Jednou, když lučištník Erik navštívil svého mistra, rozhodl se, že zasvětí svůj život lovu a přírodě. A tak se z Erika stal lovec. Když byl jednou Erik na lovu, dohnal ho posel z jeho rodné vesnice se zprávou, že nutně potřebují pomoc. Neváhal a vyrazil na pomoc vesnici, ve které strávil své dětství. Ale ještě, než dorazil do vesnice ho přepadl velký vlk. Byl velmi agresivní, a to je na jaře, když je dostatek potravy, velmi divné. Po urputném boji si teprve uvědomil, že na vlka mu obvykle stačil jeden až dva šípy. Ale tentokrát vystřelil šípy tři a ještě musel bojovat s vlkem na blízko, než ho skolil. Nelámal si s tím ale hlavu a pokračoval dál do vesnice. Ve vesnici šel rovnou do hospody, kde po jídle začal vyprávět svoji příhodu s vlkem. Zaslechl ho alchymista Dyro a slíbil mu luk, který způsobuje dvojnásobné zranění zvířatům a lykantropům. Problém byl ale v tom, že musí zasvětit svůj život lovu lykantropů a ještě předtím musí pomoci této vesnici. Od Dyra se dozvěděl, co vesnici sužuje a tak neměl problém jí pomoci. Pak mu Dyro dal luk a Erik odešel. Ještě pomohl mnohým vesnicím, než získal své nové jméno Erik velký lovec. Jednou odešel do lesů a už se nevrátil. Je dávno mrtvý, ale jeho luk stále čeká, až ho někdo najde.
 

Luk velkého lovce vypadá jako dlouhý luk, až na malé vyryté runy, které jsou po celé délce luku. Runy začnou černě zářit, když se na dostřel luku nachází lykantrop, nebo červeně, pokud se na min. dostřel luku nachází zvíře, které chce ublížit majiteli luku. Luk má taky dvě kouzla:
magický štít a rychlost, na ně má 10 magů, které se obnovují vždy o půlnoci. Taky způsobuje dvojnásobné škody zvířatům a lykantropům.
poznámka autora: Vím, že příběh i popis je slabý a předem se za to omlouvám (pracuji už na lepším příběhu), prosím taky za prominutí gramatických chyb. Doufám, že budete mít pochopení.