SKARGEOVÉ

Popis

Historie

ZPŮSOB ŽIVOTA

     Jak už jsem řekl, žijí v horách a skaliskách v severnějších oblastech, kde vane neustálý vítr. Na sníh a led jsou zvyklí jen 4 měsíce v roce. Sídla zakládají většinou v blízkosti větších měst, řek nebo železorudných dolů. Svá obydlí budují u skalních výklenků. Od nich potom vybíhají ještě dvě asi 3 sáhy dlouhé kamenné stěny překryté střechou z kůží, klacků nebo roští ve výšce dvou a půl sáhu nad zemí. Jsou to poměrně pevná obydlí a Skargeové je rádi zdobí především kovovými výrobky. Není problém založit v jejich chatrči oheň. To je jeden z důvodů, proč si je budují u skal. Někdy si také postaví kamenný domek ze žuly, kterou občas těží. Jejich stavby jsou většinou určeny asi pro sedmičlennou rodinu. V jedné osadě většinou žije asi 70-300 obyvatel. Mezi jednotlivými osadami jsou vzdálenosti přibližně 70 mil. Skargeové nemají moc rádi kolosální města, i když někteří se rozhodli zůstat ve velkých městech a živit se jako kováři. Také se často vydávají za dobrodružstvím. Dožívají se věku kolem 400 let. Za dospělé jsou považováni v 78 letech, ale fyzicky dospívají kolem šedesátého roku života. Je zajímavé, že se rodí bez křídel. Ty se u nich vyvinou během prvních tří let . Za staré jsou považováni v 320 letech. Živí se hlavně lovem, chovem ovcí a kovářstvím. Mají pro to velké nadání. Na 70 lidí v osadě je obvykle 1 kovářská dílna. Rudu většinou získávají od trpaslíků, ale někdy si ji těží sami. Také zakládají doly na polodrahokamy (opály, jantar…) ,se kterými obchodují. Lovit se vydávají kamkoli. Ve skalách loví šelmy, v lesích na jihu vysokou a na sever jezdí hlavně rybařit a pro kožešiny z tuleňů nebo bílých tygrů.
    V každé osadě jsou dva představení, kteří rozhodují o vesnici. Další funkci zastávají Akarri, což je 5 jakýchsi vojevůdců, kteří organizují lovy a hlídky v osadě. Post kněžích sebou nese povinnosti léčitele a kazatele. K jejich obřadům patří obvyklé kázání, svatby, pohřby a obřad jemuž říkají slétnutí. Jestliže nějaký Skargi přijde o svá křídla, proběhne obřad, jehož součástí je hození ze skály do propasti dvou malých vykovaných křídel.
    O velmi důležitých věcech rozhodují všichni dospělí společně. Představeným se stává většinou nejmoudřejší ze stařešinů (více než 320 let). Akarri je hodnost, takže se k ní mohou dopracovat kapitáni hlídky. Všichni dospělí Skargeové se zdobí náušnicí. Olověná náušnice symbolizuje svobodného občana. Mezi takové patří kováři, pastevci a lovci. Léčitelé/knězi mají náušnici z mědi (zpracované tak, že se na ní nevytváří měděnka). Hlídky a bojovníci nosí železnou náušnici. Kapitáni hlídek nosí stříbrnou. Akarri nosí zlatou a představení si své ucho zdobí náušnicí ze zlata bílého. Mladí Skargeové si nasazují olověnou náušnici v den 78 narozenin.

     Skargeos (tak se nazývali) po stvoření uctívali Nepthise. Tento bůh byl svrhnut a oni se začali zajímat sami o sebe. Ze zkušeností svých předků se ,,poučili´´ a přestali zlá a temná božstva uctívat. Nějaké skupiny žijící ve větších městech za léta strávená s ostatními často převzali jejich víru a vzývají tamní bohy. Také v jejich vesnicích je častá přítomnost misionářů. Pro ně samotné je přirozená víra v kladné bohy. Jejich hlavní bůh je bůh Větru a Skal Kenramu. Jehož si představují jako velkého gryfa, vždy chodícího po čtyřech, který má obě části (lví i orlí) sněhobílé, jemně modře žíhané. Podle jejich ideálů má také sytě žluté oči, zobák i pařáty. Také má dlouhé špičaté opeřené uši. Staví mu oltáře až na vrcholcích skalisek, pokud tam jsou vhodné podmínky. Někdy se dají najít jeho oltáře přímo uvnitř vesnic, aby to ke svému bohu měli blíž. Kázání Skargeiských kněží probíhá jednou za dva měsíce v noci, když je měsíc v novu a není vidět souhvězdí ohně. Jejich bohoslužebné předměty jsou různě rytá a pokovaná těžítka s motivem křídel. Jednou za půl roku obětuje vesnice svému bohu 3 ovce na znamení úcty a pokory.

    Existuje také legenda, která vypráví o tom, že Skargeové byli zoufalí ze ztráty svých křídel, a proto prosili všechna božstva o pomoc. Jediný Kenramu jim poskytl to po čem žádali. Nedokázal jim sice navrátit létání, ale jejich křídla nadal zvláštními schopnostmi. Oni se mu za to bezvýhradně oddali a přísahali mu věrnost.

Křídla

     Křídla pro ně jsou největší chloubou a nejmajestátnějším znakem. Žádný rodilý Skargi by nikdy dobrovolně nepřišel o svá křídla. Jenže nejsou jen tradiční jedinci. Po generacích strávených v městech se dá najít několik Skargeů, především zlodějů, bez křídel. Pokud Skargi ztratí svá křídla (jakkoli), v prvním týdnu má postih –1 k Uč a Oč a trpí ztrátou rovnováhy. Asi po týdnu si uvykne postihy se ztrácí. Co se vám však nepodaří, je najít Skargiho s jedním křídlem. Vždy by se raději vzdal křídel, než aby měl jen jedno. Všichni Skargeové do jednoho mají svou touhu. Chtějí opět letu schopná křídla. Jejich křídla je většinou v běžných činnostech neomezují (dle úvahy PJ). Například při plavání jim nijak nevadí. To že pod vodou trochu překážejí vynahradí sladěný pohyb a zabírání křídly.

    KRYTÍ: Jejich křídla jsou dost tvrdá a sama od sebe se regenerují, takže větší škrábance a odštěpky se zacelí. Proto většinou nedochází k trvalému poškození, ale může dojít k odseknutí. Dá se s nimi poměrně dobře krýt. Proto mají Skargeové neustále bonus +1 k obrannému číslu při použití kožené, vycpávané, šupinové nebo žádné zbroje Tento bonus neplatí při boji na dálku, nebo pokud se musí bránit bodným zbráním s délkou dva. Pokud ovšem na ně letí velký balvan (třeba o velikosti fotbalového míče) mohou se uchránit například před zlomením ruky. Bonus se tedy vztahuje na obranu před kameny, pochodněmi atd. Avšak aby mohli nosit zbroje, musí se složitě upravit. Tato úprava stojí 1/3 z původní ceny zbroje. Stejně tak si musí upravovat většinu věcí (batohy, ošacení atd.…). Sice se nimi dokáže bránit, ale křídla nejsou dostatečné pohyblivá na to, aby se jimi dal provést výpad.

    ŠPLH: Kenramu jim, protože žijí ve skalách, uzpůsobil jejich křídla tak, aby se jimi dobře zachytávalo do stěn a úchytů ve skále. Šplhají jako zloděj na 1. Ur. Jsou-li zloději, šplhají jako by byli o Ur. výš.

Ostatní

     NÁCHYLNOST K JEDŮM: Jedy (jen nemagické) na ně působí s dvojnásobným účinkem (paralytické vydrží déle, otravné více zraní…). Nikdy si na ně nevypěstovali odolnost, takže do jejich těla lépe pronikají. Zkrátka stovky a tisíce let žili v oblastech, kde se s jedy nesetkávali, proto styk s nimi je pro ně velkým rizikem. V případě „nasávání“ potřebují pouze poloviční dávku alkoholu k tomu, aby byli opilí.

    NEKVALITNÍ VRH: Skargeové nepoužívají kopí ani oštěpy k hodům. Resp. mají s nimi postih -2 k Uč. Při hodu s těmito zbraněmi jim křídla překážejí a tak se jim nedaří moc dobře mířit. Na střelné a ostatní vrhací zbraně se postih nevztahuje. Loví především luky.

     Skargeové se válčení neštítí. Sice nejsou moc zdatní s mečem, ale na cestu válečníka se dávají často (více je však láká hraničář). K jejich taktice boje patří zastrašení nepřítele. Jejich rodovou zbraní jsou Kargy, což jsou železné rukavice sahající od loktů až ke konečkům prstů a dále vybíhající v asi pěticentimetrové drápy. U loktu z nich vybíhá osten. Mohou hýbat loketním kloubem i celou paží. Nemohou však zápěstím a prsty, rukavice je fixují, aby se při útoku nezlomily. Proto není možné aby používali jinou zbraň s nasazenými rukavicemi. Jsou vykované, ozdobené a barvené tak, aby vypadali jako „opravdové spáry“. Ovšem je docela složité jimi zacházet, takže „lidé“, kteří s kargy nikdy nebojovali, mají v používání –1 k Sz a Ob. Zhruba po 2k6 denním tréninku postihy zmizí.

Válečník

     Skargeové-válečníci se vyskytují celkem často a díky svému přirozenému vzhledu (křídla/zuby/uši) nahánějí strach. Hlavně pokud mají nasazené Kargy. Při zastrašování je ber, jako by byli o úroveň výš.

Hraničář

     Toto je jejich nejoblíbenější povolání. Více než polovina všech Skargeiských dobrodruhů jsou hraničáři. Mají tu výhodu i nevýhodu, že už od třetí úrovně mají povinnou telekinezi (na 4. už žádnou jinou schopnost nedostávají!). Oni sami vlastně silou vůle ovládají svá křídla, takže tato schopnost jim je vlastní.

Alchymista

     Toto povolání si prakticky nevybírají. Nejen že díky své náchylnosti k jedům je to pro ně velmi nebezpečné, ale dokonce skoro neumějí pracovat se surovou magenergií. Dělá jim to veliké potíže, a tak se alchymii zcela vyhýbají.

Kouzelník

     Skargeové mají magii celkem rádi, ačkoliv pro ni nejsou vůbec nadáni. Z kouzelníkových přátel mají nejraději Pheldagryfy (viz můj příspěvek v rubrice kouzelník), díky tomu, že létají jako kdysi oni a mají podobu jejich boha.

Zloděj

     Zlodějská dráha je pro rod Skargeů také běžná. Mají pro to své výhody i nevýhody:
    Převleky: Pokud se chce zamaskovat za příslušníka jiné rasy, nechám jen na PJ, jak moc mu to může projít (tj. jak zamaskuje křídla a ostatní nežádoucí prvky) Někdy si je nechají odsekávat.
    Získání důvěry: Pro jejich netypický vzhled mají o 5% menší šanci při použití této schopnosti.(záleží také na místě a okolnostech).
    Šplh: viz Schopnosti Skargeů
    Schování se: Přestože jejich dávní předkové měli dokonalé mimikry, dnešním Skargeům se toho moc nezachovalo. I když jsou takové výjimky. Někteří zkušennější jedinci, živící se zlodějinou v sobě našli zbytky této schopnosti. Šance, že po čtvrté úrovni se Tvůj zloděj naučí používat (a najde v sobě) mimikry je 8 %.Po 12. úrovni 30% a po 16. ji má automatickou Pokud tuto schopnost získá, má při schování se ve stínu bonus 10%. Nejedná se ale o celkovou řízenou změnu barvy. Je to jen reflexivní přizpůsobení, v situaci, kdy Skargi/zloděj chce být nespatřen.

     Tak jste to dočetli. Tady jsou mé poslední řádky, s doporučením a hlavně poděkováním. Každý PJ si může jakkoli upravit vlastnosti nebo detaily ke Skargeům, ale prosím, nesmazávejte jejich postihy. Jsem si plně vědom, že tato rasa by byla příliš silná. Děkuji za případné dotazy na nesrovnalosti a návrhy na zlepšení. Také nemohu za to, že některé části Vám nesedí do vašeho světa. S tímhle bohužel nic neudělám.
Děkuji všem za konstruktivní kritiku
A HLAVNĚ Děkuji Marcusovi za kritiku a společné dopilování v moudré sově.