Lex se už hezkou chvíli věnoval zámku. Roderik mu svítil, připadal si zbytečný, ale nic jiného mu nezbylo, téměř si o dveře vykloubil rameno a bylo mu jasné, že jsou nad jeho síly. „Nemá to smysl!“ Lex se prudce zvedl od zámku a mrsknul s paklíčem o zem, „už dobré dvě hodiny se drbu v tom zámku, ale nedokážu ani říct, jestli to jde otevřít tímhle způsobem!“ Lucius vystoupil ze zastíněného rohu, zvedl paklíč a podal ho Lexovi. „Ještě pořád se do toho můžu vložit já.“

„Nepřipadá v úvahu,“ přerušil ho Roderik, „Tvoje magenergie se nám bude určitě hodit na užitečnější věci než je otevírání dveří. Říkals, že Raksen by tu ještě mohl být“

„Jestli vám teď nepomůžu, stejně se dál nedostaneme.“

„Dobře, dělej co umíš.“

Lucius přistoupil k Roderikovi a chvíli se soustředil. Něco potichu zašeptal. Roderik ucítil,

jak mu do těla vniká příval nových sil.

Lucius skončil. „Teď to zkus,“ a pokynul ke dveřím.

Roderik se rozběhl proti bráně. Lucius odvrátil oči. Ozval se praskot dřeva a lámání

železné výztuže. Dostal se skrz.

„Jdeme!“ pokynul ostatním Roderik. Ani si nevšiml Lexe, který na něj po celou dobu od podivného kouzla zíral s odporem.

…

„Nelíbí se mi to, cítím špatný vliv,“ řekl starostlivě Lucius.

„Já vidím jen holou chodbu a jinam se stejně jít nedá,“ Roderik ani nepočkal na Luciovu odpověď a vykročil.

Rázem se ocitli úplně jinde. Místnost byla větší, osvětlená, ale bohužel v ní stál samotný Raksen i se svými hmyzoidními posluhovači.

Lucius se začal soustředit na kouzlo, Roderik skočil mezi nejbližší bojovníky-šváby a jednou ranou přetnul dva i v jejich primitivních zbrojích. Lex už držel kuši a pálil po nejbližším humanoidním roháčovi, který mu připadal nejnebezpečnější.

Lucius už byl téměř hotov se zaklínadlem, když v tom jej obklopilo pole paralyzujícího kouzla. Ocitl se v nepropustné a neprůhledné kouli. Možná v ní je i zpomalený čas, Raksen tím byl proslulý. Jednal rychle, sáhl za pas a vytáhl svitek s protikouzlem. Spěšně zlomil pečeť. Pozdě. Ledový blesk mířící na Roderika už byl v půli cesty. Roderik však ještě proti Raksenovi hodil svou smaragdovou dýku. Zásah byl přesný na obou stranách. Roderik padl jako ledová socha na zem a rozbil se na několik částí. Raksen padl k zemi a držel se za hrdlo, ještě mu z něj vyzařovala zelená záře jedu.

Lucius se rozhlédl, místnost byla prázdná, všichni brouci už byli pobiti. Rychle se vydal chodbou dál. Postava v dálce byl snad Lex.

,Doufám, že si Roderik poradí, ale říkal utíkej, neříkal kam, a nevím, proč bych měl Raksenovi nechat ten kámen, jen aby z něj pak zase čerpal sílu? Ne to ne. Konečně světlo, je tu i truhla, to snad ani není možné!‘

Lucius viděl Lexe jak se vrhá k truhle, nestihl ho ani varovat. Z otevřeného víka se vyvalil dým a Lex ihned padl. Lucius si vzpomněl na umírajícího Roderika. Ne, nikoho dalšího umřít nenechá. Vrhl se k Lexovi a začal se soustředit na kouzlo.

Lex cítil, že se ho něco dotklo, najednou začal slábnout, ale na druhou se mu lépe dýchalo, jed přestával působit, doslova mu mizel z těla.

Oblak se rozplynul. Lex vstal. Vedle něj leželo tělo mrtvého kouzelníka, obětoval se jen aby ho zachránil.

Lex chvíli truchlil nad ztrátou dobrého přítele, ale pak si uvědomil, že život jde dál a jejich úkol byl důležitý. Z truhly vytáhl obrovský kámen pulzující rudým světlem a odcházel pryč. Ve velké místnosti se ještě na chvíli zastavil nad Roderikovým tajícím tělem, plivl na rozpadající se Raksenovu mrtvolu a pak odešel pryč.

Tímto kouzlem je možno libovolně měnit jakékoliv základní vlastnosti cíle vyjma inteligence, jejich součet však musí zůstat stejný (pokud se něco zvýší, něco jiného se musí snížit). Vlastnosti mohou dosáhnout až hodnoty 23/+6. Hodnoty nemůžou klesnout na 0 Pokud je dodán dvojnásobek magenergie, kouzlo bude mít trvání 1 směnu.

(Zvýšená odolnost nepomůže při získávání životů při přechodu na vyšší úroveň.)

Jedním kouzlem je možno učinit maximálně 6 změn, pokud chce kouzelník učinit více změn, musí seslat nové kouzlo.

Po uplynutí stanovené doby se hodnoty vrátí do normálu během 1 kola.