Enšpígl
| Autor: | abbé Faria |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Skupina: Cizí Postava
Životaschopnost: 3
Útočné číslo: -1+síla zbraně
Obranné číslo: +2+kvalita zbroje
Odolnost: 10
Inteligence: 21
Velikost: B
Zranitelnost: Humanoid
Pohyblivost: 11/Humanoid
Přesvědčení: neutrální
Poklady: dle PJ
Zkušenost: - 150
Popis:
,,..... Enšpígl a jednooká kuchařka
Probudilo ho hřejivé ranní slunce, kejhání hus a kdákot slepic. Stál nedaleko fary ve vesnici Buddenstadt, kde Enšpígl ještě nebyl.
Rozhlížel se, kudy by to vzal nejblíže domů, ale nebyl si jist, kterým směrem se dát. Rozhodl se tedy, že zajde na faru, když ho sem osud už jednou zavál.
Protože se mu protivilo žebrat o snídani, nabídl se faráři za sluhu. Farář s ním chvíli rozprávěl, a když poznal Enšpíglův hbitý jazyk, přijal ho.
Řekl mu, že sice mnoho platu mít nebude, ale že se zato bude mít jako husa v nebi. Slíbil mu, že bude jíst a pít jako farářova kuchařka, ale pod tou podmínkou, že všechnu práci bude vykonávat s poloviční námahou.
Enšpíglovi se návrh zamlouval, a tak si s farářem plácli. Hned první den připravila kuchařka dvě kuřata, napíchla je na rožeň a poručila Enšpíglovi, aby je dozlatova upekl.
Enšpígl pilně otáčel rožněm, a když se z kuřat začala linout rajská vůně, řekl si:
Farář mi slíbil, že budu jíst to, co kuchařka! Proč jsou tedy na rožni dvě kuřata? Jedno dostane farář, druhé kuchařka - a co já?
Polkl sliny, které se mu zbíhali do úst jako dešťová voda do kaluže, rozhlédl se na všechny strany a pomyslil si:
Kdybych žádné kuře nedostal, pak by farář lhal, a tak těžkého hříchu jej musím za každou cenu uchránit!
Ještě jednou vykoukl na chodbu, na dvůr i na zahradu, zastříhal ušima, zdali někdo nejde, sundal rychle jedno kuře z rožně a snědl je, jen se po něm zaprášilo.
Sotva uklidil kostičky, přišla kuchařka. Když uviděla na rožni jen jedno kuře, pravila Enšpíglovi:
,,Kam se podělo druhé kuře?"
,,Kam by se podělo?" odpověděl klidně Enšpígl, ,,je na rožni. Kdybyste měla druhé oko, viděla byste je, ale protože máte jen jedno, vejde se vám tam jen jedno kuře a druhé nevidíte."
Kuchařka zrudla zlostí, že si Enšpígl dělá posměch z jejího neštěstí, a vzteky sotva popadala dech.
Vychrlila na Enšpígla několik nadávek a utíkala žalovat faráři. Farář se vzápětí přikolébal do kuchyně a řekl:
,,Proč se, hříšníku, posmíváš mé hospodyni? A kde je jedno kuře? Na rožni byla dvě kuřata, a ne jedno!"
,,Ano, dvě, pane faráři." odpověděl Enšpígl.
,,A kam se podělo to druhé?"
,,Snědl jsem je."
,,A kdo ti to dovolil?"
,,Kdo? Vy pane faráři, protože jste mi slíbil, že budu jíst a pít tolik co vaše kuchařka. Musel bych se propadnout hanbou do země, kdybyste mou vinou nemohl splnit svůj slib a kdybych byl ihned první den příčinou vašeho hříchu."
Farářovi se Enšpíglova odpověď a nic mu neudělal.
Jinak se měl Enšpígl na faře opravdu dobře. Farářovu podmínku, že musí dělat všechno s poloviční námahou, si vysvětlil po svém, a cokoli mu kuchařka poručila, vykonal napolovic.
Měl-li přinést vědro vody, přinesl jej plné jen napůl. Když měl přinést dvě otýpky dříví, octla se v kuchyni jen jedna. Měl-li zamést dvůr, byla půlka čistá jako sklo a na druhé se kupila všechna špína. Měl-li podojit dvě krávy, přinesl mléko jen od jedné. Tak to dělal s vínem z hospody, s pící pro koně, s krmením pro drůbež, s úklidem kostela, zkrátka se vším všudy.
Kuchařka pochopila velmi brzy, že jí tím nasazuje oslí uší. Žalovala faráři, že jí Enšpígl dělá všechno natruc, a postavila si hlavu, že když nepůjde z fary Enšpígl, tak že odejde sama.
Farář měl přece jen raději dobrou kuchařku než vtipného sluhu a Enšpígla propustil.
Vzhled
Enšpígl je vysoké postavy. Na hlavě mu svítí ohnivě zrzavé vlasy, vždycky ho potkáte v jeho tradičním obleku - šibalsky nasazené čepice a černém oblečku, na nohou má špičaté boty, které až příliš připomínají kejklířské botky. Věčně chodí neučesaný, tudíž mu jeho vlasy volně trčí zpod čepice. Téměř nikdy ho nevidíte zasmušilého, vždy je tak dobře naladěný, že jeho obličej připomíná velký rozesmátý měsíc.
Původ
Enšpígl je sirotek, jeho otec zemřel na mor a matka nedlouho po něm, tak když mu nezbyl ani měďák se asi jako 18-ti letý vydal z domova na své bezcílné cesty. Nikdo vlastně neví odkud pochází a nikdo ani náhodou netuší kam ho zase zanese vítr v jeho plachtách. Jediné co se o něm ví je to, že je to velký ,,rejpal".
Styl života
Enšpígl se potlouká od vesnice k vesnici, od města k městu a od putyky k putyce, nikde nemá stálé místo, protože vždy peníze rychle rozhází, tak vždycky z města odejde a putuje dál. Jediné co Enšpígla doopravdy baví je neustálé chytračení a šprýmování.
Jídlo:
Enšpígl nejí jenom 3 "věci", to jsou Dršťková polévka, kterou mu znechutil lakomý soused z jeho rodné vesnice, voda o níž se zaručil, že jí nikdy pít nebude a chléb ze stejného důvodu jakožto vodu.
Zvláštnost
Enšpígl je jen jeden, tudíž je jedinečným a to v pravém slova smyslu, jeho šťouráním až do podstaty věci se nedá slovy vyjádřit, jen to že dokáže každou věc převrátit zcela naruby je zcela jedinečné, ale také dovede lid neuvěřitelně pobavit. Jeho čtveráctví se stalo příslovečným.
Boj
Enšpígl může útočit lehkými jednoručními a obouručními zbraně, může používat dlouhý a krátký luk. Jako zbroj může bez problémů používat vycpávanou a koženou zbroj.
Enšpígl takřka nebojuje. Když musí používá dvě dýky, které vždy nosí u sebe, pokud je útočník jen jeden pokusí se ho Enšpígl zneškodnit hodem dýkou. Tyto dvě dýky jsou téměř neškodné až na to že je 75% pravděpodobnost že se dotyčný nakazí démonem chechtavého šílenství, pokud splňuje podmínky uvedené v Bestiáři, to jest že postižená postava musí mít vysokou inteligenci, nebo je přesvědčena o vlastní důležitosti(elfové).
Tyto dvě dýky získal od jednoho bláznivého alchymisty, vydělal si na ně prací v jeho laboratoři, zatímco alchymista připravující se na pokusy na Enšpíglovi, ho Enšpígl odhalil vzal první co měl po ruce a začal se bránit, škrábl alchymistu do ruky, toho posedl démon chechtavého šílenství, Enšpígl z alchymistovi laboratoře utekl, zatímco alchymista shořel v plamenech, když se pokoušel namíchat protijed.
Pokud Enšpígl vidí opravdu velkou přesilu, tak raději uteče.
Dýky Estrichovi
útočné číslo: +6útočnost: -1
obranné číslo: -1
délka: 1
váha: 10mn
zvl. sch.: Nakažení démonem
Jejich přednostmi jsou:
Jejich nevýhodami jsou:
- omezený počet démona - 100, poté budou dýky známé jen svou ostrostí
Popis:
Dýky mají své jméno po svém vynálezci Estrichovi, který jednoho dne zmizel, dýky se dochovali jenom dvě jenž má v této době jeden neznámý vlastník, Estrichos byl známý svou výstředností a smyslem pro humor, pak si tak přizpůsobil i své pracovní metody.
Dýky jsou zcela totožné s jinými dýkami, tudíž jsou k nerozeznání, jen zkušený pozorovatel pozná, že mají ostřejší hrany než jiné a alchymista by po delším zkoumání uviděl tenkou linii, něco jako krevní žílu, to je proudění démona po obvodu dýky. Past na odhalení démona : 8 - int. - zjistí/nezjistí, odhalení lze vyzkoušet za hodinu, ale s navýšením o 1 stupeň.
Využití ve hře
Enšpígl se může družině nabídnout že jí pomůže, samozřejmě svým známým způsobem, nebo dostane družina za úkol ho přivést nějakému králi, aby ho pobavil.
Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 22
author_nick: abbé Faria
Diskuze
Tento príspevok ma ničím neprekvapil. Knihu som nečítal a pôvodnú postavu nepoznám. Ale z tohto popisu som získal dojem, že je to taký štandardný ftipálek. Kedysi to možno bola rarita, ale dnes takéto charaktery hrajú pomaly všetci moji hráči. Preto neviem, aké stanovisko zaujať.
Čo sa týka formálnej stránky príspevku, zdá sa mi byť dobrá. Jasný popis. Aj keď si myslím, že takýto charakter by si zaslúžil viac rozpracovať. V pravidlách chyby nie sú. Až na int 21, exp -150 (to som nepochopil) a tie dýky by sa dali urobiť lepšie... Ozaj: Prečo sú tam vlastne tie dýky? Nevyzeralo to tak, že by k nej neodmysliteľne patrili. Alebo že by boli súčasťou nejakej zvláštnej schopnosti.
Od začiatku som váhal, či budem hodnotiť. Je to dosť dobre spracované, niektorí PJ-ovia by to možno mohli použiť bez veľkých opráv. Ale mne sa to zdá byť také tuctové, lebo u mňa je taká postavička v každej dedinke. {Preto si myslím, že by som nebol dosť objektívny.}
A keď som sa ešte dozvedel, že je to spracovaná nejaká všeobecne známa postava, ktorú ja nepoznám, to ma dorazilo. Teraz už vôbec neviem, čo si mám myslieťe.
P.S.: V tomto prípade, si myslím, že príbeh účinne vykresľuje charakter postavy. Všeobecne si myslím, že človek jednoduchšie spozná charakter postavy z jej činov a chovania (ktoré sa dajú najlepšie zachytiť do príbehu), ako z priameho opisu.
..GJ!
Morter:
Aha, tak sorry.
Bruce Wayn: Není to bug, je to tak.
Zdravím, Abbé.
1) Na jaký věk vypadá? 30 let? 50? U takovéto postavy mi chybí hodnota charismatu.
2) Proč je tak ďábelsky chytrý?
3) Dýky a zkušenost se mi nelíbí z níže posaných důvodů.
4) Je na 3. úrovni, ale nemá žádné povolání, napsal bych ho jako zloděje, vždyť vynikal pozoruhodnou obratností (provazolezectví).
5) Mohl jsi mu dát nějaké dovednosti, třeba vyprávěčství, provazolezectví nebo žonglování.
6) Co se vzoru týče, rozhodl jsem se uvést nějaké informace o Tillu Eulenspiegelovi, podle něhož
vznikla celá ta řada enšpíglovských historek. Ne každý knihu četl a tak by mu zde uvedené informace pro správné hraní této postavy nemusely stačit. Tak tedy:
Till Eulenspiegel (český tvar Enšpígl, franc. éspiègle) byl pravděpodobně německý šašek, tedy skutečná historická postava. Pocházel ze selského stavu ze vsi Kneitling v Brunšvicku, kde se koncem 13.stol. narodil. Zemřel v Moellnu u Lübeku r. 1350; tam se aspoň ukazuje pod lípou náhrobní kámen s jeho znaky: sovou a zrcadlem. Jako druhé pohřebiště se označuje Damme v Belgii, tato verze mluví o roku smrti 1301. Tolik kronikářské prameny z 15. století. Eulenspiegel se prý toulal celý život po Dolním Sasku, Westfálsku, Italii. Francii a Polsku. Svými vtipy mířil na stav městský, hlavně řemeslnický. Často si utahoval s úředníků a jejich doslovně plněných nařízení.
Na jeho postavu se v období středověky začaly vztahovat všechny možné vtipy a legrační historky, známé mezi lidmi, častokrát již poněkud hrubší až přisprostlé, tedy vcelku vzdálené původním skutkům tohoto legendárního čtveráka.
7) Špatná gramatika, vyjímkou je průvodní příběh, který jsi ovšem nepsal.
Shrnutí: Jde spíše než o kompletní CP o nadhozené téma, které si už každý PJ upraví podle situace. Nijak dobré zpracování jinak použitelné myšlenky.
S pozdravem, Shadowmage
Malý dráček: pylný... to jsou věci...
Nevím jestli je to chyba, ale vidím že jsem hlasoval jen já a Morter... Je to tak nebo je to bug?(sorry za OT)
Ptz se nechci opakovat naíšu jen, že knížku kterou uvedl Morter jsem nečetl a možná jsem právě proto hodnotil 3*.
Btw příběh jsem nezapočetl do hodnocení.
Na Enšpígla se dá dívat různě, ale ve tvém díle jsou podle mne až přílš zdůrazněny jeho negativní vlastnosti. Některá zpracování pověstí o Enšpíglovi mají mnohem blíž třeba k českému bratru Palečkovi, tedy moudrému muži pod maskou blázna, který napravuje křivdy mocných. Pokud je to záměr budiž, ale i vzhledem ke zvolenému přesvědčení bych řekl že jde spíš o nechtěný důsledek. Přesto jde ale o postavu, která může hráčům zpestřit cestu nebo návštěvu nějakého města.
Bez ohledu na to jak se Enšpígl chová, jeho napadání bohatších občanů a neůcta k jejich autoritě mu asi vyslouží jistý obdiv chudších obyvatel. Není důležité, že pro ně nic dobrého nedělá, promítají si do něj svoji představu mstitele, který jim zajišťuje alespoň nějakou spravedlnost. I z toho může vyplynout zápletka - třeba záchrana z vězení nebo jeho obhajoba před soudem. Nic na velké dobrodružství, ale jako malé zpestření proč ne.
Vzhledem k enšpíglovu charakteru mi přijdou dýky až příliš vražedné, tím spíš příběh o jejich získu. I když, do světa podobného křesťanské Evropě (kde byla alchymie považována za něco ďábelského) by se asi hodil, upálení je pro "černokněžníka" přiměřeným trestem. V klasičtějším dračákovském světě bych to ale alespoň trochu zmírnil, přes všechny Enšpíglovy vady si nepamatuji, že by někdy přímo způsobil něčí smrt at už si to zasloužil nebo ne (je ale možné, že si to jen nepamatuji).
Mno, takhle to vypadá na poněkud mírnější podobu dároshe. Na tom, že je to inspirované knížkou nevidím nic špatného, ale nic se nesmí přehánět.
Inteligence 21 je přece jenom poněkud ústřel, na to, že je to člověk. Nebo snad není? Nikde jsem to nenašel.
Dál už je to docela dobré, až na ty dýky. To, že jsou dýky ostré by se mělo zohlednit v útočnosti a ne v síle zbraně, ale budiž.
Horší je to s tím démonem (démony). Démon totiž není nemoc, kterou by se může někdo nakazit, démon je bytost a ta se přece nemůže takhle snadno rozmnožovat. Navíc, démon chechtavého šílenství pochází ze třetí sféry a ke spojení s ní je potřeba 150 magů a 100 démonů pak znamená 15000 magů. (Uff, to bych radši ani nechtěl vidět pohromadě.)
Celkový dojem je ze všeho nejvíc poznamenán právě chybami ve zpracování, zejména těmi, kterými se dílko odlišuje od své předlohy.
Snad se ti příětě povede líp.
S pozdravem,
Legar
Podle knihy byl podle mě spíš neutrál...
Já tu knihu nečetla, ale podle opsaného úryvku soudím, že přesvědčení je spíše ZmZ, než neutrál.