Zaara  25. 8. 2006 v 8:46:49

Jakmile jsem viděl, že to napsal Elvisův_duch, bylo mi jasné, že to nepochopim. Stalo se tak. V poezii se nevyznám, takže nepředpokládám, že bych někdy přebral, o čem to vůbec je. Četl jsem to 4× a nic. Vzdávám se hodnocení, možná to je shit, co si zaslouží 0, možná brilantní dílo na OHyZDu, nevim.
PS: Moc si nedovedu představit použití v DrD, ale třeba to nějak jde.

Krtecek  25. 8. 2006 v 1:04:24

I když preferuji klasické básně a na moderní básnické postupy se obvykle dívám jako na smysluplnou hru s nesmyslem, v tomto konkrétním případě udělám výjimku.

Cítím se, jako bych právě potkal Elvise :o) Pročež...

klik ... klik ... klik ... klik ... klik = *****

Mgr. Holger  24. 8. 2006 v 22:21:11

Nebýt mé obvyklé a proslulé pomalosti, mohl jsem tuto hříčku použít na své přednášce Poetické dogma na GC, kde jsem se o podobném prostředku, který zde autor (zřejmě známý experimentátor) použil.

„Zkušenější PJ a jazykomilci pak mohou v básních uplatnit různé citoslovce, které doprovázejí činnost charakteristickou pro danou kulturu, případně využít jiných slov, která budou kolorit kultury dotvářet. Pro inspiraci můžete sáhnout k Tolkienovi, který těchto prostředků dokáže využít (húm-hóm entů, jdu – jdu resp. doom – doom skřetích bubnů, skřetí popěvek lap-chňap-strop-sklap...)“

Na tomto minidílku tuto myšlenku autor jasně demonstruje, když prakticky celé dílko staví pouze na těchto prvcích, které mají snad jediný účel – budování atmosféry (nebo jsem slepý a jiný účel nevidím – což nevylučuji).

Osobně stavím toto dílko (jakkoli mnozí namítnou, že nic neřeší) poměrně vysoko, zejména pro hravost a snad právě proto, že s lehkostí autoru někdy i vlastní právě nic neřeší. V tomto ohledu může být toto dílko ukázkou pro tvůrce „účelové poezie“, která má sloužit k navozování atmosféry, např. i ve hře DrD.

Fíl špás

H.