Články&Eseje
Křehká bledá nevinná tvář.
S touhou vztahuje k tobě své dlaně.
Sám sebe se ptáš: Kde má svatozář?
Bytost s pohledem raněné laně.
Je jako vystrašené dítě,
jenž potřebuje chránit.
Přitom on sám vystraší tě.
Před ním marné je se bránit.
Hebké černočerné peří.
Ty rty malované temnou rtutí
zlo skrývat můžou jen stěží.
Ale věř mi: to je Anděl Smrti!
S potěšením sleduje ve tvé tváři výraz bolesti.
Slastně zavírá oči, když cítí krev.
Neuvěřitelně ho přitahují lidská neštěstí.
Krev ti tuhne v žilách, slyšíš-li jeho zpěv.
Jeho pohled neuvěřitelně mrazí.
V jeho hlase cítíš hlad.
Všechno krásné jedním dechem zkazí.
Dechem skrývajícím smrtící chlad.
Před ním nesnaž se skrýt.
Zachce-li se mu, přijde si pro život tvůj.
A tehdy, jak směšne bude mu znít
tvé zoufalé: Ach Bože můj…
Ať konáš dobro či chráníš nevinné,
ať po smrti čekáš nebe.
Anděl Smrti tě nemine.
Jednou přijde si pro tebe.
Diskuze
Tak tohle je fakt dobrý nevim co k tomu dodat...
Zajímalo by mě, jestli to bylo zamýšleno takto - neodřádkované podle veršů.
Téměř dokonalé...
Překrásná báseń... Opravdu nádherná...
Rád si čtu poezii a tahle se mi velmi líbí...
Drahá Aazyiah,
tak to je tvoje třetí, co jsem čelt, má zajímavé téma, ale jak psal CHARLES, nějak to neplyne, když si to čtu stále znova a znova. A to ukončení mi přijde takové otevřené, možná kvůli rytmu, který je tam použit a poslední větě. Takže tři body.
S úctou deshi
Aazyiah: Pěkná, ale smrtí život nekončí (tedy alespoň doufám, ne, věřím v to) Ale teď se vrátím k samotnému dílku. Pěkný námět (zajímalo by mě jak si na to přišla) i zpracování nebylo špatné, no, bylo skvělé. No, tak mi nic jiného nezbývá, než to ohodnotit za 5*.
Ale nezapomeň smrt není tak.... (nevím jaké slovo bych tam dal, aby vystihlo to, co myslím, ale přibližně to bude) morbitní (možná taky drastická)!
Je to zajímavé téma a máš krásnou slovní zásobu. Bohužel já si velice cením taky určité hudebnosti veršů a každou báseň si zkouším číst nahlas. Tahle ten test nepřečkala. Sloky nemusí mít vždycky nutně stejný počet slabik, to ne. Ale Andělovi prostě schází rytmus. Neplyne tak, jak by měl. Nejvíc bije do uší prodloužení verše: Dechem skrývajícím smrtící chlad. a naopak zkrácení: ať po smrti čekáš nebe. . Příkladů by bylo víc. Z toho důvodu musím dát 3*.
I mě se ovšem ohromně líbilo: Ty rty malované temnou rtutí , protože poezie by podle mě měla překvapovat novými a přitom přirozeně znějícími slovními spojeními, která evokují nějaký pocit nebo představu. Tobě se to podařilo.
miluji básně o andělech a tahle je nádherná...
hmm Pozde ale diky