Juliane
| Autor: | Tiara |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 17 |
Byla perlou celé Paříže,
pro ni klidně šel bys za mříže,
kdyby si to přála,
Juliane.
2.
Měla dlouhý zlatý vlas,
modré oči, sladký hlas
a bez chyby se zdála,
Juliane.
Ref:
Svět ale s tvými city
dost podivě si hrál.
I když jsi Boha žádal,
tak nemáš co sis přál,
svou Juliane.
Tvé srdce dál ji žádá
a duše nemá klid.
Nikdy neměla tě ráda,
a chtěla odejít,
Juliane.
Rty z třešní měla, tak vnadné
a v očích hvězdný jas.
Srdce však měla chladné
a v duši jenom mráz,
Juliane.
3.
A když se večer sklání,
hvězdy se rozzáří,
sníš tiše o své paní,
Juliane.
4.
Tam někde v noci tmavé
jde po Paříži zas
a v písni slyšíš hravé,
její jméno Juliane.
5.
Jednou ji jistě získáš
a splní se tvůj sen.
Zatím si však jen stýskáš
Po svojí Juliane.
Ref: Svět………..
6.
Je paní temné noci,
ač mrtva, žije dál.
Dál má tě ve své moci,
Ne však tak, jak sis přál.
[: Juliane :] ( opakuje se třikrát pokaždé o něco tišším hlasem )
Diskuze
Mě se to líbí. :-)
Jó mě se to líbí... ale je to takové... takové. No já nevím
Hodně témat takových,
zahlídl jsem tu.
Hodně zrn makových,
lidí rozhodilo tu.
A hned třikrát. Ale je to doopravdy pěkné:-)
Poezie mě nijak moc nezajímala, ale četl jem jí. Tohle mi však vyrazilo dech.
Poezie mě nijak moc nezajímala, ale četl jem jí. Tohle mi však vyrazilo dech.
Poezie mě nijak moc nezajímala, ale četl jem jí. Tohle mi však vyrazilo dech.
Dobrá, Marigolde.
Když to říkáš Ty.
tiaro myslím, že to není pravda...učit se můžem jeden od druhého...
Marigolde.......Ne, to Ty jsi tu tím mistrem a já jen žákem který se pokouší vystoupit ze stínu.
Tohle je jeden z mých chabých pokusů, nic víc.
Tiaro....okouzlila jsi mě...tvé verše jsou snad dokonalé proti nedokonalostem mích slov...takže se neubráním dojmu že mě taháš za nos a že jsi velká básnířka a mě nic neřekneš....