Smrt elfům!
| Autor: | Marsia |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 64 |
Už to prostě musím říct. Někteří z Vás již ode mě tato -
či podobná - slova slyšeli. Snad neuškodí, když je
uslyší znova.
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
"Smrt Saladinovi!"
Zní to ze všech stran. Proč? Protože se tím mnozí z Vás baví. Toť ta pravá zábava pro pány tvorstva dnešního věku! Ničit, ničit, ničit ... Zmar, bolest, nenávist ... Čím více krve, tím vtipnější příběh. Čím více křiku, tím hlasitější smích. Čím více bolesti, tím spokojenější výraz. Já vím, vy o tom jen mluvíte. Je to jen vtip. Kam se poděl český humor? A kde jsou dny, kdy opakovaný vtip přestával být vtipem ...
"Znáš ten pocit, když se ti sekera zasekne do krku?" A ty ho znáš? Chtěl bys ho zažít? Chtěl bys vidět, jak ho někdo zažívá? Ostří proniká jemnou pokožkou. Horká krev tryská z rány. Stéká po hebké šíji. Barví sněhobílé roucho. To bys chtěl vidět? Na vlastní oči? Ne? Tak proč to říkáš? Protože myslíš, že je to legrace. Nu, co na to říct? Asi nic. Proč by ses měl zabývat nějakými možnými důsledky svého "vtípku"? Proč přemýšlet nad tím, zda by se žert mohl změnit v čin. Smál by ses, kdyby se tvá "přání" splnila? Slova jsou mocná. Ty žertuješ a jen ty víš, že opravdu pouze žertuješ. Ale nemohl by se najít někdo, kdo nežertuje? Někdo, kdo by vzal tvá slova jako fakt. "Za to ale nemůžu já. Já žertoval. Nenesu žádnou odpovědnost." Samozřejmě, že neneseš. Jen si hraješ. Hra je jednou ze základních činností člověka. Tak proč si nehrát. Jistě se to nemůže vymknout kontrole. A i kdyby, odejít - utéct - lze vždy. Hra ... Jak si hrají dnešní děti? (Proč přibývá dětí - vrahů?)
"Smrt ..."
"Smrt ..."
"Smrt ..."
Ha, ha, ha. Nemyslím to vážně. Tak proč bych se neměla smát? Proč bych se měla zajímat, co se odehrává v duši těch, jenž poslouchají? Nemyslím to vážně. Tak proč bych se měla zajímat, zda má slova nemohou někoho ranit? Jsou to pouze slova. A nemyslím je vážně. Jestli o nich někdo smýšlí jinak, jeho problém, ne? Já se dobře bavím. Nezajímá mě, co mé "vtípky" evokují v srdcích jiných.
Vidíš tu krásnou dýku? Do zlaté záštity vtepal mistr cizokrajné květy, jílec ovinul černou kůží. Hlavici zdobí rudé granáty. Je blízko. Je na dosah. Stačí natáhnout ruku. A již ji držíš v dlani. Je ostrá jako břitva. Co by se stalo, kdybys jejím ostřím pohladil své útlé zápěstí?
Je jasný slunný den. Pod věží protéká divoká říčka. Otvíráš okno. Slyšíš zurčení vody. Kvetou sasanky. Břehy pokrývá bělostný koberec. Vykláníš se ven. Modřinky se honí ve větvích břízek. Malý králíček proběhl voňavou travou. Vykláníš se více. Co by se stalo, kdyby ses vyklonil ještě víc?
Také hra. Hra s myšlenkami. S myšlenkami, které se nikdy nepromění v čin. Jak by mohly? Jistě není důvod. Určitě není. Určitě ...
"Chci se bavit a ty tu hovoříš o nesmyslech. Což nemáš smysl pro humor? Ty mi chceš zkazit radost?" Ne, to nechci. Směj se. Směj se, pokud rozumíš slovům, jež používáš. Směj se, pokud víš, co pro tebe znamenají. Temnota, zlo, bolest, smrt. Jak je chápeš? Uvažoval jsi o tom? Budeš se smát, až se s nimy setkáš osobně?
"Elfa svlečeme, pečlivě umejeme, očistíme a vhodíme do mraveniště."
"Chytíme ho za uši a třískneme s ním o podlahu, aby dobře spolupracoval."
"jde o nejdokonalejší orgasmus nás temných pánů-spojení chuti, vášně+extáze z mučení=>vrchoný gastronomicko-sexuální orgasmus"
(Stůl Smrt elfům! [aktuálně: Elfí kuchařka aneb vaříme z elfů] )
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
Ale ne! Smrt těm, co mají moc bujnou fantazii. Smrt těm, kteří se nechtějí přizpůsobit dnešní společnosti. Smrt těm, kteří nedokáží přijímat realitu. Kéž spočinou v pokoji ...
Z okna je krásný výhled ... (A země sedmihradská je tak blízko ...)
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
"Smrt Saladinovi!"
Zní to ze všech stran. Proč? Protože se tím mnozí z Vás baví. Toť ta pravá zábava pro pány tvorstva dnešního věku! Ničit, ničit, ničit ... Zmar, bolest, nenávist ... Čím více krve, tím vtipnější příběh. Čím více křiku, tím hlasitější smích. Čím více bolesti, tím spokojenější výraz. Já vím, vy o tom jen mluvíte. Je to jen vtip. Kam se poděl český humor? A kde jsou dny, kdy opakovaný vtip přestával být vtipem ...
"Znáš ten pocit, když se ti sekera zasekne do krku?" A ty ho znáš? Chtěl bys ho zažít? Chtěl bys vidět, jak ho někdo zažívá? Ostří proniká jemnou pokožkou. Horká krev tryská z rány. Stéká po hebké šíji. Barví sněhobílé roucho. To bys chtěl vidět? Na vlastní oči? Ne? Tak proč to říkáš? Protože myslíš, že je to legrace. Nu, co na to říct? Asi nic. Proč by ses měl zabývat nějakými možnými důsledky svého "vtípku"? Proč přemýšlet nad tím, zda by se žert mohl změnit v čin. Smál by ses, kdyby se tvá "přání" splnila? Slova jsou mocná. Ty žertuješ a jen ty víš, že opravdu pouze žertuješ. Ale nemohl by se najít někdo, kdo nežertuje? Někdo, kdo by vzal tvá slova jako fakt. "Za to ale nemůžu já. Já žertoval. Nenesu žádnou odpovědnost." Samozřejmě, že neneseš. Jen si hraješ. Hra je jednou ze základních činností člověka. Tak proč si nehrát. Jistě se to nemůže vymknout kontrole. A i kdyby, odejít - utéct - lze vždy. Hra ... Jak si hrají dnešní děti? (Proč přibývá dětí - vrahů?)
"Smrt ..."
"Smrt ..."
"Smrt ..."
Ha, ha, ha. Nemyslím to vážně. Tak proč bych se neměla smát? Proč bych se měla zajímat, co se odehrává v duši těch, jenž poslouchají? Nemyslím to vážně. Tak proč bych se měla zajímat, zda má slova nemohou někoho ranit? Jsou to pouze slova. A nemyslím je vážně. Jestli o nich někdo smýšlí jinak, jeho problém, ne? Já se dobře bavím. Nezajímá mě, co mé "vtípky" evokují v srdcích jiných.
Vidíš tu krásnou dýku? Do zlaté záštity vtepal mistr cizokrajné květy, jílec ovinul černou kůží. Hlavici zdobí rudé granáty. Je blízko. Je na dosah. Stačí natáhnout ruku. A již ji držíš v dlani. Je ostrá jako břitva. Co by se stalo, kdybys jejím ostřím pohladil své útlé zápěstí?
Je jasný slunný den. Pod věží protéká divoká říčka. Otvíráš okno. Slyšíš zurčení vody. Kvetou sasanky. Břehy pokrývá bělostný koberec. Vykláníš se ven. Modřinky se honí ve větvích břízek. Malý králíček proběhl voňavou travou. Vykláníš se více. Co by se stalo, kdyby ses vyklonil ještě víc?
Také hra. Hra s myšlenkami. S myšlenkami, které se nikdy nepromění v čin. Jak by mohly? Jistě není důvod. Určitě není. Určitě ...
"Chci se bavit a ty tu hovoříš o nesmyslech. Což nemáš smysl pro humor? Ty mi chceš zkazit radost?" Ne, to nechci. Směj se. Směj se, pokud rozumíš slovům, jež používáš. Směj se, pokud víš, co pro tebe znamenají. Temnota, zlo, bolest, smrt. Jak je chápeš? Uvažoval jsi o tom? Budeš se smát, až se s nimy setkáš osobně?
"Elfa svlečeme, pečlivě umejeme, očistíme a vhodíme do mraveniště."
"Chytíme ho za uši a třískneme s ním o podlahu, aby dobře spolupracoval."
"jde o nejdokonalejší orgasmus nás temných pánů-spojení chuti, vášně+extáze z mučení=>vrchoný gastronomicko-sexuální orgasmus"
(Stůl Smrt elfům! [aktuálně: Elfí kuchařka aneb vaříme z elfů] )
"Smrt elfům!"
"Smrt neelfům!"
Ale ne! Smrt těm, co mají moc bujnou fantazii. Smrt těm, kteří se nechtějí přizpůsobit dnešní společnosti. Smrt těm, kteří nedokáží přijímat realitu. Kéž spočinou v pokoji ...
Z okna je krásný výhled ... (A země sedmihradská je tak blízko ...)
Diskuze
Milá Marsio,
úvahu na toto téma jsi pojala velmi hezky... dílo se mi líbi.. nejsou tam nesmysly, nepostrádá to prvky úhavy.... Prostě dobrá práce....
Ovšem vůbec nevím, čím narážíš větou "A země sedmihradská je tak blízko "?
Dále nevím, kam míříš smrtí těch, co nedokáží příjmat realitu, když po našem rozhovoru na chatu jsi mi řekla, že ty zrovna realitu nepříjmáš?
Saladin je případ pro sebe a myslím si, že stůl Smrt Saladinovi je jen zbytečně zabrané místo v putyce... Saladina znám a jen on si zvolil svůj postoj k elfům... je to jen jeho názor...
Jinak se mi nelíbí to, že je smrt elfům a neelfům.... po tomto je jasné, že pak není již nikdo...
S úctou Krysař
Tato diskuze vyjadřuje osobní názor pisatele...
ObrLuda:Ano
-pokusím s najít třetí cestu- třeba si jí i prošlapu....svou krví když bude třeba.....
Myslím že důležitá věc teď je, abychom si ujasnili, ve které rovině se budeme pohybovat......mě už ty kamna a elfové a náš svět začínají trochu lézt ušima:-))))))
-Nemyslím že tím, že se vzdáš Smrti Elfů , se zcvokneš.....z jiných věcí možná ano, ale to už je na svědomí každého člověka, koho chce obětovat, nebo čeho se vzdá......o tom my tady nemůžeme rozhodnout....
-K té poslední větě: A proto o tom teď mluvíme, abychom se ztotožnili......
dandalf: Myslím že je už zbytečné se o tom nějak bavit. U těch kamen, šlo prostě o to, že nemůžeš vědět, co se nakonec stane....
Na ty děti jsem až tak nepomyslel, ale jde o to že nakonec si vše způsobují sami lidé a tak se to musí brát (něco jako rovnováha, vyšlapaná cesta, vždy se najde v zrnu pleva.....) Prostě bude dobré když pro záchranu miliónu zabiješ deset lidí? Přijmeš (příklad) to když já se vzdám toho co dělám a možná tak někoho neovlivním k zlému činu, ale sám se z toho, že nemůžu dělat to co dříve zcvoknu a skočím pod vlak? Některé věci jsou holt tak jak jsou a BOHUŽEL nevidím cestu k tomu, aby bylo vše dokonalé. Nebudeme se tu dokolečka pořád slovně nahánět. Jen chci říci, že momentálně je svět takový jaký je a to jak se svými špatnými stránkami tak i dobrými. Snad se dá změnit, ale půjde to pomalu a ne každý se stotožní s tím jak ho vidí ten druhý....
Alcator: ANO
ObrLuda: Nechci planě plácat, ale když už jsi to načal, můžeš si být jistý, že ta kamna prasknou?Tímhle zbůsobem bychom se daleko nedostali...
Každopádně si myslím, že prasklá kamna namíchnou méně lidí než rozpálená kamna.
A alespoň donutí k zamyšlení....,.
A že se člověk nesmí nechat zaslepit je alibismus -pokud víš, že jsou tady lidé kteří kupříkladu chodí do šesté i menší třídy - tím nechci říct že by byli hloupí ! Ale pokud to víš, a víš že na tvé názory se dá , tak bys je neměl ponoukat - rodiče také nemohou říci: "my jsme dětem sice řekli aby to ukradli, ale ukradli to oni...."- netvrdím, že tady mají lidé starší nebo s vyšším levelem suplovat rodičovství , ale měli by si uvědomit alespoň nějakou zodpovědnost kterou mohou nést.....
(samozřejmě má být "ostravské nářečí" :-) )
... pokračování mého příspěvku:
Jenom jedna z deseti znásilněných žen si troufne jít na policii, protože se mezi lidmi rozšířil drb "znásilněná si za to může sama, neměla provokovat". Myslíte, že tohle začala rozšiřovat nějaká znásilněná? Ne, byl to zas jeden z těch lidí typu "Smrt elfům"... Je snadné nakreslit imaginární tlustou čáru, rozdělit tím společnost na dvě části, a sebe zařadit do té "lepší" části - do té, která si smrt nezaslouží. Je to hrozně snadné - "Buzíci", "Lesby", "Negři", "Cigoši", "Pražáci", "Brňáci", "Blondýny", "Policajti" ... Ti všichni jsou podle vtipů buď hloupí, nebo kriminálníci, nebo svině... A vždycky to říká někdo z těch, co do té skupiny nepatří.
To, co je na tomhle "hraní se slovy" špatné, pochopíte ve chvíli, kdy vás kvůli vaší minisukni někdo znásilní, nebo kdy vás někdo kvůli odvážnému účesu vyhodí ze školy, kvůli pražské poznávací značce vám zdemolují auto nebo kvůli ostravskému nádraží nevezmou do práce...
Tehdy pochopíte, že ukončovat každý příspěvek heslem "Smrt elfům" byla chyba... Jenže pak už bude pozdě.
"nejdřív si přišli pro židy, a já neříkal nic, protože nejsem žid.
Pak si přišli pro cikány, a já neříkal nic, protože nejsem cikán.
Pak si přišli pro rolníky, a já neříkal nic, protože nejsem rolník.
A pak si přišli pro mě, a nebyl nikdo, kdo by se mě zastal..."
ObrLuda
Ale kdyby se kamna nechala, pomalu by vyhasla a nic by se nestalo....
Nič by sa nestalo iba za stavu, keď by nikto neprikladal ďalšie a ďalšie polienka.
Ak by sa s tým prikladaním do ohňa neprestalo, piecka by sa žhavila a žhavila, až by sa od nej chytil celý dom.
Byl jsem na vojně. Jedné noci jsem měl od půl druhé do půl šesté sám hlídat klidný spánek mých spolubojovníků. K mému úžasu ale byly tři postele prázdné, a o půl hodiny později se tři kamarádi vrátili po bleskosvodu do druhého patra oknem dovnitř... Opilí jak dogy... Dělali rámus na chodbě, kde se převlékali, měli oplzlé narážky atd. ...
Ráno jsem je nahlásil veliteli, dostali každý 14 dní zákaz vycházet.
Proč jsem to udělal? Protože by se mohlo snadno stát, že jejich nepotrestaný skutek zkusí někdo napodobit... Spadne... A zemře... A já bych si do smrti vyčítal, že jsem něco neudělal, když jsem mohl.
Možná by nikdy nikdo nespadl. Jenže spíš asi ano.
A historie lidského rodu je plná případů, kdy si někdo začne trochu vymýšlet, začne cosi ze srandy vykládat, a pak už je moc pozdě všem říct: "Promiňte, já si to jen vymýšlel." Co všecna ta křivá obvinění ze znásilnění? Co scientologická, Aštar-Šeranovská, jehovistická, satanistická církev?
Co urbanistické legendy o kočce v mikrovlnce nebo o hloupých američanech?
dandalf: A můžeš mi zajistit vše to co říkáš? Jak můžeš vědět, že právě ta prasklá kamna někoho nenamíchnou a neudělá něco co by jinak neudělal.... Nebo se nenajde někdo, kdo bude chtít zkusit, jak jsou kamna pevná.... Takhle to prostě nejde. Může se stát cokoliv a i z dobrých úmyslů, nakonec třeba vyklouzne něco, co by sis nikdy nepřál.....
A člověk se právě nesmí nechat zaslepit. Pokud se tak stane, je to jeho chyba. Když tě někdo nabádá k tomu, aby jsi někomu jinému vrazil nůž do srdce, je to jeho ruka co to udělá? Mohl tě nasměrovat, ale v konečném důsledku jsi to ty. Mě ty moje řeči a těch ostatních nijak netáhnou k tomu, abych tě za ty tvé názory, které proti mým směřují (jen příklad) šel zaškrtit... A to je právě ono. Každý se musí v podstatě sám držet na uzdě. Pokud ji neudrží, je to jeho chyba. To já jsem ten soubor buněk, co jedná tak jak jedná a stejně tak jsi to ty zase s těmi svými. Jen si prostě musíme udržet jisté hodnoty, kdo to nedokáže....
melkor unlimited: tím že jsi tam napsal tu jednu větu jsi to poněkud vytrhl z celého toho pojednání o věci... Přečti si co jsem napsal dandalfovi. A jen tak pro mou informovanost, když už jsi to tak napsal. Mužeš mi s jistotou říci, že tam ty polínka bude někdo házet? A když ano, tak že to bude mít za následek to, že shoří celý dům?