Pozn. Autora: Toto dílo je svou obsáhlostí poměrně náročné, proto jsem ho rozdělil na kratší a delší dílko. Jedná se vlastně o 2 identická díla s tím rozdílem, že v první části lze tento předmět přečíst ve zkrácené podobě připravené pro okamžitou hru a ve druhé části pod čarou je dílo v celé své kráse, spolu se svou Historií a jinými omáčkami kolem. Tuto záležitost jsem uváděl pouze pro čtenáře, kteří mají rádi propracovaná dílka :o)

Krátká verze

Cassilasovy čepele

verze 2 Útočné číslo: 10/+5
OZ: +4
Délka: 1
Cena(zl): nevyčíslitelná /20 zl./
Sféra: 22
Váha: 20 mn
Skupina: Artefakty Pozn.: Jedna čepel:
Útočné číslo: 6/0
OZ: 0
Cena(zl): nevyčíslitelná /10 zl./
Váha: 10 mn

Pozn.: Cena: „//“jedná se o cenu, na kterou by čepele odhadl průměrný zbrojíř neznalý jejich schopností.

Úvod:

V boji byl jako vítr: rychlý, nezdolný a neoblomný. Zanechával za sebou krvavou spoušť, v soubojích jako by… ano, boxoval. K ničemu jinému se to nedalo přirovnat. Jeho ruce byly dokonale sehrané s tělem v nikdy nekončícím tanci smrti. Bylo to ohromující… Bylo to děsivé. Jeho rány byly vedeny s milimetrovou přesností a až s neuvěřitelnou razancí. Vždy si našel slabé místo soupeře. Čekal na nepřítelovu chybu a stokrát ji zúročil. Byl postrachem nepřátel, hrozivý jako přízrak a krutý jako samo moře. Byl to Cassilas. Málokdo už však ví, že jeho úspěch tkvěl mimo jiné také v oněch zbraních, které používal...

Historie:

Nemagický základ Cassilasových čepelí vyrobil elfí kovářský mistr Caliondo ze slitiny velmi vzácných kovů:

Elfí bílá ocel, známa svou nepřekonatelnou tvrdostí.
Hvězdné stříbro, zvláštní pružný kov z nebes, který se za určitých podmínek dá tvarovat i holýma rukama a přitom nikdy nepraskne.
Poslední složkou při výrobě byl "onyg", látka získávající se z krve jednorožců. Sám Cassilas si přál, aby byl použit při výrobě, ale proč, to nikdo neví...

Jednoho dne Cassilas zatoužil, aby jeho zbraně byly nadány zvláštní silou. Zašel proto za svým přítelem, theurgem Galdorem, který se z čirého přátelství a bez nároků na odměnu uvolil zaklít do zbraní démona. Rozhodl se ho hledat v dosud neprozkoumané sféře Zeiriel, avšak od té chvíle, kdy tak učinil, aby mohl příteli splnit jeho přání, byl posmutnělý a nikomu nikdy neprozradil, co ve sféře objevil... Údajně to však napsal na pergamen, který uzavřel do odolné schránky a tu ukryl neznámo kam. Nicméně, svou práci odvedl dokonale.

Popis:

Cassilasovy čepele jsou vlastně sada cestusů s neobyčejnými vlastnostmi. Pro ty, co nevědí co je to cestus, nebo se s takovým názvem ještě nesetkali: Cestus je druh zbraně podobný dnešnímu "boxeru", která má místo typického tupého zakončení na prstech dlouhou zahnutou čepel sahající až k zápěstí. Cassilasovy čepele mají držadlo omotané měkkou černou buvolí kůží, potaženou tenkou vrstvou hedvábí pro větší přilnavost, savost a měkčí uchopení. Samotné čepele jsou vyleštěné do zrcadlového lesku, u rukojeti mají šířku dvou palců a plynule se zužují až do samotné ploché špičky. Tloušťka čepelí je skoro po celou délku konstantní (1,5 palce), jen ke konci se zužuje do úzkého ostří.(0,3 palce). U začátku nad zápěstím mají řadu 5 zoubků, jako u pily. Ovšem tyto zoubky jsou trošku nakloněné a prodloužené (připomínají mořské vlny). Samotná délka čepelí činí odhadem 10 palců a je opravdu velmi ostře zakončená. Na začátku rukojeti je náznak hlavice, ale spíše než o typický tvar jablka se jedná o rovnoměrné rozšíření, ploše zakončené, tak, aby ruka nesklouzávala z držadla a opřela se o ní. Na čepelích lze pozorovat nádherně provedenou taušírovanou rytinu představující pomyslný obraz fénixe, který je na jedné zbrani zobrazen, jak se z popela zvedá a na druhé jak se v popel rozpadá.

Užitečné vlastnosti:

Díky své konstrukci je možné mít je připravené k boji a zároveň zakryté před očima veřejnosti - například dlouhými rukávy.

Postava, která má v ruce obě zbraně, má k hodům proti iluzím bonus +5.

Cestusy mají na den 30 magů a každý den přesně o půlnoci se dobíjejí. S jejich pomocí je pak možno sesílat následující kouzla:

Prohlédnutí iluze: Magenergie: 15 magů
Dosah: 50 sáhů
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: Okamžité
Trvání: 3 hodiny
Podmínka: Uživatel musí držet obě zbraně.
Pravděpodobnost seslání: 60+X% (X = úroveň uživatele)

Pokud se kouzlo povede, uživatel okamžitě prohlédne všechny iluze, které na něj působí.

Záře hvězd: Magenergie: Viz. níže
Dosah: viz. Níže
Rozsah. Koule o poloměru 2 sáhy
Vyvolání: Okamžité
Trvání: 1 hodina
Podmínka: Uživatel musí držet alespoň jednu zbraň

Seslání tohoto kouzla způsobí rozzáření obou čepelí modrým vnitřním světlem. Intenzita světla stoupá podle toho, kolik na ní bylo vypotřebeno magů.

pozn: Toto kouzlo se hodí když v noci při boji ztratíte jeden cestus a ten zbylý máte v ruce. Sešlete Záři hvězd a ztracená čepel se vám ihned rozsvítí...

2 magy: Čepele velmi slabě září a pokud se přiloží k textu, lze s nimi obtížně číst.
4 magy: Čepele září jako lucerna, lze s nimi slušně osvítit místnost, rozsah 30 stop.
6 magů: Čepele září velmi silně, postavy nezvyklé na sluneční svit oslepí tato záře na 2 kola , postavy zákonitě zlé toto světlo odpuzuje a snižuje se jim bojovnost o -3. Postavy zákonitě dobré jsou pod tímto světlem nebojácnější a vražednější, zvyšuje se jim útočnost +1.

Náhlý útok:
Magenergie: 5(10) magů
Dosah: dotyk
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: 1 Útok
Podmínka: Uživatel má inteligenci 10+

Číslo v závorce platí pro útok oběma zbraněmi naráz.
Uživatel se jedno kolo soustředí na svůj cíl, vnímá sílu zbraně(zbraní) a nechává průchod její(jejich) moci... Zbraň(e) pak sama (samy) rozpohybuje (rozpohybují) uživatelovo tělo tak, aby zasadila (zasadily) co nejdrtivější úder a navíc přidají i něco ze své moci... Příští útok (a to pouze ten jeden jediný) je provázen rudým zažhnutím čepelí, má poté bonus +5 k síle zbraně a k útočnosti se přičtou 3 životy zranění ohněm.
Toto kouzlo působí zranitelností: C, J, K, pokud je nepřítel na toto kouzlo imunní, kouzlo se nezdaří…Pozor, tento útok lze použít pouze v boji, nelze využít rozžhavené čepele jako křesadlo na oheň apod.

Boží záměr:
Magenergie: 30 magů
Dosah: dotyk
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: viz níže
Pozn.: Toto kouzlo lze seslat toliko jednou za týden.
Příští úspěšný zásah (a to pouze ten jeden jediný) odhalí uživateli všechny atributy nepřítele, tzn. jeho životaschopnost, útočné číslo, obranné číslo, odolnost, zranitelnost… atd. Kromě počtu zkušeností. V následujícím kole se uživatel okamžitě dozví oponentovy statistiky a aktuální počet životů. Toto kouzlo však není přístupné každému - PJ by ho měl odhalit pouze hráči, který už je podle jeho názoru dostatečně zkušený.

SRDCE ARTEFAKTU

Když Galdor zaklínal Cassilasovy čepele, zvolil si jako srdce artefaktu nádherné čepele cestusů s jejich vyrytými fénixi. Srdce artefaktu se táhne po celé délce čepelí (u obou zbraní) a končí přesně pod první zubovitou vlnkou. Toto srdce artefaktu je tajné a měl by o něm vědět jen PJ. Ani samotný Galdor neprozradil Cassilasovy, kam srdce artefaktu vložil a ví to pouze on. Je to tedy do dnešní doby obrovská záhada, kde je vlastně onen artefakt nezničitelný, ovšem Cassilasovy čepele dodnes existují v celém stavu…

---

Dlouhá verze

Cassilasovy čepele

verze.2 Úč: 10
Oz: +4
Útoč: +5
Zařazení: lehké zbraně
Typ: Artefakty
Magenergie: 30
Sféra: Zeiriel : 1100 magů
Základ: Elfí ocel (10 mincí), Hvězdné stříbro (8 mincí), Onyg (2 mince)
Suroviny: 100 000zl
Trvání: Stálé
Doba výroby: 1 měsíc doma
Váha: 20 mincí * jedna čepel váží 10 mincí*

V boji byl jako vítr: rychlý, nezdolný a neoblomný. Zanechával za sebou krvavou spoušť, v soubojích jako by… ano, boxoval. K ničemu jinému se to nedalo přirovnat. Jeho ruce byly dokonale sehrané s tělem v nikdy nekončícím tanci smrti. Bylo to ohromující… Bylo to děsivé. Jeho rány byly vedeny s milimetrovou přesností a až s neuvěřitelnou razancí. Vždy si našel slabé místo soupeře. Čekal na nepřítelovu chybu a stokrát ji zúročil. Byl postrachem nepřátel, hrozivý jako přízrak a krutý jako samo moře. Byl to Cassilas.

Daegor, Královský zbrojnoš

POPIS

Druh této zbraně není velmi rozšířený a někteří se s ní ještě nesetkaly, zbraň je velmi atypická jak tvarem, tak způsobem boje s ní, uvedu tedy obrázek, jak by mohl nějaký cestus vypadat, pozor, nejedná se o cestus o kterém tady píši, ale o zbraň mojí vlastní výroby.

Cassilasovy čepele jsou vlastně sada cestusů s neobyčejnými vlastnostmi. Pro ty, co nevědí co je to cestus, nebo se s takovým názvem ještě nesetkali: Cestus je druh zbraně, která ( v moderním světě vypadá jako boxer ) má místo typického tupého zakončení na prstech dlouhou zahnutou čepel sahající až k zápěstí. Cassilasovy čepele mají držadlo omotané měkkou černou buvolí kůží, potaženou tenkou vrstvou hedvábí pro větší přilnavost, savost a měkčí uchopení. Samotné čepele mající u rukojeti šířku dvou palců, samotná čepel se dále plynule zužuje až do samotné ploché špičky. Šířka čepelí je skoro po celou délku konstantní (1,5 palce), jen ke konci se zužuje do úzkého ostří.( 0,3 palce ).

Cassilasovy čepele jsou vyleštěné do absolutního lesku jako zrcadlo, a u začátku nad zápěstím mají řadu 5 zoubků, jako u pily. Ovšem tyto zoubky jsou trošku nakloněné a prodloužené ( připomínají mořské vlny ). Samotná délka čepelí činí odhadem 10 palců a je opravdu velmi ostře zakončená. Na začátku rukojeti je náznak hlavice, ale spíše než o typický tvar jablka se jedná o rovnoměrné rozšíření, ploše zakončené, tak, aby ruka nesklouzávala z držadla a opřela se o ní. Na čepelích lze pozorovat pomyslný obraz fénixe, jak se zvedá z popela a na druhé, jak se v popel rozpadá. Jedná se o nádherně provedenou taušírovanou rytinu, ale o ní až ve výrobě…

Materiály

Cassilasovy čepele vyrobil elfí kovářský mistr Caliondo speciálně pro legendárního vojáka Cassilase. Podmínkou ale bylo, aby vyrobil neobyčejně pevné, houževnaté a lehké čepele, které se dají nasadit na ruku bez jakéhokoliv sklouzávání… Byl to nelehký úkol, ovšem Caliondo se ho chopil více než velkolepě. Ve starých spisech se dočetl o zapomenuté technice spojování ocelí a získané znalosti využil na výrobu těchto cestusů. Přemýšlel, jaké materiály by byly nejvhodnější pro kov pružný, tvrdý a zároveň nelámavý. Bylo to složité. Každá nemagická zbraň, byť vyrobena z jakékoliv ocele, byla křehká. Jednoduše řečeno: za tvrdost se platilo lámavostí. A pokud někdo chtěl nelámavou čepel, musel zase počítat s určitou měkkostí. To se Caliondovi samozřejmě nelíbilo a bádal nad kovy, které by tento nepříjemný fakt úplně vyloučily. Začal s elfí bílou ocelí, která byla známa svou nepřekonatelnou tvrdostí. Ovšem potřeboval další kov, který by eliminoval křehkost. Dlouho si lámal hlavu nad kovem, který by se k elfí bílé oceli hodil, až jednou uslyšel o hvězdném stříbru. O velice vzácném kovu, který má neobyčejné vlastnosti. Využívá se jako přísada do paladinských mečů, nebo se z ní zhotovují nádherně lesklé šperky. Jednalo se o velmi pružný kov, který se za určitých podmínek dal tvarovat i holýma rukama a přitom nikdy nepraskl. Ovšem tohoto kovu bylo na světě opravdu pomalu a tak se za tuto daň platilo až přemrštěně vysokou cenou. Když to Caliondo Cassilasovi řekl, po čase mu on sám přinesl prut onoho vzácného kovu. A ještě něco přinesl. Říkal tomu Onyg a přál si, aby ho použil při výrobě… proč tak učinil? Kdo ví?

Bílá elfí ocel

Bílá elfí ocel je velice ušlechtilý kov, který má zvláštní přednosti, které jej vyvyšují nad běžné oceli. Nejprve je dobré zmínit jeho tvrdost, která odpovídá nejtvrdším běžným ocelím, které známe. Ovšem bílá elfí ocel má jednu nespornou přednost a tou je váha. Tato ocel je až dvakrát lehčí než běžná ocel a přitom její tvrdost zůstává stejná. Od běžných ocelí ji bezpečně rozeznáme: je totiž výrazně světlejší. Získává se z ušlechtilé rudy v nejhlubších skalních podložích a pouze v omezeném množství. Málokterý obchodník ji má na skladě a když už, tak si ji obyčejně nechá pro sebe, nebo ji prodává velmi draho. Samozřejmě, že poptávka po tomto neobyčejném kovu je vysoká, leč její zásoby jsou velmi omezené. Proto se s tímto kovem setkáváme jen velmi zřídka, třebaže je ideální pro výrobu všech druhů zbraní. Bohužel jen málokterý kovář ji dokáže zpracovat. Tento kov vyžaduje velmi vysoké teploty pro kujnost, za studena se nedá zpracovat, neboť praská. Pro kováře je toto opravdu těžký oříšek. Není znám případ, kdy by kovář tuto ocel roztavil, vždy se ji povedlo pouze rozehřát do třešňově červené barvy. Jako by vyšší teploty na tento kov nepůsobily. Další z vlastností kterou elfí bílá ocel vyniká, je její částečná antikoroze ve výhni. Na tomto kovu se při kování a následném dalším zpracování takřka netvoří okuje ( tenká leč extrémně tvrdá vrstva zoxidovaného materiálu na povrchu ). Okuje jsou noční můrou každého kováře, protože jdou jen velmi obtížně odstranit. Proto je bílá elfí ocel mezi kováři velice oblíbená.

Hvězdné stříbro

Hvězdné stříbro je snad ještě vzácnější kov než elfí ocel a to z jediného prostého důvodu. V přírodě se nevyskytuje a jediným možným zdrojem jsou padající hvěždy, které neshoří při průletu zemskou atmosférou. Z částí a z úlomků hvězd se někdy získává i tzv. meteoritické železo. Právě v těchto hvězdách lze vzácně pozorovat i stříbrolesklý kov: hvězdné stříbro. Hvězdné stříbro je na dotek velmi studené a měkké. Je nádherně lesklé a v noci svítí jemným, bledě modrým vnitřním světlem, ve výjimečných případech i zeleným. Tento kov je nesmírně cennou surovinou pro šperkaře všeho druhu, bohužel jen málokterý zlatník s ním umí zacházet. Hvězdné stříbro je jen velmi obtížně zpracovatelné; při kování se totiž velmi rychle zahřívá a nezkušený kovář hvězdné stříbro utaví. Umění kování hvězdného stříbra se předává mezi kováři z generace na generaci a ti, kteří znají toto tajemství, se těší obrovské úctě a obdivu.

Onyg

Onyg je látka, která se získává z krve jednorožce. Krev jednorožce se nejprve musí nechat celý úplněk na měsíčním svitu a posléze nechat měsíc v klidu ve tmě. Krev jednorožce velmi intenzivně absorbuje světlo a za úplňku, kdy měsíc svítí nejjasněji, začne velmi matně zářit. Skoro neviditelně, lidským okem jen velmi těžce postřehnutelně. Pokud se tato látka nechá na svitu celou noc, absorbuje do sebe měsíční svit a dostane neobyčejné magické účinky. Je nutné, aby se ozářená krev nechala měsíc v naprosté tmě, jinak její magické účinky zmizí. V době ozařování a následného uložení je látka velmi nestálá a stává se, že jeden z pěti pokusů selže a krev jednorožce je znehodnocená. Pokud se ale dodrží přesný postup, látka vydrží a je vhodná pro nejrůznější použití. Onyg je gelovitá průhledná látka bez jakéhokoliv zápachu. Látka má vždy teplotu svého okolí a velmi dobře teplo přijímá. Pokud je teplotní rozdíl okolo 30 stupňů, do jedné minuty se přizpůsobí svému okolí.. Zde uvedu pár příkladů jejího využití:

Pokud se Onyg vetře do rány, postava ucítí nádherné teplo, které se jí vlévá do žil, ustává krvácení, postavě se vyléčí 2k.6 životů a cítí se velmi svěží.

Pokud bude postavě Onygem potřeno unavené místo, může si odečíst 10 únavových bodů.

Pokud se Onygem potře čepel, která byla dříve otrávená jedem, účinky jedu se zesílí. Pokud se jedná o ochromení, doba trvání se prodlouží o jednu minutu, pokud se jedná o zraňující jed, postižený si odečte o 3 životy více atd.

Pokud postava pozře čistý Onyg v dostatečném množství ( určí PJ dle situace ), jakékoliv ochromení nespavost a paralýza. zmizí do jedné minuty. Pokud byly postavě odečteny životy za pozřený, nebo zasažený jed např. mečem, či šipkou, postavě se vyléčí 3 životy ( pozor, 3 životy ubrané jedem ). Pokud postava požije Onyg a jed má v těle déle jak 1 den, vyléčí pouze 2 životy a pokud 3 den, její léčivé účinky zmizí. Pozn. Pozřením více Onygu se účinky nezesilují.

Onyg má i velice příznivé účinky na krásu dívek. Pokud se dívky potírají mastí z této látky dostatečně dlouhou dobu, PJ může uvažovat o tom, že postavě zvýší charisma o 1 bod. Pozn. Jsou známy i případy, kdy Onyg u žen vyléčil neplodnost a u mužů impotenci, ovšem tyto informace zatím nejsou jednoznačně potvrzeny. Onyg je poměrně drahá látka a postavy mohou rovnou zapomenout ji kupovat ve velkém, spíše by se měla objevit příležitostně a postavy by s ní měly nakládat s úctou a péčí…

Výroba

Teď, když se Caliondo mohl konečně pustit do svého skoro až životního díla, musel si nejprve ve staré elfí knihovně prostudovat informace o zpracování daných látek. Informace o elfí oceli a hvězdném stříbru v knihovně našel, bohužel zprávy o výrobě nebo použití Onygu chyběly. Nezbylo mu nic jiného, než věřit, že na něco přijde až při samotném kování… Tehdy ještě netušil, co vyrobí za zbraň. Nejprve začal elfí bílou ocel a hvězdné stříbro skovávat. Nebyl to lehký úkol, oba kovy měly extrémně rozdílné kujné teploty a on nemohl přijít na způsob, jak je skovat dohromady. Pokud chtěl rozehřát elfí bílou ocel, hvězdné stříbro se mu s dotyku s ní a při skování spálilo, pokud chtěl rozehřát hvězdné stříbro, a skovat ho do oceli, ocel se zlomila a zůstala nadále chladnou. V zoufalství potřel oba kovy Onygem. Domníval se totiž že se prostě něco stát musí, když má v ruce tak vzácnou a magickou látku…byl to tah naslepo, ale co se nestalo!… Oba kovy šly najednou skout dohromady! Teplotní rozdíly se vyrovnaly. Když začal oba kovy skovávat, napadlo ho využít informace z knihy, kterou četl v knihovně o technice taušírování. Přemýšlel jak čepele vyzdobit. Vzpomínal si že jak se Cassilas usmíval, když mu říkal že pokud je nějak vyzdobí, klidně mu připlatí nějakým tím zlaťákem k dobru a Caliondo se při té představě pousmál… najednou ho něco napadlo a dal se do práce. Vytvořil jemnou a důkladnou rytinu. Do čepelí vyryl 2 obrazce. Na první rytině byl nádherný fénix jak vstává z popela. Majestátný a plný života a krásy, zázrak přírody. Zachytil svatou auru se spalující žárem nad novým životem do druhé čepele vyryl fénixovu smrt. Spodobnil smutek a lítost, ale i radost a uvolnění zároveň. Nechával hořet nádherné fénixovo tělo v plamenech, nechal mu však vyrovnanou a vážnou tvář, která vyjadřovala myšlenku reinkarnace a pocit jistoty, že jeho smrt je jen dalším krokem k životu… byly to nádherné a jemné rytiny, ale to nebylo vše. Do těchto rytin vtepal zlatý drátek a tak rytiny dostaly červenozlatý nádech (technika taušírování). Nakonec rytiny přeleštil a zahladil nerovnosti. Byl hotov, Caliondo totiž viděl rodit se fénixe. Když byl malý, rodiče s ním navštívili místního druida, a tento zážitek se mu hluboce vryl do srdce. Nebylo tudíž divu, že si na něj při kování vzpomněl. Když byl hotov, potřeboval už jen zakalit ocel. Kov rozehřál do třešňově rudé barvy a vnořil jej kolmo do čisté elfí vody, chvilku s ním míchal a když cinknuly cestusy o sebe, zazněl nádherný zvonivý tón, který mu zněl v uších ještě hodně dlouho.

Sehnal si tu nejlepší měkkou, černou, buvolí kůži, doma našel kousek jemného sametu. Rukojeti pečlivě obmotal a pak si je nasadil. Držely se výborně, měkce mu sedly do ruky a i při velkých otřesech nesklouzávaly a samet nádherně sál pot. Caliondo byl se svou prací hotov.

Magické vlastnosti

Jak jsem už psal, vyrobit tyto cestusy nebylo vůbec jednoduché a Cassilas si toho byl vědom. Proto se nehodlal smířit se skutečností, že se jedná o normální zbraně. Chtěl z nich vytvořit artefakty. Ty zbraně s ním jako by srostly. Byli jeden duch, jedno tělo, vždy je nosil u sebe. Vždy po souboji čepele pečlivě očistil, naolejoval a vytřel do sucha. Staral se o své zbraně jako o dítě a byl na ně po právu hrdý. Prožili společně mnoho bitek, zahryzli se do spousty nepřátel a pokaždé ze soubojů vyšli vítězně.

Když se rozhodl, že si z nich nechá zhotovit artefakty, dlouho se nerozmýšlel. Vzpomínal si jak svému příteli, theurgovi Galdorovi zachránil syna při vypalování jedné vesnice. Šel tedy za ním, protože mu dlužil nějakou tu laskavost :o) Když k němu došel, Galdor ho vítal s otevřenou náručí… nic se nezměnilo. Položil před něj čepele a vysvětlil mu, jak bylo složité tyto zbraně vyrobit a z jakých materiálů jsou vytvořeny… Seděli proti sobě velice dlouho a povídali si. Cassilas nemusel Galdora příliš přemlouvat, záchrana jeho syna v ně nechala velké emocionální zážitky a svému příteli vděčil za mnohé. Galdor nikdy takové zbraně neviděl, ale pochopil, že se jedná o něco neobyčejného, co se nevidí každý den.

„Cestus?“ otázal se udiveně. „Nikdy jsem o něm neslyšel. Pověz mi, příteli, jak se s těmito zbraněmi bojuje?“

Poté, co mu Cassilas všechno vysvětlil, Galdor přikývl. Už věděl, co udělá. Cestusy mají na den 30 magů a každý den přesně o půlnoci se dobíjejí.

Prohlédnutí iluze

Magenergie: 15 magů
Dosah: 50 sáhů
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: Okamžité
Trvání: 3 hodiny

Předtím, než Cassilas vyrobil své cestusy, chtěl rozpoznat každou iluzi, která se mu postaví do cesty. Chtěl si být jistý, proti komu stojí a nikdy se nesplést. Byl to nejdůležitější prvek, kterého si na zbrani cenil.

Postava, která má v ruce ( obě ) zbraně, má bonus k hodu proti iluzi + 5 . Pravděpodobnost úspěšného seslání kouzla je 60 % + jedno procento za každou úroveň postavy, tedy: (postava na 22 úrovni bude mít k úspěšnému seslání kouzla šanci 88 %). Pokud se ji prohlédnutí povede, v nulovém čase zjistí pravou podobu iluze. V případě, že se jedná o nehmotnou iluzi, pozná, že proti nikomu nebojoval. Pokud se jedná o iluzi již existující věci zaměněnou za jinou např. skřet začarovaný do podoby půvabné slečny, postava ihned pozná pravou podobu skřeta. Nutno podotknuti, že pokud postava svírá pouze jednu zbraň, např. druhou má v pochvě, kouzlo nefunguje. Pokud se jí prohlédnutí nepovede, nic nezjistí, tedy ani postava si nemůže být jistá, zda se kouzlo povedlo, či nikoliv.

Záře hvězd

Magenergie: Viz. níže
Dosah: viz. Níže
Rozsah. Koule o poloměru 2 sáhy
Vyvolání: Okamžité
Trvání: 1 hodina

Cassilas si toto kouzlo velice oblíbil a i v naprosté tmě dokázal bojovat, jako by byl jasný den. Nepřítele záře jeho čepelí nepříjemně bodala do očí a zraňovala ho. Cassilas se s tímto kouzlem cítil odvážnější a bojovnější. Používal ho velmi rád a říká se, že když pociťoval úzkost, nebo když bojoval proti nejhorším děsům, jeho čepele začaly modře svítit a ozářily široké okolí. Ono světlo zářící do daleka bylo důkazem, že tam někde venku je Cassilas a bojuje s temnými stvůrami o lepší zítřek.

Postava, která nyní může držet pouze jednu čepel a sešle toto kouzlo, rozzáří obě čepele modrým vnitřním světlem. Intenzita světla stoupá podle toho, kolik na ní bylo vypotřebeno magů. Toto kouzlo jako předchozí lze seslat v nulovém čase a pouze myšlenkou. pozn: Toto kouzlo se hodí když v noci při boji ztratíte jeden cestus a ten zbylí máte v ruce. Sešlete Záři hvězd a ztracená čepel se vám ihned rozsvítí…

2 magy: Čepele velmi slabě září a pokud se přiloží k textu, lze s nimi obtížně číst.
4 magy: Čepele září jako lucerna, lze s nimi slušně osvítit místnost, rozsah 30 stop.
6 magů: Čepele září velmi silně, postavy nezvyklé na sluneční svit oslepí tato záře na 2 kola , postavy zákonitě zlé toto světlo odpuzuje a snižuje se jim bojovnost o -3. Postavy zákonitě dobré jsou pod tímto světlem nebojácnější a vražednější, zvyšuje se jim útočnost +1.

Náhlý útok

Magenergie: 10 magů
Dosah: 0
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: 1Útok

Cassilas byl mistrem momentu překvapení. Dokázal znenadání zaútočit a zmást tak nepřítele. Jeho náhlý smrtící útok byl veden s dokonalou přesností, jako by mu ruku vedl bůh. Prudkost, s kterou vedl čepele, přesnost, s kterou zasahoval rány, neměla ve světě obdoby. Umění ovládání cestusů Cassilase proslavilo a učinilo ho slavným po celé zemi

Cestusy jsou zbraně nenápadné a dají se snadno skrýt. Postava si je může schovat do ruky, nebo čepele nasměrovat za dlaně a tak je schovat. Pokud má postava oblečení s dlouhými širokými rukávy, je účinek efektivnější. Postava, která chce použít kouzlo, se musí dostat k nepříteli na dosah ruky, zcela oddat zbrani a nechat se od ní vést. Zbraň samotná postavě určuje pohyby rukou a pokud je postava dokonale koncentrována, tuto sílu vnímá. Kritérium pro toto kouzlo je inteligence větší jak 10. Postavy s nižší inteligencí toto kouzlo používat nemohou, poněvadž nevnímají sílu zbraně. Pokud se postava dostane k nepříteli na dosah ruky, může ho bleskovým smrtícím útokem překvapit a zaútočit na jeho nejslabší místo. Čepel sama pozná, kde je nepřítel nejzranitelnější a vede úder právě tam. Postava má v daném útoku nadpřirozenou sílu a její útok je veden s dokonalou přesností a obdivuhodnou razancí. Majiteli se tedy po seslání tohoto kouzla zvedne Útočné číslo o 5. Cassilasovy čepele začnou rudě žhnout a po úspěšném zásahu ještě popálí nepřítele za 3 životy. Toto kouzlo působí zranitelností: C, J, K, pokud je nepřítel na toto kouzlo imunní, kouzlo se nezdaří… tedy jedná se o prosté kouzlo... imunitou myslíme třeba tvory, které zraní pouze bílá střela apod.Pozor, tento útok lze použít pouze v boji, nelze využít rozžhavené čepele jako křesadlo na oheň apod.

Boží záměr

Magenergie: 30 magů
Dosah: 0
Rozsah: 1 tvor
Vyvolání: 1 kolo
Trvání: 0

Neznal jsem člověka, který by bojoval tak rozvážně a dokázal vždy dokonale odhadnout protivníka. Cassilas to dokázal. Vždy věděl, proti komu stojí, jak je protivník silný, jak je zdatný a odvážný. Mnoho bojovníků se to chtělo od něj naučit, mnoho učitelů ho prosilo, aby se s nimi podělil o své tajemství, ale on vždy odvětil, že to nejde. Nechápali to, podezírali ho, že si své tajemství chce odnést do hrobu. Jen já jsem věděl, že to tak jednoduché nebylo.

Postava, která použije toto kouzlo, zjistí ihned po prvním podařeném seku všechny atributy nepřítele, tzn. její životaschopnost, útočné číslo, obranné číslo, odolnost, zranitelnost… atd. Kromě počtu zkušeností. V následujícím kolese postava okamžitě dozví její statistiky a aktuální počet životů, které daná postava má. Pozor! - platí pouze po prvním seku po seslání kouzla. Postava tuto informaci dostane pouze jednou, ne každým sekem. Nutno dodat, že se toto kouzlo objeví teprve až zkušeným hráčům, začátečníkům bude nejprve skryto, teprve až se sžijí s danou zbraní ( délku udá PJ dle zkušenosti hráče ), dovolí se postavě toto kouzlo používat. Toto kouzlo jako jediné nelze seslat každý den, jak by z popisu vyplývalo, ale pouze jednou za týden. Pokud by se postava pokusila toto kouzlo seslat vícekrát, kouzlo se nezdaří…

Sféra

Poněvadž tato kouzla a tohoto démona nemá žádná sféra, musel si Galdor vybrat 22.sféru Zeiriel a protože ji nikdo před ním neprozkoumal, musel to udělat sám. Není jisté, co v té sféře našel, ani co mu nabídla, ovšem když bylo po všem, Galdor zesmutněl a nikdy o ní nemluvil. Někdo říká, že tam našel samotného Pána zla a musel s ním hrát o život ve třech nebezpečných hádankách. Jiní říkají, že tam 200 let věznili jeho duši, než se za něj ostatní duše přimluvily. Další říkají, že tam zase našel podstatu všeho bytí a proto je tak mlčenlivý a zatrpklý, protože poznal pravdu… Není jasné, co přesně tam potkal, nebo zažil. O pobytu ve sféře se nikdy nezmínil… Lidé postupně přestávali věřit, že tam vůbec byl a nahlédl do ní. A tak Galdor žil dál se svým tajemstvím a zaklínal další a další předměty. Už nikdy ale nepřekročil 21 sféru. Nikdo ani netušil, jakou panickou hrůzu z ní měl! Galdor si tajemství Zeiriel vzal do hrobu, ovšem někteří tvrdí, že přece jen na kusu pergamenu popsal, co tam viděl. Pergamen pak prý uložil do cedrové truhly a schoval na tajném místě, kde to nikdo nikdy nenajde…

Srdce artefaktu

Když Galdor zaklínal Cassilasovy čepele, zvolil si jako srdce artefaktu nádherné čepele cestusů s jejich vyrytými fénixi. Srdce artefaktu se táhne po celé délce čepelí (u obou zbraní) a končí přesně pod první zubovitou vlnkou. Toto srdce artefaktu je tajné a měl by o něm vědět jen PJ. Ani samotný Galdor neprozradil Cassilasovy, kam srdce artefaktu vložil a ví to pouze on. Je to tedy do dnešní doby obrovská záhada, kde je vlastně onen artefakt nezničitelný, ovšem Cassilasovy čepele dodnes existují v celém stavu…

*ano, někdo by možná namítal, že pokud je srdce artefaktu u obou zbraní, musí se tedy jednat o 2 artefakty. My ovšem Cassilasovy čepele, ačkoliv se jedná o složku 2 zbraní, bereme jako jeden totožný artefakt, tedy pokud se zničí jediná čepel, druhá automaticky ztrácí svoje schopnosti…opět až na srdce artefaktu. Tedy pokud se jediná čepel poškodí a ztratí magické účinky, stane se tak i s druhou čepelí, ačkoliv by fyzicky zůstala nepoškozená.*

Legenda

Pověsti se nezmiňují o dětství slavného bojovníka Cassilase, známy jsou pouze střípky z pár bitev, kde už vystupuje jako bojovník vysoké a statné postavy. Se svým neobyčejným mečem prý stínal jednu hlavu za druhou. Dále jsou zmínky už podrobnější a ze spisů víme asi toto:

Cassilas byl vysoký, urostlý zelenooký muž, s výbornou fyzičkou a bystrým rozumem. Lidé ho znali jako potulného samotářského chodce osaměle putujícího krajinou a zahánějícího zlé bytosti od lidských příbytků. Na Cassilasovi bylo něco neobyčejného, svou práci vykonával s láskou, zalíbením a velikým zápalem. S tempem, kterým ničil zlo, se mu nemohl nikdo vyrovnat. A tak se Cassilas postupně stával slavnějším a zkušenějším. Byla za ním vidět nemilosrdná spravedlivost jeho meče, kam vstoupil, tam temnota pohasla a lidé se radovali z osvobození. Stal se symbolem záchrany. Lovil upíry, pronásledoval vlkodlaky, zaháněl nejhrůznější bestie od vesnic a měst.

Jeho zásluh si všiml dokonce i král místní říše a netrvalo dlouho a Cassilas vstoupil do královských služeb Jeho Výsosti. Jeho sláva se ještě více rozšířila. Jeho meč Tiris vždy žhnul jasným plamenem a zdolával řady nepřátel s neomylnou přesností a neuvěřitelnou razancí. Cassilasův švih byl velmi dobře znám. Rány, které rozdával, byly neobyčejně prudké. Několikrát se stalo, že dokonce přeťal nepříteli meč.

Jeho duch však byl příliš svobodný, nemohl sloužit pouze jednomu králi, měl potřebu sloužit všemu lidu. Proto krále požádal, aby ho vyvázal ze služby. Král napřed nechtěl nic slyšet, ale nakonec s těžkým srdcem souhlasil.Cassilas byl opět volný. Ale jen do doby, než v jedné malé bezvýznamné vesničce poznal svou budoucí ženu Alanis. Byla nádherná jako víla. Netrvalo dlouho a stala se jeho ženou. Cassilas s ní mohl žít šťastně až do smrti, byl by se kvůli ní vzdal své slávy, ale osud rozhodl jinak. Jeho krásnou Alanis unesl temný mág Geleth.

Cassilas prošel celý svět, zoufale hledal svou milovanou Alanis, platil nehorázné sumy za každičkou zprávu o ní nebo o mágovi, až nakonec dorazil ke starému hradu. Bylo to strašlivé místo, temné a pusté, zarostlé trním a páchnoucí jako zanesená žumpa. Zde měl mág Geleth věznit jeho drahou Alanis.

Nejen Cassilas, ale i mág byl na boj připraven. Proměnil Alanis v odpudivého pekelného psa a poslal ji Cassilasovy do cesty. Než si Cassilas stačil uvědomit, že zvíře se ho nechystá napadnout, bylo už pozdě. Jeho meč byl zaražen v psím srdci až po záštitu. Zvíře na něj hledělo udiveně, skoro lidsky. Pak mu z očí, které nečekaně získaly lidskou podobu, vyklouzly dvě osamělé slzy. Kouzlo pominulo a Cassilas si s hrůzou uvědomil, že zabil vlastní ženu! V zoufalství z ní vytáhl meč a pln zuřivé bolesti ho zlomil.

Když Geleth viděl, že je Cassilas oslaben žalem, pokusil se ho také proměnit, ale pak si to rozmyslel. Temně se rozesmál, neboť věděl, že největším trestem bude pro Cassilase vědomí, že on sám zabil jeho milovanou Alanis. Mág zmizel jako přízrak a nechal Cassilase v jeho mukách.

Od té doby se Cassilas změnil. Začal hledat zbraň, která by mu pomohla prohlédnout skryté nepřátele a odolat síle temných mágů. Hledal dlouho, nikdo neví, jak dlouho to vlastně bylo, možná rok a možná i deset let, ale jednoho dne byl zpátky ve vesnici u kováře Calionda. Položil před něj elfí bílou ocel a posléze i hvězdné stříbro a Onyg, a pak mu vysvětlil své přání. Naštěstí byl kovář chytrý člověk a jeho požadavkům rozuměl. Na otázku, kde sehnal tak vzácné kovy, mu však Cassilas nikdy neodpověděl. Kdo ví, jak je získal… Snad mu je samotní bozi položili do cesty, snad se zatoulal do tak vzdálených krajů, kde se tyto materiály povalovaly jen tak na zemi… Caliondo se dal do díla a vyrobil pro něj nádherné čepele.

Tyto zbraně nakonec Cassilase proslavily nejvíce. Jeho boj připomínal mystický tanec dávných bojovníků. Plavné, lehké pohyby rukou… Za ním krvavé čáry. Byl to nádherný soulad člověka se svou zbraní, bylo to děsivé divadlo, když se utkal s nepřítelem. Tancem smrti to nazývali a měli pravdu. S těmito čepelemi Cassilas bojoval rozvážně a už ne tak prudce jako s mečem, dlouho si nepřítele chladnokrevně oťukával a pak zasadil smrtící úder.

Nikdy nepřestal hledal tajemného mága, vraha své manželky. Nikdy mu neodpustil a nikdy neodpustil sobě, že svou ženu v té obludě nepoznal. Legenda o Cassilasovi končí velmi smutně. Nikdy Geletha nenašel, nikdy nepomstil smrt své milované Alanis. Jednoho dne ho lidé našli v jeho domě mrtvého, probodaného vlastní dýkou. Jeho cestusy se ztratily bůhvíkam a nikdo je od té doby neviděl…

Tak končí legenda o Cassilasovi, odvážném a bystrém chodci, který nikdy nepomstil svou ženu a který patrně zemřel s tajemstvím cestusů. Jeho vrah nikdy nebyl vypátrán.

Dodatek:

1. Nejprve by bylo dobré zmínit, proč jsem v díle uvedl že suroviny k výrobě tohoto artefaktu jsou okolo 100 000 zlatých. Nejedná se totiž o číslo reálné, ale neurčité. Je totiž zřejmé, že hodnota tohoto artefaktu nejde vyčíslit. Sám o sobě je vyroben z látek velmi vzácných a ty by odpovídaly právě ceně okolo 100 000 zlatých, ale magické vlastnosti tohoto artefaktu jsou nevyčíslitelné, proto prosím nebrat číslo 100 000 jako úplné, ale orientační.

2. Obecně tento artefakt není příliš silný a jeho využití do hry také není zrovna ideální. Proč? V magických schopnostech jsou kouzla uvedená s nepříliš silnou škálou působnosti. Je to tím, že jsem chtěl stvořit artefakt, u kterého si můžete říci proč má ty vlastnosti jaké má. Setkal jsem se při hraní DrD s množstvím artefaktů, byly to dobré a špatné kusy, ale i u těch dobrých šel vypozorovat krásný příběh, výroba, historie a magické schopnosti artefaktu, ale jen u hrstky z nich jsem si mohl opravdu odůvodnit proč má ten či onen artefakt zrovna ty magické schopnosti které má. Většinou byly dány bez ladu..Ano, byly použitelné, ale já jako PJ i hráč jsem se musel ptát…proč zrovna tyhle? To jsem chtěl v tomto díle změnit a zároveň na tu nevyřčenou otázku odpovědět. U tohoto artefaktu a u většiny z nich je stavebním základem jeho vznik a historie. Byť v pravidlech Dračího Doupěte najdete zmínku, že historie artefaktu je mnohdy slavnější než všechny jeho majitelé, to byla moje prvotní myšlenka a tady v mém díle jsem se jí pokusil rozvést. Od toho se odvíjí další. Na začátku musel být důvod proč artefakt stvořit. Asi těžko by se figurovalo s představou že při posezení u číše medoviny v hospodě by se místní theurg zvedl a s hláškou že se nudí by šel zhotovit nějaký artefakt :o) Tady jsem nastínil historii jeho majitele. Vyřkl jsem příběh o člověku, který tento artefakt nosil. Vyřkl jsem otázku proč mají Cassilasovy čepele ty schopnosti co mají, odpověděl jsem i na otázku proč byl zhotoven. Ne všechny artefakty si theurgové nechávají pro sebe. Je to vzácnější, ale tato zbraň byla dána darem.

3. Toto je druhá verze Cassilasových čepelí. Ano, moc se dílo nezměnilo, ale já jsem ani první verzi nechtěl až tak radikálně překopat. Mým hlavním úkolem bylo doplnit chybějící informace. Posléze jsem si pohrál s větami a trošku je poupravil, taky jsem dílo doplnil o fotografii mého cestusu. Přišlo mi totiž hloupé do díla uvádět internetový odkaz a v poslední řadě jsem upravil magické schopnosti pro větší souladnost s pravidly. Některým se toto dílo nebude zamlouvat pro jeho obsáhlost, spousty omáčky kolem a nepoužitelnost. Ovšem já jsem nedělal artefakt pro hru jako takovou, ale jako vedlejší zbraň. Pokusil jsem se vytvořit zbraň do světa, kde si hrdinové mohou říci a bavit se o tomto artefaktu, ani by před nimi zůstaly nevyřknuté otázky typu: A proč mají ony Cassilasovy čepele kouzlo Prohlédnutí Iluze? Proč ho theurg vytvořil a proč je zrovna takový jaký je? Ano, nelze odpovědět na všechny otázky a záměrně jsem do díla umístil i několik záhad: Kde vzal Cassilas materiály, co je v oné 22. sféře a co napsal Galdor na onen kus pergamenu, nebo kde se vůbec ony Cassilasovy čepele nachází? Pokud budou postavy po těchto otázkách bádat, na některé věci mohou přijít, ale to už nespadá do kompetence mého díla. Celkově jsem se chtěl pokusit napsat artefakt s jeho obsáhlou historií, nic víc nic míň od tohoto díla neočekávám. Jestli se mi to povedlo posoudí jiní…

5.Toto dílko jsem rozdělil na 2 kapitoly a to kvůli jeho obsáhlosti, nebylo vhodné pro hru. Pj by musel dlouho studovat předmět a to mě kladlo před morální dilema. Buďto zbavím tento artefakt omáčky a učiním z něj zajímavý, leč prostý artefakt bez historie, detailů aj., kterých je tady na serveru hodně, nebo omáčku zachovám s podmínkou menší použitelnosti do DrD. Rozhodl jsem se udělat zlatý kompromis a dílko rozdělit na krátkou verzi pro hru a dlouhou pro rozšířené hraní. Mým cílem je, aby si tento předmět přečetl Pj, dále se rozhodl jestli ho bude hrát a pak je to jednoduché. Buďto dílko zavrhne hned v krátké verzi, nebo ho zaujme a bude ho studovat v té delší. Možná se to někomu nebude zamlouvat, ale toto je moje definitivní řešení...též by jsem chtěl poděkovat uživateli: UnknowN, který mi pomohl tento předmět dotvořit a celkově doladit dílko do výsledné podoby, takže tímto mu děkuji...