Krollí legenda o vzniku světa
| Autor: | Maris |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 42 |
Krollí legenda o vzniku světa
Poznámka: Jedná se o legendu z okolí Ugrahberku; v jiných krajích lze najít jiné varianty. Uvádíme ji bez stylistických oprav v obecném jazyce. Originální menhir s runami je uložen v opatrovnictví knihovny Krollí univerzity.
První byl Urdog, bůh - Svět, a byl sám, a proto si chtěl najít ženu. Ale nemohl se rozhodnout, kterou by si měl vzít, a tak si vzal hned tři:
První se mu líbí hodně, on ji miluje i ona jeho, ona o jeho lásce ví, a proto je jeho žena spokojená a šťastná, a její jméno je Nebe.
Druhou má celkem rád, ale ne tolik jako by ona chtěla. Proto na něj jeho druhá žena, Země, žárlí na něj, vzteká se, ale zase ví, že je na tom líp než ta třetí, takže zase je občas šťastná, občas škodolibá, občas trucuje, občas se zlobí.
Třetí žena, její jméno je Peklo, je nemilovaná, a tak nenávidí Urdoga i Zemi a Nebe. Urdog s ní nikdy neléhá, proto je neplodná a pustá, a žádné stvoření s ní spjaté nemůže být šťastno. Zná jen bolest, nenávist, utrpení a nenaplněnost. Je úplným opakem šťastné, milované a milující Nebe, jejíž stvoření jsou zdravá a silná, a mohou žít v naprosté pohodě. Země je mezi nima - zná lásku i strach z opuštění, zdraví i nemoci, zrození i smrt, dostatek i hladomory, krásné dny lásky i zemětřesení hádek, pláč z opuštění, studenou samotu, prozářenou a barevnou plodnou lásku, ohnivou žárlivost...
My - krollové - jsme stvoření Země, a proto vidíme její slzy padat z oblohy, a když je těch slz opravdu moc, pak chutnají i slaně a říká se jim moře. Vidíme její vražednou žárlivost jako sopky, cítíme její zlost jako otřesy půdy, pojídáme její plody lásky ve tvaru ovoce a trápíme se v době její opuštěnosti - kterou nazýváme zima... Cítíme jako ona lásku k druhovi i k dětem, cítíme nenávist a opuštěnost, žárlivost, ale i škodolibost - tak, jako se ona dívá na opuštěnou Peklo, tak i my máme sklony s posměchem se dívat na ty, kteří se mají hůře... a na ty, kteří se mají lépe, se často díváme se závistí a nenávistí, pocity, jaké má Země při pohledu na Nebe.
Diskuze
Hmm, je mi líto, že něco podobného musím říct, ale zdá se mi, že budu mluvit o opravdu ŠPATNÉM příspěvku. Pravděpodobně tím autorku urazím, ale vážně nemohu dát ani jedinou hvězdičku. Hned vysvětlím proč.
To že je to neuvěřitelně krátké by mi ani tolik nevadilo jako fakt, že je to téměř o ničem. Proč je Nebe milována a Peklo nenáviděna? Kde má tento spor kořeny? To, že autorka zavedla jistou tradici krollí univerzity a že ji hýčkala jako malé děcko až do dnešních obrovských (krollích) rozměrů je bezpochyby velkým přínosem pro tento server, ale je-li toto výsledek pátrání po kořenech krollí historie a legend, je to ostuda, ostuda Maris, té velké diskutérky, jenž si poradila s nejedním dílem, ta, která dokázala pochválit i pokárat a vznést tak skvělé a místné připomínky, že by i velcí řečníci jako Cicero záviděli. A tohle má být výsledek? Toto polodílo? Vždyť to je neúplné, nehotové a bezpředmětné. Výborný námět jako u mnoha jiných příspěvků dokonale zkazí katastrofální zpracování. Tohle není legenda, to je kratičká pohádka, která není hodna jména své autorky. Je mi líto a moc mě to mrzí, ale nemohu jinak - 0*. Promiň, Maris.
Naprosto úžasné, působí to jako "skutečný" mýtus. Doufám, že Krollí univerzita nalezne další menhiry a pošle sem jejich obsah.
Zárodek Krollí legendy se kdysi objevil u kteréhosi stolu. Lhala bych u kterého, bylo asi před rokem a jak už to u nás, stařen, bývá, na tak krátké úseky moje dlouhodobá paměť nefunguje. Vzpomínám si, že mě tehdy okouzlily dvě věci, kterými se autorce povedlo přiblížit mýtům, jak je známe z etnografických sběrů a historických pramenů:
a) Mýtus nevysvětluje a nemoralizuje. Žena vynikajícího hrdiny, která zahýbá s jakýmsi nýmandem, a dokonce svého hrdinu podrazí kvůli posteli, nebo to, že vyměníš dceru bez mrknutí oka za náhrdelník zajišťující, že se do tebe zamiluje každý muž - to jsou běžné součásti mýtů od starého Řecka po dnešní pralesní Afriku.
Maris se povedlo udržet stejnou atmosféru, nevysvětluje se, proč se Urdog chová ke svým ženám různě, proč to Peklo odnáší za ty dvě první apod.
b) Mýtus nahrazuje logiku vyprávěním. Co na tom, že když Země pláče, padají její slzy z nebe. Člověku, který se s tím nedokáže vypořádat, nemá smysl nic vyprávět, on si toho stejně neužije.
Čteme tady v ČaE všichni obvykle povídky s dosti vypjatým nárokem na logickou strukturu vyprávění a na výstavbu jednání jednotlivých postav. Daň z toho, že hrajeme DrD, dobré dobrodružství bez logické konzistence postav a děje nefunguje.
Nebudu Krolli legendu hodnotit, na to jsem příliš její kmotřička, kdybych do Maris nehučela, asi by se tu tahle povídka nikdy neocitla, a možná při jejím čtení najdete četné vady. To je na vás, nevyčítejte ji ale, moc prosím, že se ji povedlo dodržet žanr, že je napsaná opravdu jako mýtus přírodního národa.
Pro ty, co by raději teologickou variantu téhož mýtu, doporučuji svojí povídku, kterou třeba mgr. Holger také někdy zveřejní :-))
A asi netřeba dodávat, kdybych hodnotila, dala bych pět.
Veškerý odpor je marný, budeme asimilováni...
Tak nám pozvolna Krollí univerzita infiltruje napříč sférami a její aktivity již asi málokdo přehlédne. Abychom získali představu o tom, z jakého kulturního základu krollí kultura čerpá, vydalo představenstvo univerzity 1. září manifest, který nás stručně seznamuje s filofólií či náboj-ženstvím této rasy.
Text je to úderný a stručný, jak už u takového počinu rodícího se v krollí lebeni bývá. Ponechávám bez hodnocení a je to zcela na vác. Na toto dílko navazuje ještě jedna legenda, která je však mnohem nejasnější a kterou patřičně okomentuji vzápětí.