Ogamovy Nádoby
| Autor: | UnknowN |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 19 |
Magenergie:
Magenergii dělíme na několik druhů:
Magenergický éter (MEE) – základní forma magenergie, vyvěrající z každé částice hmoty. Její ideální stav je jeden mag (3 571 986 magitů) na metr (sáh) krychlový. Tato forma magenergie není žádným způsobem rozpoznatelná a neůčastní se žádných magických dějů. Změna koncentrace magenergického éteru může vést k nebezpečným věcem – ačkoliv při jejím snižování problémy nehrozí, neboť z částic vyvěrá dosti rychle a sama od sebe nikdy nepřekročí výše stanovenou hustotu, na místech, kde je magenergie koncentrovaná ve velkých množstvích a tam, kde došlo/dochází k masivnímu použití/používání magie, se uvolňuje nadbytečný MEE, což nesčetnými způsoby ovlivňuje hlavně živou organickou hmotu. To vede k vytvoření takzvaných „kruhů magie“, kde žijí pouze tvorové, kteří se postupem času vysoké koncentraci magenergie přizpůsobili (přírodní kruhy magie), nebo byli jejím působením pozměněni. Většina z nich využívá nový zdroj ve svém prostředí – magenergii – ke svému životu a to různými způsoby: k lovu, místo potravy aj. Anorganickou a neživou hmotu ovlivňuje zvýšená koncentrace MEE mnohem méně, ale ovlivňuje (například vytváří světelné úkazy ve vzduchu – změna magické energie na energii světelnou). Tato forma vykazuje určitou podobnost s plyny.
Vázaná (VME) a Kouzelnická magenergie (KME) – tyto formy magenergie vznikají zahuštěním MEE. VME se vytváří a ukládá ve zvláštních „magovazných“ látkách, tkáních a rostlinných pletivech – netopýří křídla, zlaté kapradí, dračí vejce aj. Je to důsledkem interakce magenergie a hmoty těchto látek, kdy je snížena energie magitů v MEE, kteréžto se poté zastaví a nahustí do mezimolekulových a meziatomových mezer. Tuto magenergii jsou alchymisté schopni destilovat na Surovou magenergii. KME je vzniká po psychickém cvičení, při kterém nadaní jedinci – kouzelníci – pomocí magiokineze (určitá forma telekineze) zahustí MEE na KME a uloží ji ve svém těle. Předpokládá se, že je buď rozptýlená po celém těle nebo uložená výhradně ve specializované vrstvě mozkové tkáně. Tato forma vykazuje určitou podobnost s pevnými látkami.
Surová magenergie (SME) – produkt alchymistické destilace magenergie. Proces získávání (lučba) je posaný v pravidlech, proto se jen zmíním, že za použití speciální aparatury je z „magovazných“ látek získána surová magenergie, použitelná v mnohých alchymistických výrobcích. Její hustota závisí na tom, jak zkušený byl alchymista, který s ní pracoval. Stojí psáno, že na první úrovni odpovídá jedna mince (50g) 5 magům, na každé další úrovni je to o pět magů více (36.úr.: 1mn=180 magů). Z rozměrů alchymistické truhly (30×15×10 – považujeme za vnitřní rozměry) jsem byl schopen určit objem jedné mince surové magenergie, neboť do truhly se úhrnem vejde sto mincí nákladu. Objem truhly = 4500 cm krychlových, tudíž jedna mince má objem 45 cm (coulů) krychlových. Dle potřeby pak toto číslo vydělíme pěti až sto osmdesáti a zjistíme magickou hustotu SME – jeden mag tedy zaujme 9cm (coulů) krychlových až jednu čtvrtinu cm (coulu) krychlového. Tato forma vykazuje určitou podobnost s kapalinami.
Pseudomagenergie (PME) – Tato forma nás bude zajímat nejvíce. Vzniká dvojím způsobem: Reakcí SME a magenergetického katalyzátoru (MEK) a průchodem magitů MEE skrze magitit (viz. níže). Jeden mag PME zaujme prostor 10 cm (coulů) krychlových. Tato forma vykazuje určitou podobnost s plyny.
Ogamit je meteoritická směs železa, křemíku, niklu, hořčíku a vanadu, v poměru 32:18:5:4:1, která byla při průletu vesmírem (nebo jiné vhodné příležitosti – dle světa) vystavena silnému magitonovému záření (částice = magitony), které zapříčinilo částečné nahrazení neutronů v jádrech právě magitony. Tato látka se vyskytuje pouze na místech dopadu meteoritů z velmi krátkého období, takže se spekuluje, že ogamit byl součástí nějakého vesmírného tělesa, které se po srážce rozpadlo na mnoho kusů, které pak ve formě meteoritického deště zasáhly svět. Ogamit je kujný, tažný, elektricky nepříliš vodivý kov, zrzavě-zlatého zabarvení. Díky magitonům v jádře získal schopnost odrážet magity ve formě PME, což umožňuje uchovávání a další využití PME. Ogamitová ložiska obsahují pouze ryzí ogamit, který se však mísí se železem, což je obětování vyšší kvaliy za nižší cenu. Vyrábí se v pěti poměrech: 1:4, 2:3, 3:2, 4:1 a 5 (řazeno vzestupně podle míry obsahu ogamitu). Podle těchto poměrů dělíme ogamit na 1 až 5 karátový. Cena jednoho coulu krychlového 1k ogamitu je 2 stříbrné, za každý další karát se platí dvounásobně než za ten předchozí (1mn 5k = 32st = 3zl a 2st).
Magitit vznikl na místech dávných hnízdišť ptáků fénixů, kam přilétali, aby se upalovali, čímž poskytli dostatek žáru jejich vejcím, a dali tak vzniknout nové generaci. Magitit je vlastně tlakem metamorfovaný popel těchto živočichů. Lokace výskytu magititu jsou vysoce vzácne (málo masivních hnízdišť + možnost nevhodných podmínek) a stejně tak i magitit, což se projevuje na jeho ceně. Ale tím nejhlavnějším faktorem, který ovlivňuje jeho cenu, je výše zmíněná schopnost snižovat energii magitů ve formě MEE, takže přejdou na formu PME. Energie odebraná magitům vyzařuje z magititu ve formě fialového svitu (magitit sám je takřka černý) a magity se sníženou pohybovou energií avšak s neumenšeným magickým potenciálem vyzařují do okolí. Jediná mince magititu denně provede transformaci jednoho magu. Jednu minci vážící krystalky o rozměrech 1×1×1 a 2/3 coulu se cení stejně, jako celoroční každodenní zdroj jednoho magu, což vychází na 2920 zlatých. Připočteme-li extrémní vzácnost magititu, dostaneme se na číslo kolem 3000 zlatých za krystalek. Je vidět, že takto nákladnou záležitost si nemůže dovolit hned tak někdo. Magitit sám se transformací MEE na PME neopotřebovává.
Magenergický katalyzátor je alchymistický výrobek a řadíme ho do surovin. Jedna mince zařídí přechod 25 magů ze SME na PME a stojí pět zlatých. Dodává se v útrobách malých dutých voskových kuliček. Tyto kuličky se při kontaktu se SME rozpouštějí a umožní tak zpoždění reakce SME + MEK = PME. Funguje na bázi urychlování (zvyšování energie) magitů.
Nyní přistoupíme k výrobě samotných nádob. Nádoby jsou tvaru koule a jejich stěny tvoří půl coulu široká vrstva ogamitu. V jednom místě z nich vybíhá vypouštěcí ventil.
Výroba ogamovy nádoby má obecně tři fáze: Výroba nádoby, výroba ventilu a jejich spojení. Výroba nádoby (fáze 1) spočívá v utvoření dvou dutých polokoulí z ogamitu, z nichž jedna má na vrcholu vyvrtaný otvor, a jejich spojení do koule. Tuto fázi obstarává buď specializovaná dílna nebo zručný kovář, který dostane k dispozici vhodné vybavení. Výrobu ventilu obstarávají zručné ručičky hodinářů nebo tvorů, kteří si libují v mechanismech (goblini, gnómové, pravidloví mongové… dle světa). Ventil je totiž na bázi iris, což z něj dělá poměrně složitou věcičku. Tak tedy: Iris mechanismus je v horní polovině ventilu, dolní polovinu tvoří závit, který slouží k upevnění ve spotřebiči. K otevření iris je zapotřebí, aby byly v souladu dva mechanismy – „zámek“ na iris mechanismu a „klíč“ na spotřebiči (připouštíme možnost vyrábění ogamových nádob několika způsoby). Klíč je napojen na nějaký ovládací prvek na spotřebiči, jehož pohybem přenášíme pohyb na klíč, který díky mechanismu zámek-klíč převede pohyb na iris, která se dle toho otevře. Tímto způsobem je možno kontrolovat míru toku PME. Třetí fáze už není nijak složitá, jedná se o prosté přitavení ventilu k otvoru v nádobě. První fáze trvá 2-3 hodiny a podle velikosti nádoby stojí 3-7 zlatých – čím větší, tím dražší, druhá fáze trvá 3-4 hodiny a dle velikosti nádoby stojí 5-9 zlatých (čím menší tím dražší – je to náročnější – drobnější dílečky). Velikost ventilového otvoru je cca 2×2 couly.
Ogamovy nádoby se vyrábějí nejčastěji v pěti velikostech, s obsahem 5, 25, 50, 75 a 100 magů (Z nedostatku lepších názvů použijeme stupnici flakónek, spíše flakónek, uprostřed mezi flakónkem a láhví, spíše láhev, láhev – F, SF, UMFAL, SL a L). Objem potřebného ogamitu na každou z nich činí (zokrouhleno na desetiny) coulů krychlových:
40,5
108,8
168,3
217,8
261,8
Jeden coul krychlový ogamitu váží 0,16 mince (8 gramů) – rozdíly mezi jednotlivými stupni ryzosti zanedbáváme. Podle výše uvedené ceny za coul krychlový ogamitu dopočítáme cenu.
Máme tedy hotovou ogamovu nádobu a můžeme ji zaplnit magenergií. To se provádí za použítí speciální aparatury využívající výše zmíněného mechanismu zámek-klíč a trychtýře, který je součástí aparatury. Do trychtýře se šoupne SME a MEK, které sklouznou rovnou do nádoby, načež je třeba uzavřít iris, aby nedošlo k vyprchání PME, která začne vznikat chvíli po tomto úkonu. Vzniklá PME však bude stěnami postupně vyprchávat, a to tím rychleji, čím horší je kvalita použitého ogamitu. Při použití 1k ogamitu vyprchá jeden mag za čtyři dny, u 2k za 13 dní, u 3k za 40 dní, u 4k za 121 dní a u 5k za rok.
Dle pravidel je cena jednoho magu 8 zlatých. Skutečná cena je však zkreslená (zahrnuta je cena práce, cena lahvičky…), z čehož vyplývá, že se pohybuje spíše mezi 8,5 až 9 zlatých za mag (Naplnění láhve – až 900 zlatých)
Vložíme-li do nádoby magititový krystal, začne se nádoba plnit tempem 1mag za 24 hodin děleno počet krystalků. Tato PME přibývá plynule. Je-li současně PME odebírána, dostáváme se ke klasické úloze (do-nádob-přiteče-za-hodinu-určité-množství-vody-a-jiné-množství-vody-z-ní-za-hodinu-vyteče-kdy-se-nádoba-naplní/vyprázdní?“. Teoreticky je možné vytvořit takovou nádobu, která bude obsahovat tolik krystalků magititu, že budou schopny pokrýt jakoukoliv spotřebu. Jenže to by byla věc tak závratně nákladná, že nemá ani smysl o ní uvažovat. PME produkovaná magititem dosáhne jen své maximální hustoty 1mag/10 coulů krychlových, poté již žádná PME nepřibývá.
Snížení vnitřního objemu ogamových nádob v důsledku přítomnosti katalyzátoru či krystalku magititu zanedbáváme (ventil poskytuje trochu nadrámcového objemu). Pouze v případě rozsáhlejšího použití magititových krystalků, kdy by jejich úhrnný objem v nádobě přesáhl 10 coulů krychlových, sníží se pak kapacita o 1 mag (o dva magy po přesáhnutí 20 coulů krychlových, o 3 po přesáhnutí 30 coulů krychlových atd.)
Nejlevnější ogamovu nádobu je tedy možno pořídit za 8,1 zlatých (1k ogamit) + 42,5 zlatých (SME) + 1 zl (MEK) + 12 zlatých (výroba nádoby) = 63 zlatých a 6 stříbrných.
Nebezpečí spojená s ogamovými nádobami:
Díky tomu, že plášť ogamovy nádoby je tvořen půlcoulovou vrstvou poměrně odolného kovu, dochází k poškození láhve jen zřídkakdy. Přesto může nastat situace, kdy se obal prorazí a vznikne trhlina. V tom případě PME uložená v nádobě okamžitě vyzáří ven (ke stejnému výsledku vede i otevření ne zcela prázdné nádoby).
Jelikož však trhliny jsou všeobecně dost nepravidelné, odložíme je na později a nejdříve si promluvíme o otevření nádoby, která není prázdná. Otevře-li se nádoba pomocí plnící aparatury (klíčový mechanismus + nálevka) nebo jiným způsobem, který vede k otevření iris, vyzářená magenergie zasáhne vše, co se nacházelo (polovina počtu magů v nádobě zaokrouhleno dolů)sáhů od otvoru, a to v kuželu s vrcholem v otvoru do nádoby a vrcholovým úhlem 60°.
Abychom lépe popsali následky vzniklé zasažením, na prvním sáhu vzdálenosti působí polovina magů z nádoby (zaokrouhleno dolů) a na každém dalším sáhu o mag méně. Od množství magů, které v oblasti působí, se odvíjí způsobené zranění (viz níže).
Nuže, teď tedy k trhlinám – trhliny většinou skýtají větší průtokové možnosti než ventilový otvor, proto obecně magenergie, která se vyhrne z trhlin zasáhne větší oblast. Na druhou stranu se ale záření více rozloží, takže nezpůsobí tak velké zranění. Proto PJ určí, kolikrát je trhlina větší než ventilový otvor a její prostorovou orientaci (pozn.: může se jednat i o více trhlin). Z prostorové orientace trhliny si vytvoří představu, kudy a kam magenergie uteče (doporučuje se využít několikanásobně aplikovaný model ventilového otvoru pro získání představy o zasažené oblasti). Z prvního údaje – poměru velikosti trhliny ku velikosti ventilového otvoru, poté získáme míru, s jakou se sníží dosah a míru spotřeby magů na sáh dosahu záření. Když unikne záření z trhliny, spotřebuje se na každý sáh tolik magů, kolikrát je trhlina větší než ventilový otvor a v tom je celý ten fígl. Pravda, k realističnosti to má daleko, ale dalo by se to svést jednak na to, že magie je prostě taková „divná“ a pak taky na to, že pokud by se do DrD měla zavést plná realističnost, tak by na pravidla nestačila snad ani knihovna na Trinity College.
Nyní přistoupíme ke zranění. Podle tabulky převodů v pravidlech pro experty odpovídá 1 mag 2 životům. Protože však nic není stoprocentní a navíc ne všechna vyzářená PME způsobí zranění ale vedlejší nepříjemnosti, je bytost zraněna za 1 život za každý mag, který pomyslně „úřadoval“ na daném území. Takto ztracené životy navrátí pouze čas – léčí se tempem 1 život za den. Použití léčivého lektvaru nebo kouzla dokáže toto tempo urychlit, avšak pouze na 3 životy za dva dny (efekty se nesčítají). Navíc s tímto zraněním přicházejí i další nepříjemnosti – snížení bonusu za obratnost o 1, -10% na šanci seslání kouzel, při zasažení očí snížení postřehu o 10% a zhoršení viditelnosti, nepříjemná vyrážka + vřídky, kvůli kterým se nelze soustředit (kouzelník + hraničář) ani pořádně vyspat, takže spánek navrátí jen polovinu bodů únavy.
Využití:
PME uskladněná v ogamových nádobách lze využít v celé škále různých spotřebičů, které působí v zásadě na jediném principu: Interakce PME se speciálními krystaly, které po zásahu PME magity vykazují zvýšení či naopak snížení teploty, některé působí jako plachta a proud PME je uvede do pohybu atd. Je tedy možné zkonstruovat spotřebiče stejně různorodého zaměření. Každý z nich je však třeba popsat zvlášť. Navíc je možné PME uloženou v ogamových nádobách transformovat na VME, k tomu je zapotřebí vhodné magovazné látky (některé krystaly), která se umístí do cesty proudu PME. Ze vzniklého produktu je možné opět vydestilovat SME.
Závěr:
Díky ogamovým nádobám je možné do světů dračího doupěte uvést všemožné stroje – povozy bez koní, létací stroje, svítilny, ledničky, topení… Záleží jen na fantazii tvůrce toho kterého vynálezu.
Doufám, že se vám líbí můj pokus zavést složitější techniku do DrD a doufám, že se spokojíte s mírou, s jakou se mi podařilo zajistit provázanost se stávajícími pravidly.
Diskuze
1) To je jistě možné, ale není to nutně chyba autora nebo díla. V tomto případě lze (snad oprávněně) tvrdit, že zvolená forma je nezbytnou součástí díla, tvářícího se jako vědecký článek. Je to něco podobného jako přednášky uvázející hry Járy Cimrmana, v podstatě nesmyslná a překombinovaná snůška blábolení, které pro někoho může mít vlastní poetiku.
2) Kouzelné na tom je, že pro hru samotnou nic z těch složitostí nepotřebuješ, stejně jako nepotřebuješ mít žádnou pořádnou teorii fungování magie, znalost výroby kvalitní oceli nebo stavitelství. Pro hru ti stačí vědět, že máš energetický zdroj, do kterého dáš magenergii a on pak vykonává páci.
To s prvky mi přijde opravdu neskutečně přehnané, stejně bys mohl chtít dělat oblezličky kolem libovolného prvku, sloučeniny nebo dokonce jakékoliv věci. Dovolil bych si citovat z úvodu ke sci-fi Příchod noci:
"... Takže když obyvatelé Kalgaše hovoří o "mílích" nebo "rukách" nebo "autech" nebo "počítačích" míní tím jejich vlastní jednotky vzdálenosti, jejich vlastní chápavé orgány, jejich vlastní pozemní transportní zařízení, jejich vlastní stroje na zpracování informací atd ... Jinak bychom mohli říct, že si připjal quondlishe než se vydal na cestu sedm vorků dlouhou hlavním gleebishem jeho rodného znoobu ... Jestliže však tomu dáváte přednost, můžete si doplnit "vorky" všude, kde se hovoří o mílích, "gliizbii" všude kde se hovoří o hodinách a "sleshtrapy" kde se hovoří o očích. Nebo si můžete vytořit své vlastní termíny." (Isaac Asimov, Robert Siverberg)
Popravdě, přijde mi poněkud překvapivé, že nejprve voláš po jednoduchosti načeš chceš zavádět vlastní složitosti, dle mého názoru podstatně zbytečnější než ty které vytvořil autor.
7) Ono se to neobjevuje jen ve fotácích, přišli mi typické. Ano, je vyžadována nějaká specifická znalost, ale pokud to je pro autora samozřejmé nemusí ho napadnout že je třeba podrobnější vysvětlení (zvlášť když ho google najde celkem rychle). Ale omlouvám se, pokud to bylo myšleno jako otázka na autora, ne jako výtka.
Corwin45A:
1) Možná to byl záměr, na mě to spíše působilo odpudivě...
2) Upřímně... složité věci nikdy nepoužiju do hry, tomuhle bych se nebránil, jen by to nesmělo být tak složité...
3) Protože, ve spoustě světů, kde jsem hrál, exitovalo tolik jiných prvků, jen ty naše ne. Stačila by větička - či jim podobné ekvivalenty ve vašem světě...
4) Mě by to naříklad zajímalo, protože první co bych zkusil, by bylo roztavit to na ohni, na magickém ohni a tak... nejde mi o to najít spousty chyb, jen mě to prostě zajímá...
5) No právě...
7) Vidíš a to je známý jen těm co mají nějáké zkušenosti s foťáky. Například já o něm neměl ani tušení...
A to mě přivádí k další otázce. Je někdo schopný udělat iris o velikosti 2cm...? k tomu všemu ještě tak silnou, aby udržel magii uvnitř nádoby a neporsakovala ven?
Nádhera, tohle mě opravdu pobavilo. Skoro jako bych se ocitl zpět na přednáškách Fyziky 1, prostě dokonalé. Je pravda, že to může vypadat jako nepoužitený a nesmyslný blábol, ale snad se to pochopit dá, zejména pokud za sebou člověk má nějaké technické vzdělání (i když, taky je možné, že si moc fandím a mé "pochopení" nádob je naprosto zcestné). Dokonce bych to dokázal i zapojit do svého světa, celkem se to shoduje s mým chápáním fungování magie, do dnes jsem v podobných případech používal nepříliš nápaditě samotné krystaly. Ano, nejsou zde žádné konkrétní aplikace a ne, vůbec mi to nevadí, spíš naopak. Jak píšeš na konci, s trochou snahy to může pohánět celkem cokoliv, záleží na fantasii PJ a tom, co všechno do svého světa ještě zavést chce a co ne, tohle je jen zdroj energie.
Hodnotím tak vysoko hlavně pro nápad. Tohle je skutečně originální, něco co jsem tady zatím opravdu neviděl. Jen tak dál.
Mavev: Nemohu si pomoci, musím reagovat:
1) ano, ale třeba mě to přijde spíš pozitivní, přesně takhle (ne úplně snadno pochopitelně) vypadá mnoho technických skript či článků, které se autor zjevě snaží napodobit (dle mého velmi zdařile)
2) viz 1), svět nemusí být tak jednoduchý jaký bychom ho chtěli
3) Pokud chce zachovat strukturu hmoty jako v našem světě je to jedině v pořádku. Jednak "naše prvky" jsou všechny možné prvky až do protonového čísla 117, nové prvky lze získat jedině za tímhle atomovým číslem a pak budou celkem těžké a nepříliš stabilní. A za druhé, světy DrD většinou používají "naše" prvky jako železo, rtuť, cín, olovo, nevidím tedy důvod proč ne i vanad nebo křemík nebo nikl. Čistší by bylo je všechny přejmenovat, ale nejsem si jistý zda by označení železa jako blazkium (nebo cokoliv jiného) přispělo k samotné hře (krom značného zmatení hráčů). Takže by mě zajímalo, proč je to špatné?
4) jak ve vašem světě měříte teplotu roztavených kovů? Nemyslím, že by zrovna tohle byla úplně stěžejní informace, většina PJ používá sklářské pece bez nejmenšího tušení jaká je v nich teplota, totéž pro kovářské výhně, proč tedy ne pro Ogamit?
5) pravda, tato část je divná. Karát je buď 0,2 g nebo 1/24 objemu pro určení čistoty, zdá se mi že v tomto případě neodpovídá ani jedna varianta.
7) ventil iris je reálný pojem z našeho světa, najít se dá hlavně ve fotoaparátech. Protože obrázek je za tisíc slov podívejte se třeba na
http://www.dvmanufacturing.com/catpic/iris.jpg < br />Jak se kroutí vnějším kolečkem proti vnitřímu lístky uprostřed vytváří větší či menší otvor.
Tak, po dlouhé době, jseme s tímto dílme konečně pohnuli… zde ho všichni vídíte. Mám pár připomínek…
1) První odstavec jsem četl 8x než jsem ho konečně pochopil. Máš tam příliš dlouhé souvětí a ty to dělají strašně zmatené.
2) Panebože, to je pojmů… Jsem zastánce jednoduchoszti, což pojmy MEE a VME, SME, KME rozhodně nejsou… jde mi z toho hlava kolem…Osobně by se mi více zamlouval sytém, kdy budeš vysvětlovat princip a do něj v jednoduchisti vysvětlíš nějáký pojem. Při pročítání textů, jsem furt musel rolovat nahoru a znovu a znovu číst, co který pojem znamená.
3) Složení ogamitu…upřímně…dávat tam prvky z našeho světa je špatné. Sám uvádíš, že “ která byla při průletu vesmírem (nebo jiné vhodné příležitosti – dle světa)“ tak proč nenapíšeš, že to samé může být i s těmi kovy.
4) Ogamit… hm…když už jsem v tom, co teplota tání, hustota při pokojové teplotě, mám-li z něj ukovat půlkoule, potřebuji je roztavit a k tomu potřebuju znát teplotu. Nebo aspoň to, jestli je možný tavit v obyčejné kovářské výhni nebe ne…
5) Když už zavádíš nové jednotky – nejsem si jistý jestli systém DrD zná jednotku karát. Ale to je jedno, měl bys ji vysvětlit…
6) Co je vhodné vybavení? Jak se projevuje specializovaná dílna? Když chci oggamovy nádoby zařadit do světa, měl bych tyhle informace znát…
7) Co je to Iris? Nikde sem se to nedočetl.
8) Při plnění se zmiňuješ o speciální apartuře. Kdo ji může obsluhovat? A jaká je její cena?
Závěrem… V podstatě nepíšeš nic o využítí. Píšeš o tom na co se to dá všecno použít, ale nějak mi uniká jak to „namontovat“… Nějáké využití…? Jediné co mi příspěvek dal, jen mnoho cizích pojmů a odstavec zapojte svoji fantazii. Žádná názorná ukázka. Nic. Za každým odstavcem jsem čekal, že zavádění nových pojmů skončí, ale ono ne. Pořád to pokračovalo.
Celý příspěvek by se dal shrnout do slov :druhy magenergie, nový kov, koule s ventilem. Nic víc z toho nemám… chybí mi nějáký příklad… pořád nechápu na jakém principu oggamovy nádoby funfují.
Mé hodnocení vypovídá o mém mínění kvality příspěvku. Jsem zklamán…anotace příspěvku ve mně vyvolala jiné pocity.