O krolloch a „srnách“
| Autor: | Maris |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 36 |
O krolloch a „srnách“
Krollica stála nad ulovenou zverinou, hruď sa jej dmula, oči žiarili. Bola na seba hrdá. Doniesla nádhernú „srnu“, teraz ju ten sympatický kudúk určite bude chcieť. S pýchou mu popisovala lov: „Bubu Ti priniesť srna. Bubu uloviť srna. Bubu bežať, srna bežať. Bubu bežať viac, srna bežať viac. Srna už nemôcť. Bubu sa blížiť. Srna vbehnúť do krovie. Krovie husté. Bubu chytrá, v krovie môcť byť tŕne, Bubu krovie obehnúť. Bubu moc chytrá, že nevliezť do krovie, krovie magické, meniť veci, zmeniť srna na diviak..“, krollica pohliadla na mimoriadny exemplár svine divej pri svojich nohách, „ale Bubu sa nezmiasť, bežať za srna ďalej. Srna bežať, Bubu bežať. Potom už srna nemôcť, spadnúť. Bubu uloviť krásna srna. Bubu priniesť srna.“ Krollica pohliadla do očí vydeseného kudúka. „Ty vziať môj srna?“Čo znamená rituál „dávania sŕn“?
Srny sú v živote krollov veľmi dôležité. Samozrejme, nemusí to byť práve srna hôrna, kroll vo fráze "Ja Ti priniesť srna, ty chcieť?" vyjadruje pomerne zložitý sociálny fenomén - od vyjadrenia sympatií, cez spečatenie dohody až po ponuku plodenia a výchovy spoločných detí.
Srna v tomto prípade je synonymum života a jeho pretrvania (jedlo) - a teda sa nemôžete diviť, ak vám kroll ako sľúbenú srnu prinesie sviňu divú. Opakujem, nie je to prejav ich nízkej inteligencie, ako je to často interpretované!
Rituál dania "srny" je teda vyjadrením bežných sympatií (nebudeme na seba útočiť), ale napríklad i spečatením obchodnej dohody (jedinec je ochotný za tovar – napr. zbraň - zaplatiť požadované, a teda nepoužije obdržaný tovar na zabitie obchodníka). Pritom na rozdiel od faktúr, ktoré na potvrdenie obchodných dohôd používajú iné kultúry, kroll obdržanú „srnu“ môže spotrebovať, alebo dať ďalej.
Záleží na kvalite „srny“?
Neinformovaný ne-kroll často uvažuje nad cenou prijatej/darovanej „srny“ a považuje ju za vyjadrenie postoja k druhej osobe (čím väčšiu srnu som dal, tým je vyjadrený postoj pozitívnejší). To nie je vo väčšine prípadov pravda, je jedno, či ste dostali ako „srnu“ tchora alebo mamuta – srnu ste dostali, ste priateľ. Na cenu sa nehľadí, preto sa kroll nikdy nestresuje, aká je jeho srna hodnotná a či si dostatočne uctil nadriadeného, svokru a podobne. Otázka je iba dal/nedal.
Výnimkou je „srna“, ktorú daruje kroll či krollica vybranému jedincovi za účelom pokračovania rodu. Vtedy záleží na kvalite srny – kroll, ktorý je schopný priniesť omylom zašliapnutého zajaca či tchora, samozrejme nemá pri dvorení prílišnú šancu. Vybraná „srna“ i spôsob jej ulovenia poukazuje na kvality lovca, ktoré sú signifikantné i z hľadiska jeho genetických kvalít ako rodiča.
Ako reagovať na ponuku „srny“?
Ak vám nejaký kroll ponúkne „srnu“, býva najrozumnejšie „srnu“ prijať a dať inú „srnu“. Opäť, „srnou“ môže byť čokoľvek, a teda i pivo*. Na cene nezáleží, pokiaľ nejde o „srnu“ ponúknutú ako to, čomu sa v iných kultúrach najviac približuje pojem svadobný dar (o takúto „srnu“ ide vo vyššie popísanom interkultúrnom stretnutí krollice a kudúka) – v tom prípade je samozrejme „srnou“ patričná aktivita smerujúca k plodeniu krollčiat.
V prípade, že „srnu“ prijmete (ono sa krollom občas ťažko odmieta), ale na oplátku nič („srnu“) nedáte, je kroll, podľa svojho chápania situácie, oprávnený si patričnú „srnu“ vziať (neuzavreli ste mier, teda výška „srny“ je na jeho uvážení, a „srnou“ v tomto prípade môže byť i váš život. A s ním všetko, čo u seba máte (mŕtvoly toho veľa nepotrebujú, že).
Variant, že „srnu“ odmietnete, si treba dobre premyslieť. Odmietnutá „srna“ sa v podstate rovná výzve na boj – pôvodne totiž fráza „srnu tebe“ znela „srnu alebo kyjakom“, pričom na rozdiel od zvykov iných etník – „peniaze alebo život“, kde si opýtaný smie vybrať, čo stratí, u pozitívne mysliacich krollov si vyberá, čo (čím) dostane.
Maris Belanivská, rektorka Krollej univerzity
*Autorka preferuje „srnu“ vo forme červeného vína, najlepšie kvalitného archívneho merlotu.
Diskuze
Příspěvek napsaný hezky, ale přijde mi tak nějak "o ničem", ale nebudu se v tom radši moc hrabat a vzdám se hlasování :)
Jen jsem se chtěl zeptat Maris, proč to nenapsala v češtině? Neříkám, že bych to snad v te slovenštine nepřečetl, ale vetšina zdejších uživatelu jsou češi a myslím, že by se mohli najít i tací, kteří by se slovenštinou mohli mít potíže...
ian: ano, samozřejmě, že počítám s interetnickým nedorozuměním - koneckonců, já takhle vnímám krolly, jako tvory chápající svět jinak (nikoli jako mentálně retardované lidi, kteří když jdou po lese, tak čirou blbostí vrážejí do stromů). Je to samozřejmě mnohem náročnější na roleplay, než pouze mluvit v infinitivech.
Zdenál - ano, je mou vrcholnou inspirací přepsat krolly jako rasu, ale kde na to vzít čas? :-(
BBK - já myslela, že mé dílo nebudeš hodnotit vůbec - když ho navíc ani nekomentuješ - jsi si jistá, že jsi opravdu chtěla zmáčknout 0, nikoli "vzdát se hodnocení"?
Alanil - svokry (tchýně) jsou všude, to by ses divil :-)
výborný nápad, zde téměř zlidovělý. jen pozor na nabízení srn mimo krollí komunitu, někdo by mohl darování mrtvé srny chápat jako urážku či výhružku (třeba takový druid, kterému patří hvozd).
Je to ozaj vtipné, a rozhodne nápadité. To čo teraz poviem je citát z Pelíšok (a naozaj tým nechcem uraziť žiadneho krolla...): "To muselo dát práce, a přitom taková blbost."
Inak povedané, je to dobre rozpísaný, pekne spracovaný "sloh" o pozdrave. (i ked tolko tajomný a uznávaný krollmi).
Mám pár pripomienok. Tak za prvé:"od vyjadrenia sympatií, cez spečatenie dohody až po ponuku plodenia a výchovy spoločných detí." Je zaujímavé, ako idu krollovia na všetko zhurta. A tiež, že im na všetko stačí jedno slovo, respektíve jedno zviera. Ako sa píše, že sa pozdrav občas pripisuje ivh "nízkej inteligencii," je to asi preto, lebo majú jedno slovo na vela interpretácii. (trochu nanápadité...)
Druhá vec, ktorá ma zarazila: "aká je jeho srna hodnotná a či si dostatočne uctil nadriadeného, svokru a podobne."
svokra? Ucitit? To sa dá? Myslím, že krollovia majú trochu iné myslenie ako priemerný ludia... :)
Celkovo si myslím, že je to pekné dielo, spracované dobre.
Al.
Kdy jsem to jen poprvé četl:-)
Na tomto příspěvku je nutné ocenit především to že rase krollů, která v pravidlovém podání působí tak trochu navíc a nevýrazně dává určitý kulturní rozměr. Pro příchozí zvenčí to bude jistě inspirativní, jak pro hráče kteří skrze své krolly začnou nabízet a vyžadovat srny, tak pro PJ, kteří si konečně začnou vědět s touto rasou rady.
Slabinou je, že autorka má IMO představu o Krollech jako takových ucelenější a mohla nám toho nabídnout víc i co se jiných krollích zvyků, obyčejů a postoje k životu atd. týče.
Výhodou nekomplexního přístupu je podle mě ale to, že čtenáře především nakopne k určitému zajímavějšímu pohledu na krolly a zbytek je ponechán jeho fantasii... a na tomto příspěvku se myslim dá docela stavět.
S čím si nejsem vůbec jist je hodnocení. Příspěvek je víceméně první svého druhu, což IMO připouští lepší hodnocení.
Budu-li hodnotit jen to co tam je a ne to co by tam mohlo být mohu se přiklonit i k 5*, ale počkám si na hodnocení ostatních, především těch kteří neměli možnost se s příspěvkem dřív setkat, aby člověk viděl jak na ně působí.