Tohle může být moře
| Autor: | Lischai |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Každičký den se setkáváme s lidmi, kteří jsou z mnoha různých důvodů přesvědčeni, že hraní Dračího doupě je neskutečně infantilní a nedůstojný způsob zábavy. Lhostejno, zda je to jen krátkozraký remcal, který něco málo slyšel, ale mnohem více si domyslel, nebo rozumný člověk, který kdysi projevil dobrou vůli a zájem zjistit, co to vlastně Dračí doupě je a jen z různých důvodů (třeba i mylných) seznal, že to opravdu není ten způsob zábavy, jaký by vyhledával. Výsledek je vždy stejný: Mají svůj pohled na věc a ten jim stěží už někdo vyvrátí.
Na vašich tvářích vykouzlí názor někoho takového úsměv lehký jako spánek k ránu a dále už pro vás ten člověk nebude ničím jiným, než chudákem, který nic nepochopil. Zkuste ale na chvíli odhodit stranou vlastní pobavenost nad tímto jeho hloupoučkým názorem a zeptat se, kde ho vlastně ten člověk vzal. Odkud z temnoty se vynořil mýtus toho, že Dračí doupě je dětinským a pro téměř dospělého člověka nehodným způsobem trávení času. A ať už chcete či ne, stopy vás jistojistě zavedou k místu, ze kterého jste vycházeli. K hráčům Dračího doupěte samotným. Stranou veškerou hrdost, která nám brání připustit si, že je to pravda. Odkud jinud by se vzal?
Jedna, jinak asi docela fajn dívka, mě kdysi prezentovala svoje zkušenosti s Dračím doupětem jako:
PJ: „Stojíš na mříži. Co uděláš.“
Hráč: „Nevím.“
PJ: „Mříž se zlomila a ty padáš dolů. Nemůžeš nic udělat. Co uděláš?“
Ani všechna slova na světě nemůžou vyjádřit beznaděj, která mě tehdy obstoupila. Proč? Kde se neustále berou ti nemožní PJ, kteří nemají nic lepšího na práci, než že – byť neúmyslně – házejí špínu nejen na DrD, ale zároveň i na všechny další RPG hry, co jich tu je.
Na Vampire a jeho temnou verzi současného světa. Na cyber-punkový Shadowrun. Na GURPSy a jejich dokonalý systém. Na AD&D, jeho čistou fantasy a ukázku toho, jak to dopadne, když přes samá čísla už není hrdinu ani vidět. A na spousty dalších úžasných RPG, schovaných kdesi v kilometrech anglických pdf-scanů, o kterých jen občas uslyšíte na conech mluvit Jezevce a jemu podobné průkopníky žánru.
Za všechny tyhle nese Dračí doupě odpovědnost. Za všechny tyhle neseme odpovědnost my. Proč dokonce i na jednom z mála komunitních serverů – jakým tento nepochybně je – musí být pod odkazem ´Co je to Dračí doupě?´ tak zkreslený text? Yenni tu sice mnoho vysvětlí a spoustu věcí uvede na správnou míru, přesto všechno se ale pořád zoufale mýlí.
Dračí doupě přece není - a nemělo by být - o tom, jak si naházíte postavu, zaznamenáte do deníku svoje dvě lana, lucernu, láhev s olejem a křesadlo a jdete do jeskyně něco umlátit nebo polít olejem a zapálit a jediné dva skutečně tvůrčí kroky, které přitom musíte podstoupit, jsou vymyšlení jména a - vrchol blaha největšího - namalování vlastního erbu. To má být Role Playing Game? Ale jděte!
Já vím… teď mi řeknete, že to stejně tak nikdo z vás nehraje a že vůbec nevíte, proč vám to říkám. Nikdo z vás nemá elfa čaroděje s inteligencí 21+5 která mu „skutečně“ padla. Nikdo z vás nehraje chodce s mečem 14/0/0 a kroužkovou zbrojí +5. Nikdo z vás nezabil svého prvního draka na 8. úrovni salvou žlutých blesků a šermířem s rychlostí, aniž by šokovanou bestii napadlo vůbec použít dech nebo vzlétnout. Nikdo z vás nemá postavu která vládne nějakému tomu království.
Jako bych slyšel ten pobouřený chorál: „Ale nás to tak baví!“ Dobře. A zkusili jste někdy něco jiného? Zkusili jste někdy hrát obyčejného dřevorubce? Zkusili jste si střihnout otce, kterému jeho desetiletý kluk sebere meč po dědovi a s hlavou plnou dobrodružství se vydá do světa? Zkusili jste si někdy zahrát jenom tak? Bez neustálé touhy po větším meči, mocnějším kouzle a krásnější elfce? Ne? A není to škoda?
Schválně to zkuste: Schovejte všechna pravidla do šuplíku. Vyhoďte kostky z okna. Zapomeňte na svoje postavy a věčné levelení. Jen zhasněte světla a nechte svého PJ ať hraje s vámi. Ať vám tiše vypráví příběhy o osudech obyčejných lidí, kterým ještě hrdinství nestačili zkazit útočná o obranná čísla. O lidech, pro které je tou největší udatností požádat o tanec tu milou dívku z vedlejšího statku, nebo si konečně promluvit se svým otcem, který se vrací každý večer domů opilý jak zákon káže. Třeba vás to bude bavit víc, než házení kostkou a zabíjení nestvůr.
A pokud se vám do toho všeho nechce, tak o tom třeba jenom mluvte; s každým a se všemi. Zkuste si jenom připustit, že to všechno může jít i jinak… a potom všem okolo vyprávějte. Vyprávějte o tom, že Dračí doupě je taková hra, jací jsou její hráči a že to vlastně vůbec není o kostkách ani pravidlech. Vykašlete se na Hexaedr s jeho šestistěnkou ve znaku. Vykašlete se na stále nová a nová pravidla. Vykašlete se třeba i na to, co vám tu říkám já. Zkuste jen občas poslouchat lidi jako je Wulf nebo Jezevec. Čtěte články, zkoušejte, experimentujte, hádejte se, nadávejte. Nadávejte na mě, nadávejte na Altar, na role-playing, na DrD+, nadávejte na cokoli, ale hlavně mluvte. Mluvte! Nenechte mě v tom samotného! Protože jestli chceme, aby si lidé přestali o Dračím doupěti myslet, že je to hra plná nekonečného házení kostkami a listování pravidly, musíme to především pochopit my sami.
Vím, že mě za tohle nečekají ani pozitivní ohlasy, ani vysoká hodnocení. Přesto jsem to udělal. Nemyslím si, že všichni pochopí, co jsem chtěl říct. Přesto tu ale stojím a křičím do temnoty. A nebude na světě šťastnějšího člověka, než mě, pokud se z té tmy ozve:
„Pleteš se Lišaji, protože…“
Nekonečné diskuse o chcípání elfů a zabíjení kouzelníků jsou jen řeka.
Tohle může být moře.
Diskuze
Nepíši komu je to určeno… je to pro všechny…
Všechno co tady říkáte a děláte je skvělé a jsem rád, že to tak je a je to tady! Nikdo nikomu nic nevnucujte a je raďte. Tak Lischaii, to dělej! Raď! Udělej to na GC a prones něco, něco co všem promluví do duše a nadchne je to tak, že za tebou přijdou do zákulisí a řeknou: „Hele, ty, seš fakt dobrej, nemohl bys nám o tom říci něco více?!“ Taky nejezdím na GC, ale letos pojedu na sto pro! Vlastně to bude moje první GC, jelikož jsem vždy v tu dobu jezdil na slovensko za rodinou, ale tentokrát pojedu. A pokud něco takového uděláš, tak tě podpoříme a pomůžeme ti tomu věř! Tedy alespoň já budu ten kdo ti pomůže! Už se těším až se tam potkáme… určitě tam musíme něco zahrát!
Všechno o tom jak hrát a jakým stylem to říci a poradit ti doporučuji, aby sis přečetl článek v Dechu Draka 6/2004 v odkazu Teorie Vedení hry od Lucie Lukačovičové začíná to na straně 23 a je to opravdu skvělé a fakt mi to poradilo, tedy jako mě moc ne, ale je to něco co jistě ostatní pochopí a nadchne je to a řekne jim jak to udělat, aby to bylo lepší. Když já to četl tak měl obrovskou chuť to zahrát a zkusit to! Nevnucovat, jen mluv! Řekni jim to a věř, že to pochopí a JEDNOU tak budou hrát a tomu věř!
K článku se tu někdo zmiňoval, že by se nemělo jmenovat tak jak jmenuje… ano, ať se to tak jmenuje! Je to takhle skvělé, je v tom nádech alegorie a člověk se nad tím zauvažuje a to je ono! Takovouhle poezii miluji! V tom názvu je toho hodně… A jak to říci ostatním? No jedině je na to upozorníš, že místo reklamy hlavičce tam dáš nápis: „Navštivte tento odkaz tam a tam!“:-)
Jak jinak je chceš upozornit? Jak už tady bylo řečeno… kdo chce tak si to přečte a kdo chce tak taky i hraje. Někoho baví hrát s kostkami a řezat koho uvidí a někoho baví jen tak sedět a povídat si a představovat si, užívat si… někoho baví nudit se!:-) Pořád se opakuji!
A když jsme u kostek, tak bych jen řekl asi tolik, že to už to bylo řečeno, ale zopakuji to: Kostky jsou „spravedlnost“, tedy alespoň to ukojí naší mysl spravedlností. Jak rozsoudíš mezi hráči spor? Jak jim vysvětlíš své rozhodnutí kdo rychleji tasil? Kostky jsou důležité a každý si je použije tak jak uzná za vhodné!
V hodině dějepisu jsme se nudili s přítelem (Marcusem) a chtěli jsme pokročovat v rozehrané hře DrD, ale ten už neměl nápad (ne, že by byl neschopný… tedy je, ale musí mít vše dobře promyšlené, na což mě stačí tužka a papír!:-)) a tak jsem měl dělat já PJ, ale mě už do DrD nic nenapadalo a tak jsem řek, že zkusíme takový realplaying! A začalo to tak, že seděl ON v té hodině dějepisu, ale já byl nemocný a teď se ozvaly otřesy a sirény a on zdrhal! Nebudu to zde popisovat, ale řeknu vám, že nejlepší na tom bylo to, že věděl přesně kde co je a znal ten svět, což se občas některým PJům nepodaří bez dlouhého popisu hráčům osvětlit! Nejlepší na tom bylo to, že prostě dokázal použít předměty, kterých jsem si já všiml až p tom co mi ve třídě ukázal, např. provaz visel z okna na kterém se chtěl kamarád oběsit (:-)) a chladil si tam pití no a on ho použil a prostě věděli jsme kde co je a dokázal si to představit. Věděl kde je v okolí jaký obchod a kde sehnat jídlo, atd., když utíkal! Já jsem neměl moc práce, ale skvěle jsem se bavil a on taky! DOPORUČUJI TOHLE VŠEM NĚKDY VYZKOUŠET! Prostě realita a fantazie! Skvělá kombinace!:-)
Chtěl jsem ještě něco říci, ale mám toho tolik v hlavě, že jsem to zapomněl!
Tex.
Tristan:
Takže si mám založit ruce a koukat, jak ostatní tápou tmavou chodbou? Kdyby to jeden jediný ze stovky hráčů pochopil, nebylo by to zbytečné. Každý máme svůj sen.
Lischai: Jenže jak si k tomu rozhodnutí došel ty? Jednou ses prostě rozhodl, že ten Chosé tam byl už mnockrát, a že Angelina taky umírá na tvůj vkus až moc pravidelně a tak si to přepnul. Přirozený vývoj.
Takže nejspíš budeš muset nechat ostatní, aby k tomu dosáhli, protože nejspíš budou chtít stále sedět na stromě a koukat na telenovely.
Tristan:
Představi si, že máš novou kabelovou televizi a celý den koukáš jen a jen na telenovely. Pak u tvých dveří zaklepu já a řeknu, že na druhém kanále dávají skvělý film o upírech.
Nemůžeš vědět, že tě nebude bavit, pokud to nezkusíš. Mě zlobí to, že ačkoli vím, že ten horror by spoustu lidí chytil, nikdy to nezkusí, protože jim připadne hloupé přepínat z telenovely.
Lischai: A nemůže se stát, že ta chyba je ve tvém úhlu pohledu? Opravdu musí všichni hrát jen podle tvých představ, aby zažili tu správnou zábavu?
Melkor:
A přestu všechnu úžasnou propagandu stejné 80% newbíku hraje otřesně... nebo alespoň ti, na které jsem narazil.
Někde ta chyba bude.
Určitě.
Zlodějíííííí
Lháři
Přiznejte se! kdo ukradl začínajícím hráčúm možnost hrát jinak než Hack&Slash?
Přiznejte se! kdo jim lže o tom, že neexistuje nic jiného než Hack&Slash?
Přiznejte se! kdo zamlčuje hráčúm další (jiné) možnosti hraní?
Doufám, že se mne nidko nebude snažit přesvědčovat, že já jsem ten zloděj a lhář; že všichni jsme zloději a lháři, protože zamlčujeme možnost hrát jinak.
Decha Draka, Pevnost, www.dracidoupe.cz, www.abarin.cz, www.andor.cz, .... tam všude se hovoří a píše o rúzných zpúsobech hraní. O tom, jak mít z hry větší potěšení. Jak dělat ze hry i něco jiného než kreslení čar na čtverečkovaný papír a statistiku házení kostkami. A o spoustě jiných věcí.
-----------
Nebudu se (možná zbytečně) navážet do autora (protože nemám ani tušení (stínu, souvislost, ...i?) o tom, jak dlouho si článek počkal na schválení v čekárně). Pouze bych chtěl upozornit, že "politika" hraní se od dob DrD (ještě bez uvedení verze) z roku 1991 trochu posunula a DrD+ již v pravidlech dost dúrazně navádí hráče do RP a snaží se je odradit od H&S. Na druhou stranu jeho hraní není podmíněné ani jedním z těchto extrému a hráčúm ponechává možnost zvolit si styl, který jim vyhovuje.
Oficiálne i mimo Altar se otevřeně mluví o rúzných stylech hraní, jejich výhodách a nevýhodách, vlivu na hru, uzpúsobení hry konkrétní družince, ....
Tak kde jsou ti zloději a lháři?
Apea:
PODOBENSTVÍ O KALUŽI
nejde o to s kým, jak a proč hraješ. Jde o to, že pokud se tu bavíme o tom, jak zprostředkovat RP začínajícím hráčům, pak výroky "Nejde to protože..." a/nebo "Funguje to a to takhle..." jsou řeka. Výrok typu: "Hraju tak, jak mě baví" je kaluž.
"SPRAVEDLNOST"
Jak jsem už řekl, spravedlnost neexistuje. Jde tam spíš o prvek náhody (která ovšem taky neexistuje). Jde tam o to, aby hráči neměli pocit, že příběh je už napsán a na nich je jenom, aby si ho prožili. Že vše je dané. Že každý souboj dopadne tak a tak, že ten a ten zemře.
Mí hráči by ten pocit získali. A nemyslím si, že by to bylo tím, že "nepobrali rozumu".
Myslím, že správný PJ nechá své hráče HRÁT. A umožní prvku nezávislému na své vůli (tedy kostce), aby příběh v přiměřené míře ovlivňoval. Já si totiž nemyslím, že vztah mezi mnou a mými hráči je asymetrický.
Lischai: Rady začínajícím hráčům není vhodný název. Já být začínajícím hráčem, tak se takovým příspěvkům zdaleka vyhnu. Většina oněch hack and slasherů se takovýmhle radám vyhýbá jako čert kříži. Do nich je to potřeba dostat postupně, nejlépe tak, aby k teorii kvalitního RP, diceless a vůbec něčeho slušného došli sami. Jediné co se musí udělat zjevně, je hodně to chválit a diskutovat o tom před nimi, ale ne s nimi. Proto je tento článek takovým přínosem, i když si sem chodí popovídat hlavně lidé, kteří zmíněné problémy již dávno řešit nemusí.
Marsia má v podstatě pravdu... dopustil jsem se několika chyb.
1) Název... celkově vytvářím spíše emotivní dojem... a to i na úkor názvu. Oč lepší by byl název: RADY ZAČÍNAJÍCÍM HRÁČŮM nebo něco podobného....
2) Je to psané jako pro pokročilé hráče... což je chyba - tak by to být nemělo.
3) Neosvětluji to do hloubky výhody RP systému apod.
Tak... a to příště napravím... je to dlouhá cesta.
Jo a díky všem... 100 příspěvků jsem nečekal...