,,..... Enšpígl a jednooká kuchařka

Probudilo ho hřejivé ranní slunce, kejhání hus a kdákot slepic. Stál nedaleko fary ve vesnici Buddenstadt, kde Enšpígl ještě nebyl.

Rozhlížel se, kudy by to vzal nejblíže domů, ale nebyl si jist, kterým směrem se dát. Rozhodl se tedy, že zajde na faru, když ho sem osud už jednou zavál.

Protože se mu protivilo žebrat o snídani, nabídl se faráři za sluhu. Farář s ním chvíli rozprávěl, a když poznal Enšpíglův hbitý jazyk, přijal ho.

Řekl mu, že sice mnoho platu mít nebude, ale že se zato bude mít jako husa v nebi. Slíbil mu, že bude jíst a pít jako farářova kuchařka, ale pod tou podmínkou, že všechnu práci bude vykonávat s poloviční námahou.

Enšpíglovi se návrh zamlouval, a tak si s farářem plácli. Hned první den připravila kuchařka dvě kuřata, napíchla je na rožeň a poručila Enšpíglovi, aby je dozlatova upekl.

Enšpígl pilně otáčel rožněm, a když se z kuřat začala linout rajská vůně, řekl si:

Farář mi slíbil, že budu jíst to, co kuchařka! Proč jsou tedy na rožni dvě kuřata? Jedno dostane farář, druhé kuchařka - a co já?

Polkl sliny, které se mu zbíhali do úst jako dešťová voda do kaluže, rozhlédl se na všechny strany a pomyslil si:

Kdybych žádné kuře nedostal, pak by farář lhal, a tak těžkého hříchu jej musím za každou cenu uchránit!

Ještě jednou vykoukl na chodbu, na dvůr i na zahradu, zastříhal ušima, zdali někdo nejde, sundal rychle jedno kuře z rožně a snědl je, jen se po něm zaprášilo.

Sotva uklidil kostičky, přišla kuchařka. Když uviděla na rožni jen jedno kuře, pravila Enšpíglovi:

,,Kam se podělo druhé kuře?"

,,Kam by se podělo?" odpověděl klidně Enšpígl, ,,je na rožni. Kdybyste měla druhé oko, viděla byste je, ale protože máte jen jedno, vejde se vám tam jen jedno kuře a druhé nevidíte."

Kuchařka zrudla zlostí, že si Enšpígl dělá posměch z jejího neštěstí, a vzteky sotva popadala dech.

Vychrlila na Enšpígla několik nadávek a utíkala žalovat faráři. Farář se vzápětí přikolébal do kuchyně a řekl:

,,Proč se, hříšníku, posmíváš mé hospodyni? A kde je jedno kuře? Na rožni byla dvě kuřata, a ne jedno!"

,,Ano, dvě, pane faráři." odpověděl Enšpígl.

,,A kam se podělo to druhé?"

,,Snědl jsem je."

,,A kdo ti to dovolil?"

,,Kdo? Vy pane faráři, protože jste mi slíbil, že budu jíst a pít tolik co vaše kuchařka. Musel bych se propadnout hanbou do země, kdybyste mou vinou nemohl splnit svůj slib a kdybych byl ihned první den příčinou vašeho hříchu."

Farářovi se Enšpíglova odpověď a nic mu neudělal.

Jinak se měl Enšpígl na faře opravdu dobře. Farářovu podmínku, že musí dělat všechno s poloviční námahou, si vysvětlil po svém, a cokoli mu kuchařka poručila, vykonal napolovic.

Měl-li přinést vědro vody, přinesl jej plné jen napůl. Když měl přinést dvě otýpky dříví, octla se v kuchyni jen jedna. Měl-li zamést dvůr, byla půlka čistá jako sklo a na druhé se kupila všechna špína. Měl-li podojit dvě krávy, přinesl mléko jen od jedné. Tak to dělal s vínem z hospody, s pící pro koně, s krmením pro drůbež, s úklidem kostela, zkrátka se vším všudy.

Kuchařka pochopila velmi brzy, že jí tím nasazuje oslí uší. Žalovala faráři, že jí Enšpígl dělá všechno natruc, a postavila si hlavu, že když nepůjde z fary Enšpígl, tak že odejde sama.

Farář měl přece jen raději dobrou kuchařku než vtipného sluhu a Enšpígla propustil.

Vzhled

Enšpígl je vysoké postavy. Na hlavě mu svítí ohnivě zrzavé vlasy, vždycky ho potkáte v jeho tradičním obleku - šibalsky nasazené čepice a černém oblečku, na nohou má špičaté boty, které až příliš připomínají kejklířské botky. Věčně chodí neučesaný, tudíž mu jeho vlasy volně trčí zpod čepice. Téměř nikdy ho nevidíte zasmušilého, vždy je tak dobře naladěný, že jeho obličej připomíná velký rozesmátý měsíc.

Původ

Enšpígl je sirotek, jeho otec zemřel na mor a matka nedlouho po něm, tak když mu nezbyl ani měďák se asi jako 18-ti letý vydal z domova na své bezcílné cesty. Nikdo vlastně neví odkud pochází a nikdo ani náhodou netuší kam ho zase zanese vítr v jeho plachtách. Jediné co se o něm ví je to, že je to velký ,,rejpal".

Styl života

Enšpígl se potlouká od vesnice k vesnici, od města k městu a od putyky k putyce, nikde nemá stálé místo, protože vždy peníze rychle rozhází, tak vždycky z města odejde a putuje dál. Jediné co Enšpígla doopravdy baví je neustálé chytračení a šprýmování.

Jídlo:

Enšpígl nejí jenom 3 "věci", to jsou Dršťková polévka, kterou mu znechutil lakomý soused z jeho rodné vesnice, voda o níž se zaručil, že jí nikdy pít nebude a chléb ze stejného důvodu jakožto vodu.

Zvláštnost

Enšpígl je jen jeden, tudíž je jedinečným a to v pravém slova smyslu, jeho šťouráním až do podstaty věci se nedá slovy vyjádřit, jen to že dokáže každou věc převrátit zcela naruby je zcela jedinečné, ale také dovede lid neuvěřitelně pobavit. Jeho čtveráctví se stalo příslovečným.

Boj

Enšpígl může útočit lehkými jednoručními a obouručními zbraně, může používat dlouhý a krátký luk. Jako zbroj může bez problémů používat vycpávanou a koženou zbroj.

Enšpígl takřka nebojuje. Když musí používá dvě dýky, které vždy nosí u sebe, pokud je útočník jen jeden pokusí se ho Enšpígl zneškodnit hodem dýkou. Tyto dvě dýky jsou téměř neškodné až na to že je 75% pravděpodobnost že se dotyčný nakazí démonem chechtavého šílenství, pokud splňuje podmínky uvedené v Bestiáři, to jest že postižená postava musí mít vysokou inteligenci, nebo je přesvědčena o vlastní důležitosti(elfové).

Tyto dvě dýky získal od jednoho bláznivého alchymisty, vydělal si na ně prací v jeho laboratoři, zatímco alchymista připravující se na pokusy na Enšpíglovi, ho Enšpígl odhalil vzal první co měl po ruce a začal se bránit, škrábl alchymistu do ruky, toho posedl démon chechtavého šílenství, Enšpígl z alchymistovi laboratoře utekl, zatímco alchymista shořel v plamenech, když se pokoušel namíchat protijed.

Pokud Enšpígl vidí opravdu velkou přesilu, tak raději uteče.

Dýky Estrichovi

útočné číslo: +6
útočnost: -1
obranné číslo: -1
délka: 1
váha: 10mn
zvl. sch.: Nakažení démonem

Jejich přednostmi jsou:

ostřejší hrany než u obyčejných dýk, jimiž je způsobena vyšší síla zbraně

zvláštní schopnost - dýka dokáže jediným škrábnutím nakazit démonem Chechtavého šílenství, podrobnosti o nakažení jsou uvedeny výše

Jejich nevýhodami jsou:

- omezený počet démona - 100, poté budou dýky známé jen svou ostrostí

Popis:

Dýky mají své jméno po svém vynálezci Estrichovi, který jednoho dne zmizel, dýky se dochovali jenom dvě jenž má v této době jeden neznámý vlastník, Estrichos byl známý svou výstředností a smyslem pro humor, pak si tak přizpůsobil i své pracovní metody.

Dýky jsou zcela totožné s jinými dýkami, tudíž jsou k nerozeznání, jen zkušený pozorovatel pozná, že mají ostřejší hrany než jiné a alchymista by po delším zkoumání uviděl tenkou linii, něco jako krevní žílu, to je proudění démona po obvodu dýky. Past na odhalení démona : 8 - int. - zjistí/nezjistí, odhalení lze vyzkoušet za hodinu, ale s navýšením o 1 stupeň.

Využití ve hře

Enšpígl se může družině nabídnout že jí pomůže, samozřejmě svým známým způsobem, nebo dostane družina za úkol ho přivést nějakému králi, aby ho pobavil.