten a obešel ji. Poté ji přetáhl přes hlavu šál a začal jí ho uvazovat okolo její laňčí šíje. Když skončil, chytl dívku do náruče a jemně ji položil do mechu okolo kořenů stromu. Lehl si vedle ní na levý bok a pravou rukou jí sáhl na čelo, pomalinku sjížděl k nosíku…
Dvěma prsty přejíždím Tvé rtíky,pak pomalu přecházím k Tvým uším,
zavírám oči, když hladím vlasy,
Tvé – zlatavé.
Sjíždím níž a hraji si s knoflíky,
dotýkám se tam, kde srdce tuším,
Och ! Co jen teď moji duši spasí,
mou - prohnilou…
Muž pak pomalým pohybem rozepíná svůj pásek s přezkou, na které jsou znázorněny dvě lišky, které se vzájemně proplétají, jakoby v nějaké hře. vytahuje ho z poutek a odkládá ho za sebe. Začne si rozepínat svou tuniku a odhalí mužnou hruď, porostlou černým ochlupením. Jak odkládá tuniku, svaly na jeho těle si hrají s posledními paprsky slunce. V tom červeném slunečním svitu vypadá jako démon, ale žena nejeví žádný strach a leží dál v pozici, do které ji muž položil. Ten mezitím si sundává kalhoty a odhaluje své svalnaté nohy, též porostlé černým ochlupením. nakonec si sundá i poslední kusy látek, které zakrývaly a schovávaly poslední části těla. Slunce, které pomalu zapadá, laská jeho tělo posledními paprsky a přenechává dohled měsíci. Ten jak zloděj vystupuje ze tmy a jeho krásný kulatý tvar úplňku dodává dvojici tajemný nádech…
Již rozepnul jsem blůzičku Tvojí,
očima ňadra Tvá, chvilku laskám,
rukou pak jedno pevně uchopím,
je – přejemné.
Tohle není láska, co nás pojí,
a ani ta hedvábně ostrá páska,
co pevně utáhnul jsem na krku Tvým,
Ach ! – jsem postrach.
Načež muž roztrhá na oblečení ženy a s řevem monstra vniká do jejího těla. Žena se nebrání, mrtva již chvilku jest a muž svým zvířecím instinktem pokračuje nevšímajíc si bolestného pohledu měsíce. Krátká chvilka a je po všem. Opravdu musela ta žena zemřít, jen pro tu mrzkou chvilku ? Muž se rychle zvedá, obléká své věci, žena leží samotná na mechu, jenž smáčí její krev. Muž oblečen strhává ženě prsten, povoluje šál a obojí strká do svého malého vaku. Dívá se na ženu s opovržením sobě vlastním a nakonec ji ve vzteku nakopne do obličeje. Ozval se zvuk lámajících se kostí a kmen stromu pokropí malá sprška krvavých zubů. Muž však nepřestává a kope jako smyslu zbavený. Měsíc se začíná barvit do ruda a jeho oči jsou černé jako tma v duši muže. Ten se konečně uklidnil a s kletbami se otáčí k ženě zády. Krvaví svit pohlcuje ženu a po jeho paprsku stoupá její duše k nebi. Muž pokračuje ve své cestě zpět do vesnice. Dneska má ještě tři schůzky…
Ps – Nepochopili jste to ? Opravdu ? Myslíte, že když hrajete Dračí doupě a vše je jen „ jako “ , že Vám to dává neomezené možnosti ? Že sice zabíjíte nevinné, ale ve skutečnosti to nic neznamená ? Že, když v Dračím doupěti znásilňujete a u Vašeho stolu se všichni smějí, že je to opravdu sranda ? Opravdu je to taková „ prča “, někoho zabít, jenom kvůli tomu že můžete ? Jestli jste všude odpověděli „ Ano “ , tak si přečtěte první otázku…
Sir Aznoh Terátor – Klid všem těm duším, jenž mohli dále vést svůj život mezi svými, které milovali.
Diskuze
Gordic: Vzdy udelas radost vice lidem, nez si myslis. Ale jak rika T. Pratchett: "Pravda vydesi" , coz je zaroven muj komentar k tomuto clanku. Ale, prosim, pokud nechapete, co jsem chtel rici, tak si prectete jeste jednou Teratoruv prispevek a na mne se vykaslete. Teratore mas 5*, ale vahal jsem dlouho.
Deshi: Ignorace některých lidí je opravdu, skutečně a bez nadsázky hodně velká. Když tady stavíš rozumné úvahy na hlavu, tak je alespoň něčím co je rozumně popírá. Obhaj svůj názor, uděláš li to dobře, budu ho muset i já přijmout. A já budu hájit názor svůj. Ale prosím nedělej, že názory jiných jsou vzduch. Pokud si myslíš, že tím, že ohodnotíš všechny příspěvky a napíšeš k nim, sice dlouhou, ale v podstatě nemnoho říkající slohovku, budeš nějakým extra super kritikem, který si někoho váží (viz deshi 16:00:19 06.05.2003, pošta), někoho ne a sám je ten kdo akorát stojí nahoře a říká, tak já vím, že ty patříš sem, ty sem, ty tam atd, není to pravda. Za tu dobu co tě znám na DraciDoupe.cz už jsem pochopil několik důležitých věcí:
1) Vždycky si pořádně přečti, co deshi píše, pod obalem duchaplného příspěvku, který chápe jen sám pan mistr a ostatní se bojí ho blbě pochopit, aby je neseřval, či jinak velmi účině znemožnil, totiž většinou je jen pár prázdných zdělení, která buť řečena byla a nebo bez udání důvodu řečené věci popírají.
2) Snaž se najít co nejvíce chyb a nelogičností. Ostatním možná už nebude připadat mistr tak neomylný a dokonalý.
3) Snaž se jednoduše a výstižně kritizovat tyto chyby, aby je ostatní pochopili a konečně si některé složitější skutečnosti uvědomili. Pokud je autorovi připomeneš, sleduj jak obdivuhodně rychle na ně zapomíná.
4) Zkus se zamyslet, jak bys sám psal, abys vzbudil dojem sedláka, který dohlíží na rolníky, jak orají jeho pole a pečlivě jejich práci řídí. Některé pasáže možná nebudou sedět úplně, ale to je opravdu v málo případech.
5) čti všechno a ukaž, že i ty chceš být pánem situace. Je z toho lepší pocit a nemusíš se schovávat do ústraní před "chytřejším, lepším", nevím jak tomu chceš říkat.
6) Sleduj jak se mistr adaptuje a ať napíšu cokoli na závěr, vždycky mi to vyvrátí. Takže teď nevyvrátí, abych neměl pravdu. A jak sem tohle řekl, tak to zase změní. No to nemá cenu, je to nekonečný cyklus.
7) Ber to pohodově, protože vážnost je jediná zbraň, kterou můžeš tak obrátit proti jejímu uživateli. A pamatuj na bod 6
No je to trochu delší, ale věřím, že to udělá radost(aspoň jednomu o ktrém vím, určitě)
Od psaní vyčerpaný
Godric
NMo jasné. IMHO ano. Ne vlastí fantasie. Ael oproti prvnímu odstavci a pak té básni je velký rozdíl mezi druhým odstavcem a druhou básní. Je to tam nedokončené. Takové. Prostě useknuté, pak zas navazuje, chaotické. Ne chaotické v tom smyslu, aby člověk chvíli nevnímal co se děje a jen text nahazoval do hlavy myšlenky. To ne tady je jasně popisovaná věc a není jaksi jak. Z toho jse nepochopil, jestli terdy on ji znásilnil, nebo jestli mu stačil samotný akt toho že jí zabije a tím se pro sebe uspokojí. Jo hele beru to takhle kriticky, protože jis se trefil do mého oblíbeného stylu psaní, protože něco podobného , vlastně skoro autentickou myšlenku, ne v rámci fantasy samozřejmě, ale lidské logiky a psychoplogie používá Zola v románu Člověk bestie (opravdu doporučuji přečíst, popisování pasáží s lokomotivou... nemá chybu. Vyprovokovat v čtenáři emoce toho, že lokomotiva je opravdu živá, nádhera opravdu doporučuju.... je to krátké nebojte)
proto jsem k tomu tak kritický. Ale jinak se mi to moc líbí a nutí k zamyšlení. Může to pomoci hráčům ke kvalitnější hře.
Takže sem se také konečně dostal až sem. Vezmu to tedy hezky popořadě :
Kaiserin - děkuji - to sem moc rád.
Galadar - průměrný věk mojí družiny bude tak něco okolo 20 - 22 let. Nesbíral jsem jen z vlastní zkušenosti, ale bral jsem to jako samozřejmé i v ostatních družinách a ani nevím co to do mě vjelo, ale prostě jsem to v metru při cestě z práce napsal. Děkuji
Tolwyn - děkuji
Godric - tak tady jsem byl opravdu velmi kladně překvapen a rád jsem si početl Tvojí diskuzi. Sem rád, že se to líbí a děkuji za poctu mně danou.
Afeir - přesně si vystihl hlavní otázku příspěvku - děkuji Ti za to.
Ctěný Deshi,
to bys ani nebyl Ty, kdybys nenechal vyčerpávající odpověd. Ohledně toho boha jako Pj souhlasím - on musí hlídat hranice zábavy, on musí držet družiny na uzdě, aby se to nezvrtlo, ať už v cokoliv.
Ohledně k Tvým případům - udělals to, protože zde již nebyla jiná volba a v tom je ten hlavní rozdíl.
S úctou Sir Aznoh Terátor
Roland z Gileadu - škoda, že sem tam nebyl - to by bylo něco pro mně - byla by to asi zajímavá diskuze.
Jestli se navzájem znásilňujete v družině - tak to je mi celkem líto, co až bude potřebovat lučištník zachránit a bude tam pouze ta kouzelnice ? Myslím, že znásilnování v družině je asi velká chyba Pj.
Rád píšu o věcech, kteří ostatní přehlížejí, nebo si jich nevšímají. Každý kdo zná mé názory - pochopí. Děkuji
smeety - Ohledně Tvých bodů - záleží na povaze - podle mně je hlavní síla a myšlenka než moment překvapení. Ale je to jen názor...
2 - no asi máš pravdu - polepším se Q-)
To právě být jasné nemá, ale sem rád, že si poukázal i na tuhle možnost. Ohledně poslední části oblečení - s tím nemá stud nic společného, jen sem chtěl nechat ostatním kousek vlastní fantasie, kterou podtrhává zapadající slunce...
Všem děkuji a pokud jsem na někoho zapomněl - tak se omlouvám, snad příště....
S pozdravem S.A.Terátor
deshi: Ale myslím, si že bůh je pro PJe také nesprávné slovo. Bůh je všemocný a to PJ rozhodně není. PJ by neměl družinu vést a nahánět tam kde je chce dostat on, přivádět jedo takových sitaucí, aby vycházely jeho plány. Myslím, že by měl aktům (sakra to je blbé slovo v tomto případě :-) no spíše činům) družiny dávat volnější průběh a zasahovat jen v těcch nejnutnějších chvílich, protože pak si vlastně hraje jen PJ a postavy jsou jeho hračky. Bohužel já se taky někdy nechám unést touto neřestí a mé příběhy bávají někdy přísně linearní, ale snažím se aby to tak nebylo aby si družina hrála tak jak chce. myslím, že PJ by se njělépe charakterizoval názvem "Neviditelná ruka davu", protože ipon není bůh, on je příroda, on je všechna království na světe, on je všemi krály, všemi lidmi všemi bestiemi, takže spíš takovým prostředníkem mezi hráči a světem, po kterém se toulají...
Ne je to tak. Četl jsem pár věcí v diskusi, ale není to pro mě. Každému ale rád odpovím. Spíš se zaměřím na příspěvek. Říkám bravo. Je to dobré. Normálně za něco takhle npasaného bych dal **** ale ta myšlenka to určitě hází na čistých ***** co se mi ale nelíbí ve formě. Tedy:
Obraty a typy věcí co se mi tam nelíbí:
1) Předem říkat nejsem žádný úchylák a takovéto věci se mi blabal... dávat když už tak na konec. Ztratí to tak púřekvapení. Četl jis někdy ježíšku já chci plamenomet? Ne jdi do toho, doporučuji všem, je to nářez.
2)
rozepínat svou tuniku a odhalí mužnou hruď, porostlou černým ochlupením
sundává kalhoty a odhaluje své svalnaté nohy, též porostlé černým ochlupením
napíšeš tohle. Není z toho jasné buď to, jestli to jako je rovnou "čert" ale žena se nebála, nebo jeslti je prostě jen ochlupený, aby jsi mu dla ráz silného muže. Jestli to první, výraz ochlupení není dobrý, pokud to druhé, tak je jasné, že pokud zarostlej na hrudi, tak i na nohou, ael vlastně to tam nehraje ani moc roli ne? Zdá se mi to tam nadbytečné a zpožďuje to ráz a rychlost, svižnost a dynamičnost. Navíc ty obraty sou stejné a je z toho cítit, že víš že se blíží scéna s tim, jak tam odhazuje poslední část oblečení aq tak mi připadá, že sám se trošku v tom popisu stydíš. Pro mě z toho vyskakuje rozpačitost.
3) Proto se k tomu váže i to další, ten samotný akt toho, jak tam odhodí ty poslední kusy a tak
i poslední kusy látek, které zakrývaly a schovávaly poslední části těla
jasně že když zakrývaj, tak i schovávají... a možná tohle bys mohl vypustit... nebo přepsat...
Prostě nebát se jít do toho takříkajíc... má to pak větší efek a i pro pochopení ;o) tak musim končit, ale rád ještě doplnim. Ono to je dobré, tak si to zaslouží kritiku ne ;o)
Terátore,
nedávno se na chatu objevil jeden člověk, jehož jméno nechovám v paměti, a ten říkal, že jejich družina chodí od vesnice k vesnici a vraždí strarosty a potom dobijou celou vesnici.
V podstatě se ve Tvém dílku naráží i na toto.
Když hraju já, tak nemám ve zvyku někam přijít a hnedka tam někoho znásilnit. (Resp. ve hře jsem si milostný akt užil jenom dvakrát a to v pokoji hospody, kde jsme nocovali - nic násilnýho, zaplatil jsem si to...). V jedné družině, s kterou jsem hrál zatím jenom třikrát se několikrát stalo (jak jsem se dozvěděl od jedné oběti), že postavu (ženského rodu) zatáhli do křoví a tam ji všichni znásilnili. Prý se u toho velice dobře bavili.
Pak se lučištník, který chtěl znásilňovat jako první, velice divil, že když se pokusil podruhé znásilnit kouzelnici, tak do něho napálila několik zelených blesků. Měl štěstí, přežil. Zbyli mu 3 životy.
Když jsem s nimi začal hrát, tak napřed lušistník s hraničářem chtěli znásilnit mne. PJ jim to naštěstí (pro ně) rozmluvil. (oni jsou na 6té úrovni a já na 12té). Pak chtěli znásilnit opět kouzelnici. Jenže měli smůlu, protože jsem se rozhodl ji chránit. (to proto, že mi byla sympatická nejen vzhledem, ale i tím, jak hrála a jak jednala).
Takže teď v jejich družině funguju jako ochranka kouzelnice.
Jsem ale zvědavej, estli nebudou znásilňovat, až dorazíme do nějaký vesnice (to asi na ně budu zlej). Takovýto způsob hraní je "proti srsti". Sranda ve hře to jo, ale když tam na někoho skočí, znásilní, zmlátí a kdo ví co ještě, tak to je na mne příliš...
Tvé dílko je velice dobré, ale musel jsem ho trochu "ztrávit", než jsem se rozhodl ho ohodnotit. Dávám Ti 5*, protože to má opravdu hodně co do sebe.
Zdraví Roland z Gileadu
Ctěný Terátore,
tak za prvé ti musím poděkovat, že jsi sem dal také něco krátkého :o)) ne že by ty dlouhé věci nebyly dobré, ale kdo to má číst :o)))
Ale teď vážně ...
Hraní Drd dává lidem neomezené možnosti, protože svět, ve kterém hrají není skutečný, ale je to svět jejich fantazie, kde oni jsou BOHY a PJ je de facto jen takový přicmrndávač, který to tak trochu koriguje ...
Jenže to je falešný pohled, ten BŮH je PJ. On musí hráče vést a řídit, on musí rozhodnout, co je správné a co ne. Když bude hráč hrát barbara, který znásilňuje na potkání, tak dobrý PJ se
1) zkusí s hráčem domluvit, aby si změnil povahový rys postavy
2) hráč odmítá, tak ta postava zemře - ale zemře proto, že její špatná pověst někoho donutí ji zabít nebo si najmout někoho, kdo to dokáže ...
PJ je něco jako učitel, který by měl nad hrou dohlížet, aby se nezvrhla, možná to někomu přijde nadnesené, ale u družinky, která hraje častěji, ten PJ hráče VYCHOVÁVÁ k obrazu svému ...
A zabíjení?
To k Drd patří a jak Galadar zmiňoval "zvíře je v každém z nás" a tak se určitě každému stane, že někoho zabije zbytečně. Když hraješ PC hru, tak také zabíjíš, když koukáš na film s Arnoldem, tak se tam také zabíjí ... chci říci, že pokud zabíjíš na papíře a jsi tak schopen ze sebe vybít agresi, a dokážeš se tak nechovat v reálu, pak je to dobře, pokud ale začneš "zabíjet" i v reálu ...
Na závěr uvedu několik příkladů ze své hry a položím otázku: "Jsem proto zvrhlý hráč? Musím proto být špatný člověk?"
1) Hrál jsem druida a pronásledovaly mne Lovkyně (bytosti imunní vůči stříbrným zbraním a úderům), takže jsem byl nucen použít normální zbraně. Při útěku jsem narazil na tři skřety - jejich smůla, ale došly mi šípy. Dýkou jsem ořezal skřetí maso a z jejich kostí si naštípal jakés takés hroty na šípy ...
2) Jako ten druid jsem se oženil, jednou mi ženu unesli, tak jsem se jí vydal hledat. Došel jsem na hrad, kde vládla žena - démon, která za můj život žádala "láskyplnou noc" - zaplatil jsem, neboť jsem ji nemohl porazit ...
3) Při pronásledování jednoho nekromanta jsem se dostal do vesnice. On vesničany zmámil nějakým kouzlem a poštval proti mně. Všechny jsem je zabil ...
S úctou deshi
V skutku smutný přízpěvek, tragický ve své pravdivosti. Přál bych ti aby se rozletěl do celého světa, protože je skutečným výkřikem do tmy, takovým, který popisuje bolest a utrpení v její nejméně zakryté podobě. Mé myšlenky teď směřují k té dívce. Jak se jmenovala, milovala ho, měla rodinu a jaké byli její sny? Život je velecený dar a za žádných okolností by neměl být promrhán, kolik lidí nežije a přesto dýchá a tato dívka chtěla žít a dýchat přestala. Smutné a temné jako zákoutí bolavé duše. Zasloužíš si chválu, jen ať není tvoje mysl pořád tak smutná.
No, myslím si přibližně to, co Kaiserin, a sice: Běhal mně mráz po zádech a žaludek mi dělal kotrmelce, protože já se opravdu do hry vžívám a pokud někde u něčeho, co jsem jako PJ vytvořil, nevidím byť jediný čtverečný coul, je to chyba. Hlavním důvodem, proč se mi to líbilo je, že to opravdu nutí k zamyšlení nad velmi důležitou otázkou: Je to co děláme v Dračím doupěti stále jen neviná hra, nebo něco víc? Ano, je to jen hra, ale naše jednání ve skutečném světě už hrou není, tak na to mysleme. Píšeš dobře a píšeš o správných věcech. O věcech, na které by nikdy neměl sednout prach a měly by se stále oprašovat. 5* ti právem náleží, ctěný Terátore. A nenech svůj um usnout na vavřínech, velmi rád si počtu.