Chňapavec
Autor: | Resyf |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 27 |
Skupina: Zvíře
Životaschopnost: -
Útočné číslo: -
Obranné číslo: -
Odolnost: -
Inteligence: -
Velikost: -
Zranitelnost: -
Pohyblivost: -
Poklady: -
Zkušenost: -
Bojovnost: -
Síla mysli: -
Popis:
Útočné číslo: ( +5 +4/+3 ) = 9/ +3 ( tlama )
( +5 +2/+4 ) = 7/ +4 ( roh )
( +5 +1/+7 ) = 6/ +7 ( pařáty )
Obranné číslo: ( 3 + 5 ) = 8
Odolnost: 17
Velikost: B - C
Bojovnost: 12
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 28/zvíře na souši, 20/zvíře ve vodě
Vytrvalost: 12/zvíře
Inteligence: 1
Poklady: nic
Ostatní: zuby – 25zl./10 mn., rohy – 30zl./20 mn., kůže – 25zl./80mn.
Celková délka: 3 sáhy
Výška(výška v lopatkách): 1,25 sáhu
Váha: 2650 - 3200 mn.
Zkušenost: 2300
*Samice má stejné parametry.
Mládě:
Životaschopnost: 6 + 1Útočné číslo: ( +2 +3/+3 ) = 5/ +3 ( tlama )
( +2 +1/+4 ) = 3/ +4 ( roh )
( +2 +1/+5 ) = 3/ +5 ( pařáty )
Obranné číslo: ( 3 + 1 ) = 4
Odolnost: 12
Velikost: A
Bojovnost: 7
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 17/zvíře na souši, 15/zvíře ve vodě
Vytrvalost: 7/zvíře
Inteligence: 1
Poklady: nic
Ostatní: zuby – 10zl./5 mn., rohy – 15zl./10 mn., kůže – 5zl./50mn.
Celková délka: 1 sáh
Výška(výška v lopatkách): 1,25 sáhu
Váha: 1000 mn.
Zkušenost: 650
*Mládě do 9 měsíců.
Auriův deník:
...
Dnes je konečně den, kdy si Já, Quinci a Baltimor můžeme vydělat nějaké ty zlaté. Dozvěděli jsme se, že král pořádá lov na chňapavce. Šli jsme tedy za králem do hradu. Všechny čekající družiny vešly do arény. Nahoře na druhém konci arény stál král se stráží a začal mluvit. „Všichni odvážní a chrabří bojovníci. Přišli jste za účelem lovu na chňapavce. Váš úkol je asi každému jasný. Zabít, zlikvidovat a přinést důkaz. Každý, kdo zabije a přinese mi důkaz o zabití chňapavce dostane 10 zlatých. Zuby, kůži i rohy si může ponechat a prodat. Vyražte tedy na lov a myslete na to, že tyto krvelačné bestie zabíjejí ženy a děti.“ Dav se náhle rozhlučet napětím a touhou po penězích. Quincimu se rozzářily oči a s představou spousty zlatých vší silou začal prorážet dav. My jsme šli za ním vytvořenou cestičkou. Quinci mě začal popohánět do lesa se slovy „Dělej najdi stopy! Honem!“ Protože sem nechtěl odmlouvat, začal jsem hledat stopy. Našel jsem stopy smečky chňapavců. Byly čerstvé. Smečka měla asi 9 členů. Šli jsme za stopami. Při cestě Quinci pořád mlel „Už se těším až je všechny pobiju. To bude bitka!“ Baltimor nic neříkal. Našli jsme jeskyni chňapavců. Začalo svítat, takže jsem myslel, že budou všichni spát. Omyl! Z jeskyně vyšel velký samec, který měl na sobě samé šrapnely. Vypadal opravdu nebezpečně. Quincimu spadl hřebínek a začal se bát „Neměli bysme počkat na odpoledne?!“ Baltimor jen řek „Ale copak, přece se nebojíš takový ještěrky.“ Byli jsme od něj asi 125 sáhů. Samec zvedl hlavu a podíval se přesně směrem na nás, ale zase se otočil. Připadalo mi to divné. Říkal jsem si „Třeba je přežranej.“ Byli jsme ukryti v lese a on ppřed jeskyní. Šel k řece, která byla hned vedle. Začal pít a já zašeptal „Teď.“ Přemístili jsme se o 10 sáhů blíže do dobře křoví. Snažil jsem se kontrolovat vítr, aby neucítil náš pach. Už jsme nebyli kryti stromy byli asi 15 sáhů za námi. Samec zvedl hlavu podíval se znovu na nás a zasyčel. Rozeběhl se k nám ohromnou rychlostí s nastaveným rohem. Ve stejném čase, kdy se rozebíhal, z jeskyně vyšli ještě čtyři další samci a rozběhli se také. Quinci vyskočil z křoví a nastavil před sebe štít, přes který položil meč. Chňapavec, který se na něj rozeběhl, se díval do země, takže neviděl, co Quinci dělá. Orientoval se jen podle čichu. Jeden ze samců se nabodl. Dva běželi na mě a poslední na Baltimora. Posedl sem si a jednoho jsem bodnul do břicha. Druhý do mě narazil. Měl jsem štěstí nebylo to špičkou rohu jen hlavou. Odrazil mě asi 5 sáhů dozádu. Narazil mi do hrudníku a přelámal žebra. Baltimor začal kouzlit a zabil běžícího chňapavce. Chňapavec se na mě vrhl. Ležel jsem na zemi v bolestech. Když mě chňapavec chtěl dodělat, uviděl jsem v jeho tlamě meč. S chrchlotem a krví v puse jsem řek „Dík Quinci.“ Všichni byli mrtví. Baltimor řek „A kde je vů....“ Viděl jsem, jak měl v břiše rohy, pak jsem omdlel. Probudil jsem se u alchymisty. Byl jsem obvázán okolo hrudi obvazy. U mě seděl Quinci a řekl „Proč si tak simuloval, mohli sme mít víc peněz.“ Usmál se na mě. Zeptal jsem se „Co je s Baltimore a co s tim vůdcem?“ Quinci odpověděl „Vůdce sem zabil, ale Baltimor? O tom nic nevím. Je ve vedlejší místnosti a alchymista mě tam nechce pustit.“ Pak jsem usnul, když jsem se znovu vzbudil vedle mě (na druhém lůžku) ležel Baltimor obvázaný kolem dokola obvazy. Alchymista mi řekl, že to nějaký čas bude trvat než se Baltimor uzdraví, ale má prý veliké štěstí. Takový zážitek bych už nechtěl zažít znovu. Už nikdy ani nepomyslíl na chňapavce, už jenom kvůli tomu, že jich bylo jen pět. …
Vzhled:
Chňapavec vypadá, jako zmenšený tyranosaurus rex bez zakrnělých předních končetin, takže má jen dvě končetiny. Ocas s hlavou jsou pořád v jedné rovině. Kůže chňapavců je tmavě hnědá, velmi silná. Z kůže se dá udělat kožené brnění, které má zvýšenou obranu o 1. Má ohromně silné nohy a stisk. Díky silným nohám dokáže běžet ohromnou rychlostí na krátkou vzdálenost. Na hlavě má tři velké žluté rohy, postavené do trojúhelníku. Na čumáku má roh, který je postaven ve špičce pomyslného trojúhelníku. Je širší, kratší a šedý. Tento roh slouží k nárazu do nepřítele ( viz. Zvláštnost ). Ocas má posázený žlutými krátkými rohy, které jsou po stranách. Při klidném stádiu má chňapavec mírně pokrčené nohy. Na konci nohou jsou pařáty. Pařát má 4 drápy, které jsou dožluta zbarvené. První tři jsou vepředu a jeden vzadu. Drápy slouží k podržení potravy na zemi. Slouží i k případnému zabití oběti, kterou nejdříve shodil na zem. Tlama slouží k trhání oběti. Zuby jsou postaveny, jak u vlka, ale jsou všechny špičaté ( tesáky ). Jazyk má krátký a drsný. Oči jsou celé zelené. V noci září zeleně. Ocas chňapavce není určen k boji. I když se to nezdá, chňapavci jsou výborní plavci. Jejich styl plavání je stejný jako krokodýlí. Potápět se neumí. Pod vodu vydrží maximálně 20 vteřin.
Smysly:
Zrak: Ve dne se dá říct, že chňapavec nevidí, ale v noci vidí perfektně. Vidí infračerveně, jako trpaslík. Takto vidí maximálně do 50 sáhů.Čich: Jeho čich je vynikající. Je to jediný smysl, na který se může ve dne spolehnout. Dokáže vycítit kořist, až na půl míle, ale určit její přesnou polohu dokáže až ze 150 sáhů.
Sluch: Sluch je dost chabý. Uslyší, tak maximálně řev člověka z 25 sáhů.
Výskyt:
Chňapavec žije v mírném podnebném pásu. Mají své jeskyně blízko kamenitých hor u jezer a řek. Jeskyně buď nachází už prázdné, nebo je kopají do země. Jeskyně jsou dobře skryty. Žije dál od měst a civilizace. Kvůli honům to není moc rozšířený druh. V jenom kraji je jich okolo 20.
Obživa:
Chňapavec je masožravec, takže se živí vším živým, co jde okolo něj. Napadá často lidi. Jediné, čemu se vyhýbá je drak a ostatní větší potvory. Za „den“ ( tedy spíš noc ) toho dospělý samec sežere okolo 125 mincí masa. V zimě je podobná. Chňapavec si trofne na medvěda, takže o potravu je postaráno. Nikdy nežere své členy smečky (není kanibal). Když nemůže najít potravu, odchází blíž k civilizaci a přepadá lidi. Často jsou takto zabiti dřevorubci, kteří jdou v zimě na dřevo, nebo lovci. Chňapavec má odolnou kůži, takže mu zima nevadí.
Chování:
Chňapavci žijí ve smečkách. Počet členů smečky se drží okolo 15. Poměr samic a samců je asi 3 : 2. Každý si loví pro sebe, až na samice, které loví i pro svá mláďata. Smečka má svého vůdce, který musí bojovat s ostatními samci o vůdcovství. Jejich teritoria mají rozlohu okolo 1 míle čtvereční. Jednotlivé smečky chňapavců se nemají moc v lásce. Když jedna smečka vstoupí na teritorium jiné ( ikdyž se to nestává často), strhne se bitva. Vítězná smečka zabírá teritorium druhé. Chňapavci jsou velice agresivní. Jak už bylo zmíněno zabijí všechno živé. Jsou nenáviděni farmáři a pastýři. Jejich dobytek zabíjejí a půdu rozdupávají. Dvakrátkrát za rok jsou na ně pořádané lovy ( podle úvahy PJ ), kvůli jejich přemnožení a škodlivosti. Chňapavci jsou noční tvorové. Ve dne se uchylují do svých jeskyní. Spí ve stoje jako kůň. Při útoku na nepřítele nejdříve syčí, pak se rozeběhnou a nastaví roh, nebo skočí z vyvýšeniny.
Rozmnožování:
Samici se narodí jedno mládě za půl roku. Jejich rozmnožování je dost těžké, už jen kvůli stavbě těla. Trvá asi hodinu. Samice vyvrhne mládě za měsíc od spáření se samcem. Mládě už od narození umí chodit. Hned po narození se učí lovit, pít apod. Ve smečce se smí pářit jen vůdce smečky. Ostatní členové smečky musí o samice bojovat. Mládě po narození je ještě 6 měsíců pod ochranou matky. Potom se o sebe stará samo. Po osamostatnění mláděte je samice znovu připravena ke spáření.
Zvláštnost:
Náraz rohem s rozběhem je určitě pro zasaženého bolestivé. Když běží chňapavec s připraveným rohem, už ho nic nezastaví. Na člověka normální velikosti roh míří do břicha. Když roh zasáhne, protivník si hází proti pasti na odol+sil~13~nic/pád na zem ( zvedání x kola=>1k6 ) a bolesti na x dlouhou dobu ( 1k6+3 kol ). Když nepřehodí past proti nárazu rohem, nevydrží bolest a skulí se v ohromných bolestech na zem. Bolest se projeví v zmenšeném útoku -2 a obraně -3. Pokud má napadená osoba plátovou nebo rytířskou zbroj je hod na bolest snížena ( 1k6-3 kol ), pokud má kroužkouvou zbroj (1k6-1 kol)a pokud má osoba kožené nebo vycpávané brnění ( 1k6+1 kol ). Další zvláštnost je, když chňapavec využije moment překvapení. Čeká na vyvýšené plošině, počká na oběť a skočí na ni s nastavenými pařáty. Vzhledem k jeho váze je past opravdu vysoká. Oběť si hází past na obr+sil~14~nic/pád na zem ( zvedání x kol=>1k6 ). V plátové nebo rytířské zbroji je past obr+sil~16~nic/pád na zem ( zvedání x kol=>1k6+2 ). Když nepřehodí, je svalena na zem. Past se snižuje se znalostmi těchto zvláštností. Když někdo jenom slyšel, co chňapavec dělá, past se sníží o 1, pokud to už zažil past se sníží o 4. Na obě zvláštnosti je potřeba buď vyvýšená plošina, nebo rozběh.
Využití ve hře
Dodatek
Je to velmi silná nestvůra, která je na úrovni PPP.Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 27
author_nick: Resyf
Diskuze
Je to průměrné dílo...
Mé hodnocení : ... rozmýšlím se mezi 2-3, ale že jsem v Gothicu hrál a sám si rád připomínám ty staré dobré okamžiky, kdy jsem se poprvé procházel po starém táboře (1), dávám za tři.
Ach ty staré dobré okamžiky. Možná bych tuhle hru měl znova oprášit.
Borivoj: Dobre tak to chapu, ja sem Gothic II zel bohu nehral a tak mi tato informace chybi :-)
Jaris: Chňapavec se mu říká, protože je tak pojmenovaný v Gothicu II :-)
Souhlasím s Edaxem. Jen o té potravě si myslím že to není zas až tak velký problém.
No, koukám, koukám až si oči můžu vykoukat.. Tady je mé hodnocení:
- Zdá se mi obrovská životaschopnost u těch dospělích, pokud se memýlím máš to rozsah životů 44 - 112 životů. pokud to zprůměruju, tak to má jedna potvůrka tak kolem těch 78 životů. Což se svojím útokem se stává děsně silnou, navíc jedním zvláštním útokem můžeš jednoho protivníka odrovnat fakt na hodně dlouho, nebo navždy :)
- Hodně vysoká útočnost u pařátů, řekl bych až možná se nehodící. Je to trochu vysoké. Všechny tvé údaje u útoku mají vysokou útočnost...
- Možná si myslím, že by po tom zvláštním útoku (náběh a napíchnutí jak na gril) by mohl ten chňapavec (proč vlastně chňapavec ??) pošlapat ještě toho soupeře na zemi. A těmi drápy ho trochu podrápat..
- Pak k té využitelnosti: Pokud jsou ti chňapavci ve smečce, tak se asi budou těžko rozhánět a taky těžko na ně útočit. Protože pokud na tebe naběhne tolik takových nestvůr, tak máš asi vystaráno.
- Všiml jsem si taky těch zkušeností, ale psal to tu už Morter, tak ho nebudu opakovat. Ale nevím, mám pocit, že kdybys na to použil ten vzoreček, tak že by ti možná vyšel jiný počet..
- Obživa: Pokud by se smečka někde zdržovala déle, jak ty v příběhu zmiňuješ, tak by se asi to okolí co se týče vegetace z toho moc nevzpamatovalo. Pokud jsou všichni masožraví (jako že jsou), tak tam musí ten počet zvířat rapidně ubývat. Neměli by se čím živit a museli by se stále stěhovat.
Toť můj výčet chzbek. Pokud se po někom opakuju, jakože jsem nechtěl (nezmiňoval jsem tu rovinu a plavání) tak se éomlouvám. Nicméně je to celkem slušný příspěvek, ale ne moc využitelný..
Kritika už byla vyřčena v dostatečném množství a já se s její zápornou částí plně ztotožňuji. Jen bych dodal, že tato nestvůra není vůbec originální, pouze poupravená obludka z rpg série her Gothic. To samozřejmě odpárává ještě jednu hvězdičku za nápad a tak s rozmyslem hodnotím *pouze* jednou hvězdičkou.
A ozaj.: Ako môže útočiť pařátmi, keď má iba dve nohy?? Na čom potom stojí???
Konečně další bestie - sem zvědav...
Vzhled
"Při klidném stádiu..." to je co proboha?
"Na konci nohou jsou pařáty. Pařát má 4 drápy..." pařát a dráp jsou to samé (jestli se pletu, tak se hluboce omlouvám)
Chnapavec umí plavat, ale neumí se potápět? to mi nějak nesedí. Navíc, jestli plave jako krokodýl, tak by tělo chnapavce mělo vypadat jako tělo krokodýla, či ještěrky. Měl by plavat spíše jako, nevim co, jeho tělo je jako velká slepice bez křídel - tohle podle mne prostě plavat nemůže.
Smysly
jestli je na tom se zrakem tak špatně, tak bych to zažadil do knich "vymírající druh - chňápavec"
Výskyt
jak může kopat jeskyně? Vždyť má jenom nohy a tlamu, nedovedu si to představit, a to má fantazie je velice bujná
Chování
jedna míle se mi zdá velice - velice málo. Při jeho rychlosti klidně 10 mílí
využití
když to vezmu kolem a kolem, furt je to o jejich zabíjení
Tak jak sem se na to podíval, moc mne to nenadchlo. Dílko má celkem dost stylistyckých chyb a pravopisné také nechybý
s úctou Sam
Libi se mi popis vzhledu a chovani chnapavce. Lec nikde sem si neprecetl ani nijak nedovtipil proc se mu rika chnapavec, mozna by mu sedelo lip nejake jine pojmenovani. Vetsina hlavnich chyb je uz zminena a nechci to tu vypisovat kdyz uz je to napsano.
Jen jedna pripominka jestlize je samice brezi 4krat do roka tak to se musi ti co je lovi aby se nepremnozili dost ohanet aby jejich populaci udrzeli na uzde. Navic u tak velkeho zvirete mi to prijde jako hrozne kratka doba (teda jestli jsou zivorodi - coz vyplyva z toho co pises o rozmnozovani). Spis by jejich brezost mela trvat tak rok nebo 15 mesicu a tak podobne. Doba březosti krávy je 340 dní to je 11 mesicu a tohle zvire je o dost vetsi. Chtelo by to opravit dobu brezosti nebo zmenit zpusob rozmnozovani treba na kladeni vajec (ale i kdyz budou kladst vejce tak nebudou mit mlady 4krat do roka)
jinak je to povedene a vyuzitelne ve hre
.:Tak som sa pobavil: Je to taká normálna potvorka.:
(1) Nápad nie je prevratný. Skrátka ďalšia príšera robená na „hony“ s čo najväčším UČ, aby za ňu bolo čo najviac exp. To ale neberiem ako mínus. (ani ako plus)
(2) Po prečítaní príbehu som sa skoro začal báť...:-)
(3) Názov je nevýrazný, nevýstižný. Myslím, že už len tí pastieri by mu dali iné meno.
(4) Uviedol si tri druhy útokov. V pravidlách je niekde napísané, že ak je medzi nimi „+“, tak je potvora schopná nimi útočiť v jednom kole, a teda má toľkonásobnú rýchlosť. A ak je medzi nimi „;“, tak v jednom kole použije vždy iba jeden z možných útokov. Ty medzi nimi nemáš nič, a preto som hľadal údaj o jeho rýchlosti v popise,... ale nenašiel. Takže.: Koľkokrát za kolo dokáže Chňapavec zaútočiť?
(5) Pochybujem, že by sa so svojim tvarom teľa dokázali v plávaní vyrovnať krokodílom. Chňapavce majú predsa veľké nohy, nie? Tie im musia pod vodou prekážať. A krokodíly majú všetky nohy krátke a telo podlhovasté. Predpokladám, že Chňapavce budú mať telo skôr trojuholníkovité, keďže celé stojí na dvoch nohách. ...To nie je príliš hydrodynamický tvar.
(6) Pri spojení „vidí infračerveně“ som sa pobavil...:-) Mám taký pocit, že infračervené žiarenie sa nedá vnímať zmyslom podobným zraku... Možno sa to tak iba hovorí, pretože ľudia pomocou prístrojov premieňajú infražiarenie na vizuálny obraz, ktorý ale vytvára samostatná obrazovka. Aj v pravidlách je napísané, že trpaslíci (a potvory, čo to dokážu) majú zvláštne blany, ktorými ho dokážu vnímať. Mi ho dokážeme vnímať, síce iba s nepoužiteľnou citlivosťou, najlepšie asi rukami. Lebo je to vlastne tepelné žiarenie. A pokiaľ viem, očami som teplo zatiaľ veľmi necítil. ... Rozhodne by som to nazval iný zmyslom, ako zrakom.
(7) Jedna míľa štvorcová sa mi zdá rozhodne príliš malé teritórium na uživenie 15 člennej svorky (smečky). Pri ich spotrebe mäsa by to tam už po pár mesiacoch vyzeralo dosť pusto.
(8) Nepochopil som, či sú to cicavce, či sa ich mláďatá rodia živé (to asi hej, ale nenapísal si to). Je zvláštne, že tam máš odstavec „Rozmnožování“ ale o výchove mláďat si veľa nenapísal. A to ostatné veci dosť podrobne rozpisuješ.
(9) Páči sa mi, že si pravidlá na zvalenie pri útoku s rozbehom rozpracoval o nejaké ďalšie okolnosti. Síce nie som zástancom prílišného spravidlovávania. Podľa mojej skúsenosti sa to k realite aj tak veľmi nepriblíži. Pretože sa proste do pravidiel nedajú zapracovať všetky možné okolnosti. (Okrem iného aj pre to, že o všetkých ani nevieme.) Radšej sa spolieham na svoju predstavivosť. Ale oceňujem snahu... a je to celkom logické.
(10) Popísal si ich dosť precízne. Naozaj mám dosť dobrú predstavu o tom, ako vyzerajú a ako sa chovajú (až na to rozmnožovanie).
Takže na záver..: Ako som už povedal, je to taká normálna potvorka. Zaujímavé je na nej akurát, že má iba dve nohy. Ale aj také potvorky treba. Lebo dávať družine na znepríjemnenie cesty stále iba škrety..... ...nie je nič moc. Ale spracovanie sa mi páči. Naozaj si myslím, že je to na také tri. ...Počkám ešte na prípadnú odpoveď.
.. . . . ... .. . ... ..GJ!