Ayiana  19. 4. 2007 v 21:19:23

Zdravím Vás, milý čtenáři a hodnotitelé

Děkuji Vám, za vaše připomínky, jen mě docela zaráží, co může "nezasvěcený" usoudit z mé básničky, kterou jsem se jen chtěla dostat z deprese. Neříkám, že je nějak úžasná, ale zdálo se mi, že by mohla tématem poutníka zaujmout a docela zapadnout. Mrzí mě, že komentujete střídavost rýmů více než obsahovou stránku, ale každý máme cit pro něco jiného. Básničku jsem nepsala nijak promyšleně, takže se omlouvám za častou nenávaznost. Jen píšu co mě napadne(a ono se to kupodivu rýmuje:) Proto to působí jako výkřiky do tmy, a asi máte pravdu... jen se snažím vykřičet z depresí a asi bych vás tím neměla zatěžovat...
Ještě jednou děkuji za Vaše připomínky a komentáře. Budu se snažit na všechny reagovat (když ne přímou odpovědí, tak v básničkách, které (doufám) ještě napíšu)

Marokrates  19. 4. 2007 v 20:26:29

omlouvám se autorce, ale studuju literaturu na škole a opravdu musím říct, že tohle nemá do básně nic moc... Ale jako začátek to nejni vůbec špatný.. Ještě maličko pilování a bude to výborný... S cvičením přichází zkušenosti a nikdo najni dokonalý na poprvé..:)

Astin  19. 4. 2007 v 15:07:06

No opravdu se to nedá číst...kdyby si udělal ty sloky delší tak snad,ale takhle...
Ale na druhou stranu dobrej nápad a to se cení ;)

Aritma  18. 4. 2007 v 23:25:32

Je mi líto, báseň může být jakkoliv dobrá ale když jsem se snažil ji přečíst, musel jsem se soustředit na to abych vůbec věděl o co v ní jde. Rým je nepravidelný a špatně se čte, báseň nemá ten správný rytmus a celkově je problém představit si, o čem to vlastně je! Mě to nijak nenadchlo. Snad mi to odpustíte :-( Snad jen ta myšlenka co se v tom snažila projevit, ta mě trochu umluvila... ale trvalo jí to dlouho!

Elvisův_duch  18. 4. 2007 v 22:11:23

jej... omlouvám se: bída!!! ta gramatika:(.. už jsem ale neměl mnoho sil

Mgr. Holger  18. 4. 2007 v 20:59:38

K otázce, proč je v první sloce použit rým střídavý a následuje v celé básni rým sdružený, lze hledat odpověď v nezkušenosti autorky. Rým sdružený je pro začínajícího poetu nejsnáze uchopitelným - autor si nemusí tolik hlídat rytmus a myslet dopředu, nemusí přemýšlet o frázování o dva verše napřed a může snáze navazovat.

Bývá také nejčastějším ve veršovánkách, či nepříliš vyvedených duetech - ve stylu načnu rým - ty dopovíš. Není prohřeškem rým střídavý zaměnit za sdružený v průběhu básně - pravda, může to tříštit dojem, na druhou stranu, pánové, pokud byste se starali o obsah a nehledali pouze formální chybky porovnáváním konců veršů, možná byste z poezie obecně měli více, byť by vás třeba bolela jako Elvisa více hlava.

Elvisův_duch  18. 4. 2007 v 19:48:03

Ano ano... Jak řekli předchozí, příroda v této básničce hraje hlavní úlohu, a koloběh života spjatý s přírodou vůbec. Příroda je pak v básničce průvodkyní, vypravěčkou i aktivním činitelem. Můžeme zde vnímat jakýsi střet člověka s přírodou samotnou.

Básnička začíná dle mého dosti kýčovitým líčením přírody živé přecházeje v smuteční přírodu umírající. Vše je mrtvé, chladné. Jediné, co se přírodě příčí, je člověk - poutník, jenž se "odvážil" sžít s přírodou a odporovat jejím zákonům... Nakonec jakoby se jí poddal, avšak vypravěč, básník "hálkovského vševědoucího typu" jakoby se snažil poutníka varovat, že dělá špatně, ale je přehlušen mocí přírody....

Závěr básně pak líčí nemožnost člověka vrátit se k přírodě, neboť po zimě ožívají symboly přírodního života - ptáci, brouci, stromy, tekoucí řeka, ovšem náš poutník, člověk, nikterak. Nevzbudí ho ani přítomnost lásky (já ji vnímám jako to teplo - a je to snad i láska přírody, která jej pravděpodobně pojala za svého - důkazem o tom je zpívající řeka právě o něm). Nakonec jakoby tedy poutník stal se součástí přírody... Ač chladne, leč to že leží v zemi! a řeka o ňom zpívá! je důkaz, že jej příroda přijala.... Úplný závěr si těžko vykládám... Příjde mi ta závěrečná otázka o tom jestli žít nechtěl buď jako naprosto zbytečnou, nebo v absolutním střetu s anotací básničky a předchozího průběhu... Pokud ovšem poutník nebyl vyvrhel a nešel do přírody žít vědomě... ovšem to by byla interpretace zase trochu inačí:)

Rytmická stránka je věc druhá - budu - li to brát jako záměl autora o vázanost verše, tak je to dost býda - skřípe to, nepravidelné atd.

Stránka obraznosti je též dost nízká a kýčovitá, což je škoda, neboť námět je zajímavý. Suma sumárum 3.

Omlouvám se za to, co jsem tu "nablil", ale fakt nemám moc nápadů poslední dobou.

Stigeril  18. 4. 2007 v 17:21:19

Také mě zaskočila první sloka ABAB a další AABB, ale může to být tvoje vizitka do budoucna a navíc v umění se fantazii meze nekladou.

Nakonec mě tato báseň přiměla k zamyšlením nad "Přátelstvím". proto 4+

Skorpion  18. 4. 2007 v 16:48:58

Trochu mě zarazil použítý verš, prvně ABAB, poté jen AABB... Celkově mi dílo tak nějak nic moc neříká, netuším, jak bych to použil v DrD. Mám raději ucelenější věci, z tohodle se na mě tak trochu usmívá chaos, budu tedy hodnotit lehoulince nadprůměrně.

Rotrigo  18. 4. 2007 v 15:53:40

Hezká básnička, bohužel Ti ve třetí sloce uletěla mezera. Jinak je to fakt pěkné, o přírodě a Poutníkovi. Řekl bych, že se to i rýmuje. Anotace sice podle mně není shrnutí, možná by byla lepší upoutávka, jako třeba Lesní krajina a v ní Poutník....Bohužel je zima..... I když toto také není zrovna mistrovské. Takže je to mírně úvahové. Úvahové básně mají většinou hodně teček. Prostě jsou to věty do prázdna. Takže bych hodnotil asi kvalitně. Bohužel jsem se překlepl. Za chvíli opravím.