Gonzáles:
Jen osobní zkušenost. Mám v dužině dvě hráčky, deníky jim vedu já, hody háže kdo má zrovna kostky v ruce. Chtít po nich více je nereálné. Ale co se charakteru týče hrají velmi pěkně.
Jiný hráč mlčí, na mejly neodpovídá ale na vyhlášenou hru dojde. Ozve se až ve chvíli kdy čas nemá a nedorazí.
Já osobně bych zvedl telefon s jedním maximálně dvěma hráči bych dohodl přesný termín (aby vůbec někdo dorazil) a ostatním bych to rozeslal jako fakt. Uvidíš kdo dorazí kdo má skutečně o hru zájem a jen ho ubíjí čísla a něco číst.
Plž PS: A na čísla bych se z velké části vykašlal.
Fórum
Fórum slouží především pro informace masového charakteru a informace obecně zajímavé, zvláště ty, co se nedají moc rozumně umístit jinam. Např. pozdravy z Conů, oznamení o významných novinkách na tematicky příbuzných serverech, informace o akcích komunitního charakteru (Jdeme s Pepou do kina na Narnii, chcete taky?) atp. Toto fórum slouží i jako guestbook.
Nachází se zde také rozcestník k několika nejzákladnějším stolům, které by měly Fóru ulehčit, a proto je prosím používejte, stejně jako mnoho dalších v Putyce (nikdo vám hlavu neutrhne, když tak neučiníte, ale tady vaše oznámení rychleji zapadne).
Za obsah příspěvku ručí autor, nikoli vlastník serveru nebo redakce DraciDoupe.cz. Toto ovšem neznamená, že nevhodné (např. vulgární) příspěvky nebudou bez diskuse mazány, byť mazat se bude jen v nejnutnějších případech.
Omlouváme se, ale anonymní přispívání bylo zrušeno kvůli některým bezohledným spammerům. Děkujeme za pochopení.
Gonzáles: zkoušel jsem nové kampaně s hráči i nehráči a zkušenost je taková, že pár vůbec nezačalo, pár skončilo po prvních hrách. Osobně po hráčích do začátku nechci složitější tvorbu postavy nebo znalost pravidel - pravidla raději učím hrou a tvorba postavy mi příjde zajímavější jako součást první hry, kdy se dá i víc apelovat aby hostorie postav měly nějaký vzájemný přesah a ovlivnili se. Navíc se často historie a charakter dolaďuje na prvních hrách při konfrontaci s reálnými potížemi.
Věřím že toto pomáhá aby víc her začalo (v dnešní době hodit na hráče pravidla ke studiu mi skoro příjde jako kampaňová sebevražda), ale ani takováto pomoc mi nezaručila že kampaně poběží a po učité době začaly přicházet výmluvy "nemám čas" (což je česká variace na "mám jiné priority" kterou i já osobně mám bohužel tendenci využívat... občas se využívá protože člověk nechce říct ne a bojí se zranění citů, občas prostě protože nechce vysvětlovat). Pozn: V aktuální kampani mám hráčku která taky často dojde s tím že nemá čas, ale je z ní cítit že je to pravda a dala hned jasně najevo že pracovní život staví na hru. Občas dojde, občas nedojde, ale jsme s tím smíření.
Přímou radu co udělat ti nedám, na to o tobě vím příliš málo. Souhlasím ale s bojevníkem že asi je třeba rozhazovat sítě znovu. Začal bych v malém, nějaké hry na 1-3 sezení na vzájemné oťukání, bez odpolední strávených nad tvorbou postavy. Až se to osvědčí, dá se teprve rozšiřovat. Dá se to i zaonačit - postavy hrají za zombie s neurčitým pohlavým a minimálními vzpomínkami a snaží se přežít a dostat z podzemí. Až se to povede (a sestaví se družina), tak se dostanou k nekromantovi který zkoumá anti-transformaci a dokáže je proměnit zpět v původní živé (a teprve se určí rasa, pohlaví, vzpomínky stále můžou přicháze postupně). A může s tím být i víc legrace a něco z nemrtvosti na nich může zůstat. nebo se proměna plně v živé nepodaří a stále zůstanou častečně nemrtvými - válečník s vlastnostmi ghla ocení že se může rychle léčit pomocí požírání mrtvých a zlaději se bude hodit schopnost se zprůhlednit a levitovat jako duch. Ale bude to mít i své háčky, půjdou po nich fanatičtí lovci nemrtvých, některá kouzla na ně budou fungovat jinak (hůře, více)... no dá se toho vymyslet zpousta aby hra byla jiná - což ji může učinit zajímavou výzvou pro ostřílené pardy a může snížít rozdíl vědomostí a zkušeností které chybí novým hráčům.
Gonzales: Zdravím parde. Sám za sebe posílám odpovědi na tvé otázky. Jsou ryze subjektivního charakteru, na základě subjektivních zkušeností (neboť přeci jen nejsem do problematiky kdovíjak zasvěcen): Je tohle běžné/normální?
"Záleží na provincii. Ale například tady na liberecku naprosto běžné - za normální to nepovažuji nikde." Nejsem náhodou naivní, když čekam, že třeba budou odpovídat?
"Těžko říci, nakolik je vhodné zaměňovat důvěru za naivitu. Na druhou stránku, pokud nechtějí, tak bych to respektoval." Myslíte si, že si do vánoc zahrajeme?
"Ne." Nebo toho po nich chci moc?
"Záleží na jejich reálných možnostech." Nemám si jít hodit mašli do lesa?
"Spíše se poohlídni po nové družince."
Měj se dobře a přeji pevné nervy ;-)
Tak já to tady taky zaspamuju.
Hale, děcka, mam takové možná někomu z Vás známé, trápení.
Někdy začátkem června jsem se rozhodl, že je na čase zase začít hrát dračák. Rozhodil jsem sítě a sezval novou krev (dvě holčiny) a staré pardy na úvodní představení systému (DrD+). Holky hra zaujala, tak jsem vytvářel svět a kontury příběhu a posílal je hráčům s tím, aby si něco vybrali a na další schůzce jsme to trošku pořešili.
Uběhl měsíc (mnoho z nás bylo většinu té doby pryč) a sešli jsme se znovu a holkám jsme k jejich postavám pomohli vytvořit číselný základ postav a rozpůjčoval jsem jim pravidla na dotvoření. Zároveň jsem po všech chtěl, aby mi poslali - co budou hrát (jako rasu a povolání), čísla a charakterníky. Mezitím jsem poslal ještě pár specifických informací několika jedincům. A čekal.
...
A čekal.
...
A čekal.
...
Občas jsem jim i napsal a čekal, že mi třeba na meja odpoví. Dokonce i jeden hráč poslal postavu i s čísly. A zbytek se buď vymlouval (při setkání tváří v tvář) nebo neodpovídal.
...
Uteklo celé léto a stále nic. Potkával jsem některé z hráčů, psal mejly a neustále ta samá písnička - hele já nemam čas (což podle toho, co mi pak sdělili bokem [v hospodě] nebyla pravda).
...
A čekal.
...
Dokonce jsem kamarádovi, který měl dát družinu dohromady opět zopakoval, aby poslal alespoň něco - třeba čísla - že to zvedne motivaci zbytku lidí. On se rozhodl, že přeruší doktorát a tím pádem mu nebude muset většinu času věnovat škole, terénu a čtení článků, práci nemaje.
Stal se pravý opak. Nějakou dobu poté napsal, že nemá čas (???) a na hraní kašle.
...
Z jednoho hráče se mezitím stala paní Colombová (furt se o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl, ani s ním nemluvil), neb jakoukoliv šanci na setkání prostě nejpozději v den zasabotuje, že je nemocnej nebo kdoví co mu je (dneska to patrně bylo, kvůli tomu, že jsem se nechtěl sejít v hospodě, neb je tam nahuleno).
...
Otázky na Vás zní:
Je tohle běžné/normální?
Nejsem náhodou naivní, když čekam, že třeba budou odpovídat?
Myslíte si, že si do vánoc zahrajeme?
Nebo toho po nich chci moc?
Nemám si jít hodit mašli do lesa?
Dradol: a nejspíše za týden bude mít další repku...
Dradol: Držím spoustu záznamů. Matně si vybavuju pár účtů z doby kamenné, které měly strašně málo příspěvků a strašně moc reputace, ponejvíce protože spousta jejich příspěvků byla postupem času smazána, ale reputace zůstala. (U Bojevnika to je koneckonců trochu podobné.)
Z těch, u kterých to tak není, tj. jejich příspěvky zůstaly, mě napadá jedině Mai´q the Liar - 4 v Putyce, 9 v diskuzích, 10 reputace.
By mě osobně zajímalo jestli Bojevnik se svým jediným diskusním příspěvkem a reputací +2 zlomil rekord serveru, nebo byl i někdy někdo šikovnější? Držíte někdo záznami? :D
9 uživatelů? Kde se to tu vzalo? :)
Spize: Tak to je zase daný tím, že RP nemůže moc ovlivnit svět, protože ten je prostě daný, naprogramovaný. To značně omezuje v tom, co všechno má smysl RPit. Pak zbývá jedině nějaká ta modifikovaná verze, třeba co jsem slyšel o té Nostalgii, tak tam si podle RP upravují i svět, staví nová města, budovy, dělají klany, jsou tam RP diplomatické spory a podobně.
Dík za odpovědi. Já ani tak nemám problém najít RPery, ale spíš mi přijde, že RP je jen takový povídání si celkem o ničem. Ale IRL jsem měl štěstí na dobrý larpy a PJe, takže jsem možná trochu zmlsanej.
MMORPG s RP je možné, akorát už to pak není MMORPG, ale jen MORPG (čili bez toho "massively"), protože to bývají hodně modifikované verze hry na speciálních serverech pro uzavřený okruh lidí, kteří si to RP "ohlídají". Spize: Zkus se podívat po něčem takovém - třeba já se na táborech poznal s lidmi, co dělají Nostalgii, ti mají RP server vybudovaný na základech WoWka. Problém asi bude, že jak jsou ty servery malé, tak se blbě hledají?
Drtivá většina hráčů MMOček nejsou roleplayeři a i z těch, kdo hrají larpy nebo stolní rpgčka, velká část neroleplayuje, když hraje MMOčka (třeba proto, že jejich spoluhráči nejsou roleplayeři, takže by to jednoduše nefungovalo). Obvykle se to řeší vyhrazením několika serverů pro roleplayující hráče, tam je pak koncentrace roleplayerů větší. Nikoliv tedy stoprocentní, protože spousta hráčů jednak neví, co to RP znamená, nebo to vědí, ale je jim to jedno, nebo to vědí, mají tam roleplayující kamarády a jdou hrát s nimi, ale sami roleplayovat nechtějí.
TSW vyhrazené RP servery nemá, prostě z toho důvodu, že má z pohledu hráčů jednoserverovou architekturu. Což znemaná, že máš roleplayující hráče (kterých je málo) a klasické hráče (kterých je drtivá většina) namíchané dohromady. Další věc je, že i roleplayeři k tomu přistupují různě.
Tak jako tak asi jediná možnost je se ptát přímo hráčů na tom serveru, u kterých máš pocit, že roleplayují. Nech si od nich vysvětlit, jak to tam chodí, v jakém jsou klanu/gildě, atd. To ti tady bez znalosti specifické komunity, na kterou zrovna narazíš, nikdo dost dobře říct nemůže.
Konečně není fórum čistě zelené, už jsem z toho byl doslova otráven.
Nathaka: kdo za tebe může že jak stárneš tak vážníš :D
Spize: četl jsem tvoji otázku několikrát, s odstupem, přemýšlel o ní a dával to dokupy s tím co mi o RP hraní říkali hráči když mě přesvědčovali abych se přidal. Když to dám ještě dohromady se zkušenostmi s LARPy, tak mi vychází že na MMORPG nemůže být dobré RP bez velkého odříkání skupiny. To, že se musí sjednotitt časy aby se lidi sešli je jeden problém (na MMORPG se lidi scházejí během běžného života, zatímco na RPG či LARP si vyhrazují část dne či týdne, kdy je to hlavní náplní). V MMORPG dále neprospívá to, že postavy jsou tam vzdálení - na RPG i LARPu sice hraješ za někoho jiného, ale je tam tvé fyzické tělo co gestikuluje, mluví, vnímá se mimoslovní komunikace.
Výsledkem mi vychází že hraní RP v MMORPG prostě takové je a je to víc socializace kvůli omezeným možnostem a tomu, že tam hráči chodí odpočívat od běžného života během volných chvil (když si chtějí odpočinou konfliktem, jdou do simulátoru nebo střílečky).
Cíl zmizel a Nathaka sem dlouho nechodí. A pak, že se tu nic neděje... jeden si je měsíc mimo a takových novot. Je kořist připravena? :)
Uf, a já se lek, že už sem dlouho nechodíš :o)
Definice: Na doupě nechodíš dlouho tehdy, když se tam vrátíš a nepochopíš Sccionův humor.
Nathaka: Cože? Ty že sem už dlouho nechodíš? Definuj dlouho.
Ah, zřejmě už je to moc dlouho, co sem nechodím, úplně jsem se odnaučil dračákovskému smyslu pro sarkasmus a nadsázku.
To samozřejmě, či kupodivu, víme, ale nechtěl jsem být tím, kdo si odnese cenu "kazišuka týdne". Nicméně děkujeme za tvou iniciativu v tomto směru. :)
No, asi vás zklamu, ale "scion" je anglicky potomek, odnož, přeneseně dědic. A taky je to class v RPG Path of Exile, takže i odtud může pramenit inspirace. :)