Svátost pekelná
| Autor: | Duchovní |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 17 |
Pekelná armáda, rudé korouhve svobodně podupávaly svatou zem. Černé zástavy a tmavé zbroje, bílé meče, rudý prapor…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
A ta armáda, ta pekelná armáda v přesunu, jak prochází touto svatou zemí. Bezvěrci a kacíři, nekromanté a buřiči, ta lůza pekelná…
Strašný to pohled, srdce se svírá, zlost a vztek ho drásá… Krvácí, prolévá rudou krev za své bratry… A ta armáda, ta pekelná lůza buřičů a nekromantů, kacířů a bezvěrců svobodně ušlapává svatou zem. Zelená tráva, mocné stromy, lesní zvěř všichni se daly na útěk. Avšak jakoby na místě zůstaly stát, nikam neunikly, nikde se neschovaly. Všichni do jednoho povražděni, pokáceni, ušlapáni byly. A pekelná armáda postupuje dál ani se neohlédla ani se nezpomalila a to tolik utrpení a marnosti za sebou zanechala… Bezvěrci a kacíři to jsou, ochraňte svatou zemi, zastavte tu lůzu prokletou…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Zlatý jezdec na bílém koni v ruce třímá těžký meč, to pravé stříbro jest. A za ním mocná armáda se šikuje do čtvercového tvaru, radost pohledět. Zlataví jezdci v plné zbroji, v rukou těžké palcáty připraveny zasáhnout. Stříbrný oddíl vedle nich se krčí, to udatní trpaslíci přišli ubránit svou zem, těžká kladiva u pasu zavěšena mají, vždy připraveni bránit své diamantové doly. A zde vysocí muži, toť vznešení elfové se svými luky přišli bránit tuto zem. Jistě, samozřejmě, vpředu hrubí muži v plné zbroji s meči, taktéž přišli sem. Císařská vojska připravena v tom čtvercovém šiku, na této posvátné svaté zemi přišli bít se o přírodu…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Nejvyšší otec, mág na nebesích také poslal trošku svoji. Zakuklení muži pevně drží pozici svou, pohled na ně a armáda vrhla by se na tu hordu bezvěrnou. I příroda a hlavně zem přispěla již před dávnými věky, tito mohutní obři, dnes slabé země, v předních liniích stáli. Hrubá monstra s nesmrtelným srdcem, také přišla splatit svůj dluh…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Prokletá armáda cestu si klestí dál, nic ji nemůže zastavit. Ani ta nejsvatější síla nedohlédne na její konec ani ptáci andělští nedohlédnou za obzor. Jak čas plyne v nekonečném proudu dějin, nezadržitelně polyká armády světla, smývá lidskou bolest a hojí rány přeživších, tak stejnou pílí blíží se tyto dvě armády k sobě…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Další a další muži v lesklé zbroji šikují se dohromady. Armáda světla mohutně za ten čas dorostla, již stejně rozlehlá jak její protivnice. Na obou stranách hněv a zlost získává hlavní slovo. Na straně zla to zuřivost a běsnění uvádí se. A naopak v bílém světle posvátnosti hrdost, čest a udatnost, nic jiného připouštět se nesmí. A teď oba tábory přiblížily se k sobě…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Zatmělo se slunce, do temnoty oblékla se zem, tisíce prokletých šípů dopadlo na zlatou zbroj. A po nich všude náramně světla vidět bylo, to jak požehnaní lučištníci poslali svou bílou odpověď. V řadách temna zavládla panika, nikdo nebyl připraven na takový odpor. Ale zas lůza vzchopila se. Mocně, jako palcát svatého inkvizitora, byla zlatá armáda odvržena. Ani obři ani mágové nebyli schopni klást odpor. Jak bezcitná a neurvalá síla proti nim vyrazila, všichni stáhli se zpět. A znovu historie jakoby nesmrtelnou smyčku dostala – nebe se zatmělo…
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
Teď ticho všude rozkládá se, tu a zde na hnijící mrtvole. Támhle o kus dál, další nešťastník s ranou v zádech. Jak vidno, nikdo nebyl ušetřen. Matka země otevře již brzy pro tyto nešťastníky svou klidnou dlaň a jak psáno i tak dáno: prach jsi a v prach se obrátíš. Věru dnes toto moudro bylo vykonáno, když v plamenech skončil les. Ta lůza jedna prokletá - nekromanté, kacíři, bezvěrci a netvorové rozdrtili poslední naději…
Diskuze
Master:
Proč myslíš? Ten příspěvek skutečně IMHO není na 5*... ale také není na 1*. A i tuto známku dostal. A ani kvůli jednomu hodnocení se nerozčiluji.
Elltar zde vyjádřil svůj názor bez úhledného balíčku: Autor zde používá zajímavé metafyzické vyjádření časové nedokonavosti, což podtrhuje silně archaickými přechodníkovými tvary veškerých použityćh slovesných tvarů, coz... ....
A to rozhodně není nic, za co bychom ho měli perzekuovat. Jemu se líbil na 5*... tak mu je i dal... od toho tu hodnocení jsou.
Hezky zpracovaný tisíckrát ohraný námět. Panensky čistá zem, démonicky bestiální armáda, bitva... Není to nejhorší, ale příliš vysoké hodnocení to asi nedostane.
Elltar: Pozor na taková hodnocení. Nejen, že jsou z tvé strany neuvážená, protože příspěvek myslím není na 5*, ale hlavně, pokud svůj názor u takto odlišného hodnocení budeš psát tímhle způsobem, doslova si říkáš o zápornou reputaci, pokud bude mít někdo špatnou náladu.
No. Je to hezky napsaný. Možná by to šlo trochu rozepsat. To ale nevadí. Takhle to zní jako píseň, balada a to právě tomu dává zvláštní podobu. Mně se to velmi líbí. Dám 5*.
Lord Alfik:Tak asi víš něco jinýho než já:-).Zástava může být dvojího druhu: vlajka,nebo prapor,tedy je dělaná z látky(kůže...).Prapor je pověšený na příčném rameni žerdě,vlajka pak přímo na žerdi...Korouhev je trošku něco jiného,spíš na způsob znaku,nemyslíš??
Joshi
Pokud vím tak zástava je třeba i korouhvička, prapor může bejt něco jinýho
Typický příklad stokrát ohraného tématu- boj dobra proti zlu. Již mnohokrát se tento námět použil, ovšem po nějaké době už to slábne a lidé o podobné věci přestávají mít zájem. Ovšem autor se zde pokusil článek zpracovat, já tomu říkám "staročeština". Avšak v tomto případě to na kvalitě nepřidává, nýbrž naopak. Je to nudné a nejvíce zde utrpěla atmosféra, kterou to v podstatě nemá. Vzniklo tak z toho něco neobvyklého. Taky opakování věty "Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…
" se naprosto nehodí.
Taky mě rozesmála věta, kde se píše, že vojáci se šli bít o přírodu, Být to elfové, nic neřeknu, ale aby se lidé bili o přírodu, to mi připadá až směšné. Proč by ji tak radikálně chránili ? Neměli čím topit ? Nebylo z čeho postavit domy ? Prostě jsem se u toho tak trochu hodně zasmál. :)
Sečteno a podtrženo, je to nepodařený pokus o mistrovské dílo. IMHO.
S pozdravem- Pepek.
Jak to jenom říct??Ve svých diskusích v poslední době hodně často používám slovo "klišé".Tvůj příspěvek ani ta klišé nedotahuje a ničí svou potenciální kvalitu jazykovou nedotažeností a celkovým nedomyšlením.
pár příkladů:
1 odstavec-Není zástava a prapor v podstatě synonymum?
3 odstavec-Stříbrný oddíl se vedle nich krčí,to UDATNÍ trpaslíci....-jak se udatní můžou krčit??Krčí se ti,kteří se bojí....
7 odstavec-...tu a zde...-takovej výraz je jako z testu ČJ "vyřadte stylisticky nesprávný výraz."
A to je jenom pár kapek v moři....
Lischai
- Opakování určité pasáže je opravdu laciný trick. Vzpomínám, že když jsem na základní škole psávával slohové práce nebo čtenářské deníky a něco tomu chybělo, zpravidla jsem se uchyloval k zákeřnému ctr-c, ctrl-v prvních několika vět... a kupodivu to vycházelo. Ovšem tahle strategie se často ráda obrací přesně proti záměru autora... jak tomu je v tomto případě.
Tedy: Opakovat maximálně 3x a v žadném, ale opravdu žádném, případě nepoužívat jednu a tu samou větu jako předěl mezi odstavci. Čtenář ji potom přeskakuje, ruší ho to ze čtení o celkově otravuje.
Opakování určité pasáže není žádný laciný trik. Je to velmi silný výrazový prostředek, pokud se ovšem umí použít, což se zde nepovedlo. Opakovat maximálně třikrát - ne, nedá se říct, kolikrát je to správně a kdy už je to moc. V jistém stylu bude vypadat opakování jako pěst na oko, a někde bude velmi dokonale dokreslovat atmosféru - a skoro bych si troufla tvrdit, že v takovém případě je většinou třikrát málo. Případy, kdy je vhodné používat jednu větu jako předěl, by se jistě našly...
Ano, zde opakování působí velmi rušivě. A dlouhá popisná souvětí napětí a čtivosti také příliš neprospívají. Také některé výrazy, alespoň pro mě, do velké míry ničí atmosféru: "zlo v přesunu","bít se za přírodu", "armáda se šikuje do čtvercového tvaru", "tu a zde na hnijící mrtvole" "Zelená tráva, mocné stromy, lesní zvěř všichni se daly na útěk.".
Bitva za přírodu. Do jisté míry mám pocit, že je to alegorie zobrazující ochranu přírody, ovšem užité symboly mi k tomu moc nesedí. Popis vojsk i použítí "posvěcených" a "znesvěcených" slov by spíše napovídal o náboženské válce.
Zelené stromy a spálené domy, smrt a život odrážel se tady…" Chceš-li psát stylem, jenž náročností svou k lepším dobám, jež kdys češtině prožíti bylo, odkazovati bude, pak nečin chyb takto triviálních. A metafor zcestných se raději zdrž: Matka země (o níchž bych předpokládala spíše, Matkou Zemí že zvána bude) otvírá svoji dlaň, aby něco poskytla či darovala, tak jako to v podobném případě činíme i my. Avšak jest-li ji přijmout mrtvých těl dětí těla jejího, pak bude spíše otvírati náruč či klín, prostě něco, čím může obemknout a zkonejšít ty ztroskotané trupy. Dlaň snad mohla by kol nich nejvýše sevříti.
A tloukli kačíře a tloukli ho, dokud duši nevypustil.
Ano. Na světě jsou jistě mnohem lepší díla. Jsou jich plné pulty knihkupectví a každé z nich je bezesporu zvládnutu mnohem lépe, než tahle lyrická próza. Ale přátelé... jsem všichni jen amatérští autoři... tak to podle toho bude také vždy vypadat.
Shrnuto, sečteno a podtrženo, tedy:
- Opakování určité pasáže je opravdu laciný trick. Vzpomínám, že když jsem na základní škole psávával slohové práce nebo čtenářské deníky a něco tomu chybělo, zpravidla jsem se uchyloval k zákeřnému ctr-c, ctrl-v prvních několika vět... a kupodivu to vycházelo. Ovšem tahle strategie se často ráda obrací přesně proti záměru autora... jak tomu je v tomto případě.
Tedy: Opakovat maximálně 3x a v žadném, ale opravdu žádném, případě nepoužívat jednu a tu samou větu jako předěl mezi odstavci. Čtenář ji potom přeskakuje, ruší ho to ze čtení o celkově otravuje.
+ Netvrdím, že by se mi to špatné četlo. Po stylistické stránce jsem už viděl mnohem větší obludnosti. A vlastně se mi některá slovní spojení i docela líbila.
- No ale zásadní problém... Psaní lyriky všeobecné je strašně ošemetné. Dílo musí zanechat silný emoční dojem, aby zakrylo fakt, že se v něm v zásadě nic nedělo. No a pokud atmosféra a lyrické popisy k tomuto nestačí, čtenář se neubrání dojmu:
"Hmm... bezva. A o čem to vlastně bylo?"
Což je IMHO ten zásadní problém, který mě nutí hodnotit za 3*.
Pokud ovšem své literární dovednosti vrhneš do nějakého perspektivnějšího oboru... kupříkladu krátká povídka, naděje na vyšší hodnocení tu určitě bude.
Hodně zdaru.
L.