„… všude je cítit napětí. Tribuny napjatě mlčí, sledují ty muže. Sledují jejich klání. Pozor! Hood natahuje!“
„Myslím, že ne, Time. Rozmyslel si to, počká si asi na lepší vítr. A co Tell? Hrbí se již pět minut, ach ta kuše, asi nejde natáhnout?“
„Počkat, branami kolbiště Ashby de la Zouch právě vchází – eh, trpaslík?“
„Řekl bych, Time, že je to trpaslík, přes rameno má jakousi dřevěnou tyč… Počkat, na jednom konci je kovové, eh, tentononc?“
„To bude nějaká palná zbraň, novinka a - samozřejmě ,v druhé ruce má tuplák.“
„Počkat, Time, on asi soutěží. On tou věcí míří na terče.“
„Ale tohle není vrh oštěpem!“ /posměšný smích/
„Hood i Tell se mu upřímně vysmívají.“ „Ale trpaslík si ničeho nevšímá …“ „ On si zapaluje dýmku a …“

…B – HUUU – M – Chhh…

„Z trpaslíkovy tyče vyšlehl plamen následovaný ohromnou ranou! Trpaslík vychází z oblaku dýmu…“
„Ten trpaslík se netrefil …“
„Myslím že ne, Time, nevidím ani terč, jen pár třísek…“

Pěchotní palné zbraně - úvodem

Palné zbraně, téma tak ožehavé. Tyto zbraně změnily tvář světa k nepoznání. Jsou jednoduché na obsluhu, jsou smrtící, jsou skutečné. Národy jimi vyhrávaly války. Ale co DrD? Toto dílo, velice rozsáhlé (až se toho děsím), pojednává o palných zbraních. Pro přehlednost je rozděluje do dvou generací. Najdete zde pouze pěchotní palné zbraně, nikoli obléhací. K nim několik nových pravidel, úpravy stávajících pravidel, a spoustu doprovodného harampádí, bez kterého by se stříleti nedalo. Tedy, nechť se vám dílo líbí!

Troška historie z našeho světa
Všichni víme, odkud střelný prach pochází. Pochází z Číny, kde se používal pro zábavu, ale i pro boj. Známé jsou třeba bambusové pušky – vzhledem k jejich nespolehlivosti je ale nebudu rozpracovávat – vaše postavy budou možná ještě vděčné.
Ve velkém začaly být používány v patnáctém století husity. Husitská terminologie tehdejších střelných zbraní tak pronikla do mnoha světových jazyků. Dnes je již téměř zapomenut výraz arkebůza (lehčí a starší „varianta“ muškety), vzniklý přesmyčkami z české hákovnice. Stále je však živý výraz pistol, vzniklý z českého píšťala (nejlehčí varianty ručních palních zbraní) nebo anglické howitzer (něm. Haublitze) z původně české houfnice.

Troška historie z našich světů
Je na PJ, jak osvětlí vynález a původ těchto zbraní. Vzhledem k zažitým tradicím, které popisují trpaslíky, jako zdatné řemeslníky, by to měli být snad právě oni. Tak se to alespoň osvětluje v mém světě:
Téměř vždy je náhoda, když někdo objeví něco převratného. Alchymista Kemil Rasiweni jednoho odpoledne pátral a nestačil se divit. Objevil novou sloučeninu a přidával k ní další, třeba síru, dřevěné uhlí, ale stalo se něco úžasného. Výbuch. Ten výbuch ho odmrštil a jelikož Kemil nebyl hlupák, domyslel si, že tato skrytá síla může odmrštit i jiná tělesa. Tak začal pátrat a zkoumat. Spolu s mistry kováři, slévači a nejodvážnějšími válečníky (vzpomínejme v dobrém na Dumaina, Ortixe, Zukarna i Parksitena – nechť jim je země lehká) vynalezli mnoho zbraní, rachejtlí a dalších prapodivností. Rachejtle se rozšířily snadno, ale tyto zbraně si trpaslíci hájí.

Generace palných zbraní
Níže vám budou nabídnuty dvě generace palných zbraní. První je klasickým příkladem vrcholných středověkých palných zbraní. Píšťala, hákovnice, psí píšťala a tarasnice. V druhé generaci se již dále přesouváme do novověku společně s arkebuzou, mušketou, trombónem miminkem a pistolí. Je jen na PJ´s, co pustíte do světa. Osobně bych se nepouštěl moc do druhé generace, ta první ještě nechává nádech fantasy a primitivity palných zbraní, druhá generace je již továrně vyráběna ve velkém, maže rody válečníků atd.. Ovšem pokud někdo zbožňuje piráty a má mořský svět, zde by se mohly ztratit na velkých mořských prostranstvích. Zkrátka, je to na vás.
Další možností je použít obě varianty. Vynálezci palných zbraní budou již zlehka přecházet do druhé generace, kdežto ostatní národy budou objevovat (kupovat) teprve první generaci.

Rozšíření
Rozšíření je čistě věcí PJ’s. Mělo by se ale pamatovat na následující:

• Aby se zamezilo přílišnému rozšíření těchto zbraní, můžou/měly by být k dostání pouze ve velkých a pradávných trpasličích sídlištích. Navíc tyto zbraně pustí velice neradi mezi jiné rasy.
• Druhá generace již vyžaduje vyvinutý tovární svět, pokrok vědy, hutnictví a metalurgie. K dostání bude prakticky kdekoliv ve vyspělých civilizacích a už rozhoduje jen vaše portmonka.
• Může se vám zdát, že tyto zbraně jsou velice nebezpečné – ano, jsou. Prvním jejich nedostatkem je ale dostupnost. Dalším jejich obsluha, navíc sebou musíte tahat zásobu střelného prachu, munici a spoustu dalšího náčiní, takže zbraně považuji za vyvážené.
• Otázky rozšíření závisí na PJ.

---

---

Palné zbraně první generace

Pravidla pro používání

Palné zbraně se mohou používat na cíle vzdálené dva a více sáhů!
Palné zbraně nám přinášejí několik novinek v pravidlech, obtížného harampádí, ale hlavně ničivou sílu na extrémně krátkou vzdálenost (ne v boji tváří v tvář).
Palné zbraně mohou používat jen následující povolání:
Válečník – všechny palné zbraně
Hraničář, zloděj – píšťala

Nabíjení je zdlouhavé, uvedeno přímo u zbraní vzhledem k jejich odlišnosti.

Střelba probíhá následovně: 1) Střelec nabije zbraň. 2) Přiložení doutnáku nebo rozžhavené větvičky. 3) Zažehnutí prachu v komoře > výstřel.
Zapálení doutnáku trvá 1 kolo - což by se mělo zohlednit v případě, že zapálený není. Tedy první výstřel bude o 1 kolo delší. Pokud je doutnák připraven před střelbou, toto prodloužení nehrozí. Nepočítá se ani při následujících výstřelech – do doby, dokud nezhasne (vliv počasí a zlovůle PJ).

Extra malý dostřel je první novinka se kterou se setkáte, místo malý/střední/velký dostřel je tu i extra malý. Pokud je cíl blíže nebo stejně vzdálen jako extrémně malý dostřel, přičteme si +2. Je totiž jasné, že i s takto nepřesnými zbraněmi se dá trefit na takovouto vzdálenost.

Hlavňové plyny jsou poměrně nebezpečným efektem doprovázející výstřel. Víte, proč střelci z ručnic vždy stojí v popředí? Protože z hlavně po výstřelu vyletí mimo náboje i houf žhavých plynů a někdy i zbytky střelného prachu a ucpávky. Pokud se někdo vyskytuje v době výstřelu před hlavní ve vzdálenosti do 4 metrů může být nepěkně zraněn, respektive popálen. Není to jev častý, ale občas se to vidět dá. Takže pokud PJ přičte nějakému nešťastníkovi toto zranění (za málo životů), tak se bude jednat o popáleninu. Nejedná se tu o plamen, spíše žhavé zbytky ucpávky, poslední neshořelé částečky prachu a horký vzduch. Pamatujte na to, že hlaveň je dost krátká na to, aby vše shořelo v ní.
Dalším jevem, který doprovází výstřel, je dým. Můžeme uvažovat podobně, jako u kouzla Dým, pamatujte ale, že tento dým může působit dráždivě na dýchací cesty (PPZ-55).

Obrana zbraní je s klasickými střelnými zbraněmi většinou velice zrádná. Hlavně proto, že se s nimi nemůžeme krýt kvůli jejich křehké konstrukci (uzoučký luk, kuši by se zase prosekly tětivy, zohýbalo lučiště). Tyto zbraně jsou vždy na pevných a masivních násadách a tak se můžou používat k nouzové obraně, viz tabulka pod sloupci SZ a OZ při boji tváří v tvář (TT).

**Zpětný ráz** je nepovinným, spíše rozšiřujícím pravidlem, který má za úkol střelbu udělat realistickou. Pokud vás to bude obtěžovat, můžete jej vynechat.
Zpětný ráz je v tabulce uveden po zkratkou ZR. Pokud jsou uvedena dvě čísla, to první značí střelbu v „zaháknuté“ formě, to druhé střelbu pouze v rukou, bez jakékoli opěry.
Zákon akce a reakce tomu chtěl, že při každém výstřelu s námi zbraň trhne dozadu. Je to past na sílu. Její nebezpečnost právě udává ZR. Pokud střelec past přehodí, nic se nestane a nápor ustojí bez potíží. Pokud nepřehodí, je trhnut do zadu, ale přesnost (tedy SZ) není snížena. Při neúspěchu (tedy trhnutí vzad) zabere vzpamatování se jednu akci. Fatální neúspěch může znamenat, že střelec byl sražen na zadek, zbraň mu vypadla z ruky atd. – toto je přehnané a vztahuje se spíše na případy, kdy palné zbraně používají jiná povolání.
Proč ZR neovlivní přesnost? Jednoduché – hlaveň je krátká a tak jí projektil opustí velmi rychle, tzn. dřív, než s námi ZR trhne dozadu.

**Únava zbraně** je neodlučitelnou součástí. K nepovinným pravidlům patří spíše kvůli své složitosti a četnosti hodů.
Je to to samé jako únava materiálu. Když už má dost, praskne. To samé se děje i s palnými zbraněmi. Když zbraň vybuchne, můžeme to brát jako výbuch o síle 6/3/1u píšťaly a hákovnice. Tarasnice vybouchne o síle výbuchu 9/4/1. Druhou možností (možná lehčí, ale méně realistickou) je chápat tento výbuch jako jednoduchou ztrátu životů u střelce a to za 2k10 životů výbuchem u píšťaly, 2k10+10 u hákovnice a tarasnice. Ve zranění je připočteno i poranění střepinami.
Každý druhý výstřel zvyšuje možnost výbuchu, roztržení hlavně o 1%. Což znamená maximálně 200 střel z každé zbraně. Pravidelnou údržbou se nárůst zvyšuje až po každém 3 vystřelení (takže životnost se zvýší zhruba o polovinu). Pokud ale zbraně neudržujeme – tedy nezbavujeme rzi, nečistíme hlaveň – zvyšuje se šance roztržení hlavně na 2% s každým druhým výstřelem (životnost se snižuje přibližně o polovinu).
Pravidelnou údržbou se myslí minimálně jednou za týden v „klidovém“ období nebo každý večer, když se ze zbraně pravidelně střílí – takže po každém dobrodružství. Čištění trvá 2 směny.
Zbraně odlité z odolnějších materiálů (mithril, garen,...) mají výdrž až dvojnásobnou, podle úvahy PJ. Přítomnost démona také může ovlivnit odolnost – dle druhu démona. O tom rozhoduje PJ.
Možná se ptáte, jaký má vliv leštění a čištění na snížení možnosti výbuchu. Při hoření střelného prachu vzniká řada korozivních plynů, především oxid siřičitý, který rychle napadá a ničí kovové součásti střelných zbraní a tím přispívá k jejich oslabení.

---

Charakteristiky zbraní

Tabulka pro palné zbraně 1. generace
Jméno zbraně	Síla	Útočnost	Extra malý	Malý	Střední	Velký	Váha	Cena	SZ TT	OZ TT	ZR
Píšťala	3	+5	3	15	30	50	100 mn	80 zl	2/-1	-1	4
Hákovnice	3-4	+8	5	20	35	45	180 mn	130 zl	1	-2	0-5
Tarasnice	3-5	+12	7	20	35	45	320 mn	190 zl	1/-1	-2	0-6
Psí píšťala	4	+9	4	10	18	30	200 mn	90 zl	1/-1	-1	3

Všechny zbraně této generace mají stejný způsob zapalování, tedy i střelby. Na střelcově konci hlavně je vždy malý otvor, který ústí z malé prohlubně na těle hlavně. Tato prohlubeň se nazývá pánvička. Po nabití zbraně se prach nasype i na pánvičku. Tento prach se odpálí pomocí doutnáku, či žhavé větvičky, následně prohoří do komory a zažehne hlavní prachovou nálož a dojde k výstřelu.

Píšťala
Přibližně 30 coulů dlouhá trubice (píšťala) připevněná dvěma pásy na dřevěnou násadu dlouhou 120 coulů. Vnější průměr hlavně bývá do 5 coulů, ráže (vnitřní průměr) bývá okolo 2 coulů.

Ke kvalitnímu výstřelu je potřeba 0,5 mn prachu. Nabíjí se 2 kola.
Cena jednoho výstřelu : cca 5st (v ceně je prach + olověná kule)
Na obrázku střelců je píšťala zachycená těsně před výstřelem nalevo.

Hákovnice
Hákovnice je již robustnější. Zpravidla osmiúhelníková hlaveň je zasazena na masivní dřevěnou násadu a přepásána ocelovými pásy, je to tedy skoro malé dělo. Je vybavena hákem, za který se dá buďto držet nebo zapřít o zeď, krolla atd. Samotná hlaveň dosahuje délky kolem 35 coulů, z toho 5 coulů většinou vyčuhuje z pažby, která je dlouhá asi 120 coulů. Ráže je přibližně stejná jako u píšťaly, jen stěny hlavně jsou o něco silnější.

Ke kvalitnímu výstřelu je potřeba 1 mn prachu. Nabíjí se 3 kola.
Cena jednoho výstřelu : cca 9st (v ceně je prach + olověná kule)
Střelba bez zaháknutí je možná pouze v případě, že střelec má sílu 15 a výš. Tabulka jasně udává snížení přesnosti.
Sám moc namakaný nejsem, ale jsem schopen relativně dobře pálit ve stoje bez zaháknuté hákovnice, berte to tedy spíše jako „zadostiučinění“ pravidlům.
Na obrázku střelců je hákovnice zachycena těsně před výstřelem napravo.

Tarasnice
Tarasnice měly poměrně dlouhou hlaveň oproti ostatním zbraním. Může mít klidně i třičtvrtě sáhu na délku a kolem 12 coulů na šířku. Stejně jako hákovnice byla vybavena hákem. V pěším provedení byla hlaveň zasazena do dřevěného lůžka, stejně jako hákovnice. V těžším provedení byla zasazena do dřevěné lafety, která měla také dva háky a to po stranách. Lafetovala se na podstavec a v tomto případě tyto dva háky fungovaly jako „výškoměr“. Tarasnice jako hákovnice byly zprvu kovány z železných pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto malých děl se pohybovala mezi 5-10 couly.

Tato zbraň má tak velkou SZ díky délce své hlavně, která zároveň eliminuje odchylky střely. Velká útočnost je zase dána masivním průměrem hlavně.
Ke kvalitnímu výstřelu je potřeba 1,5mn prachu. Nabíjí se 3 kola.
Cena jednoho výstřelu : cca 12st (v ceně je prach + olověná kule)
Střelba bez zaháknutí je možná pouze v případě, že střelec má sílu 19 a výš. Tabulka jasně udává snížení přesnosti.

Psí píšťala
Píšťaly měly mnoho modifikací. Tato vícehlavňová píšťala byla také hojně rozšířena. Z pravidla se jednalo o tři, popřípadě čtyři hlavně, semknuté k sobě na jedné násadě. Takto se dalo střílet na více cílů. Většinou se hlavně zapalovaly najednou, ale doutnák odhoříval ke každé hlavni s jiným časovým intervalem a tím se docílilo postupné střelby, nebo mohly všechny spustit naráz (tato varianta je zohledněna v tabulce). Samozřejmě ZR zapříčiní snížení přesnosti u následujícího výstřelu o 1. Past na ZR se ověřuje pouze jednou a únava zbraně se zvyšuje na 3% za každé 2 výstřely.
Někdo by mohl namítat, že váha by měla být zvýšena o 66%, popřípadě 75%. Omyl, pamatujte na to, že se zvyšuje váha pouze za hlavně, nikoliv pažby.

K výstřelu potřebujeme zhruba 1 až 1,5 mincí střelného prachu. Nabíjí se 5 kol. Je možné ale nabít jen jednu hlaveň a z té střílet, parametry jsou pak podle klasické píšťaly, poslední slovo má PJ.
Cena jednoho výstřelu : stejné jako u píšťaly * počet hlavní.

Toto je poslední exponát pěchotních zbraní první generace. Dále se jedná už jen o obléhací zbraně.

---

Nutné příslušenství

Střelný prach Černý
Suroviny: 5st
Magenergie: 0
Základ: Ledek (15 mn - 5 zlatých), síra (2 mn - 10 zlatých) a dřevěné uhlí (3 mn – 1stříbrný)
Výroba: hodinu
Trvání: ihned

• Takto vznikne 20 mincí střelného prachu.
• Vyrábět ho může jedině pyrofor
• Černý střelný prach je hrubší a hůře hoří než jeho nástupce, už i proto mají zbraně 1. generace slabší účinky. Pokud budeme tento prach ládovat do zbraní 2. generace, PJ může rozhodnout o snížení SZ až o 2.
• Přechováván v suchu a bezpečí vydrží 6 měsíců - potom je šance 20%, že zvlhne a je nepoužitelný. Pokud se tak nestane, další ověřování trvanlivosti je za každý další měsíc. Pokud zvlhne kvůli přímému kontaktu s vodou (apod.), tak je okamžitě nepoužitelný. Jakmile jednou navlhne, není cesty zpět. PJ podle toho, kde se družina nachází a jaké je počasí/podnebí, hodnotu upravuje. Při střelbě se hod ověřuje vždy při prvním zapálení.
• Střelný prach není věc jednostranného použití. Například soudky se střelným prachem se poměrně hojně používaly buďto jako nálože v děravých hradbách nebo nástrahové výbušniny podél cest na přepadání, popřípadě se mohly pouštět z kopců na dole se řadící šiky. Dále se střelný prach dá použít pro výrobu improvizovaných doutnáků – vysype se cestička střelného prachu a na jednom konci se zapálí. Explozivnímu využití se prakticky meze nekladou.
• Klasický soudek s průměrem podstavy padesát coulů a výškou jednoho metru má obsah přibližně 2300 mincí. V případě odpálení takovéhoto sudu má výbuch parametry 90/15/8/5/4/3/3/2. PJ může upravovat sílu výbuchu dle místa, kde se nachází soudek. Pokud je v uzavřeném prostoru, výbuch bude silnější, pokud na klidném otevřeném prostranství, výbuch bude stejný (čísla jsou tedy psaná pro tento případ), v případě, že sud pouštíme ze svahu, nebudeme počítat v kruzích, ale spíše v elipsách směřujících dolů.

Munice:
Střely, kule, projektily – říkejte jim, jak chcete. Používají se olověné kule, občas i stříbrné, či sekané olovo. Proto neuvádím jen cenu, ale i úpravy SZ, útočnosti, dostřelu. U olova je vše stejné, jelikož parametry jsou zahrnuty v tabulce zbraní. Cena samotná je uvedena v jiné tabulce, jelikož pro každou zbraň je ráže jiná, tím pádem váha a cena.

Druh	SZ	útočnost	dostřel
Olovo	0	0	0
Stříbro	-2	-1	-2
Sekané olovo	-2	+4	-5

Sekané olovo má tak nízký dostřel kvůli malé velikosti jednotlivých broků. Čím menší projektil, tím menší energie je v něm skrytá a tím je menší dostřel. Kvůli obsahu hlavně se dá také sekané olovo použít pouze do tarasnice. Stříbro jako projektil také není zrovna dobré. Jeho letové vlastnosti jsou špatné a výsledek žalostný. Ale co proti tomu řekne vlkodlak?

Dalším důležitým aspektem je váha jednotlivých střel. U píšťaly a hákovnice jde skoro o stejnou váhu (pro píšťalu můžete používat horní mez, pro hákovnici dolní):

Druh	počet kulí	váha	cena
Olovo	10-11	na 10mn	12st
Stříbro	11-12	na 10mn	15st

U tarasnice se váha již rapidně zvedá a to díky její větší ráži:

Druh	počet kulí	váha	cena
Olovo	7	na 100mn	100st
Stříbro	8	na 100mn	140st

Sekané olovo má dvojnásobnou váhu jako olověná kule a tím pádem i dvojnásobnou cenu. Samozřejmě plus nějakou tu práci.

Ceny jsou orientační ! Musíme si uvědomit, že olovo a stříbro se netěží všude. Jak řekl Corwin „Tam, kde se těží to a ono, tam to bude levnější a co se tam netěží, tam bude drahé a naopak.“ Také musíme přičíst práci. Je to na vás.

Příslušenství:
Prachovnice
- cena: 2st
- váha: 5mn
- pojme prachu: 20 – 30mn
Nádobka na prach, většinou vyrobená třeba z rohu skotu. Ten splňuje skvěle potřeby – zužuje se do malé násypky, je poměrně objemný a nevypadá zase tak špatně. V pozdějších dobách se přistupovalo k prachovnicím z kovu, slonoviny.

Pěchovadlo
- 5md
Rovná tyčka sloužící k upěchování nálože.

Ucpávka
- orientační cena ucpávek: 2md na 20 střel
Častokrát kus hadru, papíru, který slouží k ucpání střely a tím pádem usměrnění energie na střelu. Bez ucpávky by se eventuelně střílet dalo, dostřel bude však rapidně snížen, stejně tak SZ a útočnost dle úvahy PJ (od 1 až do 3?)

Kulovnice
- cena: 5st
- váha: 15mn
Stačí troška dřeva, oheň (i svíčka postačí na olovo), tento nástroj a dobrodruh bude schopen sám odlévat olověné a stříbrné kule. V takovéto cestovní kulovnici můžeme najednou odlít kolem 6 kulí, ale ne do tarasnice, ta má střelivo příliš veliké, abychom si jej na cestách odlévali sami. Doma v dílně je to ale něco jiného.
Pokud chceme vyrobit sekané olovo, musíme odlévat větší kusy a ty poté nasekat – doporučuji mít pro to speciální sekáč, protože by pak asi byla škoda bojovat někde s tupým mečem.

---

---

Palné zbraně druhé generace

Pravidla pro používání

Většina je stejná, uvádí se pouze rozdíly mezi generacemi. Jestliže není uvedeno jinak, platí to samé jako u první generace.
Jako vždy se palné zbraně mohou používat na cíle vzdálené 2 a více sáhů!
Palné zbraně mohou používat jen následující povolání:
Válečník – všechny palné zbraně
Hraničář, zloděj – všechny zbraně mimo muškety
Alchymista – pistole, miminko

Nabíjení je zdlouhavé, uvedeno přímo u zbraní vzhledem k jejich odlišnosti. Použití patron by mělo délku nabíjení snížit.

Střelba probíhá stejně jako u předešlé generace

Extra malý dostřel

Hlavňové plyny
U zbraní druhé generace je již tento jev prakticky vymazán. Hlavně jsou totiž delší a vše shoří tedy uvnitř. Což by napovídalo na zvýšení únavy zbraní, ale to je ošetřeno pokrokovějšími slitinami, které se používají na hlavně.
Opět můžeme uvažovat nad dýmem (PPZ-55).

Obrana zbraní Tyto zbraně jsou vždy na pevných a masivních násadách a tak se můžou používat k nouzové obraně, viz tabulka pod sloupci SZ a OZ TT (tváří v tvář). U těchto zbraní je hlaveň již vždy na celé délce zbraně (vyjma pažby, což je zanedbatelné). Proto každé páté vykrytí zbraní v jednom souboji (bitvě) snižuje její SZ o 1. Každé páté proto, že většinou budeme nastavovat dřevěnou pažbu, která je vespodu, ale někdy v zápalu boje a zoufalství můžeme nastavit i nebohou hlaveň.
Pokud někomu vadí „každé páté vykrytí“, může při každé obraně házet navíc. Je 20-ti procentní šance záseku na hlavni a tím pádem snížení SZ. Dvě možnosti udávám z důvodu menší náročnosti na házení (první možnost) a nebo s ohledem na realističnost (druhá možnost) a je jen na vás, co zvolíte.

**Zpětný ráz**
Není již tak velký a nehrozí vypadnutí zbraně, jelikož se vždy zapírají o rameno pažbou.

**Únava zbraně** .
Když zbraň vybuchne, jedná se o výbuch při síle 3/1/1 u miminka a pistole. Výbuch arkebuzy, muškety a trombónu má sílu 6/3/1. Druhou možností (možná lehčí, ale méně realistickou) je chápat tento výbuch jako jednoduchou ztrátu životů u střelce a to za 1k6 životů výbuchem miminka, 1k10+5 u pistole, 1k10 + 10 u arkebuzy, muškety a trombónu. Ve zranění je započítáno zranění jak za výbuch, tak za střepiny.
Každý třetí výstřel zvyšuje možnost výbuchu hlavně o 1% (300 střel). Pravidelnou údržbou se šance na roztržení hlavně ověřuje až každý čtvrtý výstřel (400 střel). Pokud ale zbraně neudržujeme, ověřujeme každý druhý výstřel s nárůstem 1% (200 střel).
Zbraně odlité z odolnějších materiálů (mithril, garen,...) mají výdrž až dvojnásobnou, podle úvahy PJ. Přítomnost démona také může ovlivnit odolnost – dle druhu démona o tom rozhodne PJ.
Pravidelnou údržbou se myslí minimálně dvakrát za týden v „klidovém“ období nebo každý večer, když se ze zbraně pravidelně střílí – takže po každém dobrodružství. Čištění trvá 4 směny.
Tyto zbraně jsou již složitější, proto údržba trvá déle. Pro výrobu těchto zbraní je také potřeba kvalitnějších slitin, proto také více vydrží.

---

Charakteristiky zbraní

Tabulka pro palné zbraně 2. generace
Jméno zbraně	Síla	Útočnost	Extra malý	Malý	Střední	Velký	Váha	Cena	SZ TT	OZ TT	ZR
Pistol	3	+5	3	10	25	40	50 mn	130 zl	jako u střelných	jako u střelných	2
Miminko	2	+3	0	3	10	16	15 mn	100 zl	jako u střelných	jako u střelných	0
Arkebuza	4	+6	5	15	35	50	100 mn	110 zl	jako u střelných	-1	4
Mušketa	4-5	+9	6	15	40	60	120 mn	130 zl	viz níže	0	3
Trombón	4	+6	3	13	20	47	90 mn	120 zl	jako u střelných	-1	4

Jak je vidět na tomto obrázku, z těchto zbraní se pálilo pomocí doutnákového zámku. Pružina, která tlačí na rameno s doutnákem, se po stisknutí páčky (podobné jako u kuší) uvolní a tak rameno s doutnákem uděří na pánvičku a zažehne prach. Pak následuje výstřel.

Miminko
Nezbytné vybavení nebezpečně krásných dam nebo doplněk zlodějů a špiónů. Miminko je miniaturní pistole, která se dá schovat do vysokých bot, za podvazkový pás atd. Přes její nízké střelecké kvality je její cena vysoká. Je to zapříčiněno téměř hodinářskou prací při její výrobě.

K výstřelu z této zbraně potřebujeme pouze 1/10 mince střelného prachu. Nabíjí se 2 kola.(zdlouhavé kvůli miniaturnosti)
Cena jednoho výstřelu : cca 1,3st (v ceně je prach + olověná kule)

Pistol
Klasická bambitka tak, jak ji známe. Může být bohatě zdobená a vykládaná různými drahými kovy či slonovinou. To platí i o dalších palných zbraních druhé generace.
Ráže se pohybovala okolo 1,5 coulu.

Pro výstřel z pistole je nutné ji naládovat přibližně 0,2 mincemi střelného prachu. Nabíjí se 1 kolo.
Cena jednoho výstřelu : cca 2,3st (v ceně je prach + olověná kule)

Arkebuza
Arkebuza je palná zbraň druhé generace. Vypadá jako primitivní puška, poměrně masivní hlaveň o průměru až čtyř coulů a ráže kolem dvou coulů byla vsazena do dřevěné pažby, která dosahovala délky kolem 120-ti coulů. První arkebuzy měly doutnákový zámek, který byl později nahrazen křesadlovým zámkem. Je to zbraň střední ráže, menší a kratší než mušketa.

Pro kvalitní výstřel je zapotřebí nabít aspoň 0,5 mn střelnéh o prachu. Nabíjí se 1-2 kola.
Cena jednoho výstřelu : cca 5st (v ceně je prach + olověná kule)
V reálném světě arkebuzník pálil rychleji než kušník (plavidlově tedy 1 za 1 kolo), ale pomaleji než lučištník. Tady vidíte svázanost pravidly a je tedy na vás, jak rychle necháte střelce pálit. Pamatujte však na to, aby patrony zvýšily rychlost.

Mušketa
Mušketa je palná zbraň nejčastěji s doutnákovým zámkem (zapálený doutnák udeří na pánvičku se střelným prachem, ten pak prohoří do komory). Mušketa byla těžší zbraň než arkebuza. Mušketu není nutné představovat, snad jen dodám, že měla na délku 150-170 coulů a ráži pod 2 couly. Kvůli své délce je přesnější, ale na úkor toho se musí podpírat speciální podpěrou, či klackem s „véčkem“ na konci.

Pravděpodobně se vyvinula v Itálii z palné zbraně zvané moschette nebo moschettone, která byla užívána na valech opevnění, ale byla příliš těžká na to, aby ji voják mohl nést a používat na bitevním poli. Česká obdoba je Hradebnice. Na počátku 16. století začali Španělé používat palnou zbraň zvanou mušketa, která byla dostatečně lehká i pro bojiště, pokud se před střelbou opřela do vidlice.

Pro nabíjení muškety potřebujeme 0,5 mince střelného prachu. Nabíjí se 3 kola.
Cena jednoho výstřelu : cca 5st (v ceně je prach + olověná kule)
Pokud je nainstalován bodák, SZ je 3 a útočnost 0 pro souboj tváří v tvář.

Trombón
Trombón je velice podobný arkebuze. Hlaveň je však širší a na konci se rozšiřuje. dosahovala délky kolem 120-ti coulů.

Pro kvalitní výstřel je zapotřebí nabít aspoň 0,5 mn střelného prachu. Nabíjí se 2 kola a pouze sekaným olovem.
Cena jednoho výstřelu : cca 6st (v ceně je prach + olověná kule)

Toto je poslední exponát pěchotních zbraní druhé generace, dále se jedná už jen o obléhací zbraně.

---

Nutné příslušenství

Střelný prach Šedý
Suroviny: 7st
Magenergie: 0
Základ: Ledek (15 mn - 5 zlatých), síra (2 mn - 10 zlatých) a dřevěné uhlí (3 mn – 1stříbrný)
Výroba: hodinu
Trvání: ihned

• Takto vznikne 20 mincí střelného prachu.
• Vyrábět ho může jedině pyrofor
• Přechováván v suchu a bezpečí vydrží 6 měsíců - potom je šance 16%, že zvlhne a je nepoužitelný. Pokud se tak nestane, další ověřování trvanlivosti je za každý další měsíc. Pokud zvlhne kvůli přímému kontaktu s vodou (apod.), tak je okamžitě nepoužitelný. Jakmile jednou navlhne, není cesty zpět. PJ podle toho, kde se družina nachází a jaké je počasí/podnebí hodnotu upravuje, při střelbě se hod ověřuje vždy při prvním zapálení.
• Tento prach již také méně dýmí.
• Dále platí stejná možnost využití jen s rozdílem účinnosti při výbuchu sudu. Prach je teď totiž lepší a účinnější - 120/20/10/8/5/4/3/2

Munice:
V munici moc rozdílů není, snad jen snížení ráže, tím pádem i hmotnosti a ceny na kus.
Ve druhé generaci se sekané olovo láduje jen do Trombónu.

Druh	SZ	útočnost	dostřel
Olovo	0	0	0
Stříbro	-2	-1	-2
Sekané olovo	-2	+4	-5

U muškety a arkebuzy jde skoro o stejnou ráži. Arkebuza ji má zpravidla vyšší, a proto pro arkebuzu můžete používat dolní mez, pro mušketu horní.

Druh	počet kulí	váha	cena
Olovo	10-13	na 10mn	11st
Stříbro	11-14	na 10mn	16st

Váha a cena střeliva u pistole a miminka. Pro pistoli počítejte první číslo, u miminka druhé.

Druh	počet kulí	váha	cena
Olovo	13-16	na 10mn	11st
Stříbro	14-17	na 10mn	16st

Sekané olovo má dvojnásobnou váhu než olověná kule a tím pádem i dvojnásobnou cenu plus nějakou tu práci.

Ceny jsou orientační ! Ke snížení ceny došlo s ohledem na pokročilé kovolitectví, cena stříbrných kulí stoupla, jelikož se předpokládá částečné vytěžení starých dolů.

**Opláštěné střely**

Opláštěné střely jsou nebezpečné, ale zase náročné na výrobu. Spojují vlastnost olověné „útočnosti“ a ocelové „průraznosti (SZ)“. Olověné jádro je zpravidla potahováno mosazí, či stříbrem. Provádí se tak při složitých alchymistických operacích.

Do nádobky s roztaveným kovem (mosazí, stříbrem) se ponoří kule, poté alchymista (pyrofor 6+) přilije magenergii, tím zamezí ,aby se olovo roztavilo. Pak míchá přibližně 1 směnu. Poté můžeme vytáhnout kule, které budou již „pokovené“ daným prvkem.

Je důležité, co chceme získat. Pokud střelu s velkým doletem, dobrou přesností a ničivým dopadem, vezmeme olověné jádro a to potáhneme mosazí, která zabrání, aby se kule deformovala za letu, ale až ve tkáni cíle. Pokud potřebujeme stříbrné kule, použijeme jádro ocelové a potáhneme jej tímto drahým kovem. Tím vznikne dalekonosná zbraň s větší přesností, vyrobená na počest lykantropů.

Druh	SZ	útočnost	dostřel	počet kulí	váha	cena	magenergie
Mosazné	+1	+1	+2	10	na 10mn	15st	10 na 10mn
Stříbrné	0	0	0	15	na 10mn	20st	15 na 10mn

Příslušenství:
Prachovnice
- cena: 2st
- váha: 5
- pojme prachu: 30 – 40mn

Bodák:
cena: 3zl
váha: 10mn
SZ/út/OZ bez muškety: 2/-1/-2
Bodák si můžeme představit jako užší tesák s bajonetovým zámkem(tedy aby se mohl sundat/nasadit se musí nejdříve pootočit), kterým se připevňuje na hlaveň.

Kulovnice
- cena: 3st
- váha: 10mn
V takovéto cestovní kulovnici můžeme najednou odlít 6 kulí.

Patrony
- cena: viz. níže
- váha: viz níže
Nejedná se o nic jiného, než náboj s dávkou prachu zabalený do ucpávky. Patroně se nejdřív utrhne vršek od komory s prachem, ten se nasype do zbraně a poté se láduje kuli s papírem jako ucpávkou (papírem tvořícím patronu). Pokud to půjde (svázanost pravidel), snižuje délku nabíjení o 1 kolo.
Váha a cena je součtem zmiňovaných součástí patrony – rozepisování ke každé zbrani, u kterých se používají (arkebuza, mušketa, trombón) by dílo neúměrně natáhlo. Vítězí tedy jednoduché kupecké počty, které každý zvládne.

Vývrty hlavní:
V případě velmi rozvinutého řemeslného umění je možné přesnost palných zbraní zvýšit pomocí vývrtu. Vnitřní strana hlavně se vyvrtá a po vrtu zbude spirálovitá drážka, která roztočí projektil ze zbraně vystřelený. Díky tomuto vylepšení dostane zbraň bonus +1k SZ a dostřel se zvýší o 5 sáhů (přičteno ke každé mezi). Nevýhodou této úpravy je její cena, je to +50% ceny zbraně. Další nevýhodou je dostupnost – ne každý zbrojíř toto umí a navíc, vyvrtávat se dají jen hlavně muškety a arkebuzy, jelikož jen jejich hlavně jsou dostatečně masivní.

---

---

Dodatky

Boj armád s použitím palných zbraní

O boji armád se můžete dosytosti načíst v PPE, zde udávám jen tabulku číselných charakteristik.

Zbraň	SZ	dostřel	ZZ	Výcvik	-I-	Zbraň	SZ	dostřel	ZZ	Výcvik
Píšťala	6	5	3	5	-I-	Pistol	6	4	1	5
Hákovnice	6	4	4	5	-I-	Miminko	4	2	1	5
Tarasnice	14	4	5	5	-I-	Arkebuza	8	5	3	5
Psí píšťala	11	3	4	5	-I-	Mušketa	12 (3/+1)	6	3	5
----	--	---	--	---	-I-	Trombón	10	5	2	5

Mušketa má v závorce hodnoty pro bodák, když ho má může použít zvláštní vlastnost kopinického oddílu (bonus proti jízdě)

Letecké oddíly a jízda může používat jen píšťalu, psí píšťalu, pistol, miminko. Po absolvování speciálního výcviku lze uvažovat i nad arkebuzou, která bude ale speciálně upravena pro rychlejší nabíjení. Tedy bude i dražší.

Osvětlení dohadů, rozporů, další dodatky k palným zbraním

• Lití kulí postavami: Je na vás PJ’s, jestli to postavám dovolíte. Pokud ano, jak to ale probíhá? Jednoduchým řešením se mi zdá systém dovedností.Jedná se tedy o dovednost:
  Vlastností je obratnost
  Obtížnost je lehká
  Ověřujeme s každým dalším odléváním
  Totální úspěch znamená odlití všech kulí bez problémů a ztrát, úspěch počítáme jako úspěšné odlití kulí, ale ztráta olova činí 25% z ceny a váhy odlitých kulí. Neúspěch jsou zmetky, které mají postih k SZ a Út –1 a ztráta činí 50% z ceny a váhy. Fatálním úspěchem jsou zmetky, které za kule ani nepovažujeme.
  Ztráty a zmetky můžeme ale opět přetavit, v improvizovaných podmínkách není možné přetavit ocel, jedině olovo a jemu vlastnostmi podobné kovy.
  K lití potřebujeme samozřejmě kulovnici, tepelný zdroj a syrové olovo
  Odlévání samotné trvá asi 2 směny
  Příklad: Karmína chce odlít 6 kulí (maximum kulovnice) rozehřeje olovo a nalije do formy. Padl jí úspěch a tak odlila 6 kulí, což je asi 6mincí olova, váhu odhadla špatně a tak další 1 mince vytekla z formy a tuhne. Až Karmína otevře formu, vjme z ní 6 kulí, zlehka je očistí a odpad si schová na další lití.
• Zvyšování charakteristik pomocí démonů: Faktem je, že nevidím žádný důvod proč zakázat zvyšování vlastností démonem. Ovšem SZ tarasnice 10/+30 je zkrátka hodně. Je na PJ jak se k tomuto problému, mezi přesíleností a absencí důkazu proti silnému posílení démonem, postaví.
• Černý a šedý prach: Zasvěceným jistě došlo, že se zde jedná prakticky o úplně stejný druh prachu, akorát s rozdílem, že ten z druhé generace je lepší. Ty dva odlišné názvy tu jsou proto, aby se rozlišily prachy různých generací. Šedý prach ve skutečnosti neexistuje, ale k tomuto názvu sem se rozhodl kvůli snížení dýmovitosti (což je ve skutečnosti také nesmysl), ale nezapomínejte, kde se vyskytujeme a pohybujeme – rozhodne ne v Evropě 16. a 17. století.
• Třetí generace:Samozřejmě, je tu možnost pokračovat dál a dál. Třetí generace by již byla z dob 18. století a vám může být známá z pirátských filmů. Ale řekl jsem si, že někde by měla být hranice a já jí zvolil u druhé generace. Za chvíli by nám tu totiž mohli běhat barbaři s M60 a elfové místo luků mít AR 30, což asi většina z nás nechce.
• Houfnice? Hmoždíře?: Obléhačky až příště.
• Tarasnice: Tady jsem dlouho uvažoval nad tím, jestli jí zařadit do pěchotních zbraní. Při představě krolla jsem se rozhodl pro ano, ovšem pro váhu kulí jsme počítal jako průměr 5coulů – tedy minimum. Maximum nechám pro obléhačky. Za tímto rozhodnutím si stojím a abych ho trosku obhájil – těmito pěchotními tarasnicemi si nepředstavujte žádná malá děla. Nýbrž dlouhou, značně masivní hlaveň a poněkud menší pažbu – tedy obráceně než u píšťaly, nikoli malé dělíčko na kolečkách.
  Pokud někoho zaráží astronomická cena střeliva pro tarasnice – ráže této zbraně je 10coulů, ne 2 couly jako u hákovnice. Kule je to tedy nápadně větší, těžší, více materiálu a to 10x více! Teď možná přemýšlíte, proč to teda není cena hákovnice*10 – ale ona je. Ovšem já jsem vyměknul a odečetl nižší náročnost při odlévání – větší koule, menší titěrnosti, rychlejší výroba, ale jak bylo řečeno, ceny jsou to silně orientační.
• Váha kulí: Zdá se vám to hodně? Tady máte podklady, ať to nemusíte hledat (jako já J). První číslo udává hustotu prvku v g/cm3 a to druhé objem kule při poloměru 1cm. Poslední údaj je výsledná váha jedné kule v gramech. Pokud budete zpětně porovnávat s čísly udanými u střeliva výše, určitě to nesedí. Chci vás (sebe) záměrně uchránit před šíleným počítáním a podobnými ošklivostmi. Druhá generace má většinou více kulí na 10mn, už jen proto, že průměry hlavní byly menší a střelný prach kvalitnější, a proto si mohli dovolit menší – lehčí – střelivo, které mělo ale stejný, mnohdy lepší, účinek.
  11,34*4,2 = 47,6 – olovo – 10,5 kulí na 10 mincí
  10,20*4,2 = 42,8 – stříbro – 11,5 kulí na 10 mincí
• Ignorace zbrojí: Tato skutečnost se někomu může zdát vysoce kontroverzní, proto jí udávám až v dodatcích. Všichni víme, proč zmizeli těžce plátovaní jezdci. Mušketýři je rozstříleli, jejich zbroje ignorovali a proti tomu nebylo žádné ochrany. Je tedy na vás, jestli budete při střeleckém souboji ignorovat zbroj, jak vycpávanou, koženou, šupinovou, kroužkovou, tak plátovou. Musíme si ale uvědomit odlišnosti zbrojí. Šupinová zbroj je z překládaných plíšků, tedy je to více materiálu. To samé kroužková zbroj. Plátová zboj je oproti nim slabá, i když celistvá a zkosená (což přispívá k odklonu střel). Záleží na typu střely, typu zbroje, kvality kování, materiálu, sklonu atd. Tedy s klidnou duší to nechávám na PJ´s.
  Dovolil bych si ale navrhnout následující: vycpávaná+kožená KZ+2, kroužková, šupinová KZ+3, plátová +2 (nezkosený pancíř, slabý plech oproti kroužkům), rytířská KZ+3 (slabý, ale zkosený plech.
  A ještě raději podotknu – toto je dobrovolné – silně nastíněné – pravidlo.

---

Poděkování

Tedy, tak je konec. Než toto dílo začnete hodnotit a kritizovat, rád bych poděkoval lidem, kteří mi s dílem pomohli. Mezi ně patří:
PinHead, Lenor, UnknowN, Andowero, Ithildur, Demonic, Corwin45a a Folcwine.

Speciální dík patří KrwekrwZlotassonovi, za jeho rozsáhlé (a velmi přínosné) kritiky. Dále pak Aldenu Nahlilaironovi za pomoc s armádními čísly a se zámky (spouštěcí mechanismus zbraní) a Nathakovi za poskytnutí domova obrázkům.

Další člověk, bez kterého by jste to odmítali číst, kterému vděčím za korekturu díla a kterému musím poděkovat, je Saragon.

Těmto lidem a všem dalším, kteří se na dílech podíleli, děkuji. Teď už nezbývá nic jiného, než vám popřát hodně zábavy.