Slunce vychází
Autor: | elf. |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 19 |
Slunce vychází
a střechy domů zlátnou
slunce vychází
ranní čaj voní mátou
po období plném nesnází
naděje tvou mysl obklíčí
a šťastný den opět přichází
cítíš naplno sílu svého já
chybu dělá
kdo příliš často se ohlíží
ty však koně svého, svůj život
musíš osedlat
a jít se rvát...
vždyť slunce vychází
a střechy domů zlátnou
slunce vychází a /já nejsem svatý a ty svatou/
plném nesnází
přichází
Diskuze
3*. Je to tak půl na půl. Něco se mi tam líbí a něco zase ne...
elfe, elfe, ty jsi prostě nepoučitelnej, když jsem ti několikrát řekl MS! tak prostě ne, jsi snad tak arogantní a namyšlený, že nedáš na moje rady??? Který jsou mimochodem oprávněné?...a ten pyroman je opravdu "nenápadnej"...takže kritiku již uvedlo hooodně lidí, takže se nebudu zatěžovat, pouze ti řeknu, že jsem otráven....
Celkově se mi ta báseň celkem líbí a dám jí 3 hvězdy. Není ničím vyjmečná, nápad není nový veršů je tam málo a pěkný je možná ten se střechami a mátou, nebo pak ten poslední s tím svatý .... svatou. To se mi tam líbilo, je to taková překvapivá vsuvka, která celou báseň obohatí o další významy.
Sporný konec byl již rozebírán.
Jinak Alcator měl skvělý postřeh s tím jak naděje obkličuje - pocit jsem z toho měl rozporuplný ale sám bych si to asi neuvědomil.
Dal bych tři, ale ,,svůj život musíš osedlat a jít se rvát...,, se mi fakt líbí...
Je to něco mezi básní a poezií. a řekl bych že je to poměrně zajímavá kombinace
Je to něco mezi básní a poezií. a řekl bych že je to poměrně zajímavá kombinace
já bych to teda viděl trochu jinak - to "předverší" či úvod nastartovalo báseň do docela slibných výšin, leč to, co přišlo potom mě vrátilo zpět na zem - ono, abych pravdu řekl, chybí mi tam něco poetičtějšího, nějaké to přirovnání či metaforku (jo, máš tam jednu s koněm - dobře, ale už bych tam nedával za to ten život, abys tomu dodal tajemství a trochu poetična... mj, život coby kůň je klišé a pokud je tam přirovnání či metafora pořádná jen jedna, tak to klišé vyplave hodně napovrch...)
Konec je opět slušný a vrátil tu báseň alespoň do mezí průměrna....
PS: Co mají znamenat poslední dvě slova?
Až na prvé 4 rverše sa mi to veľmi nepáčilo
Kdybych to psal já, dal bych asi
"voní čaj ranní mátou" (je to rytmičtější, vyhneš se raNNÍ ČAJ)
obklíčení je málokdy příjemná věc, je proto _špatné_ spojovat obkličování s nadějí - rozbíjí to obsah.
Myslím, že ta "závorka" (to nemáš na klávesnici závorky???) měla být včetně toho "a", a měla být na dalším řádku - pak by to bylo moc hezké, i když příliš krátké "odskočení" k tématu milenecké lásky (tak jsem to alespoň pochopil já).
Ty poslední dva verše --- uf, uf...
Co třeba:
"Po období plném nesnází
šťastný den _občas_ přichází..."
?
Prostě - troška obměny, troška melodičnosti / rytmičnosti (při prvním výskytu tohoto dvojverší tam přebývá to "a" na začátku)... Nechtělo by to moc a bylo by to dokonalé...
Je to tak 3 - 4, ale vzhledem k tomu, jak krátké to je, se přikloním k trojce.
Mátový čaj po ránu se pít dá, ale mě naopak ta první sloka přijde dost obyčejná (dost možná dáno tím, že ranní začátky příběhů píšu podobně). Druhá sloka... Je nerytmická, kromě toho některé volné verše by se daly využít k zrytmizování, kde mě vážně mrzí, žes to neudělal. Dokonce ani nějaká sdělnost není zcela jednoznačná a jak už říkal Marigold, je to trochu zmatené a neplynulé. Poslední dvojverš jsem dokonale nepochopil. Co tedy říct: Everything needs a propose. If it does not, it is deleted. Or better to say: "It is rated with two stars". Dnes bohužel, narozdíl od minulého díla je to jen slabší průměr a doporučuji prosazovat kvalitu před kvantitou.