Příběh se odehrál jednoho letního odpoledne. Putoval jsem, jako každý rok, na letní sjezd čarodějů do Albirea. Už to bylo téměř dva dny, co jsem vjel do lesa, který jsem ani neměl zakreslen na mapě. Přesto působil velmi klidným dojmem. Ani nebyl moc hustý. Slunce bylo ještě poměrně vysoko a k mé smůle mě začaly bodat paprsky do očí. Po chvíli jsem to už nemohl vydržet. Přetáhl jsem si tedy kápi mého tmavého pláště přes obličej.
Najednou se cesta začala stáčet směrem na východ. Pobídl jsem svého bílého koně k rychlejšímu poklusu. A pak se to stalo. Dva sáhy přede mou se objevila postava ženy. Měla ve tváři strach. Velký strach. Lekl jsem se a v poslední vteřině jsem strhl koně. Byl by to stvoření dočista rozdupal. Kůň se však lekl a vzepřel se. To už bylo nad mé síly. V posledním okamžiku jsem stihl chytit svou hůl. Div, že se při pádu nezlomila. Kůň splašeně pádil pryč.
Zůstal jsem bezmocně ležet na zemi s velkými bolestmi zad. Postava nade mnou poklekla a podala mi přátelsky malou ruku. Byla nádherná. Byl jsem doslova omámen její krásou, i když strach z jejích očí nemizel."Proboha vstávej. Prosím pomoz mi!" Mluvila elfštinou. Jak bych mohl odmítnout. Z dálky jsem zaslechl strašný řev. „Ještě že můj kůň běžel opačným směrem" pomyslel jsem si a na nic dál nečekal. Chytl jsem ji za její malou ručku a utíkal s ní z cesty do lesa. Přišlo mi to, jako nejrozumnější řešení. Schovali jsme se v nedaleké houštině. Ani mě moc nezajímalo, co se bude dál dít tak, jako dívka sama. Krásnější stvoření jsem v životě nepotkal. Byla prostě dokonalá. Zarazila mě však jedna věc. Všiml jsem si blíže jejího ucha. Bylo jen nepatrně do špičky.Mou hlavou kolovala spousta myšlenek, kde se u dívky vzala elfština. Přitom jsem se přistihl, jak si rukou přejíždím po svém vlastním špičatém uchu, na které jsem byl dosti pyšný.
Na cestě před námi se objevila skupinka velkých skřetů. Hledali ji, ale nenašli…

Historie: Půlelf je tvor, který se vyskytuje pouze zřídka. Je vzácné na příslušníka této rasy narazit. První půlelf pravděpodobně vznikl z velké lásky Kally, krásné druidky lidského původu a Dritta, mocného velitele armády elfího dvora, které nebylo příliš přáno. Všichni elfové zuřili. Dritt byl po zrození svého potomka, vyhnán z království. Po několika dnech nepřežil střet s krvelačnými bandity. Kalla dlouho truchlila, ale dítě vychovala v mladého statného muže, kterému zůstalo z obou ras svých rodičů to nejlepší.
Elfové o této události dále nemluvili a po několika desetiletích se zapomnělo úplně…

Vzhled: Na první pohled se mnoho od člověka neliší. Při bližším pohledu však působí o mnoho charismatičtějším dojmem. Vyskytuje se s tmavou barvou vlasů a stejně tak i se světlou. Nejčastěji má jasně zelené oči, které v mnoha případech odhalí, že se jedná právě o půlelfa. Uši jsou pouze nepatrně do špičky. Z řad půlelfů vychází mnoho dobrých bojovníků a hraničářů…

Rodová zbraň: Půlelfové jsou již od mladého věku vedeni k výbornému zacházení s lukem a pro případ boje tváří v tvář také k boji se dvěma krátkými meči najednou. Síla dvou krátkých mečů je 6+1útč+2obr. Ke střelbě s lukem získávají +1 ke Sč.

Náboženství a přesvědčení: Převážná většina příslušníků této rasy oslavuje dobré bohy, jako jsou například různí bozi slunce, země atd.
Proto jsou zpravidla ZkD, ZmD a N. Alespoň jednou za den provádějí motlitbu ke svému bohovi nebo pějí chvalozpěvy. Po ukončení písně se cítí mnohem lépe a proto jim přibývá za jednu hodinu písní jeden život. U ženských příslušnic (díky jejich hlasu) jsou to dva životy za hodinu zpěvu. Nikdy však ne nad maximum!
Z řad půlelfů občas vzejde i postava se zlým předvěčením, která uctívá pouze sama sebe a přirozeně touží po životě s Drowy.

Zvláštní schopnosti

Uspání draka

Shrnutí a poznámky autora