V Krčmě
Autor: | Arfandix |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 23 |
Kopni ho tam a ještě jeden,
jen ať se hospodský otáčí.
Sklep má přece plný beden,
do rána nám to vystačí.
Čepujte a rychle rozlévejte,
kořalku, rum i pivečko.
Sudy s vínem nárážejte.
Dnes vypijeme všecičko!
Korbely nechť stále pění,
poháry doplň, ať plné jsou.
Svět se před očima mění,
domů nás ženy ponesou.
Takhle to tu vždy vypadá,
když se sejdem u stolu.
Lepší věc mě nenapadá,
než pít s přáteli pospolu.
Když se šeří, všeho nechám.
Unaven po dni roboty,
do hostince ihned spěchám.
Chci se sprát do němoty.
Štamgast starý v rohu pije,
stejně jako každý den.
Z chlastu neví, která bije,
pořád opakuje jen:
"Alkohol jest přítel můj.
Kamarád na věčné časy.
Pít ho budu stůj co stůj,
než uslyším z nebe hlasy.
Felčar můj to nerad vidí,
když se denně prolívám.
Děti, ty se za mě stydí,
vůbec je už nevídám."
Rodina ho opustila,
to jej však už netrápí.
Lidskost lihu ustoupila,
ve sklenici žal utápí.
Jeho potkal smutný osud,
my však máme bohů přízeň.
Žít budeme jako dosud,
zaženeme splín i žízeň.
Zapomeňme na ty smutky
a nalejme si teď raději.
Pití patří mezi skutky,
co dodávají nám naději.
Šenkýř ke stolu pospíchá,
korbely nám všem podává.
V boku jej už jistě píchá,
z toho jak běhá a nadává.
Když už k pultu zas vykročí,
přítel můj se napije.
Sotva své rty v moku smočí,
vyprskne a zavyje:
"Co to má být, my nechcem vodu!
Říkáš, že už není chlast?
Co je tohle za hospodu,
když v ní chybí naše slast!"
Podívaje se pak na nás,
zlatku z kapsy vyloví.
"Tenhle účet platím za vás",
a pak ještě dopoví:
"Pojďte se mnou bratři milí,
tady píti nebudem.
Žízeň ve mně znovu sílí,
jinou krčmu dobudem!"
Diskuze
No, vcelku sympaticka versovanka,
jen par drobnosti:
1) nelibi se mi spojeni "pohary dopln , at plne jsou", rekla bych, ze je tam az moc velka vyznamova shoda , mohlo tam byt treba "dolej" nebo tak neco.
2) Jak jiz bylo receno, pokuhlava rytmus.
3) Kdyz se denne prolivam, to mi zni jak pest na oko, teda spis na ucho:)
jinak, jestli je to skutecne autorska prvotina, je to vcelku zdarile.
Když jsem tohle četl...úplně jsem viděl tu nádhernou zakouřenou knajpu a spoustu ožralách dobrodruhů, kteří pějí tuhle báseň...samozřejmě přetranformovanou na píseň
Jenom mě docela pobavila představa, kterak nabušenýho barbara táhne domů jeho žena.
Několik rýmů, bych sice vyměnil a semtam bych prohodil slovosled, ale jinak se mi to velice líbí. 4*
Tak to to je naprosto dokonale.
Mne sa to páči - krátke verše sa rýchlo a sviežo čítaju a to čo mi tam chýba je nejaký dej alebo pointa, lebo bez toho je to "len dokonalá" opilecká pesnička.
P.S.: Ako ste už spomenuli je tam možno pár chýb v rytme - mne osobne najviac bije do očí 5. riadok kde by som vinechal celé slovo /rychle/.
Líbí se mi, že to budu moci využít v dobrosružství, což hodně sením. Je to milá báseň, která se mi bude hodit! Dávám 4*, i když jsem se rozmýšlel i o 5. Snad příště.
Skorpion
To je o mě... On mě zná... Jak se to dohmát... 5*... Další rundu...
Nepřipojím se k chvále, jsemť baba skrblivá. Je to dobré, ale mohlo to zřetelně být lepší:
a) Nevadila by mi kulhavá rytmika, jenže tahle herka neplete nohama, ono se rozeběhla docela elegentně, ale pak zjistila, že ji při škobrtnutí nikdo nepřitáhne udidlo a zlajdala už někdy v půlce běhu. Čili nechyběla schopnost, ale pozornost.
b) Dost násilná změna nálad, ona pasáž o opilci uprostřed působí jako vložka, není v té změně ani vývoj, ani kontrast. Dvě sloky na přechod od zobrazení lidské trosky k dalšímu pijáckému ejchuchů o blahodárnosti chlastu, to je trochu moc.
c) Nevadí mi archaismy, ba naopak, ale funkčně:
"
" Podívaje se pak na nás,
zlatku z kapsy vyloví."
"v boku jej už jistě píchá"
Bez hodnocení, ale povzbudivým úsměvem do další tvorby
*no dobře, vypadá to spíš jako škleb, ale myslím to upřímně :-)*
Nevidím důvod proč této opilecké ódě nedarovat hodnocení nejvyšší, což si jistě zaslouží.
Ze začátku jsem se těšil především příjemného tématu a spomínal na bujaré oslavy. Lehký úsměv na mé tváři se však postupem veršů měnil v zamyšlení. Co alkohol dokáže? Přítel, služebník? Ani jedno. Droga! (samozřejmě že v malých dávkách - lékař).....
Abych se vrátil k básni, možná bych trochu graficky upravil, jako přidáním teček -
Rodina ho opustila,
to jej však už netrápí.
Lidskost lihu ustoupila,
ve sklenici žal utápí... - vypadá to líp ; )
a podobné zbytečné zbytečnosti.
Vtip, použitelnost, možná i "zkušenost" jsou básni vlastní. Přidal bych i přehlednost, spád děje a smysluplnost. Závěrem snad - Pěkná odlehčená básnička, jak už jsem řekl, s prvky k zamyšlení. Přičtu ještě jedno plus, kterým jsou žádné zbytečné složitosti, což oceňují především moje básnické znalosti a s rozhodností v hlase mohu prohlásit dílo za velmi zdařilé.
Hodně úspěchů v další tvorbě přeje amatérský posluchač gugla
Mgr. Holder: Navíc je to první autorovo dílo v životě. ( Do nedávné doby jsem dokonce myslel že k těmto věcem má odpor. ) Jelikož také tvořím, jsem velmi nadšen touhle iniciativou. Až na pár chyb v rytmu je to skvělá opilcova píseň.
Tento příspěvek se objevil v Dílně. Nevím, do jaké míry byl pozměněn díky Dílně, protože jsem se mu nevěnoval, ale musím říci, že tento autorův krok vítám.
Dílko nemůže být zváno „velkou poezií“ – ono jí ani být zváno nechce. Je to pijácká rýmovačka se vším všudy, s výčtem čepovaných dobrot, s pokusem o sebekritický pohled (či sebelítostivý – 8. a 9. sloka), který končí rezignací, včetně bujaré radosti z pofiderních pomíjivých požitků, stupů ostatních účinkujících a prachbídné rytmiky.
Rytmika, která jako správná herka kulhá na všechny čtyři, je v tomto případě akceptovatelná. Třebaže by mělo jít o popěvek, který by měl být striktně rytmický, je nutné si uvědomit, že je to spíše dílko spiťara, který ho nejspíš i v opojení přednáší a s „lehkostí“ se přenáší přes nějaké to škobrtnutí (resp. ho ani nevnímá), pádům na zem se opile chechtá.
Výtku mám k užití archaického jest, které v kontextu s vcelku moderně pojatým textem působí jako pěst na oko.
Celkově kladně hodnotím jako dílko, které si nehraje na velké umění, drží se při podlaze, nicméně je ve hře spíše použitelné, než umění velké a vzletné (ono i v našem herním světě si vzdělaní mágové v hospodě raději zazpívají Hole mágů, než píseň o dvou elfích milencích, které jejich láska dohnala až k smrti...)
F.š.
H.